Ozvěny dne 23. srpna 2010

23. srpen 2010
Ozvěny dne

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou. Zvukové záznamy Ozvěn dne i dalších zpravodajských a publicistických pořadů Radiožurnálu si můžete poslechnout v Rádiu na přání.

Přehled zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
Zákoník práce se zřejmě od příštího roku nezmění. Premiér Nečas uklidnil odboráře, protesty zatím nehrozí.

Petr NEČAS, premiér /ODS/:
/Nesrozumitelné/ telefonním spojení a zneschopní se i poměrně operativně nejenom /nesrozumitelné/, ale spojit i například telefonicky.

Kateřina CAUSIDISOVÁ, moderátorka:
Nespokojení jsou ale policisté a hasiči. Ministerstvo vnitra představilo návrhy úspor.

osoba:
Odcházím s pocity velmi smíšenými, protože jsem tady neslyšel nic konkrétního, to, jak bylo řečeno, že expertní skupina vypracuje nějakou strategii, já jsem tady nic takového neviděl.

Jan BUMBA, moderátor:
Drama s filipínským únosem skončilo po 10 hodinách, policie ho zastřelila a rukojmí vyvedla z autobusu.

redaktor:
Na záběrech filipínské televize, která celé drama vysílala živě, bylo možné vidět, jak jim policisté pomáhají ven, hrůzou, kterou prožili, nemohli ani chodit.

Kateřina CAUSIDISOVÁ, moderátorka:
A ještě počasí, zítra bude oblačno místy s přeháňkami a teploty kolem 25 stupňů.

Jan BUMBA, moderátor:
Dobrý poslech přejí Kateřina Causidisová a Jan Bumba.

Chystaná vládní novela zákoníku práce by mohla začít platit později

Kateřina CAUSIDISOVÁ, moderátorka:
Chystaná vládní novela zákoníku práce by mohla začít platit později, než od 1. ledna 2011. Po jednání s odborovým předákem Jaroslavem Zavadilem to připustil předseda vlády Petr Nečas.

Květa MORAVCOVÁ:
Premiér dává podle svých slov přednost spíše pečlivějšímu projednání předlohy před rychlostí.

Petr NEČAS, premiér /ODS/:
Než obcházet některé standardní jednací procesy, tak si dovedu představit, že by ta novela platila klidně o několik týdnů později.

Květa MORAVCOVÁ:
Navíc by se podle Nečase projednávání předlohy zákoníku práce nemuselo do konce roku stihnout. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Zavadil s premiérovým rozhodnutím souhlasí.

Jaroslav ZAVADIL, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů:
A já si myslím, že to je dobře, že je potřeba, aby to tím standardním procesem prošlo a abychom mohli ještě k některým věcem některé poznámky a připomínky říct, protože s některými samozřejmě nesouhlasíme, ale to nechci řešit tady teď na této konferenci.

Květa MORAVCOVÁ:
Odborářům se například nelíbí plánované snížení nárokové složky platů ze 70 na 60 procent nebo to, že by dlouhodobě nemocní měli dostávat jen 60 procent své mzdy. Přesto se o protestech ve vedení odborů zatím příliš nemluví. Vláda bude předlohu zákoníku práce projednávat v září. S odbory pak její znění probere při dvoustranných rozhovorech i v tripartitě. Květa Moravcová, Radiožurnál.

Rozpor v koalici způsobil plán ministerstva financí na získání peněz zaplaveným oblastem

Kateřina CAUSIDISOVÁ, moderátorka:
Rozpor v koalici způsobil plán ministerstva financí na získání peněz zaplaveným oblastem. Plán počítal s tím, že každý poplatník by měl státu odvést stokorunu na pomoc po povodních. Předsedové koaličních stran se na takzvané povodňové dani podle ministra financí Miroslava Kalouska dohodli před dvěma týdny. Premiér Petr Nečas ale vystoupil s výhradami. Podle Kalouska je to ale naprosto nepřijatelná koaliční praxe, protože pak by nemělo cenu uzavírat žádné další dohody.

Ministerstvo vnitra zveřejnilo návrhy škrtů pro příští rok

Kateřina CAUSIDISOVÁ, moderátorka:
Ministerstvo vnitra zveřejnilo návrhy škrtů pro příští rok. Celkem musí snížit výdaje o více než 8 miliard korun oproti letošnímu roku. Skoro polovinu obstará plánovaná redukce platů o 10 procent, zbytek zajistí omezení investic a provozních nákladů, podrobnosti teď živě od Nikoly Bojčeva. Hezký večer.

Nikola BOJČEV:
Hezký večer. Žádné nové policejní a hasičské stanice, minimum nové techniky, to jsou jen některé důsledky chystaných úspor v resortu vnitra. Ministr Radek John přiznal, že finanční rezervy chce do budoucna uspořit neobsazováním uvolněných míst. To ale závisí na počtu odcházejících strážců zákona. Někteří odborníci se navíc obávají, že kvůli menšímu počtu policistů se také sníží bezpečnost v ulicích. Na to ministr vnitra reaguje:

Radek JOHN, ministr vnitra /VV/:
Tím, že jsme v schengenském prostoru, není potřeba tolik policistů z cizinecké policie, ty budou převáděni a budou kromě svých činností dělat i činnosti k zabezpečení pořádku.

Nikola BOJČEV:
Spolu s tím chce policie zefektivnit nasazení policistů ve směnách. Předseda nezávislého odborového svazu policie Milan Štěpánek ale vyslechl navržené škrty se smíšenými pocity.

Milan ŠTĚPÁNEK, předseda nezávislého odborového svazu policie:
Závěr je takový, že zde neexistuje žádná jasná koncepce, neexistuje představa, kde skutečně spořit a rovněž neexistuje představa, jaký bude dopad na policii. Tudíž myslím, že jsme blíže tomu, abychom uspořádali nějaký veřejný protest.

Nikola BOJČEV:
Podle Štěpánka je ve hře demonstrace celé státní správy, které se dotknou změny platových tabulek.

Drama rukojmí v Manile skončilo

Kateřina CAUSIDISOVÁ, moderátorka:
Zásah policie dnes ukončil více než desetihodinové drama uneseného autobusu ve filipínské Manile. Útočník, který v dopoledních hodinách zadržel 25 cestujících, byl zabit poté, co sám zastřelil nejméně 7 hongkongských turistů. 2 osoby jsou ve velmi vážném stavu a 6 dalších skončilo v nemocnici.

Robert MIKOLÁŠ:
Příslušníci zásahové jednotky na autobusu zaútočili poté, co se uvnitř ozvala střelba. Pětapadesátiletý bývalý policista Rolando Mendoza zabil několik rukojmí, než byl sám zneškodněn. Únosem se dožadoval znovupřijetí do policejního sboru, odkud byl v roce 2008 propuštěn kvůli páchání trestné činnosti. On sám totiž vinu popíral a požadoval řádné vyšetření celého případu. Drama trvalo od 10 hodin ráno, kdy Mendoza vyzbrojený automatickou puškou autobus obsadil u parku nedaleko historické části metropole. V průběhu vyjednávání propustil devět lidí, včetně dětí, k další dohodě ale nedošlo. Hongkongské úřady nyní všem postiženým slibují maximální pomoc. "Pomůžeme je dopravit bezpečně a co nejrychleji domů," prohlásil hongkongský ministr pro bezpečnost Ambrose Lee. Vláda bývalé britské kolonie také vyšle do Manily dvě zvláštní letadla s rodinnými příslušníky zadržovaných turistů. Zároveň vydala varování před cestami na Filipíny. Robert Mikoláš, Český rozhlas, jihovýchodní Asie.

Ozbrojenci dnes zaútočili v afghánské provincii Baklán na konvoj s maďarskými vojáky

Kateřina CAUSIDISOVÁ, moderátorka:
Ozbrojenci dnes zaútočili v afghánské provincii Baklán na konvoj s maďarskými vojáky. Jeden z nich zemřel a další tři utrpěli vážná zranění. Příslušníci maďarské skupiny pro provinční obnovu se zrovna chystali na návrat do vlasti. Dvousetčtyřicetičlenná vojenská jednotka působí v Afghánistánu od roku 2006.

Štíhlejší, ale údernější. Tak má vypadat německá armáda budoucnosti

Kateřina CAUSIDISOVÁ, moderátorka:
Mnohem menší ale výkonnější, tak si představuje německý ministr obrany budoucnost Bundeswehru. KarlTheodor zu Guttenberg dnes představil návrh reformy německé armády. Prosadit její plnou profesionalizaci zatím naráží na odpor některých členů vládního kabinetu, včetně kancléřky Merkelové.

