Ozvěny dne 3. 9. 2001

3. září 2001
Ozvěny dne

Přepisy pořadů zajišťuje Česká informační agentura. Texty neprochází korekturou.

Dnes začal nový školní rok

Dnes začal nový školní rok. Po letních prázdninách se do škol vrátilo více než milion a půl žáků. Dalších deset měsíců se o ně bude starat zhruba 200 000 učitelů. Pokračuje František Lutonský.

Základní školy dnes přivítaly 100 000 prvňáčků. Jejich starší spolužáci nemohli uvěřit, že se prázdniny rozplynuly jako voda. Do školy se prý vůbec netěšili, a když ano, na vyučování rozhodně ne.

Anketa: Na učení, teda na kamarády.

Na spolužáky.

No, na kamarádku.

Na přestávky.

Jo, na přestávky, prázdniny byly nudné.

Zatímco děti se těší hlavně na zábavu se spolužáky, učitelé se mohou těšit na vyšší platy. Slíbil jim to ministr školství Eduard Zeman. Učitelé by měli za tento školní rok dostat přidáno minimálně o 1 500 korun. Šéf resortu se chce navíc napodruhé pokusit prosadit školský zákon.

Eduard Zeman, ministr školství ČR: Třetí takovou položkou je zavádění Internetu, respektive tedy to propojení Internetu na všechny školy a školky.

Ministerstvo školství chce také za každou cenu zabránit odchodu mladých učitelů. Ti dávají v poslední době přednost spíše než školství soukromým firmám. Ve školách je nahrazují především důchodci a nekvalifikované síly. Jak říká jeden z učitelů, není se co divit.

Neuveden: To je hodně podhodnocené, konkrétně u těch učitelů, jo. Je to dost náročné s těmi dětmi, třeba lidi si myslí, že ti učitelé mají jako dva měsíce prázdnin, ale přitom jsou třeba přípravné týdny, jo, někteří učitelé toho mají ještě víc, jo, takže ty dva měsíce, o tom vůbec jako žádná řeč.

Říká učitel z pražské Základní školy Emy Destinnové. Zcela klidný zůstává nad situací ve školství šéf Poslanecké sněmovny Václav Klaus. Odchodu mladých pedagogů za vyššími výdělky se prý nebojí.

Václav Klaus, předseda PSP ČR, předseda ODS: O tom, že učitelé odcházejí, se mluví, co já jsem na světě vůbec. A je to vždycky tak, že v některém jiném oboru je příjem o trošku větší než v tom školství, ale to už by tady nemohl být nikdo, kdyby to byla pravda. Já myslím, že si to nachází svou rovnováhu a neplašme se navzájem.

Ve školách ale zůstávají prakticky už jen ti učitelé, kteří si život bez vyučování nedovedou představit.

Neuveden: Já jsem tu kvůli malému, no, já jsem jako dřív podnikal, no, a teď jsem tady kvůli malému, protože jsem byl jako dost zaneprázdněn a žena taky učí, jo, moje manželka, takže jsme tady kvůli děcku, abych se mu mohl nějak věnovat, no. Protože zase, když jsem podnikal, tak nebyl na něj čas, nebylo tohle, no, tak zase jsou to takový rub a líc těch mincí, no, pro a proti, no.

Rodiče mají možnost učit své děti také doma

Od školního roku 1998/99 totiž existuje také rodiče učit své děti doma. Zatím pouze v prvních pěti ročnících základní školy. Do jedné takové rodiny se vypravil i reportér Marek Janáč.

Lucie Beštová: Teďka si napiš obojetné.

Veronika Beštová: Obojetné.

Papír na stole se plní krasopisnými písmeny různých barev. Devítiletá Verunka má v ruce zelenou propisku a přemýšlí, jestli se uprostřed věty píše velké O. Maminka Lucie Beštová se pro domácí školu rozhodla už dávno.

Lucie Beštová: Takhle je to pro nás jednodušší, že ty děti menší jsou spokojené doma.

Vyučování začíná u Beštů kolem desáté dopoledne a netrvá dlouho.

Lucie Beštová: Tak, můžou to být tak ty dvě hodiny.

Děti z domácích škol jsou pravidelně zkoušeny z toho, co se doma s rodiči naučily. Zpravidla v základních školách, které program zajišťují.

Lucie Beštová: Komise, před kterou jsme, jakoby nezkouší, ale prostě si povídá s tím dítětem.

Podobný systém má kromě Německa celá Evropská unie a také Švýcarsko, Polsko a Maďarsko. Úvahy, že má být systém domácích škol v České republice zrušen, se paní Beštové nelíbí.

