Ozvěny dne 8. září 2008

Poslaneckou sněmovnu opouští občanský demokrat Jan Morava

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Poslaneckou sněmovnu opouští občanský demokrat Jan Morava. Funkci složil v reakci na reportáž TV Nova, podle které se snažil šířit intimní fotografie poslance Vlastimila Tlustého a také se údajně chystal vydírat poslankyni Strany zelených Olgu Zubovou.

Nikola BOJČEV, redaktor:
"Jednal jsem z vlastní vůle a nikoho jsem vydírat nechtěl," to jsou dnešní slova už bývalého poslance ODS Jana Moravy. Zároveň uvedl, že podlehl provokaci, za kterou podle něj stojí bezesporu stranický kolega Vlastimil Tlustý.

Jan MORAVA, bývalý poslanec /ODS/:
Jsem přesvědčený, že se mi podařilo nashromáždit a zčásti zveřejnit dostatek důkazů o tom, že jsem jednal o své vlastní vůli, nikoho nevydíral a ani se na to nechystal. Za svojí naivitu a svoje chyby přijímám na rozdíl od řady jiných politiků ze všech parlamentních stran plnou odpovědnost.

Nikola BOJČEV, redaktor:
Předseda poslaneckého klubu ODS Petr Tluchoř potvrdil, že o nastalé situaci bude jednat už zítra poslanecký klub strany. Náhradníka za Moravu už zřejmě mají. Měl by jím být náměstek ministra práce a nymburský místostarosta Miroslav Jeník.

Petr TLUCHOŘ, předseda poslaneckého klubu /ODS/:
Ano, s panem náměstkem Jeníkem jsem hovořil a on je připraven do sněmovny nastoupit.

Nikola BOJČEV, redaktor:
Podle Tluchoře náměstek Jeník složí poslanecký slib nejspíše na příští schůzi sněmovny. Nikola Bojčev, Radiožurnál.

ČSSD chce vyvolat hlasování o nedůvěře vládě

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Případ občanského demokrata Jana Moravy bude mít dohru i v Poslanecké sněmovně. Sociální demokracie se totiž rozhodla kvůli kauze vyvolat hlasování o nedůvěře vládě. Na tuto variantu ale dojde až nejdřív koncem října.

Veronika MALÁ, redaktorka:
Hlasování o nedůvěře vládě chce totiž ČSSD vyvolat až po říjnových krajských a senátních volbách. Politika ODS podle šéfa Lidového domu Jiřího Paroubka zdegenerovala na špinavé řemeslo, kde už nejde o občany nebo o ideály.

Jiří PAROUBEK, předseda strany /ČSSD/:
Tato vládní koalice přivedla českou politiku na nejpokleslejší úroveň.

Veronika MALÁ, redaktorka:
Lidovec Jan Kasal nevěří, že by mohla v tomto hlasování opozice uspět. Celá situace by se podle něj dala ale eskalovat ještě víc.

Jan KASAL, místopředseda Poslanecké sněmovny /KDUČSL/:
Domnívám se, že kdyby nebylo české předsednictví na spadnutí, tak by zřejmě opozice hnala tu současnou situaci do předčasných voleb.

Veronika MALÁ, redaktorka:
Podle předsedy zelených Martina Bursíka by hlasování mělo smysl jen v případě, že se opravdu ukáže, že nejsilnější vládní strana o celé věci věděla.

Martin BURSÍK, předseda strany /SZ/:
Protože v tu chvíli by to znamenalo, že jeden z koaličních partnerů je nedůvěryhodný.

Veronika MALÁ, redaktorka:
I přesto by ale podle opozice měl o důvěru požádat přímo kabinet. Podle předsedy komunistů Vojtěcha Filipa by měla aktivity Jana Moravy také prošetřit policie. Řekl to v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu.

Vojtěch FILIP, předseda strany /KSČM/:
To skutečně není věcí jaksi veřejnosti nebo médií, ale je to věcí státních orgánů, to je také samozřejmě státní zastupitelství a Policie České republiky.

Veronika MALÁ, redaktorka:
Veronika Malá, Radiožurnál.

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Tomuto tématu se budeme věnovat i v Radiofóru. Poslouchejte už za několik minut.

