Ozvěny dne 22. července 2010

Přehled zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
Mezinárodní soudní dvůr v Haagu rozhodl, že nepovažuje osamostatnění Kosova za protiprávní.

osoba:
/Nesrozumitelné nepřeloženo/.

Jana VESELOVSKÁ, moderátorka:
Lidé na Třinecku po týdnu zase zablokovaly mezinárodní silnici na Slovensko. Demonstrace sleduje i náš reportér.

redaktor:
Já si myslím, že prostě bez vědomí toho zadavatele, v tomto případě ty Vojenské správ v Litoměřicích, to prostě nemohlo proběhnout.

Jan BUMBA, moderátor:
To byla reakce Transparency International na to, že bezmála pěti milionů korun dosahuje pokuta pro pět firem za kartelovou dohodu při soutěži o veřejnou zakázku.

Jana VESELOVSKÁ, moderátorka:
A do Česka míří bouřky a ochlazení. Zítra teplota klesne jen na 22 až 27 stupňů.

Jan BUMBA, moderátor:
Dobrý poslech přejí Jana Veselovská a Jan Bumba.

Osamostatnění Kosova je legální. Rozhodl Mezinárodní soud v Haagu

Jana VESELOVSKÁ, moderátorka:
Vyhlášení nezávislosti Kosova není v rozporu s mezinárodním právem. Tak zní rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora v Haagu nejvyšší soudní instituce OSN. Někdejší jihosrbská provincie vyhlásila jednostranně nezávislost na Bělehradu před dvěma lety 17. února. Zatím ale není členem OSN, protože Kosovo jako stát dosud uznal jen 69 zemí. Členství ve světové organizaci potřebuje hlasy nadpoloviční většiny jejich 192 členů.

Pavel NOVÁK:
Předseda Mezinárodního soudního dvora Hisaši Ovada oznámil rozhodnutí, že jednostranná deklarace nezávislosti Kosova neporušila mezinárodní právo. To totiž žádný zákaz takového kroku neobsahuje. Rozhodnutí soudu nebylo jednomyslné. Pro hlasovalo 10 soudců. Proti byli 4. Podle soudu nebylo vyhlášení nezávislosti porušením rezoluce Rady bezpečnosti číslo 1244 o dočasné správě Kosova. Rezoluce výslovně nezakázala, aby někdo provedl konečné řešení státoprávního postavení Kosova. Je jen přechodnou úpravou stavu a neměla ani záměr rozhodovat o definitivním statusu tohoto útvaru. O přípustnosti jednostranného vyhlášení nezávislosti Kosova rozhodoval soudní dvůr 7 měsíců od loňského prosince. Pavel Novák, Český rozhlas, Benelux.

Spojené státy vítají verdikt mezinárodního soudu o Kosovo

Jana VESELOVSKÁ, moderátorka:
Kosovský stát uznalo zatím 69 členských zemí OSN z celkového počtu 192 členů. Kosovskou nezávislost podpořily například Francie, Německo, Velká Británie, Česká republika nebo USA. Washington už rozhodnutí haagského soudu přivítal.

Vít POHANKA:
Spojené státy dál plně podporují nezávislé demokratické multietnické Kosovo. O tom ještě před dnešním verdiktem Mezinárodního soudního tribunálu ujistil kosovského premiéra Hašima Thačiho americký viceprezident Joe Biden. Budoucnost Kosova je těsně spjatá s evropskými a transatlantickými institucemi, uvedl mimo jiné viceprezident Biden. Spojené státy proto dál rozhodně podporují kosovskou svrchovanost a územní integritu. Vít Pohanka, Český rozhlas, Washington.

Kosovo naopak neuznává Rusko i Slovensko

Jana VESELOVSKÁ, moderátorka:
Kosovo naopak neuznává třeba Rusko, Čína nebo Indie, z evropských zemí pak Španělsko, Řecko, Rumunsko a také Slovensko. Slovenský ministr obrany Ľubomír Galko na návštěvě v Praze potvrdil, že se drží příslušné deklarace.

Ľubomír GALKO, slovenský ministr obrany:
Slovenská republika nadále neuznává jednostranné vyhlášení nezávislosti Kosova. Na druhé straně chci zdůraznit, že pokračujeme ve svém úsilím o stabilizaci situace v oblasti a /nesrozumitelné/ příslušníky ozbrojených sil Slovenské republiky do operace KFOR. To znamená, v souladu s deklarací neuznat nezávislost provincie se Slovenská republika nepodílí na cvičení formujících se kosovských bezpečnostních sil, ale ani tímto procesem neklademe žádné překážky.

Jaderná elektrárna Temelín nebo takzvané Benešovy dekrety

Jana VESELOVSKÁ, moderátorka:
Jaderná elektrárna Temelín nebo takzvané Benešovy dekrety. To byly v posledních letech hlavní sporné body v našich vztazích s Rakouskem. Občas došlo i na protestní akce nebo přestřelky v novinách. Teď ale napětí kvůli těmto sporným bodům ustoupilo. Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg se na tom ve Vídni shodnul se svým rakouským protějškem Michaelem Spindeleggerem.

Ondřej HOUSKA:
Rakušanům dáváme o Temelínu všechny informace. Takže jejich předsudky padly. Tak komentoval Schwarzenberg vývoj okolo jaderné elektrárny. Českou vstřícnost ocenili i jeho kolega Spindelegger. Hroty jsou prý otupeny ve vztahu k dekretům prezidenta Beneše, které mimo jiné znamenaly poválečný odsun takzvaných sudetských Němců. Zasloužila se o to společná komise historiků, která se bádání o minulosti věnuje. Ministr Schwarzenberg ale v Rakousku nepochodil u všech. Podle listu Die Presse zmutoval z ochránce práv v dobrého vojáka Švejka. Prý pracuje pro českou politiku, která je nacionalistická. Ondřej Houska, Radiožurnál.

V Hrádku na Třinecku začala demonstrace proti kamionům na tamní mezinárodní silnici

Jana VESELOVSKÁ, moderátorka:
V Hrádku na Třinecku začala demonstrace proti kamionům na tamní mezinárodní silnici. Podobnou akci už zažil region minulý týden, kdy dav lidí na dvě hodiny zablokoval silniční tah na Slovensko. Dnes má akce podobný průběh. Organizátoři ji ale také spojili také s koncertem. Cíl je stejný donutit kompetentní úřady, aby kritickou situaci začaly řešit. My jsme teď živě ve spojení s reportérem Michale Schofferem, který protest sleduje. Michale, dobrý večer. Jak to teď v Hrádku vypadá?

Michal SCHOFFER:
Dobrý večer. Tady do Hrádku přišlo zhruba 400 lidí a část z nich vstoupila krátce po 17 hodině na přechod a od té doby po něm chodí sem a tam, stejně jako před týdnem. Policie řešila jeden incident, když několik lidí vstoupilo na přechod ještě na červenou. Pak semafor vypnul a lidem už nebránilo v tom, aby donutili řidiče, ať /nesrozumitelné/ v kolonách na obou stranách v téměř čtyřicetistupňovém vedru. Dav pustil kamiony převážející živá zvířata. Organizátoři naznačili, že by akce měla trvat zhruba hodinu. Nicméně teď v tuto chvíli stále ještě lidé po přechodu chodí. Zároveň oznámili, že s nátlakovými akcemi končí. Teď se chtějí zaměřit na další jednání s úřady a dopravci. Možnost budou mít už koncem července, kdy do regionu dorazí nový ministr dopravy Vít Bárta. Pro Radiožurnál Michal Schoffer, Třinecko.