Lucie Beštová: Protože je to zase další možnost vzdělávání. Myslím, že to obohatí náš školský systém.

Nejstarší dceru paní Beštové zatím učení v domácí škole baví. Nejvíce prý čtení, ale i matematika.

Veronika Beštová: Prostě mě baví, mě baví všechno.

Deficit státního rozpočtu se ke konci srpna prohloubil na 25,6 miliardy korun

Deficit státního rozpočtu se k poslednímu srpnu prohloubil na 25 600 milionů korun, to je o dvě miliardy více, než koncem července. Českému rozhlasu to potvrdila Petra Hajíčková z tiskového oddělení ministerstva financí.

Petra Hajíčková: Celkové příjmy dosáhly k 31. srpnu objemu 400,5 miliardy korun a celkové výdaje byly čerpány ve výši 426,1 miliardy korun. Z hlediska příjmů se příznivě vyvíjí inkaso daně z příjmu fyzických i právnických osob, naproti tomu se neuspokojivě vyvíjí inkaso daně z přidané hodnoty.

Rozpočet na celý letošní rok byl schválen se schodkem 49 miliard korun.

V Holešově na Kroměřížsku explodoval osobní automobil

V Holešově na Kroměřížsku explodoval osobní automobil. Výbuch podle policie zřejmě způsobil zápalný systém, který neznámý pachatel umístil pod vozidlo. Příčinu policie vyšetřuje. Kriminalisté uvedli, že zdemolovaný vůz měl v sobotu propíchané pneumatiky, a proto se prověřuje několik variant. Automobil s libereckou státní poznávací značkou byl zaparkován na ulici mezi ostatními vozidly, užíval ho 34letý muž z okresu Kroměříž. Zásah hasičů se obešel bez zranění, škoda na vozidle činí 112 000 korun.

Třídenní velká voda na Českolipsku začíná ustupovat

Třídenní velká voda na Českolipsku začíná ustupovat. Hladiny rozvodněných řek a říček pomalu klesají. Dnešní pohyb povodňové vlny, která se přesunula z Mimoně k České Lípě a ohrožovala zejména obec Stružnici, sledovala Zdenka Schovánková z liberecké redakce Českého rozhlasu.

Ještě v ranních hodinách dosahovala řeka Ploučnice v České Lípě úrovně druhého stupně povodňové aktivity. Okresní povodňová komise mapovala situaci v blízkosti rozvodněných toků, po celý den však odpovídal operační důstojník Hasičského záchranného sboru okresu Česká Lípa stejně.

Neuveden: V současné době jsou jednotky požární ochrany na základnách a nezasahují.

Hladina řeky Ploučnice i jejích přítoků začala v České Lípě klesat kolem čtrnácté hodiny. O hodinu později zasedala okresní povodňová komise, která měla předběžně vyčíslit výši škod. Podle jejího místopředsedy Petra Havránka se tak stalo ale jen částečně.

Petr Havránek: Když jsme na tu komisi šli, tak prostě naše jedna skupina objížděla obce a nebylo vyloučeno, že už přinesou z obcí zprávu: "Spadl most, jsou zatopené studně," a tak dále, jo, ale to, co přinesli, tam prostě se nemluví ani o zatopených studních, tam se mluví, celé objekty byly zatopené nebo kolik objektů, ale o škodách tam zatím žádná obec o škodách nemluví.

V současné době začíná voda klesat už i v samotné Stružnici.

Neuveden: Máme tady asi 132 centimetrů. Teď to asi hodinu už stojí, doposavad furt stoupala, snad už to začne ubývat. Zatím škody nemáme hlášeny, žádné obytné baráky, nic nebylo ohroženo, to byly zatím zahrádky a takovéhle.

Podle aktuálních informací byl druhý stupeň povodňové aktivity, tedy pohotovost, na Ploučnici v České Lípě odvolán. Voda v řece i jejích přítocích rychle opadá. Pohotovost ale zatím platí ještě ve Stružnici a Horní Polici.

Milouši Jakešovi a Jozefu Lenártovi hrozí žaloba z vlastizrady

Bývalým komunistickým funkcionářům Milouši Jakešovi a Jozefu Lenártovi hrozí žaloba z vlastizrady. Vyšetřovatel Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu podal státnímu zastupitelství návrh na jejich stíhání. Informoval o tom dnes mluvčí úřadu Jan Srb s tím, že případem se nyní bude zabývat Městské státní zastupitelství v Praze. Podezření z vlastizrady dovozuje úřad z účasti obou obviněných na jednání o vzniku takzvané dělnicko-rolnické vlády z 22. srpna 1968 na sovětském velvyslanectví v Praze. Tento kabinet měl nahradit zákonnou vládu a legalizovat obsazení Československa armádami pěti států Varšavské smlouvy.

