Ozvěny dne 25. 6. 2001

r_2100x1400_radiozurnal.png
25. červen 2001

Přepis pořadu Ozvěny dne z 25. června 2001 18 hodin.

Výkonnost české ekonomiky jde nahoru

Výkonnost české ekonomiky jde nahoru. V růstu hrubého domácího produktu jsme o 1,5 procentního bodu předstihli Evropskou unii a Spojené státy. Za letošní první čtvrtletí totiž vzrostla hrubá produkce meziročně o téměř 4 %. Zda se nám opravdu vede lépe, zjišťoval Radek Mokrý.

Ještě minulý pátek analytici vůbec nebrali v úvahu nějaké významné změny ve spotřebě domácností. Překvapením proto bylo její zvýšení o více než 2 %. Analytik Komerční banky Jan Vejmělek to vysvětluje poklesem počtu nezaměstnaných.

Jan Vejmělek: České domácnosti zřejmě již začínají těžit z lepší hospodářské situace, která se ve spojení s nižší nezaměstnaností a růstem reálných mezd promítá do spotřebitelského optimismu.

Lidé spíše očekávají, že bude lépe. Poslední půlrok tomu skutečně nasvědčoval. Západní Evropa však začíná pociťovat hospodářské ochlazení původem ze Spojených států amerických. Zahraničí odebírá čtyři pětiny naší produkce. Čistý vývoz přitom meziročně poklesl o téměř 3 %.

Jan Vejmělek: Nepřekvapí negativní přírůstek čistého exportu, zejména díky schodku našeho zahraničního obchodu. Největším rizikem pokračující akcelerace zůstává zpomalení evropské ekonomiky, hrubá přidaná hodnota je totiž koncentrovaná výhradně do odvětví zpracovatelského průmyslu, který je velmi citlivý na vývoj v zahraničí, zejména v západní Evropě a v Německu, kde hrozí určité zpomalení.

Pokud by k tomu došlo, musela by centrální banka hlídat kurs koruny, aby se schopnost vyvážet dále nezhoršovala, to znamená, musela by zvyšovat úrokové sazby. Ovšem do podzimu se o to starat nemusíme.

Premiér Miloš Zeman nebyl podle místopředsedy vlády Pavla Rychetského zveřejněným růstem hrubého domácího produktu příliš nadšen.

Pavel Rychetský, místopředseda vlády ČR: Pan premiér byl trochu nešťastný, že nevyhrál, ale ani neprohrál sázku s panem předsedou sněmovny Klausem. Pan předseda sněmovny odhadoval růst na 3,5 %, pan premiér na 4 %, je to 3,8. Byl bych radši, kdyby to byla 4 %, ale když si vzpomeneme, s jakým jásotem jsme vítali zvýšení o 0,3 % před rokem a půl, tak je to nepochybně velmi pozitivní vývoj.

Ve společnosti Vítkovice vypukla personální krize

Ve společnosti Vítkovice vypukla personální krize. V noci na dnešek odstoupilo pět členů představenstva podniku. Svoji rezignaci vysvětlili tím, že vládou původně odsouhlasená koncepce restrukturalizace firmy postupně ztratila podporu Fondu národního majetku. Podrobnosti má Jitka Hanžlová.

Neshody mezi krizovým managementem a Fondem národního majetku se projevily už 18. června na valné hromadě. Akcionáři neschválili žádný z návrhů managementu na řešení současné situace podniku, změnili stanovy společnosti a posílili roli dozorčí rady tak, že může zasahovat i do praktického řízení. Navíc do dozorčí rady přišli noví lidé, kteří managementu nejsou nakloněni. Podle odstupujícího výkonného ředitele Václava Nováka tak fond znemožnil vedení dále účinně pracovat.

Václav Novák: Hlasy Fondu národního majetku České republiky nebylo schváleno plánované snížení a následné navýšení základního kapitálu společnosti kapitalizací pohledávek Konsolidační banky. Bez realizace tohoto kroku je fakticky nemožné dostatečně oddlužit společnost a v návaznosti na to ani úspěšně zvládnout proces vyrovnání. Navíc nebyla schválena ani strategie společnosti pro další období, což nedává představenstvu mandát k realizaci zásadních opatření k dokončení celého restrukturalizačního procesu.

Podle odborníků se v současném sporu promítají personální a názorové změny, které vypukly po odchodu Pavla Mertlíka z funkce ministra financí. Mluvčí Fondu národního majetku Jana Víšková odmítá tvrzení, že by fond přestal podporovat restrukturalizaci Vítkovic.