Klára STEJSKALOVÁ:
Přehlídka vojenských jednotek by mohla být už za pár let přehlídkou profesionálních sborů schopných nasazení v jakékoliv zahraniční misi. V uniformách by pochodovaly i ženy. Tak vidí armádu příštího desetiletí zu Guttenberg. Podle ministra obrany by byla branná povinnost v zrušena, ale v ústavě by zůstala zachovaná. Radikální reforma má své odpůrce, včetně kancléřky: "Nemůžeme vědět, jaká bude situace za dalších 10, 15 let," nechala se o víkendu slyšet Angela Merkelová. Na poplach bijí také sociální organizace. Každoročně dá kolem 8 tisíc mladých mužů před uniformou přednost civilní službě. Klára Stejskalová, Český rozhlas, Berlín.

Trutnovsko a Náchodsko zasáhly odpoledne bouřky

Kateřina CAUSIDISOVÁ, moderátorka:
Trutnovsko a Náchodsko zasáhly odpoledne bouřky doprovázené silným větrem a přívalovými dešti. Hasiči na několika místech odstraňovali popadané stromy a čerpali vodu ze sklepů.

Martin PAŘÍZEK:
Například v Trutnově hasiči čerpali vodu ze sklepů bývalého obchodního domu a vyjížděli i ke spadaným větvím a stromům na silnice. Spadlé stromy na silnice likvidovali také v Dolní Olešnici, Adamově, anebo Dolní Kalné a Bohuslavicích. Několik podobných výjezdů mají za sebou i hasiči na Náchodsku. Energetici také řeší poruchu na vedení vysokého napětí mezi Policí a Teplicemi nad Metují. Martin Pařízek, Radiožurnál, Královéhradecký kraj.

Českolipská společnost Delphi Packard ohlásila ukončení své výroby v Česku

Kateřina CAUSIDISOVÁ, moderátorka:
Českolipská společnost Delphi Packard dnes překvapivě ohlásila ukončení své výroby v Česku. Továrna na výrobu kabelových svazků do automobilů by se měla přestěhovat do Rumunska. Tam jsou podle vedení společnosti příznivější podmínky a také levnější pracovní síla. V České Lípě tak přijde o práci dalších 1400 lidí. Radiožurnálu to řekl předseda odborářů Ladislav Bělohlav.

Ladislav BĚLOHLAV, předseda odborářů:
Náš návrh byl, že se to bude pohybovat od deseti do čtyřiadvacetinásobku podle odpracovaných let. A firma nám nabídla jedenapůlnásobek až čtyřapůlnásobek. Firma chtěla, aby rodinní příslušníci přednostně šli do firmy a teďko celý rodiny přijdou o práci.

Eva MALÁ:
Starostka Hana Moudrá považuje konec továrny za selhání managementu.

Hana MOUDRÁ, starostka České Lípy:
Já musím říct, že město jedná se všemi, kteří se tu na město obrátí, takže nedokážu říct, jestli to bude z jiného /nesrozumitelné/, než automobilového. Já bych jenom chtěla říct, že si myslím, že prostě tady v tuto chvíli selhal možná i management Packardu. Měli více usilovat o zakázky.

Eva MALÁ:
Situace je o to horší, že v regionu je stále díra po krachu novoborské sklárny Crystalex. Pro Radiožurnál Eva Malá, Česká Lípa.

Audit v Národním technickém muzeu provede Ernst & Young

Kateřina CAUSIDISOVÁ, moderátorka:
Kontrola majetku a hospodaření v některých s celkem 30 příspěvkových organizací ministerstva kultury začne pravděpodobně zítra. Audit provedou dvě firmy Ernst & Young, audit zkontroluje hospodaření Národního technického muzea a České filharmonie. KPMG pak Národní knihovnu. Už minulý týden poslal ministr Besser do Národního technického muzea kontrolu a s okamžitou platností odvolal z funkce jeho ředitele Horymíra Kubíčka.

Michaela VETEŠKOVÁ:
Kontrolu se zaměřením na odhalování účetních podvodů i zpronevěr doprovázejí také členové Transparency International. Jejich zástupce David Ondráčka Českému rozhlasu řekl, že byli osloveni přímo ministrem, ale že nejsou členy auditu. Jen veřejnosprávní kontroly a o nestandardní postup se tedy nejedná. Dodal, že v muzeu je co kontrolovat, to si ale nemyslí odvolaný ředitele tohoto muzea Horymír Kubíček.

Horymír KUBÍČEK, odvolaný ředitel Národního technického muzea:
Jsem přesvědčen, že kontrola potvrdí to, že naše hospodaření se svěřeným majetkem je víc než v pořádku.

Michaela VETEŠKOVÁ:
K jakým vážným pochybením v Národním technickém muzeu došlo, zatím nechce ministr Besser komentovat. Vybraná firma by měla výsledky auditu zveřejnit do několika týdnů. Michaela Vetešková, Radiožurnál.

Vzácný obraz malíře Egona Schieleho je k vidění ve vídeňské galerii Leopoldově muzeu

Kateřina CAUSIDISOVÁ, moderátorka:
Vzácný obraz malíře Egona Schieleho je ode dneška k vidění ve známé vídeňské galerii Leopoldově muzeu. Dílo s názvem Portrét Wally se po mnoha letech vrátil zpátky do rakouské metropole.

Marie WOODHAMSOVÁ:
První návštěvníci si dnes už vzácný obraz prohlédli. Proslulým se stal i mnohaletým soudním sporem, který vedle nedávno zesnulý majitel muzea, známý rakouský sběratel uměleckých děl Rudolf Leopold. Šlo o velmi komplikované vlastnické vztahy, proces, v němž americký soud řešil spor o dědictví původních majitelů, židovské rodiny, které ukradli obraz nacisté a po letech při restitucích přišlo dílo do rukou nesprávných dědiců. Nadace Leopold musela zaplatit oprávněným dědicům židovské rodiny 15 milionů eur. Pro Radiožurnál Marie Woodhamsová, Vídeň.

Přehled následujících zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
A o čem mimo jiné uslyšíte v následujících minutách? Neohrozí šetření na ministerstvu vnitra akceschopnost policie nebo hasičů? A premiér se neshoduje s ministrem financí na tom, jak platit povodňové škody. Může tato roztržka přerůst ve vážnější střet ve vládní koalici?

Neohrozí šetření na ministerstvu vnitra akceschopnost policie nebo hasičů?

Jan BUMBA, moderátor:
Bude to bolet. Zdůraznil dnes ministr vnitra Radek John, když prezentoval svůj plán resortních úspor pro příští rok. Musí ušetřit něco přes 8 miliard, skoro polovinu z toho zajistí snížení platů, zbytek škrty v provozních výdajích a investicích. Může se to vše nějak promítnout i do toho, jak efektivně, jak operativně budou fungovat jednotlivé složky vnitra. Ministr John je nyní naším hostem. Dobrý den.

Radek JOHN, ministr vnitra /VV/:
Dobrý den.

Jan BUMBA, moderátor:
Vy jste řekl, že to bude bolestný rok, jak těžké to bylo pro vás osobně, když jste hledat prostor k úsporám?

Radek JOHN, ministr vnitra /VV/:
No, takhle já tam vidím světlo na konci tunelu, protože jako jediný resort jsme vyjednali, že vnitro už nebude škrtat v dalších letech, to znamená, my máme jeden bolestný rok a pak to stabilizujeme a potom budeme vymazlovat policii tak, aby byla štíhlejší a aby ti, kteří budou mít objasněno, budou bojovat proti korupci, najdou finanční kriminalitu, měli dokonce více než teď mají. Takže ...

Jan BUMBA, moderátor:
To znamená, že teď se, teď se sníží platy a pak už zůstanou trvale nízké a už se nebudou dál snižovat?

Radek JOHN, ministr vnitra /VV/:
Ne, ne, ne, naopak, tam odchází od policie průměrně 1400 policistů ročně, ta místa nebudou obsazována a z těch platů vznikne fond odměn. A ti schopní, ti, kteří dělají a ti, kteří budou mít výsledky, budou mít dokonce víc než dnes.

Jan BUMBA, moderátor:
Znamená to tedy, že nebudete propouštět, že počítáte s tím, že zaměstnanci budou jaksi přirozeně odcházet, abych tak řekl.

Radek JOHN, ministr vnitra /VV/:
Tam je, tam je přirozená fluktuace, jednou dokonce odešlo 7000 lidí, i to policie přežila.