Za kartel v soutěži o veřejnou zakázku padaly pokuty

Jana VESELOVSKÁ, moderátorka:
Za kartel v soutěži o veřejnou zakázku padaly pokuty. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže odhalil první bid rigging, tedy kartelovou dohodu mezi uchazeči o veřejnou zakázku v Česku. Pětice firem dostala pokutu 4 miliony 900 tisíc korun.

Zbyněk ZIKMUND:
Šlo o zakázky pro Vojenskou ubytovací a stavební správu v Litoměřicích, vysvětluje předseda antimonopolního úřadu Petr Rafaj.

Petr RAFAJ, předseda, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže:
Se soutěžitelé v oblasti veřejné zakázky předem domluví, spojí se a takto je soutěž potom odsoutěžená, to znamená, jsou dobře domluveni na tom, kdo vyhraje a jaké ceny si nabídnou.

Zbyněk ZIKMUND:
Ředitel české pobočky Transparency International David Ondráčka práci antimonopolního úřadu chválí. Na kartelové dohodě ale podle něj musel spolupracovat i zadavatel veřejné zakázky, tedy armáda. Zbyněk Zikmund, Radiožurnál.

Dnešní teploty v Česku opět lámaly rekordy

Jana VESELOVSKÁ, moderátorka:
Dnešní teploty v Česku opět lámaly rekordy. Nad 35 stupňů se teplota vyšplhala na pražském Karlově a v Doksanech v Ústeckém kraji. Teplo bylo i v horských oblastech. V Jeseníku měli skoro 32 stupně, čímž se vyrovnal rekord z roku 1995. O víkendu ale přijde zvrat. Prudce se ochladí, tropické teploty by tak mohly klesnout až na 15 stupňů.

Ředitelé středních škol a gymnázií kritizují systém přijímacího řízení

Jana VESELOVSKÁ, moderátorka:
Ředitelé středních škol a gymnázií kritizují systém přijímacího řízení, kdy si žáci mohou podat přihlášky na tři různé školy. Nový ministr školství Josef Dobeš ale na něm nic měnit nechce.

Klára BÍLÁ:
Podle ministra Dobeše je nynější možnost liberální.

Josef DOBEŠ, ministr školství:
Já vnímám tady tohle jako poměrně silné liberální řešení a nemám v tuhle chvíli nějaký zájem nebo záměr toto měnit.

Klára BÍLÁ:
Ministerstvo školství plánovalo zavést jednotné zkoušky. V lednu zase chtělo snížit počet tří přihlášek na dvě. To by přivítal ředitel Gymnázia Kutná Hora Vladislav Slavíček.

Vladislav SLAVÍČEK, ředitel Gymnázia Kutná Hora:
V každým případě je to velká byrokracie, stojí to zbytečně peněz. Myslím si, že ten systém, který byl před tím dostatečně vyhovoval.

Klára BÍLÁ:
O změně přijímacího řízení uvažují i kraje. Jednat o jiných přijímačkách budou na začátku školního roku. Klára Bílá, Radiožurnál.

Své priority v oblasti ekologie dnes představil nový ministr životního prostředí Pavel Drobil

Jana VESELOVSKÁ, moderátorka:
Své priority v oblasti ekologie dnes představil nový ministr životního prostředí Pavel Drobil. Jako nejdůležitější konkrétní cíl si stanovil zlepšení stavu ovzduší v Moravskoslezském kraji. Ulevit se má malým a středním podnikům, které jen minimálně znečišťují životní prostředí. Na ně by se totiž po změně zákona, kterou ministr chystá, nevztahovala regulace. Analýza z roku 2008 podle Drobila ukázala, že jen 3 procenta podniků vyprodukují až 80 procent znečištění. Drobil proto vyhlásil novou strategii.

Pavel DROBIL, ministr životního prostředí:
Regulovat, skutečně velmi tvrdě regulovat velké znečišťovatele, zejména ovzduší a pokud možno neobtěžovat živnostníky a malé střední podnikatele, protože chceme dosáhnout efektu v dramatickém zlepšení ovzduší, nikoliv v tom, kolik statisticky firem podniků a živnostníků, zasáhneme například kontrolami prostřednictvím Českého inspektorátu životního prostředí.

Jana VESELOVSKÁ, moderátorka:
Nový ministr také musí vyřešit situaci v Národním parku Šumava. Ve sporu je vedení parku, obce a Jihočeský kraj. O případném odvolání ředitele Národního parku Šumava nechce ministr spekulovat. František Krejčí od něj dostal seznam úkolů a o jeho dalším osudu rozhodne Pavel Drobil až po srpnové návštěvě Šumavy. Více uslyšíte v publicistické části Ozvěn dne.

V Praze dnes začíná mezinárodní hudební festival Letní slavnosti staré hudby

Jana VESELOVSKÁ, moderátorka:
V Praze dnes začíná mezinárodní hudební festival Letní slavnosti staré hudby. Zahájí v Rudolfinu unikátním koncertem ve Vivaldiovském duchu. Během 9 večerů nabídne na atraktivních i netradičních místech v Praze setkání s klasikou hudební literaturu, stejně jako s jejími skrytými poklady. Letošní ročník se koná s podtitulem Zrození virtuosity. Proč?

Jitka BENEŠOVÁ:
V době renesance a baroka přestal být lidský hlas jediným ideálem a začaly se prosazovat virtuósní hráči.

Markéta SEMERÁDOVÁ, ředitelka festivalu:
Na letošní 11. ročník jsme pozvali baletní soubor z Francie La Compagnie L'Eventai a u nás na festivalu již vystoupili před několika lety s baletním představením Don Juan, který měl velký úspěch. Balet proto, protože splňuje taky ten virtuósní prvek.

Jitka BENEŠOVÁ:
Zdůvodnila dramaturgii ředitelka festivalu Markéta Semerádova. Jitka Benešová, Radiožurnál.

Přehled následujících zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
A co uslyšíte mimo jiné dále? Jak nový ministr životního prostředí změní státní politiku vůči šumavskému národnímu parku? A podle mezinárodních soudců nebylo vyhlášení samostatnosti Kosova nelegální. Povzbudí tento verdikt separatisty v jiných zemích?

Jak nový ministr životního prostředí změní státní politiku vůči šumavskému národnímu parku?

Jan BUMBA, moderátor:
Nový ministr životního prostředí Pavel Drobil z ODS se snaží rozptýlit pochybnosti, zda bude mužem na svém místě, pochybnosti, které vyvstaly vzhledem k tomu, že dosud vystupoval spíš jako odborník na průmysl, dnes, když představoval své priority, řekl mimo jiné, že chce zjednodušit ekologickou administrativu pro malé a střední podniky, regulovat a stíhat hlavně největší znečišťovatele a v první řadě se hodlá zaměřit na kvalitu ovzduší na severní Moravě. Vážně se ale bude prý také zabývat oblastí na opačném konci republiky, vývojem kolem šumavského národního parku.

Pavel DROBIL, ministr životního prostředí /ODS/:
Nehodlám měnit nic na tom, že národní parky jsou nedílnou součástí těch nejvzácnějších míst přírody v České republice. Na druhou stranu nechceme, aby to byla místa, kde je jiný, kdo z nich bude profitovat, tak bude kůrovec. My chceme národní parky vrátit lidem, soužití s nimi i obcím, které v nich žijí, chceme, aby národní parky byly komparativní výhodou pro občany, obce, ale i firmy, které v jejich území fungují, nikoliv překážkou jakéhokoliv života, jakéhokoliv rozvoje.