Jana Víšková: My naopak žádáme provedení věcné a finanční restrukturalizace, která však bude v souladu se stávajícími záměry státu, návrh představenstva na snížení a následné zvýšení základního kapitálu to však neumožňoval, zadluženost podniku v podstatě neřešil a navíc narážel na legislativní problémy. Představenstvo navíc ani nevypracovalo projekt, který Fond národního majetku požadoval a který by zaručoval chod celé společnosti v procesu vyrovnání.

Restrukturalizační program přijala vláda loni v květnu, protože se obávala krachu Vítkovic, který by mohl připravit o práci až 26 000 lidí.

Dozorčí rada Vítkovic už na svém dnešním zasedání zvolila nové pětičlenné představenstvo firmy. Předsedou se stal dosavadní šéf hutní divize Vítkovic Vladimír Bail, místopředsedou byl zvolen současný obchodní ředitel ostravského podniku Ladislav Král. Dalšími členy jsou Jan Skipala, Karel Rojko a Radim Valas. Podle ministra financí Jiřího Rusnoka změna představenstva záměr oživit Vítkovice neohrozí.

Jiří Rusnok, ministr financí ČR: Mělo by pokračovat v restrukturalizaci této firmy včetně procesu vyrovnání, který by měl být definitivně potvrzen krajským soudem, takže já neshledávám nic zásadního, nového na té situaci.

Policie ukončila vyšetřování krachu a tunelování Moravia Banky

Policie ukončila vyšetřování krachu a tunelování Moravia Banky. Vyšetřovatel už dokončil všechny výslechy obžalovaných i svědků. Doposud je obviněno šestnáct lidí včetně bývalého managementu tohoto finačního ústavu. Ve zkrachovalé Moravia Bance přišlo o peníze asi 35 000 klientů. Jak nám řekl Rostislav Bajger z ostravské pobočky Vrchního státního zastupitelství, celková škoda je vyčíslena na přibližně 700 milionů korun.

Rostislav Bajger: Výslechy jsou skončeny, to je pravda, čeká se na doručení znaleckého posudku, to by mělo být 3. 7., a bezprostředně poté budou ti obvinění seznamováni s výsledky vyšetřování, takže koncem července, nejpozději počátkem srpna bude podána obžaloba.

Asi sto klientů zkrachovalých kampeliček protestovalo před Úřadem vlády

Přibližně sto klientů zkrachovalých kampeliček protestovalo v Praze před Úřadem vlády. Snažili se tak upozornit na to, že vyplácení pojistného, na které mají ze zákona nárok, vázne. Na místě byl i náš reportér Dušan Valenta.

Stát dal peníze do zajišťovacího fondu. Celkem to je šest miliard korun. Zbytek se snad najde někde po kampeličkách. Z družstevních záložen ale zmizelo skoro jedenáct miliard korun.

Miroslav Nový: Lidé, kteří provedli prasečiny, neudělali dobré zákony a jsou dobře placeni, těm se nestalo nic, ti berou znovu a my, kteří jsme se nedopustili ničeho, tak jsme na to doplatili.

Tvrdí Miroslav Nový z Ostravska. O politicích si už myslí své. Do kampeličky dal všechny úspory a teď jen čeká a čeká. Vlastimil Šimák, který založil občanské sdružení Směr, má navíc řadu otázek.

Vlastimil Šimák: Proč viníci, kteří teda prokazatelně stáli na začátku, to znamená manažeři a šéfové jednotlivých kampeliček, proč nejsou postaveni před soud, proč nejsou odsouzeni a v neposlední řadě, proč není neoprávněně nabytý majetek zabaven?

S trochou lítosti k nim přidává ještě další konstatování.

Vlastimil Šimák: Liknavostí státního úřednictva a samozřejmě i nucených správců dochází k tomu, že je tam skluz a je tam zpoždění i výplat těch pojistných vkladů.

Úřad pro dohled nad družstevními záložnami ale tvrdí, že peníze budou vyplaceny v co možná nejkratším termínu.

Makedonské síly i albánští povstalci zatím dodržují příměří

Makedonské síly i albánští povstalci zatím dodržují příměří. Albánští vzbouřenci dnes slíbili, že se příští týden stáhnou z obce Aračinovo, která leží jen deset kilometrů od metropole Skopje. Podle jednoho z velitelů povstalců si ale chtějí ponechat zbraně a zůstat v albánských vesnicích v okolí severomakedonského města Kumanovo. Obnovenému politickému jednání o řešení krize v Makedonii vyjádřili dnes podporu i ministři zahraničí členských států Evropské unie na zasedání v Lucemburku. Šéfové diplomacií patnáctky ale současně odsoudili víkendové boje mezi makedonskou armádou a albánskými povstalci u obce Aračinovo. V Lucemburku má Český rozhlas zpravodaje Milana Fridricha.

