Ozvěny dne 26. 4. 2002

Senátoři schválili beze změny zákon o státních úřednících

Senátoři schválili beze změny zákon o státních úřednících. Těm dává další povinnosti, ale zároveň jim přináší i nové výhody a vyšší platy. Jednání v pražském Valdštejnském paláci sleduje senátní zpravodajka Radiožurnálu Dana Jaklová.

Vládní předloha, která dnes uspěla i v horní komoře parlamentu, se bude týkat asi 80 000 státních úředníků. Ti by měli mít nejen vyšší platy, ale při propuštění pětiměsíční odstupné a také pětitýdenní dovolenou. Úředníci si ale nebudou moci přivydělávat a budou skládat slib věrnosti státu. Zákon prosadili sociální demokraté a senátoři koalice. Jeden z hlavních argumentů pro schválení předlohy uvedl Jan Hadrava z US.

Jan Hadrava, senátor US: Především dochází nebo by mělo dojít k dostatečnému oddělení státní správy od politické moci.

Proti služebnímu zákonu byli senátoři ODS. Podle nich totiž naopak vazba úředníků na politiky bude větší. Za všechny senátor Jiří Pospíšil.

Jiří Pospíšil, senátor ODS: Výhody, které zákon nabízí, vedou naopak k větší závislosti na politických nadřízených a vede k tomu, aby politici mohli dobře motivovat lidi, kteří s nimi přicházejí do úřadu.

Zákon ještě čeká na podpis prezidenta republiky. Nová struktura státního úřednictva pak začne fungovat od roku 2004.

Důchody by se mohly zvyšovat pravidelně jednou ročně

Důchody by se napříště měly zvyšovat pravidelně, to jednou ročně. Toto zvýšení by mělo plně pokrýt nárůst cen a z jedné třetiny i meziroční růst reálných mezd. Poslanci dnes totiž poslali bez větších výhrad do třetího čtení novelu důchodového zákona a schválit ji chtějí ještě na této schůzi. Podrobnosti má parlamentní zpravodaj Radiožurnálu Vít Dvořák.

Důchody by se tak už od příštího roku, pokud vše poslanci skutečně schválí, měly zvyšovat pravidelně, vždy k 1.lednu a ne jako dosud, kdy inflace musela dělat aspoň 5 %.

Eduard Zeman, ministr školství: Navrhovaná pravidla pamatují i na velký nárazový růst cen, to je aspoň 10 %, a umožňují zvýšení důchodů při této výjimečné situaci i v mimořádném termínu.

Říká ministr Eduard Zeman, který vše dnes před poslanci odůvodňoval. Platit by ale napříště měly dvě výjimky. Důchodci ani v lednu přidáno nedostanou, pokud ceny a mzdy neporostou tak, aby penze bylo možné zvýšit aspoň o 2 %.

Josef Janeček, poslanec KDU-ČSL: Samozřejmě otázka je, aby k té valorizaci vždycky došlo, když náhodou ta kritéria nebudou splněna jen tak tak, jak se říká. Čili tady ta obava trošku je, ale já doufám, že nebude této mezery zneužíváno.

Dodává lidovecký poslanec Josef Janeček. Konečné hlasování o novém způsobu zvyšování důchodů má sněmovna naplánováno už na příští týden.

Organizátor vražd dostal výjimečný trest

Výjimečný trest 22 let vězení dostal za zorganizování vražd 36letý Raul Kohner. Jeho oběťmi se stali majitel domu Ladislav Cimrman a osvětlovač Jindřich Vítek. Kohner se podílel i na ublížení na zdraví Brita Nicolase Milese Kirkeho. Pražský soud kromě ortelu nad bývalým vojenským prokurátorem, šéfem útvaru městské policie a majitelem detektivní kanceláře Kohnerem rozhodl také o osudu zbývajících sedmi členů gangu. Ten se vedle vražd zodpovídal i z vydírání jednatele První družstevní obchodní Zdeňka Červinky.

Verdikt nad vysokým policejním důstojníkem

Verdikt nad vysokým policejním důstojníkem vynesl bruntálský soud. Bývalý ředitel Okresního úřadu vyšetřování Zdeněk Ščerba odešel s osmiměsíčním podmíněným trestem s odkladem na jeden rok. Loni v červnu se totiž snažil přesvědčit policejní hlídku, aby nešetřila dopravní přestupek jeho známého. Kauzu sleduje Andrea Čánová, Český rozhlas Ostrava.

