Ozvěny dne 7. května 2007

Jednání o nové francouzské vládě

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Dobrý večer, začíná hlavní zpravodajská relace Ozvěny dne. U mikrofonu je Tereza Tomášková. Nicolas Sarkozy, to je jméno nového francouzského prezidenta. Úřadu se ujme šestnáctého května a očekává se, že v krátké době sestaví vládu. Ministerská křesla zaujmou lidé, kteří mu byli v době kampaně nablízku a měli zásadní vliv na jeho program. Jak z Paříže informuje zpravodaj Českého rozhlasu ve Francii Jan Šmíd, Sarkozy už má o některých postech jasno.

Jan ŠMÍD:
Předsedou vlády se s největší pravděpodobností stane Francois Fillon, bývalý ministr sociálních věcí, který byl nucen opustit vládu po její rekonstrukci, vynucené odmítnutím evropské ústavy. Fillon připravil Sarkozyho volební program a stal se jeho pravou rukou v ekonomických otázkách spolu s JaeanemLouisem Borlooem, o němž se v souvislosti s funkcí premiéra také spekulovalo. Ministryní zahraničí by se mohla stát ministryně obrany Michele AlliotováMarieová, hlavně díky svému silnému postavení ve vládní Straně pro lidové hnutí. I když hlavním poradcem Sarkozyho v zahraničněpolitických otázkách byl Michel Barnier, bývalý evropský komisař, který funkci šéfa francouzské diplomacie už zastával. Do vlády se může dostat i bývalý premiér a současný starosta Bordeaux Allan Juppé, blízký odcházejícímu prezidentu Chiracovi. A další bývalý předseda vlády JeanPierre Raffarin zřejmě stane v čele vládní strany UMP.

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Reakci Bruselu na zvolení Nicolase Sarkozyho francouzským prezidentem zaznamenal bruselský zpravodaj Českého rozhlasu Vít Pohanka.

Vít POHANKA:
Role Francouzské republiky v Evropské unii zůstává po zvolení nového prezidenta klíčová. O tom zřejmě nepochybuje nikdo, včetně samotných představitelů Unie. "Francie si vybrala Nicolase Sarkozyho, aby se stal příštím prezidentem.", uvedl už včera večer v první reakci předseda Evropské komise José Barroso. Telefonicky prý novému prezidentovi blahopřál. Všichni podle něj znají sílu Sarkozyho přesvědčení, že by Francie měla být motorem při řešení ústavních otázek Evropské unie. Předseda Barroso to říká s odkazem na skutečnost, že právě Francouzi před dvěma lety odmítli, stejně jako Nizozemci, v referendu evropskou ústavu. Ta měla mimo jiné řešit institucionální uspořádání Unie a francouzské ne zahájilo, obrazně řečeno, období přešlapování, které se Německo jako nynější předsednická země snaží ukončit. Dohody, co dál s euroústavou, se má dosáhnout na červnovém summitu sedmadvacítky v Bruselu.

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Důvod k radosti ze Sarkozyho zvolení ale zřejmě nemá Turecko. Proč, to vysvětluje zvláštní zpravodajka Českého rozhlasu v Ankaře Klára Stejskalová.

Klára STEJSKALOVÁ:
Zvolení Sarkozyho prezidentem zavírá Turecku podle místních médií dveře do Evropské unie. Komentátoři připomínají Sarkozyho slova z poslední televizní debaty, kdy se jednoznačně vyjádřil proti jeho vstupu. Připomínají zároveň, že Francie už delší dobu vede protitureckou kampaň, a jako příklad uvádějí loňské přijetí zákona, který umožňuje potrestat popírání arménské genocidy. Jak mi řekl profesor sociálních věd Ilter Turan, takovéto kroky a výroky prudce snižují entusiasmus, který vstup do evropského společenství v Turecku ještě před dvěma lety vyvolával.

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Prezidentské volby ve Francii, to je také téma dnešnímu Radiofóra. Moderátoři Jan Šmíd a Jan Pokorný si do pařížského studia pozvali politologa Jacquese Rupnika. Radiofórum živě z Francie začíná v osmnáct hodin a dvacet minut.

Na Ukrajině vybuchla část plynovodu

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Na Ukrajině vybuchla část plynovodu, který využívá i Česko. Asi třicet metrů potrubí explodovalo zatím z neznámých důvodů. Firma RWE Transgas, která surovinu do České republiky dováží, předpokládá, že se plynovod opraví do týdne. Jak dodává mluvčí RWE Transgas Martin Chalupský, plynu je zatím dostatek.