Na Mostecko zavítal prezident Václav Havel

Na Mostecko zavítal prezident Václav Havel. Prohlédl si změny, kterými tamní krajina prošla v posledním desetiletí. Na cestě po Ústeckém kraji ho doprovázel hejtman Jiří Šulc spolu s odborníky, kteří se věnují rekultivacím. Podrobnosti dodává Eva Holá z Českého rozhlasu v Ústí nad Labem.

Prezident Václav Havel navštívil jako první hrad Hněvín, odkud je výhled do širokého okolí, a mohl si prohlédnout už zrekultivované plochy. Je odsud vidět například na místní autodrom, který vznikl na výsypce, ale i na sousední vodní nádrž Matyldu, jež je naopak zrekultivovaným zatopeným lomem. Pochvaloval si i ohromné změny, kterými prošlo například i Chabařovické jezero, které ještě před lety srovnával s jezerem plným jedů. Poprvé totiž zavítal na sever Čech na začátku devadesátých let, kdy označil místní region za měsíční krajinu. Řekl sice, že zdejší krajina dnes vypadá trochu uměle, ale čas vše spraví. Desítky let odsud braly ostatní regiony uhlí a energii, dnes by měly podle něj naopak severu pomáhat.

KCP zveřejnila seznam subjektů nabízejících investiční služby bez povolení

Bez povolení nabízí u nás investiční služby 22 subjektů. Komise pro cenné papíry jejich seznam zveřejnila na Internetu. Radiožurnálu tento krok komise zdůvodnila její mluvčí Radka Procházková.

Radka Procházková: Komise uveřejnila seznam společností, které na internetových stránkách, ale i v tištěné inzerci nabízejí investiční služby bez patřičného povolení. Komise tento seznam zveřejnila proto, aby drobné investory varovala před možným vysokým rizikem ztráty svých finančních prostředků. Dál komise bude zjišťovat, zda tyto společnosti investiční služby poskytují, pak budeme moci říci, že skutečně porušily zákon, hodláme spolupracovat i s policií.

Zmíněný seznam je k dispozici na internetové adrese www.sec.cz.

Bývalí klienti zkrachovalé firmy Private Investors podali žalobu na KCP

Bývalí klienti zkrachovalé makléřské firmy Private Investors podali žalobu na Komisi pro cenné papíry. Náhradu škody, asi 25 milionů korun, žádá zhruba dvacet osob. Uvedl to právník, který klienty zastupuje. Komise zatím o žalobě nic nevěděla.

Britští úředníci v minulých dnech nepustili z Ruzyně do Londýna deset cestujících

Deset cestujících odmítli v minulých dnech pustit z ruzyňského letiště do Londýna britští konzulární úředníci. Výsledky týdenního působení imigračních úředníků tlumočil Radiožurnálu mluvčí britského velvyslanectví v Praze Zbyněk Havránek.

Zbyněk Havránek: Z tohoto počtu bylo osm českých občanů a dva občané Slovenské republiky. My nevedeme statistiky o tom, kolik cestujících těmi kontrolami projde, ale jen tak odhadem, pokud se nemýlím, každý den odlétá do Londýna nebo do jiných míst v Británii osm letů, takže to je minimálně 800, spíše víc lidí denně, z toho pohledu je to opravdu celkem nepatrné procento odmítnutých cestujících.

Podle Havránka nevede velvyslanectví statistiku odmítnutých romských žadatelů o vstup do Spojeného království, znovu ale odmítl jakékoli podezření z rasové diskriminace.

Do hvězdicové blokády v Praze se pozítří zapojí stovky vozidel

Do hvězdicové blokády v Praze se pozítří zapojí stovky vozidel. Její organizátoři nadále požadují odvolání ministra dopravy Jaromíra Schlinga, jeho náměstka Karla Hola a ředitele jednoho z odborů Jiřího Konečného. K protestujícím z Asociace autoškol, ze Sdružení drobných dovozců a opravářů ojetých vozů a z dalších organizací se chce připojit i jedna z největších taxikářských společností. Majitel jejího radiodispečinku Jiří Kvasnička upřesnil Českému rozhlasu důvod protestu.

Jiří Kvasnička: My se protestu zúčastňujeme z jednoho prostého důvodu. Máme za to, že zkoušky nepodporují logické uvažování budoucích řidičů, to znamená, že u té jedné otázky jsou taky všechny čtyři správné odpovědi, a to samozřejmě vede k biflování a ne k logické úvaze, k výběru jedné ze správných odpovědí.