Jan BUMBA, moderátor:
A neplatíte jim náhodou výsluhy?

Radek JOHN, ministr vnitra /VV/:
No, těm platíme výsluhy ze zákona, to je jasné, ale, mimochodem, dřív to bylo tak, že ten člověk odešel do civilu, dostal výsluhy, pak seděl na stejném místě a bral ještě plat k výsluhám, tak tohle nebude.

Jan BUMBA, moderátor:
Když budete těmto lidem platit výsluhy, samozřejmě, to je jeden z těch mandatorních výdajů, jaká tam bude úspora, ušetří se výrazně?

Radek JOHN, ministr vnitra /VV/:
Celý problém v resortu vnitra je, že 70 procent jsou mandatorní výdaje, to znamená platy, výsluhy, sociální fond kulturních potřeb, čili my prostě do tohohle nemůžeme bohužel jít, to je ta specifika vnitra, ostatní mají trochu nějakých platů, ale hlavně investice, tam se to škrtá. Ale ušetří se rozhodně, když nebude plat a bude výsluha.

Jan BUMBA, moderátor:
Chcete vyvinout třeba vy osobně nějakou iniciativu na to, aby se změnil zákon v tom duchu, aby se nevyplácelo takové výsluhy, aby nedostávali od vnitra plat lidé, kteří už nejsou v aktivní službě?

Radek JOHN, ministr vnitra /VV/:
Ne, to rozhodně ne. My jsme slíbili odborům, že nebudeme sahat do zákona v těchto položkách, které zabezpečují policisty. Přeci jenom jim musíme být vděční za tu službu, kterou udělali. Ale tam je jiná věc. Bude odcházet řada lidí, dneska je dokonce 15 tisíc policistů, kteří mají nárok na plnou výsluhu a někteří si řeknou, tak já už si jdu užívat, jo, ale my budeme velmi přemlouvat ty velmi užitečné pro policii, aby zůstali, aby s námi rok vydrželi a budeme jim slibovat, že pak to bude lepší. Ale samozřejmě je spousta policistů, kteří tu práci dělají tak jako aby jí dělali a ty opravdu nebudeme přemlouvat, aby s námi zůstali.

Jan BUMBA, moderátor:
Jak to rozlišíte?

Radek JOHN, ministr vnitra /VV/:
No, to rozliší každý, velitel dobře ví, kdo má objasněno, kdo ne, kdo jaký má přístup k práci, to opravdu, to je úkol, máme 14 krajských ředitelství a ti lidé jsou manažeři, oni musí předvést tuhle selekci, užiteční, které musíme udržet samozřejmě. A pak ti, kteří policii tolik prospěšní nejsou.

Jan BUMBA, moderátor:
Teď, prosím, pane ministře, k tomu, jak by to šetření mohli poznat občané. Z policejních kruhů už zaznělo, třeba od libereckého policejního ředitele, že ty úspory by mohl poznat i člověk, který se ocitne v úzkých, že třeba policejní hlídky budou spíš šlapat pěšky, že na zavolání by mohli přijet později a tak dále. Hrozí něco takového?

Radek JOHN, ministr vnitra /VV/:
Musíme si otevřeně říci, když vláda dá o 8,3 miliardy méně do resortu, tak prostě ty služby nebudou takové, jako byly doteď. My samozřejmě budeme dělat ty věci ze zákona a hledáme hlavně takové vyslovené absurdity, kde se dá ušetřit, největší absurdita je, že platíme za odposlechy průměrně ročně kolem 170 milionů, to znamená, policie odposlouchává zločince a daňoví poplatník ze své kapsy za to zaplatí mobilním operátorům 170 milionů, to je dárek minulých poslanců. Děkujeme jim pěkně.

Jan BUMBA, moderátor:
To je, ale to je přece služba, kterou si kupujete od soukromé společnosti, co je na tom zvláštního, že se za to platí?

Radek JOHN, ministr vnitra /VV/:
Ta soukromá společnost má ty hovory samozřejmě zaplaceny těmi zločinci. A my jako jenom chráníme občany této země. A, myslím, do roku 2005 to samozřejmě to nebylo, to bylo prostě zcela absurdní rozhodnutí poslanců. A my chceme změnit tuto legislativu. Občan přeci nebude platit za to, že policie ho chrání tímto způsobem.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane ministře, když říkáte, že za méně peněz nemůže být stejně muziky, tak můžete, prosím, ještě konkrétněji popsat, jak bychom to mohli poznat my občané, tedy o kolik se zhorší ten "policejní servis."

Radek JOHN, ministr vnitra /VV/:
My se budeme snažit, aby to šlo hlavně z investic a z provozu, to znamená, třeba nezahajujeme některé stavby, nebudou dobudována některá ředitelství, budou redislokace, policisté se stěhují, aby neplatili tyhle věci, nicméně prostě na provoz musí býti od nebo je o 36 méně, to se samozřejmě pozná.

Jan BUMBA, moderátor:
Takže bude méně policistů v ulicích?

Radek JOHN, ministr vnitra /VV/:
Ne, my uděláme všechno pro to, aby se to netýkalo lidí v přímém výkonu, to znamená, policisté v ulicích budou a dokonce máme cizineckou policii, která dneska už když jsme v Schengenu, nemá tolik práce, takže my budeme vlastně posilovat o cizineckou policii ty lidi v přímém výkonu. Takže na ulicích by nemělo býti méně policistů.

Jan BUMBA, moderátor:
Říká Radek John, ministra vnitra, předseda Věcí veřejných. Děkujeme za rozhovor. Na shledanou.

Radek JOHN, ministr vnitra /VV/:
Já taky děkuji, na shledanou.

Jan BUMBA, moderátor:
Na druhé lince je Milan Štěpánek, předseda nezávislých odborů Policie České republiky. Dobrý den přeji i vám.

Milan ŠTĚPÁNEK, předseda nezávislých odborů Policie České republiky:
Dobrý den.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Štěpánku, tak co vy tomu říkáte, jste víceméně smířeni s touto bolestivou operací na vnitru?

Milan ŠTĚPÁNEK, předseda nezávislých odborů Policie České republiky:
To rozhodně nemohu říci, že jsme víceméně, my nejsme vůbec s tímto smířeni. Za prvé, úspory ve výši 8 miliard jsou pro vnitro smrtící, to myslím si, že ví i pan ministr. Co se týká policie, platy mají být sníženy o 10 procent, říká se, že jenom o 10 procent z tarifu, jenomže snížení tarifů znamená pouze 7 procent z objemu, to znamená, že ty platy musejí být snižovány ještě někde jinde. Rizikový příplatek, více neplacených přesčasových hodin, přehodnocení směnnosti a podobně. Jestliže se vytvoří, pokud odejde tolik policistů, kolik se předpokládá, vytvoří se nějaký balík prostředků, kterými by měli být odměňováni ti lépe výkonnější nebo ti nejlepší, tak asi těžko se bude jednat o nějakou velkou skupinu z toho čtyřicetitisícového sboru, můžeme už nyní říci, to znamená, ...

Jan BUMBA, moderátor:
Myslíte, že když odejde tolik policistů, jak o tom hovořil pan ministr, že nebude v silách policejního sboru zajišťovat ty povinnosti, které zajišťovat musí?

Milan ŠTĚPÁNEK, předseda nezávislých odborů Policie České republiky:
Ne, já bych k tomu chtěl ještě dokončit tu původní myšlenku. Pokud tolik policistů odejde a zbudou tam nějaké prostředky, zhruba ta půl miliarda, tak je nebezpečí, že o ně přijdeme buď díky tomu, že nám je sebere ministerstvo financí, nebo se rozpustí v běžných výdajích, protože provozní výdaje právě tím, že jsou zkráceny, tak na nich ještě nemůžeme více šetřit. Nemůžeme ještě více šetřit na investicích, které jsou na 50 procent, to znamená, že tento badget, který bude vytvořený, se může rozpustit úplně někde jinde a skupinka těch nejlepších a nejvýkonnějších a vymazlených bude asi velice úzká, to znamená, že na ty ostatní na 90 procent, možná ještě větší procento těch ostatních policistů se nedostane, aby měli alespoň to samé, neli více.

Jan BUMBA, moderátor:
To je zvláštní slovo a používáte na vnitru, že máte vymazlené policisty, ale ministr John mluvil o tom, že vidí světlo na konci tunelu, protože bude prý špatný rok, ale pak už to bude lepší, této argumentaci nevěříte?

Milan ŠTĚPÁNEK, předseda nezávislých odborů Policie České republiky:
Tak slovo vymazlený jsem převzal od pana ministra, protože ...