Jan BUMBA, moderátor:
Ministr Drobil plánuje inspekční cestu na Šumavu. Chce se sejít také se starosty obcí, kteří si někdy stěžují, že vedení národního parku nebere v potaz jejich připomínky k rozvoji regionu. Se svými výhradami vůči řediteli parku Františku Krejčímu také včera seznámil ministra jihočeský hejtman Jiří Zimola. Ten v dnešním pořadu 20 minut Radiožurnálu k tomu poznamenal:

Jiří ZIMOLA, hejtman Jihočeského kraje /ČSSD/:
Ideálním ředitelem by byla osoba, která by byla připravena více komunikovat s obcemi a s regionem, která by, když dojde k jakýmkoliv dohovorům, poté také ta vyřčená slova dodržela, musím říct, že to jsem u ustávajícího ředitele, pana Krejčího postrádal.

Jan BUMBA, moderátor:
Řekl Českému rozhlas jihočeský hejtman Jiří Zimola. Podle ministra Drobila je předčasné mluvit o tom, jestli by třeba mohl šéfa národního parku dokonce vyměnit. Rozhodne se prý podle toho, jak splní úkoly, které mu zadal. Co si tedy od nástupu nového ministra slibuje ředitel František Krejčí. Dobrý večer.

František KREJČÍ, ředitel Národního parku Šumava:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Na druhé lince máme Petra Martana ze sdružení Zachraňme Šumavu, které právě dnes uspořádalo před budovou národního parku ve Vimperku demonstraci. Dobrý den přeji i vám.

Petr MARTAN, sdružení Zachraňme Šumavu:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Krejčí, jaké úkoly jste tedy od nového ministra dostal?

František KREJČÍ, ředitel Národního parku Šumava:
Já myslím, že ty nové úkoly, které mi pan ministr zadal, jsou takového charakteru, že opravdu se z nich budu zpovídat pouze panu ministrovi a budu o nich mluvit taky pouze s panem ministrem.

Jan BUMBA, moderátor:
To je něco intimního?

František KREJČÍ, ředitel Národního parku Šumava:
Jedná se o takovou celkovou zprávu o té současné situaci na území Národního parku Šumava.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane řediteli, jak jste si, pokud se mohu zeptat na atmosféru toho setkání, jak jste si rozuměli s novým panem ministrem?

František KREJČÍ, ředitel Národního parku Šumava:
Já musím říci, že i to, co jsem teď slyšel ve vaší, ve vaší reportáži, i to setkání s panem ministrem na mě působí velmi dobře, že se jedná o nového pana ministra, který opravdu vnímá situaci a pozici národních parků v rámci České republiky na takové té moderní úrovni, že se nejedná pouze o striktní ochranu přírody, ale že se jedná i o citlivou podporu regionálních potřeb, regionálního rozvoje v tomto území, ale i o rozšiřování péče o hosty národního parku.

Jan BUMBA, moderátor:
To znamená, že ta ambice pane Drobila, třeba zajistit, aby národní parky byly, jak říká především, pro lidi, aby se jejich rozvoj neomezoval, na boj s kůrovcem a tak dále, to nejde proti vaší koncepci správy.

František KREJČÍ, ředitel Národního parku Šumava:
Proti naší koncepci správy to určitě nejde a nejde to ani proti mému osobnímu přesvědčení, jakožto na jedné straně pracovníka státní ochrany přírody na Šumavě. Na druhé straně Šumaváka.

Jan BUMBA, moderátor:
Pana Martane, proč vy jste se dnes rozhodli uspořádat tu protestní akci proti nynějšímu vedení národního parku. Proč si myslíte, že pan ředitel Krejčí a jeho kolegové Šumavu devastují, jak říkáte?

Petr MARTAN, sdružení Zachraňme Šumavu:
Ano, přišli jsme dneska upozornit na katastrofální stav v lesu v národním parku, což je takové klišé, který ani společnost už nechce slyšet, protože je tím unavena. Ale přišli jsme připomenout vládě, že je zde problém Šumava a že nejde odsunout tento problém na pozdější léta, prostě a vyměnit ho za balíček reforem, jako to například udělala Topolánkova vláda.

Jan BUMBA, moderátor:
Myslíte, že je nutné vládě problém Šumava připomínat, slyšeli jsme ministra Drobila, který dnes seznamoval veřejnost se svými prioritami a Šumava mezi nimi rozhodně je.

Petr MARTAN, sdružení Zachraňme Šumavu:
Ano, my jsme, my jsme nekritizovali novou vládu, ani ministra životního prostředí a náměstky, já osobně jsem trochu znepokojen, že v koaliční smlouvě, která je dost zelená a má 11 stran, nebo respektive část o životním prostředí a venkovu, že tam není uvedeno konkrétní stanovisko k Šumavě a není tam nic od zákonu o národním parku, na který se čeká 20 roků.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Krejčí, jaká je vaše reakce na tu dnešní demonstraci před vaším úřadem?

František KREJČÍ, ředitel Národního parku Šumava:
Já jsem tu demonstraci osobně neviděl, jenom tuším, že se tam sešla hrstka lidí, že byla takového toho štvavého charakteru vůči mně, vůči pracovníkům, kolegům na straně parku a trochu znevažoval naší práci právě, která se opírá o ty tři pilíře, o kterých jsem mluvil o ochranu přírodu, regionální rozvoj a péče o hosty Národního parku Šumava.

Jan BUMBA, moderátor:
Co říkáte, pane řediteli, na to, co se ale opakuje neustále, že například vám kritici vyčítají nedostatek komunikace mezi vámi a šumavskými obcemi?

František KREJČÍ, ředitel Národního parku Šumava:
Tak vždy lze cokoliv zlepšovat, ale já vím, že jsem /nesrozumitelné/ v řadě na Správě Národního parku Šumava, že mojí komunikace v celé té řadě ředitelů je daleko nejintenzivnější, otázka je dosahování efektu této komunikace, já na tom nejsem sám, na to potřebuju určitou podporu svého resortu, protože celá řada těch věcí, která je potřeba na Šumavě dořešit a řešit, se právě dotýká kompetencí resortu, možná i vlády a dalších resortů.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Martane, prosím, úplně konkrétně, co vytýkáte vedení parku především?

Petr MARTAN, sdružení Zachraňme Šumavu:
No, vedení parku vytýkáme vývoj, vývoj od roku 2007, to znamená, po tom orkánu Kyrill, že to byl přístup zcela mylný a že prostě v čele národního parku nemůže zůstat osoba, která za tento vývoj má zodpovědnost. Prostě vyzvali jsme dneska správce a samotného pana ředitele Krejčího, aby prostě litoval svých činů po kyrillovém období a prostě aby správa národního parku kapitulovala a uznala svou vinu, že prostě šlo o omyl, protože v dnešní době se v národním parku kácí prakticky třikrát více dřeva, než kdyby se po tom Kyrillu zasáhlo. Kdyby se udělaly řádné, řádné opatření před těmi lety, tak se dneska kácela třikrát méně. Obviňujeme z toho, že prostě tisíce, sta tisíce stromů bylo poraženo a nemuselo být.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Krejčí, při zpětném pohledu, došlo k nějaké zásadní chybě, ohledně toho, jak se postupovalo po kalamitě Kyrill?