Evropská unie doufá, že Makedonie se dokáže v krátké době dohodnout na řešení krize v zemi. To prohlásil po jednání v Lucemburku šéf společné diplomacie Evropské unie Javier Solana, který o víkendu pobýval ve Skopje.

Javier Solana, představitel EU pro zahraniční záležitosti: Věříme, že politický dialog v Makedonii bude pokračovat a jak albánské, tak slovanské strany budou maximálně konstruktivní. Myslím, že pro úspěch politické reformy je nutné, aby na uklidnění situace poté dohlédly mezinárodní jednotky.

Řekl Solana. Komisař pro zahraničí Chris Patton dodal, že pokrok v jednáních o řešení krize v Makedonii je přímo vázaný na finanční pomoc v této zemi. "Pro Evropskou unii je těžké budovat s Makedonií vztah důvěry, když tamní vláda utrácí peníze za bomby a rakety. Musíme se ptát, zda Makedonie finanční pomoc skutečně potřebuje," prohlásil Patton.

Případné vydání S. Miloševiče do Haagu bude řešit jugoslávský ústavní soud

Případné vydání bývalého exprezidenta Slobodana Miloševiče k Mezinárodnímu tribunálu do Haagu bude řešit jugoslávský ústavní soud. Právě k němu se totiž odvolali obhájci exprezidenta proti dekretu federální vlády o spolupráci s haagským soudem. Tento dokument označili za neústavní. Miloševič je už přes dva roky obviněn z odpovědnosti za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti, které byly spáchány v Kosovu. Pokud bude do Haagu vydán, stane se první bývalou hlavou státu, která se bude před soudem OSN zodpovídat za válečné zločiny.

Zvláštní shromáždění OSN se v New Yorku sešlo kvůli onemocnění AIDS

Zvláštní shromáždění OSN se v New Yorku vůbec poprvé sešlo kvůli onemocnění AIDS. Generální tajemník OSN Kofi Annan vyzval k aktivnímu boji proti této epidemii, která zahubila především v Africe na 22 milionů lidí. Další informace má severoamerická zpravodajka Českého rozhlasu Olga Krupauerová.

Generální tajemník OSN Kofi Annan, který považuje boj proti onemocnění AIDS za svou osobní prioritu, vyzval světové společenství, aby přestalo morálně odsuzovat nemocné AIDS a postižené virem HIV a začalo čelit nepříjemným skutečnostem. "Ať jsou okolnosti nakažení jakékoliv, každá postižená osoba je lidskou bytostí, která má lidská práva a lidské potřeby," zdůraznil Annan. Generální tajemník OSN se snaží před delegacemi 180 zemí světa získat finance na boj s epidemií, která v současné době postihuje na 36 milionů lidí. Podle Annana vyžaduje boj s AIDS každoročně až 10 miliard dolarů. Pouhé tři země, USA, Británie a Francie zatím přispěly do fondu OSN na 528 milionů dolarů. Konference o AIDS, která trvá v New Yorku do středy, se účastní i český ministr zdravotnictví Bohumil Fišer.

Ani dnešní pátrací den po pětileté holčičce z Kladna nevnesl do případu jasno

Ani dnešní pátrací den po pětileté holčičce z Kladna nevnesl do případu jasno. Terezka Čermáková zmizela z dětského hřiště v Kladně - Kročehlavech minulou středu odpoledne. Poprvé od zahájení rozsáhlého pátrání uzavřeli dnes kriminalisté jeden z lesoparků na okraji města. Na zítřek dokonce plánují zcela mimořádná opatření. Do akce policie nasadí na 600 mužů. Jak Českému rozhlasu potvrdil ministr vnitra Stanislav Gross, budou mezi nimi i policejní studenti.

Jana Dětská, mluvčí Policie ČR: Byl vlastně propátrán jih Kladna, jižní průmyslová zóna a v této chvíli probíhá pátrání v lokalitě okolo Kožovy hory. Byl uzavřen les z důvodů vyloučení veřejnosti, jelikož byli nasazeni služební policejní psi, tak aby nebyli při své práci rušeni. Nemám zatím žádné informace, že by se v této lokalitě nalézaly nějaké věci nebo i samotné dítě.

Tak, to byla okresní policejní mluvčí z Kladna. Středočeská policie by měla v tuto chvíli na tiskové konferenci uvést podrobnosti k zítřejší plánované akci. Na místě je náš spolupracovník Ladislav Pavlík.