Jan BUMBA, moderátor:
Tušil jsem to, ano.

Milan ŠTĚPÁNEK, předseda nezávislých odborů Policie České republiky:
..., že to bude vymazlený policejní sbor a už je výkonný a pracující, jestliže budeme mít v příštím roce mzdové prostředky, běžný provoz i investice na těch procentech, které máme a potom se to bude znovu opakovat, tak tam žádné světlo nevidím nebo hodně, hodně daleko. Jestliže ...

Jan BUMBA, moderátor:
Myslíte, pane Štěpánku, že ministr John mohl šetřit nějak jinak, když měl dána ta pravidla, jaká nastavil ministr financí, potažmo vládní koalice?

Milan ŠTĚPÁNEK, předseda nezávislých odborů Policie České republiky:
Víte, my jsme poměrně s napětím očekávali tu dnešní tiskovou konferenci, zda se dozvíme něco konkrétnějšího. Kromě některých úspor, které tam byly uvedeny jasně, to, že se nebudou platit akreditace na některé znalecké obory, že se nebudou zajišťovat mise v zahraničí, tak to všechno ostatní byly pouze obecné údaje, nebo taková malá konstatování. Takže ...

Jan BUMBA, moderátor:
Co budete, co budete dělat jako odbory?

Milan ŠTĚPÁNEK, předseda nezávislých odborů Policie České republiky:
Pokud vám to mohu říct otevřeně, velká část policistů, a nejenom policistů a ostatních příslušníků bezpečnostních sborů, je velmi rozladěná a myslím si, že taková nálada nebyla nikdy. Pan ministr hovořil o tom, že nám slíbil, že nebude měnit zákon o služebním poměru v paragrafech, které se týkají propouštění policistů. Nevím, jestli mám špatnou paměť, já jsem slyšel po té tiskovce při našem předchozím setkání, že nebude měnit zákon o služebním poměru.

Jan BUMBA, moderátor:
A co budete dělat, co budete dělat jako odboráři?

Milan ŠTĚPÁNEK, předseda nezávislých odborů Policie České republiky:
My se máme sejít ve středu mimořádně, náš výbor, předpokládám, tak jak jsme lidem už sdělili, že se proti tomu vyjádříme nějakou formou protestu.

Jan BUMBA, moderátor:
Milan Štěpánek, předseda nezávislého odborového svazu české policie. Děkuji vám za rozhovor. Na shledanou.

Milan ŠTĚPÁNEK, předseda nezávislých odborů Policie České republiky:
Také děkuji, na shledanou.

Jak platit povodňové škody

Jan BUMBA, moderátor:
Do včerejška vypadalo jako hotová věc, že ve státním rozpočtu vznikne nová položka, ze které se budou platit povodňové škody. Přičemž tento záchranný balík zaplatíme tím, že se základní sleva na dani z příjmů sníží o 100 korun. Včera ale premiér Petr Nečas v České televizi řekl, že k takovémuto řešení má řadu výhrad, nechce prý zvyšovat přímé daně. To ale překvapilo ministra financí Miroslava Kalouska.

Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/:
Pan premiér řekl, že o tom budeme diskutovat. Mě zaskočilo to, že jsme o tom diskutovali, diskutovali jsme o tom a rozhodli jsme 9. srpna tohoto roku na úrovni předsedů tří koaličních stran, pan premiér sám potom tu dohodu prezentoval na tiskové konferenci a obhajoval to.

Jan BUMBA, moderátor:
Ministr Kalousek Radiožurnálu také řekl, že před vládou jsou mnohá obtížná a nepopulární rozhodnutí, která vyžadují jednotu koalice?

Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/:
To může fungovat jedině tehdy, jestliže nehrozí, že kterýkoliv z těch tří předsedů 14 dní po uzavřené a zveřejněné dohodě najednou nezměkne v kolenou, než táhne kalhoty, a nezačne říkat, ježišmarjá, já to tak nemyslel, ale já to chci jinak. To se prostě nedá pracovat.

Jan BUMBA, moderátor:
Slova ministra financí, místopředsedy TOP 09 Miroslava Kalouska. Ve studiu je komentátor Radiožurnálu Petr Nováček. Dobrý den.

Petr NOVÁČEK, komentátor Radiožurnálu:
Hezký den.

Jan BUMBA, moderátor:
Ze strany Miroslava Kalouska docela ostrá slova, co myslíte, Petře?

Petr NOVÁČEK, komentátor Radiožurnálu:
No, tak souhlasím, Honzo, není to žádné diplomatické pohlazení, ono to mimochodem zajiskřilo mezi Miroslavem Kalouskem, respektive Karlem Schwarzenbergem, tedy TOP 09, a Petrem Nečasem už před několika dny, minulý týden, když se začalo hovořit o tom, že premiér Nečas chce zřídit přímo sobě podřízenému a na úřadu vlády sídlícímu, sídlícího člověka, který bude mít na starosti evropskounijní agendu, tedy jakéhosi státního tajemníka, což samozřejmě TOP 09 bere jako výrazné zasahování do kompetencí ministerstva zahraničních věcí, jako zužování jeho agendy, trvá na svém stanovisku. A tohle je další případ. Myslím si, že jedno s druhým souvisí, proto /nesrozumitelné/ slova jsou tak silná. Kalousek chce dát najevo, že nebude jednat podle toho, jak premiér Nečas bude třeba z ohledu na vnitrostranické poměry v ODS jaksi chvíli od chvíle vyžadovat.

Jan BUMBA, moderátor:
Pokud jde o tu povodňovou stovku, řekněme pro zjednodušení, co to vypovídá o atmosféře ve vládě, když premiér, údajně bez nějaké předchozí porady s ostatními, řekne něco nečekaného v televizi, to bylo nečekané, a ministr financí mu pak docela razantními slovy odpovídá v médiích.

Petr NOVÁČEK, komentátor Radiožurnálu:
Honzo, je to hodně brzo, co se koalice začíná mezi s sebou dohadovat veřejně, místo aby si příslušní ministři zavolali nebo se sešli na příslušném jednání, například na úrovni té šestky, to znamená předsedů a ještě někoho dalších k nim, na kteréžto úrovni bylo rozhodnuto 9. 8. právě o tom, jak pomoci územím, která jsou a v budoucnosti budou zasaženy záplavami či povodněmi. Já se pamatuju, že například v 90. letech k téhle komunikaci před veřejností v první Klausově vládě docházelo až tak po dvou letech jejího trvání, a tehdy se tomu začalo říkat, že se blíží koaliční krizi, to bylo v létě roku 1994 a skončilo to jednáním u Kolodějského rybníčku, mimochodem. Tady je to opravdu hodně brzo, protože ta vláda existuje chvilku a když už si pánové vyměňují stanoviska k citlivým věcem na veřejnosti po té kratičké chvilce, tak nevím, co bude následovat, až opravdu ta vláda bude muset řešit řadu komplikovaných věcí, které budou nepopulární. Je tady jediná naděje, že se to trochu uklidní po volbách komunálních a do třetiny Senátu, protože teď jde těm stranám o hodně a, řekl bych, zejména ODS a zejména Praze.

Jan BUMBA, moderátor:
Takže zdá se pravděpodobné, že se tady projevuje do nějaké míry ta skutečnost, že na podzim budou volby?

Petr NOVÁČEK, komentátor Radiožurnálu:
Určitě.

Jan BUMBA, moderátor:
Komentátor Radiožurnálu Petr Nováček. Děkuji.

Petr NOVÁČEK, komentátor Radiožurnálu:
Já děkuju za pozvání. Hezký večer.

Poznámka Petra Fischera

Jan BUMBA, moderátor:
Kromě státní podpory se lidem postiženým letními povodněmi snaží pomoci i humanitární a charitativní organizace. Jenže, jak upozorňují například dnešní Lidové noviny, zatímco po loňských záplavách na Moravě se zvláštních sbírkách sešlo 70 milionů korun, letos to nebyla ani polovina. Nad důvody se v dnešní poznámce zamýšlí Petr Fischer, vedoucí kulturní redakce České televize.