Policisté zastavili vůz, který řídil opilý muž. Na místě spolujezdce seděl šéf bruntálských vyšetřovatelů Zdeněk Ščerba. Policistům vyhrožoval, ať přestupek nešetří nebo je doslova svlékne z uniformy. Navíc povolal vyšetřovatele se služebním vozem, aby ho zavezl na lékařskou záchrannou službu, kde opilému řidiči odebrali krev kvůli rozboru na alkohol. Soudce Vladimír Čermák zdůraznil, že obžalovaný neprojevil žádnou lítost nad svým chováním a naopak snažil se očernit zasahující policisty.

Pátrání po šestiletém chlapci z Litovle skončilo

Pátrání po šestiletém chlapci z Litovle skončilo. Jeho mrtvé tělo našel po měsíci v řece Moravě u Březové na Olomoucku náhodný chodec. Chlapec spadl do řeky 23. března při hře s kamarády. Dítě pak hledali desítky policistů, hasičů a potápěčů včetně vrtulníku s termovizí. Jak potvrzuje olomoucká policejní mluvčí Marta Vlachová, tělo vyplavalo asi tři kilometry od místa nehody.

Marta Vlachová, olomoucká policejní mluvčí: Ve večerních hodinách nalezl náhodný občan při procházce po pravém břehu řeky Moravy asi 20 metrů od soutoku s Radniční Moravou tělíčko utonulého dítěte. Nález oznámil policii. Na místo byl přivolán Hasičský záchranný sbor Litovel z Šumné. Při identifikaci bylo zjištěno, že se jedná o pohřešovaného Honzíka, po kterém bylo 23.března vyhlášeno pátrání.

Izrael pátrá po Palestincích podílejících se na atentátech

Izraelští vojáci po výslechu propustili osm z devíti palestinských mladíků, kteří včera opustili betlémskou Baziliku zrození Páně. Poslední šestnáctiletý chlapec zůstává ve vazbě, protože se údajně účastnil protiizraelských atentátů. V bazilice obléhané už tři týdny je podle Izraelců mezi dvěma stovkami lidí asi 30 hledaných radikálů. Po Palestincích, kteří se podíleli na atentátech, Izrael pátrá i na jiných místech. V Kalkíliji na západním břehu Jordánu jich v noci zatkli 13.

Cesty českých občanů do Chorvatska budou jednodušší

Cesty českých občanů do Chorvatska budou jednodušší. Vyplývá to z dohody, kterou dnes v Záhřebu podepsali český ministr zahraničí Jan Kavan a jeho chorvatský protějšek Tonino Picula. Podrobnosti má zvláštní zpravodajka Radiožurnálu v Chorvatsku Lenka Kabrhelová.

Dokument nabídne podle ministra zahraničí Jana Kavana větší záruky a dobré podmínky pro české turisty, ale i občany, kteří v Chorvatsku žijí. Podle ministra Kavana se ujednání týká zejména zdravotní péče a sociálního pojištění.

Jan Kavan, ministr zahraničí: Považuji to správní ujednání za nesmírně důležité, protože to znamená, že se bude s českými občany v Chorvatsku zacházet stejným způsobem, budou mít stejné podmínky jako chorvatští občané u nás, to znamená nebudou muset, pokud sem pojedou na dovolenou, si speciálně zajišťovat pojištění. Pokryje to jak otázku zdravotní péče, na kterou tady budou mít právo, sociální pojištění, důchody, apod.

Právě dnes uplynulo 16 let od havárie elektrárny v Černobylu

Právě dnes uplynulo 16 let od havárie ukrajinské jaderné elektrárny v Černobylu. Výročí výbuchu si připomenou také Ukrajinci a Bělorusové žijící u nás. Akce nazvaná Pochod za oběti černobylské jaderné elektrárny začne večer v Praze. Informace má Markéta Čekanová z Českého rozhlasu Regina.

Vzpomínkové akce na oběti Černobylu se konají i v samotném Bělorusku. Každoročně tu však velmi tvrdě zasahuje policie. Ukrajinci a Bělorusové žijící v zahraničí, se proto rozhodli své krajany doma podpořit, jak mi řekl Sergej Skarulis.

Sergej Skarulis: Jako akce solidárnosti s lidmi, kteří budou v Minsku ten den a nebude to probíhat jako v České republice. No a také vzpomínka na ty, kteří tam zemřeli.

Pochod za oběti Černobylu vychází ze 20 hodin z Kosárkova nábřeží u Mánesova mostu a skončí tryznou v pravoslavném kostele u Rudolfína.