K blokádě se hodlají připojit i firmy provozující a distribuující zařízení pro plynový pohon aut, které žádají změnu nevyhovující metodiky. Akci vedle dalších profesních sdružení podporují i odboráři. Organizátoři dosud nevědí, kolik aut nakonec do Prahy přijede, přidávají se totiž další.

Izrael je připraven vyklidit židovské osady v pásmu Gazy výměnou za mír

Izrael je podle premiéra Ariela Šarona připraven vyklidit židovské osady na palestinském autonomním území v pásmu Gazy výměnou za mír. Více z Jeruzaléma náš zpravodaj Jaromír Janev.

Šaron to prohlásil po setkání s koordinátorem zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie Javierem Solanou. Izrael by pak ale netoleroval jakékoli útoky proti svému území. Javier Solana se poté setkal i s palestinským ministrem a vrchním palestinským vyjednavačem Saídem Irikátem, který uvedl, že pro palestinskou reprezentaci tvoří pásmo Gazy se západním břehem Jordánu jeden celek a o pásmu Gazy tak není možné jednat samostatně. Irikát také podtrhl význam pravděpodobného nadcházejícího setkání prezidenta palestinské autonomie Jásira Arafata a šéfa izraelské diplomacie Šimona Perese. Evropská diplomacie napomohla v poslední době ke zmírnění ostří konfliktu a snaží se přispět k uskutečnění schůzky Peres - Arafat. Saíd Irikát ale zdůraznil, že setkání bude mít cenu pouze, pokud dospěje ke konkrétním výsledkům, které musí být projednány dopředu. Termín schůzky Peres - Arafat dosud nebyl upřesněn.

Výbuch dnes otřásl budovou vlády v čečenském hlavním městě Grozném

Výbuch dnes otřásl budovou vlády v čečenském hlavním městě Grozném. Na území severokavkazské republiky se také zřítil vrtulník ruské armády. Podrobnosti ke zostření situace v Čečensku má moskevský zpravodaj Českého rozhlasu Petr Voldán.

Při explozi v budově proruské čečenské vlády přišla o život 22letá uklizečka. Podle jedné z verzí právě ona dopravila do budovy výbušninu, jejíž sílu odhadují odborníci až na kilogram tritolu. V době výbuchu řídil šéf proruské administrativy Ahmad Kadirov pravidelné zasedání vlády. Armáda také oficiálně potvrdila smrt čtyř ruských vojáků, kteří zahynuli poté, co se u hranic s Dagestánem zřítil armádní vrtulník. Podle představitelů ozbrojených sil není ani v tomto případě vyloučen útok čečenských povstalců, kteří nepřestávají v boji proti federálním jednotkám, ale naopak aktivitu zvyšují. Dnes například zapálili i dům, který obýval jeden z představitelů proruské administrativy severokavkazské republiky. Prezident Putin přesto prohlásil při návštěvě Finska, že v Čečensku Moskva nevede válku, ale má co činit s ojedinělými skupinkami ozbrojenců.

Afghánští běženci opustili plavidlo Tampa a vypluli směrem k Papui - Nové Guinei

Afghánští běženci opustili plavidlo Tampa a vypluli od Vánočního ostrova směrem k Papui - Nové Guinei. Australští vojáci přepravili uprchlíky na svou loď Manora z norské nákladní lodi, na které strávili více než týden. Utečenci mají být z Papui - Nové Guineje přepraveni na Nový Zéland a ostrov Naura, které narozdíl od Austrálie projevily ochotu poskytnout útočiště alespoň části z nich. Tampa dnes vyrazila do svého původního cíle před uprchlickou anabází, do Singapuru. Australské úřady zároveň oznámily, že zadržují čtyři členy posádky indonéské lodi, která odplula s uprchlíky před týdnem od indonéských břehů směrem do Austrálie.

Ozvěny z burzy

Dnešní den na pražské burze byl charakterizován velice nízkou aktivitou. Objem obchodů činil 190 milionů korun, index PX 50 si odepsal 0,96 % a skončil na hodnotě 360,6 bodu. Dění na burze pro Český rozhlas sledoval Milan Chmelař z Patria Finance.

Milan Chmelař: Průběh seance kopíroval vývoj na okolních evropských trzích, a proto převládala mírně negativní nálada, která se projevila zejména na telekomunikačních emisích. Jedinou událostí, která oživila obchodování, byla zpráva, že ministerstvo financí připravilo materiál pro dokončení privatizace Českých radiokomunikací a existuje velká pravděpodobnost, že vláda tento materiál zahrne do středečního jednání. Cena akcií Českých radiokomunikací se zvýšila o 2,72 % na 396 korun a největší ztrátu zaznamenal Český Telecom, který se propadl o 4,27 % na 249 korun.