František KREJČÍ, ředitel Národního parku Šumava:
Já jsem dostal do vínku, jakožto ředitel, že jsem měl určité zadání, že na 30 procentech výměry lesů národního parku zůstaly lesy ponechány svému osudu, tam je takzvaný bezzásahový management, a 70 procent výměry z lesů národního parku činí takzvaný zásahový režim, takže zásahový management. Cílem tohoto zásahové managementu je obnovit smíšený horský les. Myslím si, že ta kompetence, která je do dneška svěřena ministerstvu životního prostředí, ale i stav ochrany přírody na Šumavě, ale i to, že jsme oceňováni z hlediska odborné veřejnosti při našem postupu, při diferencované péči o lesy říkají úplně něco jiného, než říká pan Martan. My opravdu nemáme žádný problém s dodržováním základních zákonných podmínek pro ochranu předmětu, ochrany přírody na Šumavě, na prvním místě jsou to samozřejmě lesy, na druhém místě rašeliniště, na třetím místě jsou to bezlesé ekosystémy Národního parku Šumava.

Jan BUMBA, moderátor:
A co, pokud se zeptám na tu ideu, která také zazněla, více otevřít Šumavu návštěvníkům, když to řeknu laicky, pane Krejčí?

František KREJČÍ, ředitel Národního parku Šumava:
To patří taky mezi mé počáteční kréda. Myslím si nebo vím, že od doby vzniku Národního parku Šumava je dneska národní park nejvíce přístupný pro veřejnost, zůstává posledních 20 procent území Národního parku Šumava, kde je možný přístup pouze po vyznačených cestách nebo s průvodcem a musím i připomenout to, že jsme spustili celou řadu příznivých pozitivních projektů pro hosty Národního parku Šumava v posledních 3 letech a tím patříme mezi, vlastně se dá říct, evropsky srovnatelné vybavené národní parky v rámci střední, ale i západní Evropy.

Jan BUMBA, moderátor:
František Krejčí, ředitel Národního parku Šumava. A Petr Martan ze sdružení Zachraňme Šumavu. Pánové, oběma velice děkujeme za rozhovor.

Přísně střežený ministr

Jan BUMBA, moderátor:
K plánům nového ministra životního prostředí máme i dnešní poznámku Ozvěn dne od politologa Lukáše Jelínka z Masarykovy demokratické akademie.

Lukáš JELÍNEK, politolog, Masarykova demokratická akademie:
Pavel Drobil bude určitě patřit k nejstřeženějším členům Nečasovy vlády. K ministerstvu životního prostředí přišel jako slepý k houslím, přesto v prvním kroku odvolal všechny dosavadní náměstky. Nelichotivě se též vyjadřoval o dalších úřednících spjatých s resortem. Proto příjemně překvapilo, když počátkem týdne našel stejnou notu s ředitelem Národního parku Šumava Františkem Krejčím. Na ministerstvu se Pavel Drobil opírá zejména o svoji předchůdkyni Rút Bízkovou a Ivo Hlaváče, který se dříve věnoval zemědělství nebo evropské integraci. Oba však v minulosti prošli také společností ČEZ, a to vzbuzuje pozornost srovnatelnou s angažováním někdejších zaměstnanců agentury ABL v resortech, jež připadly Věcem veřejným. Na jedné straně nelze každého, kdo kdy v ČEZu pracoval ostrakizovat. Sociologická anketa mezi studenty vysokých škol navíc nedávno prozradila, že ČEZ se jim jeví jako nejlákavější zaměstnavatel. Na druhou stranu, zájmy společnosti ČEZ se často dostávají se zájmy životního prostředí do konfliktu. Ať už jde o jadernou energetiku, těžbu uhlí nebo vypouštění škodlivých zplodin z tepelných elektráren. Na to, že ČEZ úspěšně lobbuje mezi politiky zprava doleva, jsme si již zvykli. Ovšem představa, že má na ministerstvu životního prostředí zastání či dokonce zprávy z první ruky, přirozeně děsí. Tím spíš musí být vedení resortu připraveno, že mu pod prsty budou nahlížet enviromentální aktivisté, konkurenti ČEZu, média i veřejné mínění. Přitom právě informace jsou v oblasti ochrany přírody velmi cennou komoditou. Budeli ministr Drobil například čiperný při omezování přístupu občanů k procesům posuzování vlivů na životní prostředí, nikdo mu starost o svěřený resort neuvěří. Svoji lásku k průmyslu naopak může projevit prosazováním moderních zelených technologií, které se v západní Evropě stávají samozřejmostí. A konečně zbývá hlavní Drobilova priorita ovzduší na rodném Ostravsku. Před volbami nešetřil ostrými výroky, nyní má nečekaně příležitost situaci řešit. Pokud se mu to nepovede, moravskoslezští voliči se dost možná postarají, aby ministerstvo životního prostředí bylo jeho nejen první, ale i zároveň poslední velkou politickou štací.

Jan BUMBA, moderátor:
Poznamenává politolog Lukáš Jelínek.

Podle mezinárodních soudců nebylo vyhlášení samostatnosti Kosova nelegální

Jan BUMBA, moderátor:
Dnešní výrok Mezinárodního soudního dvora o Kosovu může mít dalekosáhlé dopady, a to nejen pro tuto malou zemi na Balkáně. Verdikt, podle něhož Kosovo svým odtržením od Srbska neporušilo mezinárodní právo, může být, alespoň podle některých názorů, povzbuzením pro mnohé separatisty leckde na světě. Naším hostem je teď politický geograf Michal Romancov z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Dobrý den.

Michal ROMANCOV, politický geograf, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy:
Dobrý den.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Romancove, jak významným krokem k takovému, řekněme, všeobecnému uznání Kosova je dnešní rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora?

Michal ROMANCOV, politický geograf, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy:
Určitě to významný krok je, řekl bych, že je srovnatelný s okamžikem, kdy Kosovo deklarovalo svoji nezávislost, která vzápětí byla akceptována některými důležitými členy mezinárodního společenství, jako například Spojenými státy a celou řadou členských zemí Evropské unie. Tentokrát totiž dochází k tomu, že mezinárodní autorita, kterou bezesporu mezinárodní soudní dvůr je, prohlásila, že podle zákonů nebo podle mezinárodního práva všechno bylo v pořádku a tím pádem se všechny zraky těch, kteří řeší podobný problém, pochopitelně upnou k tomuto rozhodnutí nebo k jeho případnému zdůvodnění a budou se snažit ve prospěch svých jednotlivých kauz argumentovat podobně.

Jan BUMBA, moderátor:
Podle kosovských politiků, kteří se odpoledne začali velmi houfně vyjadřovat, tím vlastně padá poslední pochybnost o samostatném Kosovu, opravdu?

Michal ROMANCOV, politický geograf, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy:
Domnívám se, že nikoliv, Kosovo sice je uznáno řadou členů mezinárodního společenství, teď se dá předpokládat, že přibudou někteří další, ale ono to uznání a schopnost té entity reálně se chovat jako stát, to jsou dvě kategorie, které spolu nemají vůbec nic společného. Když se podíváme na situaci v opačném gardu, Tchajwan je bezesporu jaksi kapacitní stát ve všech myslitelných ohledech v rozměru toho slova s jednou jedinou výjimkou, která je samozřejmě důležitá a tou je to, že absentuje mezinárodní, mezinárodní uznání. Kosovo je na tom naopak. Kdyby se stáhly mezinárodní síly, například mise EULEX, dá se předpokládat, že Kosovo by mělo velké problémy s tím, kdy jako standardní stabilizovaný stát mohl vůbec fungovat /nesrozumitelné/.

Jan BUMBA, moderátor:
Jedna formální věc, která ale má velkou váhu, otevírá se tím dnešním verdiktem také cesta Kosova do OSN?