Martin CHALUPSKÝ, mluvčí RWE Transgas:
Čeští zákazníci nemusejí mít vůbec obavy, že by na českém trhu byl nedostatek zemního plynu. Aktuálně máme naprostý dostatek ve všech zásobnících, na zítřek už máme dojednány zvýšené dodávky zemního plynu severní cestou od norských dodavatelů a nepředpokládáme, že by docházelo k nějakým výpadkům v dodávkách.

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Plyn z Ukrajiny podle aktuálních informací Gazpromu začal proudit náhradním potrubím. Při explozi nebyl nikdo zraněn. Příčiny výbuchu se vyšetřují.

Zdražení potravin kvůli biopalivům

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Kvůli povinnému přimíchávání biopaliv do pohonných hmot zřejmě zdraží potraviny. Ceny surovin, ze kterých se biopaliva vyrábějí, ve světě totiž rostou. Jde zejména o kukuřici, palmový olej, obilí a cukrovou řepu. Jak připomíná redaktor Tomáš Medek, s přimícháváním metylesterů řepkové oleje do nafty se u nás počítá od prvního září letošního roku.

Tomáš MEDEK:
Jednou z hlavních příčin předpokládaného zvýšení cen potravin je rostoucí poptávka po etanolu a bionaftě. Podle prezidenta Agrární komory Jana Veleby se například ve Spojených státech zvýšily ceny kukuřice, ze které se vyrábí bioetanol, o desítky procent. Velká část její produkce tam jde právě na výrobu ekologických paliv.

Jan VELEBA, prezident Agrární komory ČR:
Tam ta kukuřice bude chybět na potravinovým trhu, takže dojde stoprocentně ke zdražení potravin. Spojené státy vyvážely sedmdesát milionů tun kukuřice před tou érou biopaliv a prognózuje se, že do roku 2010 nevyvezou prostě ani tunu, všechno se spotřebuje na biopaliva.

Tomáš MEDEK:
Naši zemědělci počítají s tím, že na výrobu suroviny pro bionaftu využijí velkou část z tři sta padesáti tisíc hektarů, na kterých mohou pěstovat řepku olejku. Další odbyt jim nabízí produkce biolihu z obilí nebo cukrové řepy. V dalších letech se dá předpokládat, že farmáři budou dávat přednost pěstování plodin na výrobu biopaliv před pěstováním pro potravinářské účely. Kvůli biopalivům tak může vzrůst i cena zemědělské produkce. To by se odrazilo i v cenách například pečiva, ale i masa nebo mléka.

Petr HAVEL, agrární analytik:
Na druhou stranu ten růst nebude nijak dramatický, bude to v řádu patrně procent, oproti současnému stavu.

Tomáš MEDEK:
Říká agrární analytik Petr Havel.

V Česku po mnoha týdnech zapršelo

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
V Česku o víkendu po mnoha týdnech zapršelo. Srážky nebyly sice nijak významné, ale v řadě krajů přestala platit výstraha před zvýšeným rizikem požárů.

Růst české ekonomiky podle Evropské komise

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Evropská komise odhaduje, že česká ekonomika poroste pomaleji, než se původně očekávalo. Ještě na podzim předpovídala růst HDP na pět celých a jednu desetinu procenta. Teď svou prognózu Komise o dvě desetiny zmírnila.

Zvýšení mýtného na rakouských dálnicích

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
O více než čtyři eurocenty stoupne v létě mýtné pro nákladní auta na rakouských dálnicích. Zdražit by tak mohly autobusové zájezdy do oblíbených destinací, Itálie a Chorvatska.

Obžaloba na prokurátorku Ludmilu BrožovouPolednovou

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu už podruhé navrhuje obžalovat bývalou prokurátorku Ludmilu BrožovouPolednovou. Ta se měla podílet na vraždě čtyř lidí v procesu s Miladou Horákovou v roce 1950. Co nového se vyšetřovatelům podařilo zjistit, shrnuje reportér Marek Janáč.

Marek JANÁČ:
Ludmila Brožová na sebe upozornila v první polovině roku 1950 při procesu s katolickými faráři.

Ludmila BROŽOVÁ:
A zradili úsilí žen celého světa.

Marek JANÁČ:
O několik měsíců později už sedí ve skupině prokurátorů a soudců, kteří připravují proces proti Miladě Horákové a dalším dvanácti obviněným. Podle vyšetřovatele ÚDV Ilji Pravdy to vyplývá z materiálů, které nově objevil v Národním archivu v Praze.