Ano, je to tak. Policie v tuto chvíli hovoří o rozsáhlé pátrací akci, které se skutečně zúčastní žáci střední policejní školy a zároveň psi, nasazen bude brzy ráno i vrtulník. Policie dnes poprvé od minulé středy hovořila o pracovních verzích případu. Původně jich bylo sedm, nyní zůstávají pouze čtyři. Podle první se Terezka Čermáková stala obětí trestného činu a je držena na jiném místě v České republice, podle druhé verze se stala obětí trestného činu osoby mimo blízkého okolí, rodinného okolí Terezky a tělo bylo zahlazeno kvůli zahlazení stop, ta samá příčina potom doprovází i třetí verzi, kdy se měl pachatelem stát někdo z blízkého okolí Terezky. Vyloučeno ovšem ani není, že se Terezka stala obětí dopravní nehody a její viník Terezku neznámo kam odvezl. Každopádně policie vyzývá i nadále širokou veřejnost, aby pomohla při pátrání, zejména při monitorování pohybu malé Terezky minulou středu, kdy sezatím nepodařilo prokázat věrohodnou výpověď Terezčiny matky Hany Čermákové. Každopádně zítřejší policejní akce by mohla do celého případu vnést větší jasno.

Z pražské Vyšehradské skály budou znít znovu zvony

Z pražské Vyšehradské skály budou znít znovu zvony. Právě dnes je do věží Kapitulního chrámu Petra a Pavla začala instalovat Pasovská zvonařská huť Perner. Více Vlasta Valentová.

Zvony se do chrámu nad Vltavou vracejí přesně po 86 letech. Ty původní z roku 1901 byly za první světové války přetaveny na kanóny. Namísto tří- a dvoutunových zvonů Marie a Josefa odlila Pasovská zvonařská huť zvony čtyři. Nad instalací novinky, čtrnácti zvonů zvonkohry, dohlížel dnes odpoledne i Martin Kloub ze zvonařství Perner.

Martin Kloub: Celá sestava zvonů má dohromady 2 200 kilogramů přibližně, ten největší zvon má 650 kilogramů, ten nejmenší má 50 kilogramů, a v podstatě ty váhy jsou odstupňovány podle těch jednotlivých tónů v sestupné řadě.

Zvony budou prozatím odbíjet v poledne, večer a před mší. Podle ředitele kanceláře Vyšehradské královské kapituly Jana Kotouse bude mít zvonkohra na repertoáru na padesát, do budoucna až sto skladeb.

Jan Kotous: Budou tam jednak písně, které jsou obsahem českého kancionálu, jednak tam budou písně, které jsou národní. Jeden takový příklad za všechny: bude tam třeba lidová píseň Ach synku, synku, která, jak víme, byla oblíbenou písní Tomáše Garrigua Masaryka, ta bude znít 7. března, a budou tam svatební písně různé, třeba Svatební pochod z Lohengrina.

V pátek 29. června budou všechny zvony slavnostně pokřtěny, pak vysvěceny kardinálem Miloslavem Vlkem a první tóny zvonkohry by se měly rozeznít pražským Vyšehradem na svátek Mistra Jana Husa 6. července.

Ozvěny z burzy

Na pražské burze se dnes obchodovalo za lehce podprůměrných 270 milionů korun. Hlavní událostí byly akcie Komerční banky, ty se postaraly o celých 70 % dnešních obchodů. Podle Richarda Skácela z Raiffeisen Capital and Investment akcie banky citlivě reagují prakticky na každou novou zprávu.

Richard Skácel: Napřed šla na 1 118 korun díky zprávám o tom, že privatizace Komerční banky bude stát investory přes 50 miliard, potom Reuters vydal zprávu, že HypoVereinsbank odstupuje od privatizace, cena v Komerční bance spadla na 1 070, aby potom po dementi z ČTK se vrátila asi na jedenáct stovek. Netradičně se téměř neobchodoval dneska vůbec Telecom, ten spadl o 2,8 % a radiokomunikace také při minimálním obchodování přišly asi o 5 %.

Na ceny akcií neměly vliv příznivé zprávy o solidním růstu hrubého domácího produktu. Jen domácí měna mírně posílila. Dolar je tedy za 39 korun 40 haléřů a euro za 33,90.

K věci

České ekonomice se daří. Jak už jste asi slyšeli, dnešní čísla o vývoji hrubého domácího produktu ekonomy příjemně překvapila. Letos v prvním čtvrtletí vzrostl HDP meziročně o 3,8 %. Naše ekonomika tak předběhla v růstu HDP Evropskou unii i Spojené státy. Čím to, že české hospodářství skutečně ožilo, a co dělat pro to, aby při zrychleném tempu nezačalo znovu ztrácet dech? To se teď pokusí rozebrat šéfredaktor časopisu Ekonom Zbyněk Fiala v rozhovoru s Pavlou Kvapilovou.