Michal ROMANCOV, politický geograf, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy:
No, to je samozřejmě otázka, protože pokud se nějaký stát nebo nějaká entita chce stát členem Organizace spojených národů, tak se k tomu vyjadřuje Rada bezpečnosti. Otázkou tedy je, na kolik Rusko nebo Čína, které jednoznačně deklarovaly své výhrady k deklarování kosovské samostatnosti, tyto své výhrady stáhnou, dokud k tomu nedojde, tak se může Kosovo takříkajíc stavě na hlavu, stejně se nestane regulérním členem Organizace spojených národů.

Jan BUMBA, moderátor:
Už jsme to trochu nakousli, pane Romancove, ale pojďme ještě trošku šířeji, může toto rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora skutečně nějak výrazně povzbudit separatistické snahy i v dalších zemí. Ona asi není náhoda, že Kosovo třeba neuznává Španělsko?

Michal ROMANCOV, politický geograf, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy:
Přesně tak, v případě Španělska se jedná o Baskicko, zejména tedy o Baskicko, ale potenciálně třeba i o Katalánsko, těch států v Evropě nebo v Evropské unii, které s tímhle tím mají problémy více, může to být i sousední Slovensko, kde jaksi je relativně stále ještě, řekněme, žhavým tématem problematika maďarské menšiny, ale když se podíváme mimo Evropu, tak takových regionů je pochopitelně velice mnoho, stačí se podívat na řadu míst v Africe, například jižní Súdán, stačí se podívat na Indonésii, kde to není tak dlouho, co se nezávislým členem mezinárodního společenství stal východní Timor, ale ve hře jsou některá další území, je tady notorický problém Kašmíru mezi Indií a Pákistánem. A vlastně těch příkladů je mnoho a mnoho desítek. To, že se o nich nemluví nebo to, že to není tak často na stránkách, řekněme, našeho denního tisku, to je potom jaksi jiná věc, ale jinak těch problémů ve světě je skutečně mnoho.

Jan BUMBA, moderátor:
Politický geograf Michal Romancov. Děkujeme za rozhovor. Na shledanou.

Michal ROMANCOV, politický geograf, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy:
Na shledanou.

Jednostranné vyhlášení nezávislosti Kosova nebylo v rozporu s mezinárodním právem

Jana VESELOVSKÁ:
Mezinárodní soudní dvůr v Haagu dnes rozhodl, že jednostranné vyhlášení nezávislosti Kosova v roce 2008 nebylo v rozporu s mezinárodním právem. Verdikt sice pravděpodobně ulehčí Kosovu cestu k mezinárodnímu uznání, ale nová země ještě ani zdaleka nemá vyhráno. Podle ředitele Institutu politických studií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, docenta Bořivoje Hnízda, totiž ani většina zemí v OSN ještě nemusí znamenat výhru.

Bořivoj HNÍZDO, ředitel Institutu politických studií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy:
Rozhodující je, že někteří, především stálí členové Rady bezpečnosti s právem veta jako je Čína a Rusko neuznávají Kosovo. Dokud Kosovo nebudou uznávat všichni stálí členové Rady bezpečnosti, tak musíme dát si otazník v té vnější suverenitě Kosova a řadit ho spíše do kategorie /nesrozumitelné/ států, takže bych neřekl, že to je v počtu, ale je to v těch důležitých zemích.

Jednotné přijímací zkoušky

Jana VESELOVSKÁ:
Ještě v říjnu ministerstvo školství uvažovalo, že by žáci devátých tříd skládali jednotné přijímací zkoušky na střední školy. Ministr školství Josef Dobeš ale s tímto návrhem nepočítá. Nadále tak zůstane systém tří přihlášek. Tato varianta mu přijde liberální. Nastavit jiný systém ale uvažují zřizovatelé škol, tedy kraje, školy ve Zlínském kraji už letos zařídily jednotné testy společnosti Scio. Tímto směrem ale nechce jít například Středočeský kraj, i když jiný typ jednotné zkoušky nevylučuje. Jak Radiožurnálu potvrdil radní pro školství Milan Němec.

Milan NĚMEC, radní pro školství:
My jsme si dělali průzkum a z toho jednoznačně vyplynulo, že systém tří přihlášek nebyl oblíben. V podstatě je to komplikované a je tam hodně administrativy a dost dlouho nevědí, kdo vlastně na tu školu přijde, protože se ty přihlášky můžou vlastně přenášet. Jestli to bude systém bereme každého, kdo přijde, tak nemusíme vůbec žádný testy dělat. A ono tomu napovídá i to, že vlastně ta kapacita té školy je dneska větší, v tom je taky trochu ten problém.

Jana VESELOVSKÁ:
Problémem se zabývala i Asociace krajů, ale tam na konkrétní změnu přijímacího řízení není jednotný názor.

Česko si teď nejspíš odpočine od tropických teplot

Jana VESELOVSKÁ:
Česko si teď nejspíš odpočine od tropických teplot. Už během dnešního večera a noci má hlavně v Čechách začít pršet a klesat budou i teploty. Ochladit by se mělo až o 10 stupňů, říká meteorolog Jan Havelka.

Jan HAVELKA, meteorolog:
V noci a během zítřka bude naše území přecházet od západu studená fronta, za kterou se postupně začne ochlazovat, to ochlazení bude zpočátku v Čechách, kde dosáhnou teploty zítra maxima 22 až 27 stupňů.

Přehled následujících zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
A témata následujících minut? Jak antimonopolní úřad dokázal odhalit kartelovou dohodu několika firem při výběrovém řízení? Budou moci lidé i nadále podávat tři přihlášky na střední školy, přestože s tím mnozí ředitelé gymnázií nesouhlasí? A jak se připravuje na novou sezónu největší hvězda polského sportu, skokan na lyžích Adama Malysz.

Jak antimonopolní úřad dokázal odhalit kartelovou dohodu několika firem při výběrovém řízení?

Jan BUMBA, moderátor:
Už v podstatě bereme jako fakt, že s tím, jak se v Česku rozdělují veřejné zakázky, není vždy vše v pořádku a že tyto soutěže může nezřídka provázet korupce. Teď ale antimonopolní úřad poprvé oznámil, že se podařilo odhalit skupinu firem, které použily specifický trik, když se o jednu takovou zakázku ucházely, uzavřely kartelovou dohodu, vzájemně koordinovaly své nabídky na provozovatele armádních ubytoven ve výběrovém řízení Vojenské ubytovací a stavební správy. Protikorupční policie už kvůli tomu stíhá přes 50 lidí a v tomto ohledu je to největší případ, jakým se momentálně zabývá. Já teď zdravím po telefonu Petra Rafaje, předsedu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Dobrý den.

Petr RAFAJ, předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže:
Dobrý den.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane předsedo, co ta pětice firem tedy provedla?

Petr RAFAJ, předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže:
Tato pětice firem se dohodla mezi s sebou o tom, kdo z nich získá veřejnou zakázku a v jaké ceně. Tady se jedná o kartelovou dohodu, má to svůj speciální název bid rigging.

Jan BUMBA, moderátor:
Jak jste na to přišli?

Petr RAFAJ, předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže:
Tak my jsme zahájili šetření na základě podnětu policie, kdy nám Policie České republiky předala i vcelku, bych řekl, velmi slušně zpracovaný základ tady tohoto řízení, my jsme zahájili s danými firmami správní řízení, provedli jsme další šetření, vyslechli jsme je a teď jsme vydali rozhodnutí o tom, že se jednalo o zakázanou kartelovou dohodu v oblasti veřejných zakázek a udělili sankce.