Indický soud uznal české entomology vinnými

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Dvojici českých entomologů, kteří byli v Indii zatčeni za nelegální sběr brouků, uznal dnes indický soud vinnými. Konečný verdikt ale vynese až ve středu. Jeden ze zatčených Čechů Petr Švácha Radiožurnálu řekl, že obvinění považuje za neprůkazné.

Petr ŠVÁCHA, obviněný entomolog:
Od začátku jsme přiznávali, že jsme sbírali v Indii bez povolení, a to z toho prostého důvodu, že jsme neznali zákon z roku 2002, který se jmenuje Biological Diversity Act, který zakazuje komukoliv sbírat cokoliv kdekoliv v Indii, včetně Indů samotných. Takže samozřejmě podle tohoto zákona, kdybychom podle něj byli souzeni, a my jsme podle něj souzeni nebyli, tak bychom se nemohli bránit. Ale my jsme byli souzeni podle zákona, který se jmenuje Wildlife Protection Act, a tam se domníváme, že v podstatě všechna obvinění, která proti nám byla vznesena, jsou naprosto neprůkazná.

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
I případ českých entomologů v Indii bude dalším z témat v Radiofóru. Jan Bumba si pozve k mikrofonu českého velvyslance v Indii Hynka Kmoníčka.

Ruští vojáci by během jednoho měsíce měli opustit území Gruzie

Jan BUMBA, moderátor:
Ruští vojáci by během jednoho měsíce měli opustit území Gruzie. V Moskvě se na tom na schůzce s ruským prezidentem Dmitrijem Medveděvem dohodli představitelé Evropské unie v čele s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym. Evropská delegace přijela do Ruska přesně čtyři týdny poté, co francouzský prezident dojednal s Moskvou i Tbilisi základy mírového plánu. Ten předpokládal kromě jiného i plného stažení obou armád na pozice, na kterých byly před počátkem srpnového konfliktu. Rusko ale až dosud odmítalo takzvanou nárazníkovou zónu u hranic obou gruzínských separatistických republik opustit.

Lenka KABRHELOVÁ, redaktorka:
Rusko se podle francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho zavázalo, že do jednoho měsíce zcela stáhne své vojáky z gruzínského území. Kromě Jižní Osetie i Abcházie. Ruský prezident Dmitrij Medveděv pak potvrdil, že ruská armáda do jednoho týdne zlikviduje kontrolní stanoviště u gruzínského přístavu Poti. Dmitrij Medveděv také potvrdil, že se obě strany shodly na tom, že v Jižní Osetii bude nasazena dvousetčlenná pozorovatelská mise Evropské unie. Rusko podle něj nicméně žádá záruky, že gruzínská strana se znovu neuchýlí k použití síly. Patnáctého října by pak měly začít mezinárodní rozhovory o dalším řešení situace na Kavkaze, jejichž výsledkem by mělo být zajištění bezpečnosti a stability v celém regionu. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy po více než tříhodinovém jednání v Moskvě míří do Gruzie, kde přednese výsledky schůzky tamní vládě. Lenka Kabrhelová, Český rozhlas, Moskva.

Nové možnosti rozvoje ekonomických vztahů s Chorvatskem

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Nové možnosti rozvoje ekonomických vztahů s Chorvatskem jsou jedním z hlavních cílů návštěvy českého premiéra Mirka Topolánka v Záhřebu. Předsedu vlády doprovází také velká podnikatelská mise. Největší možnosti k dalšímu rozvíjení spolupráce se rýsují v oblasti dopravy, plynárenství, energetiky i životního prostředí.

Jaromír JANEV, redaktor:
V Záhřebu byl podepsán dodatkový protokol k dohodě o vzájemné ochraně investic. Slaďuje dohodu s evropskými normami a usnadňuje situaci oběma zemím i firmám. Česká republika má zájem především o společné podniky, investice a privatizaci chorvatské infrastruktury v oblasti dopravy a energetiky a ochrany životního prostředí. Řekl premiér Topolánek. Chorvatská strana má největší zájem na účasti českých podniků v turistickém ruchu a při privatizaci plynárenské a naftové společnosti INA. Jaromír Janev, Český rozhlas, Záhřeb.