Dnes se konal pohřeb herce Vlastimila Brodského

S hercem Vlastimilem Brodským se navzdory plánům na pohřeb v úzkém rodinném kruhu přišly naposledy rozloučit stovky lidí. Mimo přátel, sousedů a herců se umělci u českolipské obřadní síně poklonili i jeho diváci. Manželé Havlovi poslali věnec oranžových karafiátů. Patnáctiminutový obřad provázelo jen Snění od Roberta Schumana a skladby Dmitrije Šostakoviče.

Výstavba obchvatu Plzně

Jaroslav Skalický: Vládní návrh zákona o přijetí úvěru 210 milionů eur od Evropské investiční banky na výstavbu obchvatu Plzně by měla schvalovat Poslanecká sněmovna. Mělo se tak stát už dnes, ale poslanci nakonec tento bod odsunuli na příští týden. Půjčka je podle vlády výhodná, protože banka čerpá z nejlevnějších zdrojů. Na podrobnosti výstavby obchvatu Plzně se teď budu ptát ředitele závodu Praha, Ředitelství silnic a dálnic Petra Laušmana. Kolem obchvatu Plzně se diskutuje už mnoho let, zvláště v souvislosti s protesty ekologů a občanských sdružení. Je už všechno vyřešeno a můžete stavět?

Petr Laušman Ředitelství silnic a dálnic, ředitel závodu Praha: Takhle, rozhodně není vyřešeno všechno, ale vyřešeno je to na některých částech stavby, zejména na západní části, kde už je rozestavěna stavba poměrně do značné míry a vyřešeno je to i na východní části, kde se zahájila stavba prakticky v tomto měsíci.

Jaroslav Skalický: Co tedy zbývá vyřešit? Kopec Valík a tunel pod ním?

Petr Laušman Ředitelství silnic a dálnic, ředitel závodu Praha: Zbývá vyřešit kopec Valík a tunel pod ním plus navazující úsek včetně také mostu přes řeku Úhlavu.

Jaroslav Skalický: A jaký ten problém tam je?

Petr Laušman Ředitelství silnic a dálnic, ředitel závodu Praha: Momentálně ten problém je ve dvou rovinách, jednak je to majetkoprávní vypořádání, ještě se zde vyskytuje značný počet nesouhlasů vlastníků pozemků, a jednak je ten odpor v obcích Štěnovice a u Sušice, plus jedno občanské sdružení na ochranu vrchu Valík.

Jaroslav Skalický: Vyřešíte to?

Petr Laušman Ředitelství silnic a dálnic, ředitel závodu Praha: Určitě.

Jaroslav Skalický: Vy už jste naznačil, kde nyní stavbaři pracují, jak jsou tedy daleko, kolik kilometrů tedy ještě zbývá dodělat?

Petr Laušman Ředitelství silnic a dálnic, ředitel závodu Praha: Momentálně je rozestavěno 8 km zhruba na západě plus přivaděč, zhruba stejná délka je i na východní části. Prostřední úsek je něco kolem 4 km včetně toho tunelu zmiňovaného a mostu přes Úhlavu, který je asi půl kilometru dlouhý.

Jaroslav Skalický: Jsou na obchvatu nějaké stavebně problematické nebo naopak zajímavé prvky?

Petr Laušman Ředitelství silnic a dálnic, ředitel závodu Praha: Tak jsou tam poměrně komplikované a složité křižovatky, zejména u Černic, zcela určitě zajímavý je tunel, protože na dálnicích zatím žádný tunel v České republice nemáme. Most přes Úhlavu je poměrně také dosti dlouhý, je zhruba půlkilometrový, což není běžný most a dá se říci, že i v té rozestavěné části západní, kde musíme řešit poddolovaná území a vlastně zakládání na ni, je to technicky také taková zajímavá záležitost. Jinak ještě jsou zajímavé záležitosti jiné, zejména co se týče archeologů, protože jsou tam zajímavé nálezy, ovšem ty nás jako stavbaře v podstatě spíše zdržují. Přivítali bychom, kdyby práce příslušných archeologů byly o něco rychlejší.

Jaroslav Skalický: Bude povrch dálnice kvalitní?

Petr Laušman Ředitelství silnic a dálnic, ředitel závodu Praha: Povrch dálnice zcela určitě bude kvalitní. Konečně když se podíváte na povrch dálnice od Plzně na západ do Rozvadova, tak zcela jistě každý mi dá za pravdu, že ten poměrně kvalitní je. Tady sice nebude betonový povrch, ale živičný, asfaltový tedy, ale rozhodně bude ve stejné odpovídající srovnatelné kvalitě jako ten betonový.

Jaroslav Skalický: Tak ptám se proto, že častěji jezdím na Hradec, a tam to zas tak dobré není. Co říkáte?