Jan BUMBA, moderátor:
Jak ty firmy spolupracovaly při vyšetřování, pokud spolupracovaly?

Petr RAFAJ, předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže:
No, tak my jsme, my jsme si je pozvali, samozřejmě se provedly výslechy, museli dodat nějaké dokumenty, ale neustále tvrdili, že to byla jenom čistá náhoda a tak dále, a tak dále, prostě v žádném případě nepřipouštěli, že by se jednalo o dohodu.

Jan BUMBA, moderátor:
A dosud nepřipouštějí?

Petr RAFAJ, předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže:
Pokud já mám informace nepřipouštějí.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane předsedo, koho svým jednáním ty firmy poškodily?

Petr RAFAJ, předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže:
Tak tato firma nebo tyto firmy poškodily hlavně ministerstvo obrany a tu ubytovací správu ministerstva obrany.

Jan BUMBA, moderátor:
Potažmo tedy daňové poplatníky?

Petr RAFAJ, předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže:
No, samozřejmě, to se platí za ní.

Jan BUMBA, moderátor:
Máte nějaké podezření, že se na té dohodě podílela nebo na tom podivném obchodu podílela i samotná armáda, zadavatel?

Petr RAFAJ, předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže:
Ne, žádné takové poznatky nemáme, tady se to obešlo bez zjištění, že by se to nějak účastnil, že by udělal tam nějaké pochybení zadavatel, toto byla samostatná dohoda soutěžících firem, a proto je to kartelová dohoda, ne porušení zákona o veřejných zakázkách.

Jan BUMBA, moderátor:
My jsme zkusili kontaktovat některé z těch jmenovaných firem, neúspěšně, bohužel, ale jedna z nich už vydala prohlášení, ve kterém se od toho, co tvrdíte, distancuje, říká, že se vůbec nepodílela na realizaci té dotyčné armádní zakázky. Vy zcela vylučujete, že mohlo u této nebo u dalších z těch firem dojít k nějakému omylu?

Petr RAFAJ, předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže:
Já jsem přesvědčen, já se domnívám, že ne, protože naši pracovníci opravdu všechna šetření provedli velmi pečlivě, máme, máme i staženy maily, kde se prostě domlouvali na tom, jak bude zakázka podána, dokonce tam se upozorňovali, že to nesmí být na stejném papíře, ať tam každý uvede svá specifika tak, jak to píše. Takže to jsou, si myslím, vcelku jasné důkazy.

Jan BUMBA, moderátor:
Děkujeme vám za rozhovor. Předseda antimonopolního úřadu Petr Rafaj. Poslouchal ho i Daniel Weinhold, expert platformy pro transparentní veřejné zakázky. Dobrý den přeji i vám.

Daniel WEINHOLD, expert platformy pro transparentní veřejné zakázky:
Dobrý den.

Jan BUMBA, moderátor:
Jak výjimečný případ to podle vašeho odhadu je?

Daniel WEINHOLD, expert platformy pro transparentní veřejné zakázky:
Tak já bych řekl, že určitě výjimečný z hlediska toho, že tyto záležitosti se obtížně prokazují, to znamená, ty případy, které jsou dotaženy aspoň do toho stádia, že je takováto praktika odhalena a určitým způsobem postižena, tak jsou poměrně řídké, na druhou stranu to neznamená, že se takovéto praktiky nevyskytují v širší míře.

Jan BUMBA, moderátor:
Takže je to spíš úspěch policie a antimonopolního úřadu, že dokázali tak dobře pracovat nebo spíš náhoda a spousta dalších případů zůstává neodhalena?

Daniel WEINHOLD, expert platformy pro transparentní veřejné zakázky:
Tak já neznám detaily tohoto konkrétního případu, ale obecně platí, že tyto praktiky se opravdu obtížně prokazují, takže z tohoto pohledu je určitě dobré, že takováto záležitost se určitým způsobem prokazuje a že to může být i určitým varováním případně pro ty ostatní, kteří můžou něco takového třeba v jiných případech provádět a teď se dozví o tom, že to je zjistitelné a postižitelné.

Jan BUMBA, moderátor:
Zároveň ale, pane Weinholde, říkal jste, že se to obtížně prokazuje, myslíte, že takové kartelové dohody jsou časté, protože přece jen, když se na něčem musí domluvit pět firem, to je docela dost nebo ne?

Daniel WEINHOLD, expert platformy pro transparentní veřejné zakázky:
No, určitě ano, i když samozřejmě takováto kartelová dohoda může být i při menším počtu účastníků, to je, to je jisté. Záleží na tom, jak to probíhá, pokud tady jsou, jak teď zmiňoval pan předseda Rafaj, důkazy dokonce ve formě určitých mailových zpráv, tak to je samozřejmě do jisté míry pozitivní z hlediska prokazování, na druhou stranu to svědčí možná i o určité neopatrnosti nebo naopak vysoké míře sebevědomí těch zúčastněných, že nemohou být odhaleni. V jiných případech takovéto praktiky třeba můžou být bohužel lépe zastřené.

Jan BUMBA, moderátor:
Daniel Weinhold z platformy pro transparentní veřejné zakázky. I vám děkuji za rozhovor. Na shledanou.

Daniel WEINHOLD, expert platformy pro transparentní veřejné zakázky:
Také děkuji, na shledanou.

Přihlášky na střední školy

Jan BUMBA, moderátor:
Podávání přihlášek na střední školy připomíná takový trochu zvláštní sport, u kterého se neustále mění pravidla. Rodiče, kteří mají třeba tři děti, u každého ze svých potomků mohou podat jiný počet přihlášek na střední školy. Podle současných regulí se mohou podat tři přihlášky, to chtěla bývalá ministryně školství Miroslava Kopicová změnit, její nástupce ve funkci Josef Dobeš ale řekl, že systém tří přihlášek zachová. Do naší debaty můžete přispět i vy na mailové adrese ozvenydne@rozhlas.cz, můžete nám napsat i SMS ve tvaru OD mezera a potom váš text na číslo 9077704. Na telefonní lince je ministr školství Josef Dobeš z Věcí veřejných. Dobrý den.

Josef DOBEŠ, ministr školství /Věci veřejné/:
Dobré odpoledne.

Jan BUMBA, moderátor:
A ve studiu vítám Jiřího Růžičku, ředitele pražského Gymnázia Jana Keplera. Dobrý den přeji i vám.

Jiří RŮŽIČKA, ředitel Gymnázia Jana Keplera, Praha:
Hezké odpoledne.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane řediteli, prosím, nejprve váš pohled, co to pro vás jako gymnázium, prestižní gymnázium obnáší, když musíte obsloužit systém tří přihlášek, je to nějaký problém.

Jiří RŮŽIČKA, ředitel Gymnázia Jana Keplera, Praha:
Neuvěřitelné množství práce, na které nemáme lidi a neuvěřitelné plýtvání finančními prostředky, což si myslím, že v současné době, když se mluví o nutnosti šetřit, dost silný argument pro to, aby se s tím něco dělalo.

Jan BUMBA, moderátor:
Jaké práce a jaké plýtvání?

Jiří RŮŽIČKA, ředitel Gymnázia Jana Keplera, Praha:
Představte si, že k nám se letos hlásilo zhruba, řekněme, 650 lidí, naprostá většina z nich nikdy nebude našimi žáky a ani nechce být třeba našimi žáky, protože si podají jednu ze tří přihlášek zrovna k nám, my pro všechny musíme založit spis podobný k jakémusi soudnímu spisu, to musí někdo na té škole dělat, to je velká práce, nemáme na to lidi. Druhá věc, pokud se týká těch finančních prostředků, tak představte si jenom, že za poštovné pro těch 650 lidí zaplatíme něco kolem 90 tisíc korun, jenom za poštovný.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane ministře, teď jsme slyšeli argumenty z praxe, abychom tak řekl, přesto trváte na tom, že zůstane možnost podávat tři přihlášky na střední školy, v čem je podle vás výhoda?