Dolar se dnes prodával za 37 korun 70 haléřů, euro za 34,20 a marka za 17 korun a 50 haléřů.

K věci

Situaci ve školství zlepší více peněz na platy učitelů. Je o tom přesvědčen ministr školství Eduard Zeman. S komentátorkou Lidových novin Radkou Kvačkovou na toto téma mluví Jaroslav Skalický.

Příjemný podvečer, paní Kvačková.

Radka Kvačková: Dobrý večer.

Ministr školství dnes přislíbil učitelům zvýšení platů, do konce letošního školního roku o 10 %. Myslíte si, že se mu to podaří?

Radka Kvačková: No, já bych mu hlavně přála, aby se mu to podařilo, protože když se mu to nepodaří, tak za chvilku začneme zvát učitele, já nevím přesně odkud. Fakt je, že třeba Angličané zvou učitele z Jihoafrické republiky, odkud bychom zvali učitele my, to nevím.

Podle ministra situaci ve školství zlepší kariérní řád pro učitele, který jim umožní rychlejší platový postup. Je to tak?

Radka Kvačková: Já doufám, ti učitelé nebudou postupovat, já nevím, za pět let o 500 korun nebo tak, ale když třeba bude umět dobře zacházet s počítačem nebo přijde s nějakým novým, zajímavým nápadem, tak může rovnou poskočit třeba o dvě třídy, to znamená, že mladí učitelé by nemuseli čekat do padesáti, až se jim zvýší plat, já nevím, o dva o tři tisíce, ale mohli by k tomu vyššímu platu přijít podstatně dřív, což by je tam možná mělo udržet.

Ministr prý chce zrušit domácí vzdělávání. Proč? A je to odůvodněné?

Radka Kvačková: Ono u nás není jaksi zákonem ještě zakotveno. Působí jenom v rámci experimentu, takže rodiče, kteří se pro to rozhodnou, tak mohou vzdělávat děti doma. To bude možné i nadále, ale je potřeba to odůvodnit. Těch možností je mnoho. Dítě je handicapované nějakým způsobem, třeba nervní, nebo naopak velmi nadané a nudilo by se v té škole, nerozvíjelo by se tak, jak má, čili v zásadě si myslím, že každý bude mít možnost nějak to odůvodnit. No, jestli by se teda to mělo nechat, to domácí vzdělávání, jenom na rozhodnutí rodičů, to si nejsem úplně jistá, protože podle mého názoru ta škola už dneska nemá význam jenom ten, že předává dětem jaksi vědomosti a dovednosti, ale ona má, a vždycky měla vlastně, význam socializační, že oni se tam učí žít společně. Takže asi něco na té docházce je. Pravdou je, že jsou děti, které prostě nesnášejí, nebo trápí je, ty si myslím, že mají nárok na domácí vzdělávání, a je to dobře, ale snad ho budou mít i dál, proboha.

Dá se už říci, že se naše školství začalo měnit od školy, která bazíruje na vědomostech, ke škole, která, řekněme, rozvíjí osobnost?

Radka Kvačková: No, říká se, že když se člověk něco učí, tak že se naučí nejenom tu vědomost, tu věc, ale taky způsob, jakým se to naučil, to znamená, že i ti učitelé, kteří teďka učí vlastně, učí tím způsobem, jak se učili oni, to trošku biflování je, ono to asi nejde změnit den ze dne, ale já si myslím, že určitý pokrok tady je, že se přece jenom trochu víc diskutuje ve školách a všichni mají možnost zúčastnit se takových různých těch debatních soutěží, zejména na středních školách. Zlepšuje se to, zlepšuje se to, ale nemění se to asi tak, jak jsme si představovali, jak jsme za to jaksi horovali před těmi osmi lety, že najednou to bude úplně jinak. Já dokonce si nejsem jistá, jestli nakonec nebude nejlepší nějaký takový kompromis, trochu jaksi získávat takové ty všeobecné vědomosti a trochu debatovat a rozvíjet i logiku. Protože jsou američtí studenti, kteří tvrdí, že závidí našim dětem, že mají širšívědomosti.

Takže zlatá střední cesta?

Radka Kvačková: Možná zlatá střední cesta.

Hostem dnešního pořadu K věci byla komentátorka Lidových novin Radka Kvačková. Díky a na slyšenou.

Radka Kvačková: Na shledanou.

autoři: jkr , jal
Spustit audio

Více z pořadu