Petr FISCHER, vedoucí kulturní redakce České televize:
Klesající ochota české společnosti dávat dary na humanitární sbírky v době katastrof může mít mnoho příčin. Vyčerpání četnosti výjimečných situací, které už začínají být běžné a není na nich nic šokujícího a zvláštního, rozhodně nic, co by zahrálo na lidský soucit. Anebo ekonomická krize, v níž si lidé přirozeně hledí více svého, než cizího, což by mohlo vysvětlovat také fakt, že pákistánské záplavy rozsahem a škodami do konce větší než následky zemětřesení na Haiti, v Česku prakticky nikoho nezajímají. Za nezájmem o osud lidí postižených katastrofou může být i celkové vyčerpání ze všudypřítomné charity, která nastavuje ruce na každém rohu, ať už jedeme metrem, procházíme se ve městě, díváme se na televizi, vybíráme poštovní schránku, anebo mailový box. Takže je na místě otázka, k čemu a proč vlastně charita. /Nesrozumitelné/ Bůh je láska, nazval svou první encykliku současný papež Benedikt XVI. Snaží se tak ve filozofickém pojednání oživit charitativní pojetí lásky jako vášně, jež se rozdává, aniž by za to od druhých žádala odměnu či kompenzaci. Podle papeže je právě tento druh vzájemnosti tím, co drží společnost pohromadě. Nikdo z nás jí nemůže jen tak přejít, možná i proto, že neví, kdy jí bude sám potřebovat. Společnost žije z možnosti daru, který je nezištný, s ním vzniká a s ním také padá. Klesající míra Caritas ve společnosti je potom jasným dokladem, že se tu rozkližuje něco, co má být pevné. Jeden záplavový výkyv ještě nemusí nic podstatného znamenat, důležité je, zda se Caritas ve společnosti usídluje právě jako každodenní potřeba. Ona vášeň pro druhé, o níž psal papež v mnohem širším než čistě katolickém či teologickém kontextu. Považují nadměrně bohatí lidé v Česku za nutné vracet přiměřenou část získaného majetku do společnosti? A rozdáváme ze svého pravidelně a systematicky, aniž bychom čekali na mimořádné události, a to zkrátka proto, že vnitřně musíme? O kulturní a civilizační úrovni společnosti svědčí to, jak se vztahuje ke svým slabým, zní poučka z nepsaných učebnic demokracie. Žijemeli dnes v globální vesnici, je zřejmé, že ti slabí jsou i lidé za našimi humny. Caritas, jakožto Bůh a láska, nezná hranic v čase ani v prostoru, a jedině společnost, která žije tímto druhem vášně, si může s Erichem Frommem říkat: Budeme jako Bohové.

Jan BUMBA, moderátor:
Poznamenává Petr Fischer z České televize.

Starostové 8 obcí na Děčínsku sepsali petici, ve které si stěžují na Povodí Ohře

Kateřina CAUSIDISOVÁ:
Starostové 8 obcí na Děčínsku sepsali petici, ve které si stěžují na Povodí Ohře. Společnost se podle nich špatně stará o koryta vodních toků, například o řeku Kamenici, proto měly letošní srpnové povodně tak dramatický průběh. Podrobněji obsah petice představil Michal Moher z Markvartic.

Michal MOHER:
Nečistí koryta, nerozšiřuje, nedělá žádný ochrany, nic, jenom se vymlouvá, takže všech 8 obcí podepsalo petici proto, aby ministr předal na vládu a aby Povodí Ohře zkontrolovali, za prvé. Za druhé, aby se udělalo opravdu to rozšíření, prohloubení koryt. A za třetí, aby i taky se podívali na jejich investice, protože jsme zjistili, že pohybujou s velikým majetkem a když mají dát něco na opravy, tak to je zoufalý.

Kateřina CAUSIDISOVÁ:
Petici už dostal ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. Ten by jí měl vládě předat ve středu.

V areálu mošnovského letiště se při cvičení zranili čtyři hasiči

Kateřina CAUSIDISOVÁ:
Při cvičení hasičů na mošnovském letišti na Novojičínsku se dnes zranili 4 lidé. Převrátila se s nimi cisterna, jednoho ze zraněných hasičů musel z místa transportovat vrtulník do nemocnice.

Andrea ČÁNOVÁ:
Jeden z hasičů má zlomenou ruku a stěžoval si na bolesti páteře. Další mají tržné rány. Proč se s posádkou cisterna převrátila zatím nikdo netuší. V areálu mošnovského letiště příčiny neštěstí zjišťují policisté. Šéf krajských hasičů Zdeněk Nytra nařídil, aby jeho lidé začali s vyšetřováním také.

Zdeněk NYTRA, šéf krajských hasičů:
Kromě toho, že tam je pochopitelně policie, tak si to šetříme i my.

Andrea ČÁNOVÁ:
Jestli hasiči při cvičení něco zanedbali nebo jde o nešťastnou náhodu, zatím není jasné. Pro Radiožurnál Andrea Čánová, Ostrava.

Policejní komando ukončilo peklo hongkongských turistů ve filipínské Manile

Kateřina CAUSIDISOVÁ:
Policejní komando ukončilo peklo hongkongských turistů ve filipínské Manile. Bývalý policista Rolando Mendoza tam dnes ráno zajal autobus, ve kterém cestovali a 10 hodin je zadržoval, nejméně 7 lidí z celkového počtu 25 zemřelo. Mendoza požadoval, aby úřady prošetřily jeho propuštění od policejního sboru. Únosce s vyjednavači nejprve komunikoval poté, co propustil 9 zadržovaných a řidiče, ale začal vyhrožovat smrtí zbylých rukojmí. Komando proto do vozu vtrhlo a zneškodnil ho.

Přehled následujících zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
A témata následujících minut? Někteří výrobci vín v Česku zřejmě podvádějí. Odkud dovážejí hrozny? Německo prý chystá velkou reformu armády, přestanou Němci chodit na vojnu? A stál kybernůž pro ostravskou fakultní nemocnici opravdu mnohem víc, než za kolik se kupují stejná zařízení ve světě?

Někteří výrobci vín v Česku zřejmě podvádějí

Jan BUMBA, moderátor:
Ve víně je pravda, říká se, ale nemusí to tak být vždycky. V obchodu s vínem lítají i velké peníze a na tomto trhu lze někdy narazit i na poněkud, řekněme, zakalené praktiky. Vyplývá to alespoň ze zprávy Státní zemědělské a potravinářské inspekce, ta dnes oznámila, že odhalila podvod, když zjišťovala původ vinných hroznů, s nimž obchodovali moravská společnost Vinium Velké Pavlovice a České vinařské závody. O co šlo, co kontroloři zjistili? Bronislav Pavelka vede oddělení vína na brněnském potravinářském inspektorátu. Dobrý večer.

Bronislav PAVELKA, oddělení vína na brněnském potravinářském inspektorátu:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Vy jste přišli na to, že ty zmíněné firmy vykazovaly nepravdivý původ více než tisícovky tun hroznů nebo vína, které z něj vyrobili, jak jste ty nesrovnalosti objevili?

Bronislav PAVELKA, oddělení vína na brněnském potravinářském inspektorátu:
Tak samozřejmě tyto nesrovnalosti se objevovali zejména vlastně kontrolou vinařské evidence těch takzvaných evidenčních vín v návaznosti na /výpadek/, kontrovaly se vlastně faktury a dodací list a takzvané výkupní lístky vystavené při nákupu těchto hroznů.

Jan BUMBA, moderátor:
Četli jsme, že obě společnosti dávaly víno z těchto hroznů nejasného původu do oběhu jako tuzemské zboží, tušíte, odkud byly ty hrozny ve skutečnosti?

Bronislav PAVELKA, oddělení vína na brněnském potravinářském inspektorátu:
No, já samozřejmě /nesrozumitelné/ jenom spekulace, jako já osobně nějaký, nějakou představu mám, předpokládám, že to, pokud to teda nebyly ty tuzemské hrozny, což si nemyslím, že určitě nebyly, tak to byly určitě hrozny z nějakého jiného členského státu, který není daleko, protože zase ta přeprava těch hroznů jako takových je samozřejmě poměrně dost náročná a nelze to samozřejmě zase vozit přes celou Evropu nebo přes půlku Evropy, takže sám se potom nebo posluchači se sami dovtípí, který z těchto států by to tak asi mohlo být.

Jan BUMBA, moderátor:
Zkusím se dovtípit, takže Slovensko nebo Rakousko?

Bronislav PAVELKA, oddělení vína na brněnském potravinářském inspektorátu:
Třeba, třeba.

Jan BUMBA, moderátor:
V čem je hlavní prohřešek těch jmenovaných společností, s nimž jste zahájili správní řízení, koho mohly poškodit?