Josef DOBEŠ, ministr školství /Věci veřejné/:
Já ještě zdravím pana ředitele, my už jsme se dlouhou dobu neviděli a neslyšeli. Podívejte, já vnímám tyto argumenty, co říkal pan ředitel, ředitel excelentního gymnázia, protože skutečně on je zatížen administrativou a financemi, tím převisem těch studentů, kteří se k němu hlásí a na tu školu se nedostanou. Já, když jsem říkal, že v tuto chvíli nemíním měnit, není to pro mě nejaktuálnější téma, ten vstup na ty střední školy, já teď musím do tří týdnů vyřešit výstup ze středních škol, neboli státní maturitu, takže proto, že v tuto chvíli nehodlám měnit nic na třech přihláškách, je to na, je to poslanecký návrh, který dva roky platí a my na ministerstvu víme přesně tyhle problémy byrokracie a finanční zatížení. My připravujeme novelu školského zákona, je to tedy od mé předchůdkyně, paní doktorky Kopicové v šuplíku připraveno, a budeme se snažit odrovnat se, odstranit tu byrokracii a administrativu, aby například stačilo, že škola vyvěsí na nástěnku na škole, na dveře výsledky přijímacího řízení, zveřejní to na Internetu na webu a toto by mělo být plnohodnotné oznámení ...

Jan BUMBA, moderátor:
Takže rozumím vám správně, že by šlo o nějaké zjednodušení toho procesu, ale že ten systém tří přihlášek by zůstal zachován, podle vašeho názoru?

Josef DOBEŠ, ministr školství /Věci veřejné/:
Je to kompromisním řešení nechat tři přihlášky a snížit byrokracii a náklady na celý proces, protože ta historie, já jsem se seznámil s historií, jak který ministr co navrhoval, paní Buzková, jedna přihláška, v druhém kole více přihlášek na jiné školy, pan ministr Liška dvě ...

Jan BUMBA, moderátor:
V tom se v podstatě nedá vyznat. Já jsem se v tom snažil, snažil vyznat dnes celé odpoledne, je to velmi složité?

Josef DOBEŠ, ministr školství /Věci veřejné/:
No, já se přiznám, že nechci, aby Josef Dobeš, jeho prvním krokem bylo, aby stanovil úplně jiný počet přihlášek, to není smysluplné. Já myslím, že, že zachovejme návrh poslanců, kteří to prosadili a spíš usnadněme ředitelům, zejména těch excelentních gymnázií, aby tam nebyla ta byrokracie a administrativa a nebyly tam ty ekonomické náklady. A na to jsem připravený co nejrychleji reagovat a pracovat na tom.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Růžičko, co byste tomu říkal, kdyby zůstal ten princip, že se prostě lidé budou moci hlásit na tři střední školy, ale že by vám odpadla nějaká, jak jste říkal, práce navíc, třeba to zakládání spisů a podobně?

Jiří RŮŽIČKA, ředitel Gymnázia Jana Keplera, Praha:
Mně ani tak nevadí ty tři přihlášky, já si myslím, že z hlediska studentů nebo uchazečů o studium by bylo výhodně a výhodnější, kdyby si mohli těch přihlášek podat ještě mnohem víc klidně, třeba ať si podají 20 přihlášek, ale je třeba změnit nějaký ten systém. A my jsme se o tom i s panem ministrem bavili, a už jsme se delší dobu snažili prosadit takovou myšlenku, že by se uchazeči hlásili na několik škol, napsali by se jejich pořadí, udělali by jednotné přijímací zkoušky v celé republice a systém by automaticky zařadil na místo nebo na školu, kam svými výsledky patří, to si myslím, že by bylo správné, nikomu by to nic nesebralo, naopak by to všem přidalo. A hlavně, a to si myslím, že by šlo ruku v ruce i s tím, co pan ministr vyhlásil, že by každý stupeň školy měl nějaké, nějaký výstup, nějaké zakončení, zeptejte se učitelů na základní škole, co jejich žáci v deváté třídě dělají, když naprostá většina škol přijímačky vůbec nedělá, nedělají v podstatě vůbec nic, kdyby věděli, že na konci toho budou dělat nějaké výstupní zkoušky, po páté třídě, po deváté třídě a po maturitě, tak jak o tom teďko pan ministr mluvil, tak by se možná jinak snažili, asistent by je mohl zařadit na školu, kam skutečně s těmi výsledky patří.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane ministře Dobeši, nějaké jednotné přijímačky nebo nějaký jednotný výstup ze základní školy, to také není úplná novinka, jak o tom hovoří pan ředitel Růžička, jak se k tomuto stavíte, vy jste zastáncem toho, aby existoval nějaký jednotný systém, na základě kterého by se pak třeba žáci rozřaďovali, kam patří.

Josef DOBEŠ, ministr školství /Věci veřejné/:
Ano, toto je, toto je to, co máme připraveno a načasováno v programovém prohlášení zhruba na rok 2012, to je ta idea a to, co já od začátku říkám, srovnávací zkoušky na základních školách, na konci pátého a devátého ročníku a právě na základě výsledku v devátém ročníku by bylo přesně ten mechanismu, jak ho popsal pan ředitel, to znamená, dosáhli by nějakého výsledku, byla by nějaká databáze, automaticky by byli zařazováni na nějakou úroveň těch škol, byla by tam hranice, po kterou jsou přijati ...

Jan BUMBA, moderátor:
Teď mi ale promiňte, že vám skáču do řeči, ale teď mi, pane ministře, řekněte, jak to chcete zavést, když sledujeme, kolik let se nedaří zavést státní maturita?

Josef DOBEŠ, ministr školství /Věci veřejné/:
Tak podívejte, já mám chuť i odvahu se do těhle věcí pustit a ty věci rozštípnout, když to tak nazvu lidově, proto říkám, já bych v tuto chvíli, první krok je ponechat tři přihlášky, odstranit administrativu a ekonomickou nákladnost. Druhý krok je pracovat na přípravě srovnávacích zkoušek na konci pátého a devátého ročníku a uzpůsobit ten mechanismus tak, aby výstup na konci devátého ročníku ze srovnávacích zkoušek navazoval na přijetí na střední školu. A podobným můstek bych chtěl, a když jsme u těch státních maturit, zavést i státní maturity vůči vysokým školám, tak kontinuita by měla být od začátku základní školy až po vysokou školu, to je můj cíl a do toho jsem připraven investovat energie a úsilí.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Růžičko, kdybyste se měl rozhodnout, buď a nebo, co je důležitější, státní maturity, anebo ty jednotné přijímačky na střední školy?

Jiří RŮŽIČKA, ředitel Gymnázia Jana Keplera, Praha:
Teď si myslím, že ten problém maturit už trvá tak dlouho, že je třeba vyřešit nejprve ty maturity, protože ta situace už začíná být hanebná, jsem rád, že pan ministr chce tu situaci kolem maturit vyřešit co nejdříve.

Jan BUMBA, moderátor:
Zároveň dá se říci, že tyto věci, otázky jsou nějak propojeny, mělo by se to nějak koordinovat, pane řediteli?