Pane Fialo, dobrý večer.

Zbyněk Fiala: Dobrý večer.

Dnes jsme dostali velmi dobrá čísla o tom, jak se vyvíjí česká ekonomika, hrubý domácí produkt roste a docela rychle. Podle šéfky Českého statistického úřadu je tažen hlavně investicemi. Dá se podle vás říct, že je to skutečně dobře založený ekonomický růst?

Zbyněk Fiala: Tak, ekonomický růst, který je tažený investicemi, je velice dobrý. Je samozřejmě otázka, jaký podíl těch investic jsou skutečně produktivní a nakolik sem, a to se taky může stát, přicházejí takové investice, kde se třeba vyváží z některé země energeticky náročná nebo materiálově náročná produkce, ale myslím si, že ten podíl je ve prospěch toho, co je velice produktivního, například výroba počítačů, máme se stát evropským centrem výroby počítačů. Druhá věc, která je velice důležitá, že se ten růst odehrává ve velice příznivém prostředí, alespoň z finančního pohledu, protože inflace je stejně zhruba vysoká jako úrokové míry, to znamená, že prostě reálné úrokové míry jsou naprosto nulové. To je málokdy a možná, že to dlouho nevydrží a že centrální banka ty úrokové sazby zvedne, ale v každém případě teďka se vyplatí investovat a vyplatí se půjčovat peníze, je to poměrně snadné. Třetí věc je, že nejenom že peníze přicházejí na investice ze zahraničí, to je dobré, ale nepadá jich tolik do černé díry takových těch zkrachovalých firem, které přesto ještě jako zombie běžely a neustále žádaly nové a nové úvěry. Proběhla řada bankrotů, probíhá restrukturalizace, tyto firmy se začínají prodávat novým strategickým investorům a zdá se, že tento negativní vývoj je taky !!NEROZUMÍM!!, to znamená, banky si oddechnou a budou moci půjčovat. A poslední věc, Komerční banka se co nevidět prodá, a to bude také velice dobrá zpráva.

Teď mluvíte vlastně o tom našem domácím prostředí, které se zdá, podle toho, co říkáte, že je čím dál zdravější. Růst ekonomiky záleží hodně také na tom, co se děje venku. My teď rosteme rychleji než Evropská unie nebo Spojené státy. Můžeme dlouho, takříkajíc, jít proti proudu?

Zbyněk Fiala: Ona ta souhrnná čísla, takové ty agregáty, jsou často velice ošidný údaj. Je pravda, že se zpomaluje celkový růst, ale když se podíváme dovnitř, tak vidíme, že se zpomaluje to, čemu se říkalo nová ekonomika, takové ty telekomunikační služby a různé internetové služby, ale ta stará ekonomika, průmysl a takové ty tradiční služby, ty fungují celkem dobře a zdá se, že tam jsou přírůstky a u nás roste také průmysl a jeho podíl na tom hrubém domácím produktu narůstá.

Když to slyší normální člověk, tahle docela optimistická čísla o tom, jak roste česká ekonomika, co by měl vlastně on sám dělat, aby podpořil ještě ten růst víc a aby se potom měl dobře?

Zbyněk Fiala: Tak spotřebitelé pro to udělali hodně asi, když nakupovali, nechali se nalákat do nových supermarketů, a prostě utráceli, dlouho by to asi nevydrželo, kdybychom kupovali jenom dovážené zboží, a na druhou stranu, kdyby lidé nemysleli také trochu na zadní kolečka. Ovšem pro to, aby peníze z úspor mohly zamířit do ekonomiky, se musí ještě pár věcí udělat, a tady myslím je jedna dobrá zpráva, která je trošičku v pozadí těch velkých událostí ve vývoji hrubého domácího produktu, a sice, že takový mozkový tank, který se jmenuje Asociace pro kapitálový trh, zpracoval a dokončil určitý návrh pro novelu zákona o, říká se tomu IBO, o tom, jak uvést na trh nové akciové společnosti, jak vložit peněz bez onoho známého kupónového rizika do reálného podnikání. Já myslím, že jestli se podaří tyto úpravy uvést do života, tak že to bude ten rozhodující impuls pro to, aby tento vývoj pokračoval.

Říká Zbyněk Fiala v Ozvěnách dne. Děkuji za rozhovor, na slyšenou.

Zbyněk Fiala: Na slyšenou.

Přepsal: Česká informační agentura

Spustit audio
autoři: Jan Rosenauer, Jana Petrová