Petr Laušman Ředitelství silnic a dálnic, ředitel závodu Praha: Já s vámi souhlasím, ale jestli jezdíte na Hradec opravdu často, tak už znáte i úseky, které jsme v minulých zhruba třech letech opravili, a ty si myslím, že jsou srovnatelné s tím úsekem, o kterém jsem mluvil na západ od Plzně.

Jaroslav Skalický: Já jsem na začátku zmínil půjčku 210 milionů eur, to je asi 6,5 miliardy korun. Tolik bude obchvat stát?

Petr Laušman Ředitelství silnic a dálnic, ředitel závodu Praha: Ne, ne, to je 50 % z ceny obchvatu, ale není to jenom cena dálničního obchvatu, do tohoto programu, na který je ten úvěr brán, patří i sedm silničních staveb, které jsou prakticky přivaděči ať už od Plzně nebo z jihu k té dálnici.

Jaroslav Skalický: A samozřejmě nejdůležitější otázka, kdy bude všechno hotovo?

Petr Laušman Ředitelství silnic a dálnic, ředitel závodu Praha: Těch termínů postupových je několik. Rádi bychom dodrželi termín do konce příštího roku zprovoznit tu východní část v jedné polovině a západní část dodělat celou a odvést tak tranzitní dopravu mimo Plzeň.

Jaroslav Skalický: To je kolik kilometrů?

Petr Laušman Ředitelství silnic a dálnic, ředitel závodu Praha: Na tom východě je to 8 km v jedné polovině, na tom západě 8 km v celku, celá dálnice. Ale ten střední úsek by se objížděl po takzvané vojenské silnici 2/180. Tím by ta tranzitní doprava byla vyvedena z Plzně. Pokud se týče dokončení těchto dvou staveb, tak ta část východní bude dokončena v obou polovinách v roce 2004 a co se týče té střední části, tak rádi bychom to stihli v roce 2005. Ale tam je to odvislé od toho odporu jak vlastníků, tak obou zmíněných obcí.

Jaroslav Skalický: Budeme držet palce.

Šestnáct let uplynulo od výbuchu černobylské elektrárny

Jaroslav Skalický: Před 16 lety došlo v tehdy sovětské černobylské jaderné elektrárně k výbuchu, který měl do té doby naprosto neznámé a také nečekané následky. Nedá se říci, že by byly do dnešních dnů překonány, spíše naopak. Kolem Černobylu, který je dnes na území Ukrajiny, se vynořují stále nové otazníky a problémy. Takže co zjistil náš stálý zpravodaj v Rusku Petr Voldán? Místo jsi navštívil, jak to tam dnes vypadá?

Tak já jsem byl na Černobylu a v celé té oblasti vlastně čtyřikrát. Několikrát nedlouho po havárii, naposledy v zóně kolem Černobylu před necelým měsícem. Ty následky jsou stále patrné. Nejenom na krajině, ale i v životě a myšlení lidí a jejich reakce na situaci je dost rozporná od odmítání vůbec jaderné energie a vůbec elektrárny, která byla v prosinci roku 2000 odpojena úplně, až po zlost řady lidí, že konec provozu Černobylu vlastně bere tisícům lidí jejich práci.

Jaroslav Skalický: Jaké jsou vůbec plány Ukrajiny, pokud jde o jaderné elektrárny?

Tak právě dnes Ukrajina připomněla, že 40 % energie vlastně získává díky jaderným elektrárnám, a tak prý nemá důvod ani možnost vůbec se zříci dostavby a využívání dvou nových bloků v chmelnické a také rovenské jaderné elektrárny.

Jaroslav Skalický: Následky černobylské havárie se posuzují z různých hledisek, jaké jsou poslední soudy vědců?

Tak těch pohledů je opravdu nepřeberně. Když si uvědomíme, že znečištěno radiací bylo po té havárii před 16 lety území než 207 000 čtverečních kilometrů, tak je těch pohledů opravdu hodně. Můžeme se na to dívat třeba z pohledu těch, kteří likvidovali tu havárii, to bylo na 200 000 lidí a z nich vlastně do dneška víc než 30 000 lidí zemřelo a dalších 35 se vlastně postupně stalo lidmi invalidními. To je jeden z pohledů. Další pohled ovšem je třeba takový, že jenom v ruských čtyřech oblastech je na 60 hektarů lesů naprosto bez jakékoliv činnosti, protože jsou stále zasaženy radioaktivitou, a tak by se daly ty pohledy ze všech možných úhlů vypočítávat dál.

Jaroslav Skalický: Ty už jsi zmínil lidi, kteří utrpěli nějak výbuchem jaderné elektrárny. Asi je to postihlo nejen zdravotně, ale i psychicky.