Ilja PRAVDA, vyšetřovatel ÚDV:
Kde třeba předseda státního soudu konstatuje ve zprávě pro ministerstvo spravedlnosti, že tedy už před samotným průběhem soudního řízení byly dohodnuté dokonce tresty, které obžalovaní teda v tom procesu dostanou.

Marek JANÁČ:
Ilja Pravda nově získal také přepisy filmů, natočených v soudní síni, které jsou dnes v Národním filmovém archivu, a také audionahrávky Českého rozhlasu, zachycující výslechy. Na obou materiálech Brožová vystupuje v duchu písemných dohod před procesem.

Ludmila BROŽOVÁ:
Paní obžalovaná, mluvme konkrétně. Myslíte, že válka je prospěšná lidu?

osoba:
Ne, já jsem sama odpůrce války.

Ilja PRAVDA, vyšetřovatel ÚDV:
A tam právě do toho zasahuje jednoznačně hlas, ženský hlas, ano, té prokurátorky, která tam se snaží, i skáčou jim tam do řeči, že jo, těm obžalovaným, a snaží se je přivést k tomu, aby vypovídali, tak jak to bylo prakticky dohodnuto, že budou vypovídat.

Marek JANÁČ:
Návrh na obžalobu Brožové v této chvíli leží na stole státního zástupce, který do šesti týdnů posoudí, jestli budou stačit na zahájení soudního procesu s Ludmilou BrožovouPolednovou. Ta je dnes fakticky jediným žijícím účastníkem soudního jednání. Ve svých pětaosmdesáti letech žije ve svém plzeňském domě, kde o její minulosti prakticky nikdo nic neví.

osoba:
Máme jí tady rádi. Myslím si, že tady všichni v baráku i na patře s ní vycházíme v pohodě.

Noční srážka hořícího tahače s lokomotivou

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Noční srážka hořícího tahače s lokomotivou na železničním přejezdu omezila na několik hodin dopravu u Jablůnky na Vsetínsku. Hasiči hned po převzetí informace o požáru kamionu na přejezdu žádali o zastavení železniční dopravy na trati. Přesto lokomotiva vyjela. Případ shrnuje redaktorka Lenka Rákošová.

Lenka RÁKOŠOVÁ:
Mluvčí krajských hasičů Ivo Mitáček po dopoledním šetření vylučuje, že by prvotní příčinou nehody hořícího kamionu a lokomotivy byl úmysl nebo nedbalost. Hasiči totiž mají po vteřinách zaznamenány telefonní hovory jak o požáru tahače, tak spojení s drahami.

Ivo MITÁČEK, mluvčí HZS Zlínského kraje:
Ve druhé minutě jsme informovali drážní hasiče v Přerově, aby zajistili vypnutí proudu a zastavení dopravy na železniční trati. Ten hovor u nás je zaznamenán.

Lenka RÁKOŠOVÁ:
Hasiči i řidič nákladního vozu stačili uskočit. Strojvůdce utrpěl po nárazu šok. Nehodu nyní odborníci posuzují především z hlediska komunikace mezi hasiči a Českými drahami.

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Drážní inspekce se domnívá, že chyba je na straně Českých drah. Ty měly po oznámení hasičů okamžitě zastavit provoz na trati, což neudělaly. K incidentu u Jablůnkova se ještě podrobněji vrátíme v pořadu Stalo se dnes, který začíná v jednadvacet hodin.

Evropský den melanomu

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Desítky lidí dnes využily možnost bezplatně si nechat vyšetřit mateřská znaménka v Krajské nemocnici Tomáše Bati ve Zlíně. V rámci Evropského dne melanomu tam lékaři představili také nový digitální dermatograf za bezmála třičtvrtě milionu korun. Podrobnosti zjišťoval kolega Roman Verner.

Roman VERNER:
V čem je tato metoda lepší a jaké výsledky přináší, to už mi prozradil primář kožního oddělení Baťovy nemocnice Jan Šternberský.

Jan ŠTERNBERSKÝ, primář kožního oddělní Krajské nemocnice Tomáše Bati:
Hlavně tou diagnostickou složkou, je tam kombinace počítače a videokamery. Ten obraz, můžu ho archivovat, ale především ho může analyzovat pomocí speciálního softwaru, který je asi z dvanácti evropských kožních klinik. Byly do paměti tohoto systému zadány už data z obrovského množství vyšetření pigmentových névů a srovnáním pacienta s tím velkým archivem mně přístroj může pomoci v rozhodování.