Inflace ztrácí na síle

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Inflace ztrácí na síle. V srpnu se spotřebitelské ceny snížily meziměsíčně o jednu desetinu procenta, meziročně zpomalila inflace na šest a půl procenta, což je o celé procento méně než na začátku roku. Údaje zveřejnil statistický úřad. Vyplývá z nich, že na výsledcích se nejvíc projevilo zlevnění potravin, hlavně ovoce a zeleniny, dále pokles cen pohonných hmot a také sezonní slevy. Odborníci vesměs předpokládají, že inflace už od loňského skoku dosáhla svého vrcholu a bude klesat. Důvody vysvětluje hlavní ekonom společnosti Atlantik finanční trhy Petr Sklenář.

Petr SKLENÁŘ, hlavní ekonom společnosti Atlantik finanční trhy:
Inflace se v těch letních měsících v červenci dostala na svůj vrchol a do konce roku už by měla postupně zpomalovat až k úrovni pěti procent. Za tím zpomalením by měla stát na jedné straně vyšší základna loňského roku, tlak vyvolaný silnější korunou a bude určitě taky významný pokles cen ropy. Na počátku příštího roku by potom inflace měla zpomalit až k úrovni tří procent, možná i mírně níže, a to především díky tomu, že z inflace odpadne vliv reformního batohu, jako bylo zvyšování spotřebních daní, případně zavedení poplatků u lékaře.

Pacient s téměř amputovanou rukou putoval po celé republice

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Doslova po celé republice o tomto víkendu cestovali záchranáři s pacientem z Liberecka. Ten si při práci s pilou téměř amputoval ruku. Poté, co je z kapacitních důvodů odmítlo úrazové centrum v Praze, musel vrtulník pacienta transportovat až do Brna.

Kristýna FEJFAROVÁ, liberecká záchranářka:
V případě, že by k poranění došlo v oblasti pod zápěstím, tak tam bychom určitě využili pracoviště ve Vysokém nad Jizerou, ovšem zde k té amputaci došlo ve vyšší části horní končetiny.

Ivana BERNÁTHOVÁ, redaktorka:
Říká liberecká záchranářka Kristýna Fejfarová. Když už byl vrtulník s pacientem ve vzduchu, kontaktoval podle ní dispečink úrazová pracoviště v Praze a Českých Budějovicích. Z kapacitních důvodů tam ale pacienta odmítli, proto putoval až do Brna. Podle prvotních informací trval transport dvě hodiny, což je kvůli nedostatečnému prokrvení zaškrcené končetiny nebezpečné. Záchranáři z Liberce ale tvrdí, že doba zaškrcení nepřekročila čtyřicet devět minut. Operace v Brně pak podle ředitele Petra Svobody nakonec dopadla dobře.

Petr SVOBODA, ředitel Úrazové nemocnice v Brně:
Bylo nutno fixovat rozlámané přeřezané kosti, spojit svaly, šlachy dohromady.

Ivana BERNÁTHOVÁ, redaktorka:
Pacientovi, který pochází z Prahy, se ale příliš nelíbí, že je v Brně.

pacient:
Tady já nikoho neznám a všichni jsou tu daleko ode mě.

Ivana BERNÁTHOVÁ, redaktorka:
Podle ředitele liberecké záchranky Zdeňka Kubra se nejedná o první případ, kdy putoval pacient po republice, a chce o tomto problému jednat s krajskými radními a zdravotními pojišťovnami. Pro Radiožurnál Ivana Bernáthová, Liberec.

Dosud neznámá fakta o pražském jaru a invazi ze srpna 1968

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Dosud neznámá fakta o pražském jaru a invazi ze srpna 1968 našli archiváři v análech bývalých československých, maďarských a polských tajných služeb. Ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček říká, v čem je mezinárodní spolupráce badatelů důležitá.

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
Ze všech našich partnerských stran, čili Polsko, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko, Pobaltí, přináší řadu nových pohledů na události roku 1968, zejména na činnost bezpečnostního aparátu, který je trochu opomíjen a hrál do určité míry klíčovou roli společně s armádou při pacifikaci pražského jara. Naši kolegové od nás z ústavu budou prezentovat nové poznatky k činnosti třeba Státní bezpečnosti, jakým způsobem se snažila vymanit a pracovala proti sovětské KGB.