Bronislav PAVELKA, oddělení vína na brněnském potravinářském inspektorátu:
Tak v první řadě samozřejmě poškodily, poškodily toho samotného spotřebitele, protože už tady vlastně zaznělo, že ty vína z těch hroznů, vyrobené z těch hroznů neznámého původu byly deklarovány a uváděny na trh jako jakostní vína odrůdová, to sousloví jakostní víno odrůdové, to je vlastně terminus technicus nebo chráněný tradiční výraz, který mohou používat pouze tuzemští, čeští nebo moravští vinaři, jestliže bych si, ono není nic nelegálního dovézt z některé evropské země nebo z členské země hrozny a tady tyto hrozny dále /nesrozumitelné/, ale musí ...

Jan BUMBA, moderátor:
Musí to být označeno.

Bronislav PAVELKA, oddělení vína na brněnském potravinářském inspektorátu:
... musí to být správně označeno. A jestliže někdo doveze hrozny od nějakého členského státu Evropské unie a potom z toho vyrobí produkt, který je potom deklarován spotřebiteli jako jakostní víno odrůdové, čili tuzemské, tak samozřejmě beze sporu ten spotřebitel je určitě uváděn v omyl a je klamán.

Jan BUMBA, moderátor:
Vedení Českých vinařských závodů se radí s právníky, nám se k tomuto případu dnes nechtěli vyjadřovat, vám nějaké vysvětlení poskytly ty dotyčné firmy?

Bronislav PAVELKA, oddělení vína na brněnském potravinářském inspektorátu:
Takhle, já osobně bych nechtěl nějak předjímat jako, my samozřejmě dále budeme postupovat při těch kontrolních činnostech a nechtěl bych říct něco prostě, co bychom neměli nějak předjednáno vlastně s tou kontrolovanou nebo s těmi kontrolovanými osobami. Čili já bych se nechtěl dopouštět nějakých spekulací nebo nějakým způsobem předjímat, opravdu bych to nechal vlastně na těch jednotlivých kontrolovaných osobách.

Jan BUMBA, moderátor:
Ale nařídili jste, nařídili jste stažení té dotyčné produkce z trhu, jestli se nemýlím?

Bronislav PAVELKA, oddělení vína na brněnském potravinářském inspektorátu:
Určitě. Další problém byl ale v tom, že vlastně ta, obě dvě ty společnosti měly velmi špatné praktiky, co se týče toho výkaznictví, ta vinařská evidence prostě byla vedena velmi špatně a tudíž oni mají mimo jiné teda sjednat, sjednat nápravu v tom jejich vlastním výkaznictví, aby bylo konkrétně možno říci, která ty vína byly z těchto hroznů prostě vyrobeny. A na základě těchto informací potom se bude pokračovat při té vlastní kontrolní činnosti zase dále.

Jan BUMBA, moderátor:
Konstatuje Bronislav Pavelka, vedoucí oddělení vína v brněnské pobočce Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Děkuji vám za rozhovor. Na shledanou.

Bronislav PAVELKA, oddělení vína na brněnském potravinářském inspektorátu:
Na shledanou.

Jan BUMBA, moderátor:
Poslouchal ho i Martin Půček, tajemník Svazu vinařů. Dobrý večer přeji i vám.

Martin PŮČEK, tajemník Svazu vinařů:
Dobrý večer přeji.

Jan BUMBA, moderátor:
O jak vážný prohřešek ve vinařské podnikatelské praxi jde z vašeho pohledu?

Martin PŮČEK, tajemník Svazu vinařů:
Z našeho pohledu jde o vážný prohřešek, protože tady neutrpí tato firma, nebo respektive jakákoliv jiná, která by tento problém dělala, ale utrpí jednak moravské vinařství a utrpí samozřejmě spotřebitel. A ochrana spotřebitele je u nás na prvním místě.

Jan BUMBA, moderátor:
Dá se tedy říci, že takové případy, hlavně poškozují pověst vinařů, podkopávají důvěru zákazníků?

Martin PŮČEK, tajemník Svazu vinařů:
Řekl jste to úplně, úplně správně. Já pevně věřím, že těchto případů nebude více a nebude nutné, nebude nutná medializace těchto, těchto prohřešků. Z pohledu Svazu vinařů, ač je to jakákoliv firma, tak vždy, vždy bude tento, tento prohřešek tvrdě odsouzen. Nám se rozhodně nelíbí to, že někdo parazituje na moravském víně.

Jan BUMBA, moderátor:
Myslíte, že to je skutečně tak ojedinělá záležitost?

Martin PŮČEK, tajemník Svazu vinařů:
Já se, nebo chtěl věřit, že to jediná záležitost je, já bych chtěl v této chvíli poděkovat inspekci, která, je vidět, že pracuje tak, jak má, nebo respektive, že došla na systém k propojení evidence, o které dávno říkáme, že je důležitá propojení registru vinic, to znamená, povinná hlášení, které vinaři musejí podávat, a jeho opodstatněnost, to znamená, že jsme rádi, že se našel systém inspekce, našla systém, jakým způsobem dále provádět kontrolu a věřím, že jí bude provádět takto dál a spotřebitele chránit.

Jan BUMBA, moderátor:
Myslíte, že ty firmy na tom mohly něco hodně vydělat, že jim to stálo za to?

Martin PŮČEK, tajemník Svazu vinařů:
To je spíše dotaz na ty firmy. Já nejsem schopen toto, toto zhodnotit. V každém případě můžeme říct, že jestliže někdo toto provádí, tak parazituje na značce moravské víno, což znamená, že moravské víno má určité, určité jméno. Jestliže by toto jméno nemělo, tak to znamená, tak by to tyto firmy nedělaly. Takže já doufám, že se tyto prohřešky objevovat nebudou a moravské víno jako značka zůstane u spotřebitelů zachována v dobré víře.

Jan BUMBA, moderátor:
Martin Půček, tajemník Svazu vinařů České republiky. Děkuji i vám, na shledanou.

Martin PŮČEK, tajemník Svazu vinařů:
Na shledanou.

Německo prý chystá velkou reformu armády

Jan BUMBA, moderátor:
Blíží se ve Spolkové republice konec branné povinnosti? Vyústí německé vládní škrty největší reformu Bundeswehru v poválečné historii? To jsou otázky, které právě nyní řeší v Německu nejen politická reprezentace. Zrušení povinné vojenské služby by pravděpodobně znamenalo úlevu pro desetitisíce mladých Němců. Ministr obrany KarlTheodor zu Guttenberg dnes představil svůj návrh reformy. Přiblíží nám ho naše zpravodajka v Berlíně Klára Stejskalová. Dobrý večer.

Klára STEJSKALOVÁ:
Dobrý den.

Jan BUMBA, moderátor:
Tak jak to je, chystá se v Německu, že se zruší povinná vojenská služba?

Klára STEJSKALOVÁ:
Odpověď zní ano i ne. Ministr Guttenberg navrhuje jakési řešení alá chytrá horákyně. Odvody by už nebyly povinné, v praxi by postupně ke zrušení branné povinnosti došlo, ale v Ústavě by zůstala zachována. Německá veřejnost a například i CDU vnímají armádu jako součást demokracie a s ohledem na minulost se brání vytvoření elitní armádní organizace.

Jan BUMBA, moderátor:
Jak to je v současnosti, musí teď do armády nastoupit každý německý mladík?

Klára STEJSKALOVÁ:
K odvodu se musí přihlásit každý, ale rok od roku se snižuje počet těch, kdo například ze zdravotních důvodů splní podmínky pro vstup. Podle týdeníku Spiegel vloni 43 procent odešlo od odvodu s verdiktem neschopen. Kolem 8 tisíc ročně dává přednost civilní služby a navíc se armádě řídí podle kvót pro naplnění stavu. V současnosti to dělá kolem 79 procent, takže vlastně ze stovky mladíků, kteří projdou těmi zdravotními a psychologickými testy, jich dostane povolávací rozkaz jen 79.

Jan BUMBA, moderátor:
Vypadá to, že to má být ambiciózní reforma, dalekosáhlá reforma. Proč by k této reformě vůbec mělo dojít. Jsou hlavním důvodem finanční škrty, snaha o úspory?

Klára STEJSKALOVÁ:
Samozřejmě je to ten hlavní stěžejní důvod, do roku 2014 musí resort obrany ušetřit 8,3 miliardy eur, tedy asi 206 miliard korun. Padají tu ale i argumenty, že v současnosti, kdy branci chodí na půl roku, tak se vlastně v armádě nic nenaučí, profesionalizace by přinesla akceschopné vycvičené skutečně profesionální vojsko. Média to například v posledních týdnech ukazovala případy, kdy vojáci se v kasárnách nudí a pak se baví poněkud obskurními hrádkami. Ministr navrhuje právě prodloužení pobytu v armádě na minimálně 12, 13 měsíců a do armády, do bojových jednotek by mohly vstupovat i ženy.