Roman VERNER:
Uzavírá primář Jan Šternberský a varuje před nárazovým a dlouhodobým opalováním. Vyprovokované bujení, které není včas zachyceno, pak mívá fatální následky.

Estonsko se obává dalšího násilí

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Estonsko se obává dalšího násilí v ulicích hlavního města Talinu. Zítra a pozítří si Estonci i estonští Rusové připomenou výročí konce druhé světové války. Přitom jen před několika dny utichly nepokoje, které rozpoutalo přemístění pomníku sovětského vojáka z centra Talinu na vojenský hřbitov. Podrobnosti má náš zpravodaj v Estonsku Martin Dorazín.

Martin DORAZÍN:
Estonský ministr zahraničí Urmas Paet upozornil, že osmého a devátého května může dojít ke srážkám mezi policií a ruskojazyčnými demonstranty. Nepředpokládá ale válku v ulicích Talinu. Nejagresivnější část ruských demonstrantů totiž policie minulý týden zadržela. Rusko proto zahájilo diplomatickou a obchodní válku s Estonskem. Podle ministra zahraničí Paeta je ale současná politika Moskvy důsledkem vnitropolitické situace v Rusku před prezidentskými volbami. Moskva také prověřuje soudržnost Evropské unie a zkouší, kam až může vůči Estonsku zajít. Domnívá se šéf estonské diplomacie.

Christian Klar zůstane dál za mřížemi

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Nechvalně proslulý německý terorista Christian Klar zůstane za mřížemi přinejmenším do roku 2009. Prezident Horst Köhler zamítl jeho žádost o milost. Úřad hlavy státu toto překvapivé rozhodnutí zatím nijak neodůvodnil. Prezident byl v posledních dnech pod značným tlakem části politického spektra, dodává berlínský zpravodaj Českého rozhlasu Jiří Hošek.

Jiří HOŠEK:
Liberální FDP, část CDU a hlavně bavorská CSU, tedy všechny formace, které Horsta Köhlera do prezidentského křesla navrhly, se stavěly ostře proti omilostnění Christiana Klara. Vadilo jim zejména, že dnes čtyřiapadesátiletý exterorista neprojevil nad svými činy lítost. CSU dokonce vyhrožovala, že zablokuje Köhlerovo znovuzvolení prezidentem. Hlava státu vzala podle oficiálního prohlášení v potaz posudky ministryně spravedlnosti, nejvyšší státní zástupkyně a taky dobrozdání o tom, jestli Klar může navázat na svou někdejší trestnou činnost. Prezident se v pátek s někdejším členem frakce Rudé armády dokonce osobně sešel. Horst Köhler mluvil taky s několika příbuznými obětí atentátů krajně levicové organizace. Klar si ve vězení odpykává šest doživotních trestů. Kvůli obzvlášť závažnému provinění soud rozhodl, že jeden ze šéfů takzvané druhé generace RAF může vyjít z vězení nejdříve třetího ledna 2009.

Předání záslužných křížů ministryně obrany

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Třiadvacet osobností, hlavně vojáci a také veteráni z druhé světové války dostali vysoká vyznamenání. Záslužné kříže ministryně obrany jim udělila šéfka resortu Vlasta Parkanová. Slavnostní ceremoniál sledoval kolega Pavel Otto.

Pavel OTTO:
Mezi oceněnými je i Ján Daňko. Nejprve bojoval na Slovensku a pak se zapojil do osvobozování Ostravska.

Ján DAŇKO, oceněný:
... nemohli naši chlapci, tam jsme na konec války přilétávali na letiště Mošnov z Polska, zezačátku nevěděli, o koho jde, jen tolik letadel tam přilétalo. Potom zjistili, že tam bylo Slováků většina, takže se k nám začali skutečně chovat velmi pěkně, mile, i mladá děvčata, i všichni dohromady.

Pavel OTTO:
Vyznamenání dostali i mladší vojáci, třeba generál Pavel Jevula. Válku zná už jen z vyprávění, záslužný kříž chápe jako ocenění své celoživotní služby v armádě.

Pavel JEVULA, oceněný:
Celý život jsem se pohyboval v oblasti, tak jak se teď říká, logistiky. Já jsem pracoval v technických službách kolem letectva. Ta logistika je taková ta včelička, která neustále musí pracovat a zabezpečovat všechny ty ozbrojené složky, které v armádě existují.

Pavel OTTO:
Ministryně Parkanová vyznamená in memoriam také osmadvacetiletého vojáka, který minulý týden zahynul v Afghánistánu, a to v den jeho pohřbu.