To určitě. O těch některých zdravotních následcích jsem už mluvil. Pokud jde o psychiku, je to velice závažná věc a pak jsou tu také dost značné materiální škody pro ty lidi i v souvislosti s těmi zdravotními problémy. Ruský ombudsman Oleg Mironov právě dnes vyzval úřady i vládní instituce, aby udělaly víc pro postižené Černobylem, protože jenom v Rusku žije na dva miliony lidí, kteří byli nějak zasaženi radiací a například ruská vláda chystá zákon, podle kterého by měly být některé podmínky sociální ochrany těchto lidí vlastně přehodnoceny a ti lidé by na tom měli být hůř, měli by být zbaveni některých kompenzací. Takže kolem toho bude v letních měsících, kdy o tom má jednat dolní komora parlamentu, dost diskusí.

Jaroslav Skalický: Co bude s Černobylem dál?

To je také zvláštní otázka. Jedna odpověď by mohla znít, že Černobyl může hrozit i dnes, a to tím, že údajně podle některých vědců má dojít k aktivizaci počítačového viru Černobyl, a ten v roce 1999 zasáhl miliony počítačů, ale ty se ptáš určitě na tu elektrárnu. Ta budoucnost asi nebude v cestovním ruchu, i když mnohé cestovky už tam vozí senzacechtivé turisty, o tom bude řeč v Zápisníku zahraničních zpravodajů zítra. Ale budoucnost asi vypadá tak, že elektrárna je zastavena, ale podle řady vědců odborníci zatím ani netuší, co se pořádně děje pod tím sarkofágem čtvrtého bloku, který vybuchl a kde je stále 160 tun jaderného paliva. Takže ta budoucnost je s hodně otazníky.

Restaurátor František Makeš dostal pamětní medaili

Jaroslav Skalický: Pamětní medaili dnes od prezidenta republiky Václava Havla převzal doktor František Makeš. Je to Čech, který vyvinul zcela převratnou metodu restaurování historických obrazů. Jeho metoda je účinná a předčí klasické způsoby restaurování chemickými látkami. S Františkem Makešem mluvil Marek Janáč.

Pane doktore, vaše metoda čistí obrazy enzymy. Můžete vysvětlit, v čem vlastně ta metoda spočívá?

František Makeš, restaurátor: Největší problém s obrazy jsou plísně. A ty plísně podle různých jedů, které se používají, bývají rezistentní a ta metoda spočívá v tom, že my enzymy odstraňujeme materiály, na kterých ty plísně rostou.

Jde údajně o světovou unikátní metodu. Jak se vám na to vůbec podařilo přijít?

František Makeš, restaurátor: Jde o unikátní metodu, to je pravda. Podařilo se na to přijít tím, že já jsem přišel do Švédska proto, abych zastavil plísně. A protože jsem spolupracoval a dokonce můj oponent když jsem tam diskutoval, byl z dermatologie z Norska, tak tam objevili právě enzym pro lékařské účely, který má velmi silné protolytické aktivity.

Protolytické?

František Makeš, restaurátor: Ano, že rozštěpí hroznou rychlostí proteiny, to znamená bílkoviny.

Enzymy jsou vlastně látky, které se i v těle tvoří a které slouží při trávení. Takže jakým způsobem to funguje u obrazů?

František Makeš, restaurátor: Přesně tak. Ty enzymy prostě začnou hydrolyzovat materiály, kterými je potom jako odstraníme.

Čím to, že na to nepřišel nikdo dřív?

František Makeš, restaurátor: Nepřišel, já nevím. Nikdo na to dřív nepřišel, dokonce dodnes se na celém světě používají jiné metody, to znamená prudké jedy na zastavení plísní. Ty plísně i ty bakterie, co jsou tam, začínají být rezistentní a je s tím velký problém, i v medicíně a i u restaurátorů, kteří pracují dneska s velmi nebezpečnými látkami a také jich spousta zemřelo. My jsme teď ve Stockholmu měli dva případy, několik roků předtím tři. Restaurátoři zemřeli na plísně v Rakousku, v Lipsku mají veliký problém zdravotní, v Salzburgu mají veliký problém zdravotní. My jsme o tom napsali knížku, tam je to docela přesně vedený.

A tato metoda by měla všechny tyto problémy vyřešit?

František Makeš, restaurátor: Víte, to je hrozně těžký říci. Nám po třiceti letech tedy ty obrazy neplesniví. Co se stane za sto let, to já nevím. Ale já si myslím, že to je metoda jediná, která by měla zastavit plesnivění obrazů.