Jan BUMBA, moderátor:
Co tomu návrhu ministra Guttenberga říkají jednak samotní vojáci a jednak, jakou naději má na schválení v parlamentu?

Klára STEJSKALOVÁ:
Vysoce postavení důstojníci varují před tím, aby se bezpečnostní politika státu řídila podle státního rozpočtu, ale obecně se zrušení branné povinnosti nebrání. Například liberálové z FDP Guttenberga podporují, stejně tak Zelení nebo levice, naopak jeho stranický šéf z bavorské CSU si myslí, že branná povinnost má v Německu své místo, dodám jen, že například v Severoatlantické aliance už je jen pět zemí, které nemají profesionální armádu. Kancléřka Merkelová jednoznačný postoj zatím nezveřejnila, ale základ na její strany také není, zrušení vojenské služby nakloněna. Znepokojení dávají najevo sociální organizace. Červený kříž ročně využívá služeb 8 tisíc mužů, kteří vlastně dávají přednosti civilní službě před armádou a právě náhrada lidí v sociálních službách je další téma, o kterém se tu v souvislosti s armádní reformou hodně diskutuje, je to podobné jako tomu bylo před pár lety i u nás.

Jan BUMBA, moderátor:
Berlínská zpravodajka Českého rozhlasu Klára Stejskalová. Děkuji za informace, na shledanou.

Klára STEJSKALOVÁ:
Hezký den.

Stál kybernůž pro ostravskou nemocnici opravdu mnohem víc, než za kolik se kupují stejná zařízení ve světě?

Jan BUMBA, moderátor:
CyberKnife, neboli kybernůž, je špičkový medicínský přístroj, který může pomoci lidem s rakovinou. Když se ale toto zařízení instalovalo v ostravské fakultní nemocnici, noviny se nezaplnily články o naději pro nemocné, ale spíš debatami nad jeho pořizovací cenou a využitím. Chvíli to dokonce vypadalo, že zákroky na tomto přístroji nebudou hradit pojišťovny a mohly by jej tak využívat pouze lidí, kteří zaplatí na dřevo. To už se snad vyřešit podařilo, ale diskuse o tom, zda bylo skutečně nutné zaplatit 200 milionů korun, zdaleka u konce není. Na telefonní lince je nyní přednosta onkologické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava David Feltl. Dobrý den.

David FELTL, přednosta onkologické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava:
Dobrý den.

Jan BUMBA, moderátor:
A ve studiu redaktor online deníku Aktuálně.cz Petr Holub, který ve svém dnešním článku napsal, že cena za ostravský supernůž byla výrazně vyšší, než je ve světě zvykem. Dobrý den, Petře.

Petr HOLUB online deníku Aktuálně.cz:
Dobrý den.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane doktore, nejprve prosím, CyberKnife už funguje, už je to v provozu?

David FELTL, přednosta onkologické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava:
CyberKnife je v provozu už třetí týden, takže fungujeme naplno.

Jan BUMBA, moderátor:
Kolik lidí už podstoupilo léčbu?

David FELTL, přednosta onkologické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava:
Už máme celkem přes 20 nových pacientů, to znamená, nabíráme kontinuálně další a další a už teď máme dvanácti, třináctihodinovou pracovní dobu a měsíční čekací dobu.

Jan BUMBA, moderátor:
Máte nějaké propočty, kolik lidí třeba za rok by mohlo využít tohoto přístroje?

David FELTL, přednosta onkologické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava:
Určitě, my máme namodelováno velmi, velmi precizně celou tu situaci a jsme schopni ozářit za rok kolem čtyři set až šesti set nových pacientů.

Jan BUMBA, moderátor:
Co se týká proplácení těch zákroků, v úvodu jsem na to narazil, se všem pojišťovnami už jste domluvení?

David FELTL, přednosta onkologické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava:
My jsme domluvení se všemi pojišťovnami, ta jednání byla velice tvrdá a turbulentní a do poslední chvíle nás pojišťovny, musím říct, napínaly, protože přestože slíbily, že budou hradit ten zákrok, a to nikdy nezpochybnily, tak jeho výše v bodech nebo v korunách potažmo nebyla známa až do poslední chvíle a když se pak zveřejnila ta cena, tak byla naprosto neakceptovatelná, ale v tuto chvíli ano, dohodli jsme se a ty zákroky jsou plně hrazeny všemi zdravotními pojišťovnami.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Holube, než se dostaneme k tomu, za kolik byl ten přístroj pořízen a jak vhodně jsou to vynaložené peníze, tak proč vůbec vznikl ten problém, kdy chvíli nebylo jasné, jestli ty zákroky budou proplácet pojišťovny.

Petr HOLUB online deníku Aktuálně.cz:
Tak tam spíše šlo o tu cenu, jak říkal pan přednosta, původně se ten jeden zákrok měl počítat cirka 9 tisíc korun, teď byla ta částka, kterou proplácí VZP, zvýšena na 27 tisíc. Takže o to byl spor. Ten argument VZP je ale na druhou stranu, proč tedy platit méně, celkem pochopitelný, ony říkají, stát koupil nemocnici CyberKnife, ona za to nedala ani korunu, takže všechny ty odpisy a ty náklady se nemusí do té ceny počítat, ale došlo se k nějakému výsledku, který, aspoň podle toho, co jsem zjistil, odpovídá ceně, která se za zákrok na CyberKnifu provádí, která ...

Jan BUMBA, moderátor:
Ve Spojených státech?

Petr HOLUB online deníku Aktuálně.cz:
No, no, no.

Jan BUMBA, moderátor:
No, a teďka k té ceně, pořizovací ceně samotného přístroje, vy jste, Petře, napsal, že CyberKnife stál tedy 200 milionů korun, opravdu je to víc, než za kolik se tento přístroj prodává a kupuje jinde ve světě?

Petr HOLUB online deníku Aktuálně.cz:
Mě na to upozornil jeden pan lékař a já jsem oslovil jednak Fakultní nemocnici Ostrava, oslovil jsem firmu Canberra Packard, která dodávala ten CyberKnife do Ostravy a dostal jsem vyhýbavé odpovědi na tu otázku, proč je tedy dvakrát až třikrát dražší cena, za kterou kupovala Fakultní nemocnice Ostrava. Takže když jsem tuto odpovědět nedostal, tak jsem pak hledal u všech možných nemocnic, které ten CyberKnife mají, prozkoumal jsem jich asi 30, především v Americe, ale i v jiných zemích na světě, a nikdy jsem se nedostal k částce, která by přesahovala 5 milionů dolarů. A v České republice, tam se otevřeně říká, že ta cena byla 183 milionů korun bez DPH, což odpovídá částce cirka 10 milionů dolarů, takže to mě velice zarazilo, bohužel mi to nikdo nevysvětlil. A mám teda bohužel velice špatné zkušenosti s tím, jak předraženě se kupují přístroje v České republice, ale tohle je tedy zatím rekord stoprocentní předraženost.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane přednosto, já předpokládám, že vy nejste tím, kdo podepisoval faktury, ale co tomu říkáte, že tento přístroj zřejmě byl pořízen za cenu výrazně vyšší, než za kolik se to prodává ve Spojených státech a jinde ve světě?

David FELTL, přednosta onkologické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava:
No, já bych to trošku uvedl na pravou míru, to jsou čísla, nevím, nalezené někde na Internetu, prostě nezasazena vůbec do kontextu, do reality, já jenom, jestli ...

Jan BUMBA, moderátor:
Jaký je ten kontext?