Jiří RŮŽIČKA, ředitel Gymnázia Jana Keplera, Praha:
Já myslím, že o tom mluvil pan ministr, v současné probíhající kurikulární reformy na základních školách i na středních školách, každá škola v podstatě učí, když to řeknu velmi zjednodušeně, jak chce a co chce. A stát by měl mít právo sledovat nějaké výstupy a myslím si, že by se spojily dvě věci dohromady, jednak by ta kurikulární reforma byla pod nějakým dohledem, kam se tady, která škola, kam se který žák dostal, a zároveň by to mohlo sloužit k postupu na další typ školy, tak jako o tom mluvil pan ministr, na střední školu, na vysokou školu.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane ministře, můžeme tedy říci, že ve funkci budete usilovat o co nejrychlejší zavedení státních maturit?

Josef DOBEŠ, ministr školství /Věci veřejné/:
Já jsem připravený, já jsem se, ještě jinak, já jsem se, potkávám se v tomto týdnu, v minulém týdnu s různými odbornými skupinami, dneska jsem se potkal, prozradím i s panem ředitelem a bavili jsme se o tom, jak se postavit ke státním maturitám. Ve mně zraje nějaké řešení, které chci předložit kolegům z vlády, které řeknu 11. 8. na vládě, kde dám nějaké doporučení, takže 11. 8. to přednesu na vládě.

Jan BUMBA, moderátor:
A k čemu jste zatím dozrál?

Josef DOBEŠ, ministr školství /Věci veřejné/:
Já nechci naznačovat, chci to ponechat stále otevřené, ještě mi stále chybí detailní ekonomická kalkulace našich, naší podoby státní maturity a té generálky.

Jan BUMBA, moderátor:
Tak nebudu z vás páčit nějaké kategorické stanovisko, ale osobně jste zastáncem toho, aby existovaly státní maturity?

Josef DOBEŠ, ministr školství /Věci veřejné/:
No, já bych nemohl prosazovat srovnávací zkoušky, kdybych neprosazoval nějakou státní maturitu, závěrečnou zkoušku na střední škole, tam ta kontinuita musí být, jenom hovoříme o té podobě, o té ekonomické náročnosti, v jaké to dneska máme.

Jan BUMBA, moderátor:
Ministr školství Josef Dobeš z Věcí veřejných. Děkuji vám za rozhovor, na shledanou.

Josef DOBEŠ, ministr školství /Věci veřejné/:
Rádo se stalo a na shledanou.

Jan BUMBA, moderátor:
Naším hostem byl také ředitel Gymnázia Jana Keplera v Praze Jiří Růžička. Děkuji, že jste přišel, děkuji za rozhovor. Na shledanou.

Jiří RŮŽIČKA, ředitel Gymnázia Jana Keplera, Praha:
Hezký večer.

Skokan Malysz balancuje na laně

Jan BUMBA, moderátor:
No, a teď vám v rámci snahy o osvěžení v tomto horkém dni nabídneme zprávu ze světa zimních sportů. V Česku je bůh Hašek, případně Jágr. V Polsku je to skokan na lyžích Adam Malysz. Několikanásobný ministr světa, dvakrát stříbrný z letošní olympiády ve Vancouveru. V Zakopaném se zblízka podíval na jeho letní přípravu náš zpravodaj Petr Vavrouška.

Adam MALYSZ:
První trénink na můstku máme už v osm ráno, pak je fyzická příprava v hale, po obědě siesta a následuje cvičení rovnováhy. Večer jdeme znovu na můstek.

Petr VAVROUŠKA:
Popisuje mi svůj tréninkový plán Adam Malysz. Teď je na řadě hodina volejbalu.

Hannu LEPISTOE, trenér:
Toto je jen taková zábava, jak zabít čas. Venku je hrozné horko a v hale je přeci jen o něco lépe. Mladí mají rádi míčové hry.

Petr VAVROUŠKA:
Říká mi Malyszův trenér Fin Hannu Lepistoe.

Hannu LEPISTOE, trenér:
Adam má stále velkou motivaci na sobě pracovat. To mi jen ulehčuje práci.

Petr VAVROUŠKA:
Přiznává trenér.

Adam MALYSZ:
Jsou věci, které se mi dělají hůř, ale baví mě hlavně nejrůznější hry, cvičení rovnováhy. Obecně mám trénink rád. Cítím se po něm sice unavený, ale zároveň nabytý pozitivní energií.

Petr VAVROUŠKA:
Říká mi Malysz. A asistent trenéra Robert Mateja mu už chystá jednu lahůdku.

Robert MATEJA, asistent trenéra:
Připravuji trénink rovnováhy, která je pro skokana velmi důležitá.

Petr VAVROUŠKA:
Říká Mateja a utahuje mezi dvěma stromy lano, po kterém bude za chvíli Malysz chodit. Malysz jako akrobat balancuje na laně a trenér ho jen klidně povzbuzuje.

Hannu LEPISTOE, trenér:
Je to velmi obtížné cvičení, ale Adam musí trénovat stabilitu, protože má trochu problém s levou stranou.

Petr VAVROUŠKA:
Přiznává trenér. A Malysz si staví na zem další nářadí pohyblivý kruh na kolečkách a stoupá si na výklopné plošinky. Opět se snaží udržet rovnováhu.

Adam MALYSZ:
„Není to rozhodně jednoduché, ale všechno se dá naučit. Vypadá to jako hračka, ale skvěle se na tom trénuje stabilita.

Petr VAVROUŠKA:
Vysvětluje mi Malysz. Večer se přesunujeme na můstek. Je pořádné vedro 36 stupňů Celsia.

Adam MALYSZ:
Moc příjemné to není. Na sobě mám termoprádlo a na něm klasickou tlustou kombinézu. V takovém horku je to vyčerpávající. Musím vypít litry tekutin.

Petr VAVROUŠKA:
Při tréninku používá skoro televizní techniku. Doskočí a hned se na monitoru dívá na zpomalené záběry, které přes vysílačku komentuje trenér Lepistoe.

osoba:
Adamovi je lepší chyby ukázat, než mu je vysvětlovat. Dokáže sám zanalyzovat, co dělá špatně.

Petr VAVROUŠKA:
Říká mi jeho servisman a jde připravit lyže na další skok.

osoba:
S lyžemi se toho dá udělat hodně, ale mažete méně než v zimě. Není s tím tolik práce.

Petr VAVROUŠKA:
Trénink Malysze v Zakopaném sledují stovky lidí.

divák:
Je to náhoda, že jsme potkali pana Adama. A je vidět, že je v dobré formě. Skákal docela daleko.

Petr VAVROUŠKA:
Všímá si jeden z diváků.

divák:
Chová se pořád stejně. Je skromný, klidný, s každým se baví. Rozhodně nemá hvězdné manýry.

Petr VAVROUŠKA:
Dodává další fanoušek. Ti po tréninku Adama Malysze doslova obsypali.

Adam MALYSZ:
Jsem hodně spokojený. Skoky byly dobré. Škoda jen, že je takové horko.

Petr VAVROUŠKA:
Říká mi viditelně vyčerpaný sportovec.

Adam MALYSZ:
Trochu jsem. Byl to dlouhý den. Hned po večeři jdu spát.

Petr VAVROUŠKA:
Loučí se se mnou Adam Malysz. Petr Vavrouška, Český rozhlas, Zakopané.

Jan BUMBA, moderátor:
18 hodin 57 minut. Ozvěny dne končí. Celý pořad samozřejmě v MP3 ve zvukové podobě na Internetu na stránkách www.radiozurnal.cz v sekci Rádio na přání.