David FELTL, přednosta onkologické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava:
No, já, jestli dovolíte, tak bych vám ho trošku řekl, pokud si koupíte auto v Americe a koupíte si ho v České republice, tak taky můžete napsat, že stálo dvakrát tolik, že jo, v ČR, jako severoamerický trh je samozřejmě specifický. Další věc je ta, že je to monopolní výrobce a monopolní dovozce, jedna firma, jediná má licenci na dovoz toho přístroje sem, to znamená, že samozřejmě musí i ona pracovat s jakousi marží, obchodní podmínky detailní, já je neznám, jenom to říkám jako argument, dalších pár argumentů, jestli mi dovolíte říct, my jsme ten přístroj kupovali v plné výbavě v nejvyšší konfiguraci, tím pádem za prvé léčíme teda nejširší spektrum diagnóz, co je možné. A za druhé, a to je klíčové, v nejbližších pěti, šesti letech nebude potřeba vůbec žádný abgreid v kupování nových verzí různého softwaru nebo hardwaru nebo podobných záležitostí, my jsme s tímhle tím udělali velmi špatnou zkušenost u jednoho našeho jiného přístroje, kdy vlastně po dvou letech jsme byli nuceni jako abgreidovat software, který už nebyl aktuální, a to stálo několik milionů korun. Další argumenty, máme servisního technika vyškoleného, který prošel školením jako první ve střední Evropě na servis tohoto přístroje, ten člověk je přímo na pracovišti. A servisní zásah tohoto člověka na CyberKnifu, který samozřejmě občas hlásí nějakou chybu, servisní zásah se pohybuje v řádu několika desítek vteřin až minut, jo, to znamená, tím pádem poslední větu, jestli můžu, tím pádem je velmi tvrdá a velmi přísná servisní smlouva a dovozce nám garantuje 95 procent pracovních dní, že bude přístroj v provozu, pokud tak nebude, bude platit za každý den, kdy nebude v provozu, několikasettisícovou pokutu.

Jan BUMBA, moderátor:
Petře Holube, nestačí tohle jako vysvětlení, jednak že to v nejvyšší výbavě, jednak, že je tam ten servis a tak dále, a tak dále?

Petr HOLUB online deníku Aktuálně.cz:
No, já si myslím, že se tím vůbec nic nevysvětluje, tam byl argument, že Američané to prodávají za jinou cenu v Evropě a jinou v Americe, tak určitě to neprodávají za jinou cenu ve Velké Británii nebo v Německu, to jsem si zjistil. U toho servisu nevím, ale nebo u té kvality toho vybavení, ale konzultoval jsem to s panem Františkem Janouchem, který se právě zabývám těmito přístroji na ozařování a on mi říkal, že ...

Jan BUMBA, moderátor:
Především je spojen s Leksellovým gamanožem na Homolce.

Petr HOLUB online deníku Aktuálně.cz:
Ano, což je v podstatě konkurenční přístroj a říkal, že tam je 10 až 20 procent ceny v tom příslušenství, takže to jako vysvětlení nevidím. Spíše mně přišlo pozoruhodné, co říkal pan přednosta, že je tady monopolní dovozce a není jasné, za kterou cenu on to koupil od té kalifornské firmy. Také si myslím, že v tom je ten problém, protože ten dovozce to skutečně mohl koupit za cenu 5 milionů a prodat to za cenu 10 milionů v České republice, to by se dalo velice snadno zjistit, pokud by někdo předložil ty obchodní smlouvy. A určitě není pravda, že když je monopolní dovozce, že to nemocnice nemůže koupit jiným způsobem, ona si to prostě může koupit přímo od toho výrobce, to skutečně, skutečně ta možnost existuje.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane doktore, myslím, že někdo nepochybuje, že vy jako lékař jste veden upřímnou snahou poskytnout pacientům to nejlepší, nejlepší službu, ale když se zeptám ještě na to, že stínový ministr zdravotnictví z ČSSD, hejtman Středočeského kraje David Rath řekl, že tento přístroj má stejný efekt jako jiný ozařovač, který léčí stejné choroby se stejným efektem, ale třeba pětkrát nebo šestkrát levněji. Nemohli byste, pane doktore, využívat jiný levnější přístroj?

David FELTL, přednosta onkologické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava:
No, já bych třeba neměl tu drzost se bavit o rozpočtu Středočeského kraje, jo, kvalifikovaně, jo, to bych fakt neuměl a myslím si, že to je jako velmi dobrá analogie. Pan doktor Rath při vší úctě tomu nemůže rozumět, jako ať se na mě nikdo nezlobí, to je tak absurdní, že to jako nehodlám nějak komentovat, to je nejpřesnější ozařovací přístroj na světě vůbec dostupný a je řádově mnohonásobně přesnější než srovnatelné přístroje, takže to opravdu, tomu se musím snad jenom zasmát.

Jan BUMBA, moderátor:
Je to tedy hlavně ta přesnost toho přístroje, co z něj dělá tak důležitou pomůcku?

David FELTL, přednosta onkologické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava:
No, je to za prvé přesnost, za druhé je to univerzální použití po celém těle, za třetí schopnost té radiochirurgie, to znamená, dodání velmi vysoké dávky jednorázově a nikoliv třeba za osm týdnů. A poslední věc je a naprosto unikátní a bezprecedentní, zatím jinde, schopnost sledovat pohyblivé cíle, to znamená, léčit i nádory, které se hýbou v reálném čase za permanentního sledování. To je natolik revoluční věc, že to prostě řádově se ocitá někde jinde.

Jan BUMBA, moderátor:
Do jaké míry jste vlastně byli vy, coby lékaři, účastni výběru tohoto zařízení, proč padla volba právě na CyberKnife, to opravdu nikdo jiný nedělá na světě?

David FELTL, přednosta onkologické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava:
Tento přístroj, nebo respektive je to nejpreciznější, co existuje, my jsme napsali projekt, já jsem jeho autorem, který prostě má několik set stran a který jsme teda podali a obhájili a získali jako strategickou investici, ten projekt je nesmírně podrobný, začíná medicínskou rozvahou přes marketing, lidské zdroje, kalkulaci návratnosti investice a tak dále, takže ten projekt je opravdu podrobný a je tam tolik informací, že v té novinářské zkratce se omlouvám, ale jako těžko to mohu tady vysvětlovat za pár minut.

Jan BUMBA, moderátor:
Petře, co myslíte, když bychom to měli nějak shrnout a zabalit, je ostravský CyberKnife dobrou investicí v současné době pro české zdravotnictví?

Petr HOLUB online deníku Aktuálně.cz:
Je velice dobře, že ostravský CyberKnife je v Ostravě, protože je to přece jen technologie, která míří do budoucnosti a kromě pana Ratha jsem neslyšel žádného odborníka, který by zpochybňoval, že to je opravdu cesta velice správným směrem, stejně jako nikdo nezpochybňuje Leksellův gamanůž, tak ten CyberKnife má řadu jiných použití, který ten Leksellův nůž nemá. Takže podle mých znalostí je dobře, že tady je, ovšem pořád nechápu, proč se kupuje za dvojnásobnou cenu.

Jan BUMBA, moderátor:
Je nějaká možnost třeba nebo zřejmě na úrovni ministerstva zdravotnictví plošně snížit ceny při nákupu zdravotnické techniky, Petře?

Petr HOLUB online deníku Aktuálně.cz:
Tady by stačila opravdu jednoduchá systémová změna a to, že když nakupují nemocnice přístroje, tak to nedělají prostřednictvím kompletačních firem, protože ty si vždycky nadsadí cenu. A bohužel je tady podezření, že to nadsazení ceny je po dohodě s vedení nemocnic, znám takové případy, a jsou policií vyšetřovány, a pokud by tedy se ty, se ti kompletátoři lépe kontrolovali, nebo případně úplně vyloučili z obchodování s přístroji, je to těžké, ale šlo by to udělat, tak by, tak by se dalo opravdu nesmírně hodně ušetřit.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane doktore, byl byste pro nějakou takovou změnu?

David FELTL, přednosta onkologické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava:
To je natolik závažná otázka, zase to je na dlouhé povídání, mně, já jako se nehodlám do těhle těch debat pouštět, já jsem ...

Jan BUMBA, moderátor:
Takže nemyslíte, že by se nakupovalo příliš draho v českém zdravotnictví přístroje?

David FELTL, přednosta onkologické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava:
Ale já to nevím prostě, já to nevím, já u toho nestojím, u těch smluv jako, jako já to nevím, já prostě jenom vím, jaká je realita, u tohohle samozřejmě jsem stál, vím jaké jsou ceny, kalkuloval jsem návratnost investice, vím, jaké jsou ceny výkonů, mimochodem, to také není pravda, že ta cena toho výkonu je srovnatelná, to vůbec není pravda. Ale nerad bych prostě se pouštěl do téhle té debaty, na to není čas.

Jan BUMBA, moderátor:
Pánové, oběma děkujeme, děkujeme za rozhovor, děkujeme za účast v debatě. Přednosta onkologické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava David Feltl. A redaktor online deníku Aktuálně.cz, odborník na zdravotnictví Petr Holub. Je 18 hodin a 58 minut, takové byly Ozvěny dne. Celý pořad na Internetu www.radiozurnal.cz. Dobrý večer přeje Jan Bumba.


autoři: kac , bum
Spustit audio

Více z pořadu