Ozvěny dne 19. 6. 2001

r_2100x1400_radiozurnal.png
19. červen 2001

Přepis pořadu Ozvěny dne z 19. června 2001 18 hodin.

Nuceně nasazení z druhé světové války začnou dostávat první odškodné

Oběti nuceného nasazení a otrockých prací z druhé světové války začnou dostávat první odškodné. Po 56 letech tak získají alespoň částečnou satisfakci. Pokračuje Lenka Šumová.

Z celkového počtu více než 84 000 žádostí bude zatím vyplaceno prvních deset tisíc. Jejich výběr popisuje zmocněnec ministerstva zahraničí Jan Sechter.

Jan Sechter: Zařadili jsme do této skupiny všechny vězně koncentračních táborů, přesně 2 434, a do těch deseti tisíc jsme potom ten zbytek, 7 566, zařadili občany nejstarší, kteří mají v pořádku dobře zdokumentované žádosti a to datum přibližně červen 1922 a starší.

Ti dostanou poštou šekové poukázky proplatí jim je od pátku každá přepážka Poštovní spořitelny. Lidé s sebou musí mít šek a průkaz totožnosti. Platnost šeků je šedesát dní. Ti, kteří byli v koncentračních táborech, mají nárok na 15 000 německých marek, nuceně nasazení na 5 000. Zatím ale dostanou jen 75 % příslušné sumy. Jak dodává ministr zahraničí Jan Kavan, zbytek se bude vyplácet až po registraci všech žadatelů.

Jan Kavan, ministr zahraničí ČR: Musí býti nejdříve ty žádosti zpracovány a potom i zkontrolovány, čili bude záležet na dokončení tohoto zpracování. Česko-německý fond budoucnosti bude zcela jistě usilovat o to, aby toto období bylo co nejkratší.

Konečný termín pro podání žádosti o odškodnění se posouvá z 11. srpna na konec tohoto roku. Česko-německý fond budoucnosti bude formuláře vyřizovat postupně. O odškodnění požádá také herečka Aťka Janoušková. Její rodiče totiž byli v koncentračních táborech a ona žila během války u své tety.

Aťka Janoušková: Jsem si říkala, když tedy se to na mě vztahuje, tak nakonec, proč bych to nevyužila, vždyť ty peníze se dají využít všelijak. Jednak pro sebe, že jo, a samozřejmě i z toho, co dostanu, můžu někoho ještě podpořit.

Člen představenstva německé odškodňovací nadace Hans-Otto Bräutigam řekl, že peníze pro oběti nacismu jsou jen symbolickým odškodněním za utrpení, které musely prožít desetitisíce tehdy mladých lidí.

Hans-Otto Bräutigam: Toto odškodnění nemůže vše vrátit zpátky, není to odčinění let strašného utrpení. Minulost nelze zapomenout, ale je velice důležité, abychom se z dějin poučili do budoucnosti.

Výplaty dalších obětí by se měly uskutečnit do dvou až tří měsíců.

Polské oběti nucených prací možná dostanou méně peněz, než očekávaly

Polské oběti nucených prací možná dostanou méně peněz, než očekávaly. Může se tak stát v důsledku nepříznivého kursu, který pro výplatu odškodnění stanovila německá strana. Jak uvádí zpravodaj Českého rozhlasu ve Varšavě Pavel Novák, polská nadace pověřená výplatou odškodného se s tím nemíní smířit.

Nadace polsko-německého porozumění protestuje. Německá strana polské nadaci poukázala první splátku na výplaty odškodného ve výši 97 330 000 zlotých. Pro převod evropské měny ale použila kurs 3,3466 zlotého za euro. Tak nízký kurs eura vůči zlotému ale v současné době Polská národní banka nevyhlašuje. Včera euro v Polsku uzavřelo na kursu 3,415. Pokud by stejný kurs použila německá strana i při dalších výplatách, dostali by bývalí polští nuceně nasazení celkově až o 60 milionů zlotých, tedy asi o 600 milionů korun méně. Podle polsko-německé dohody o výplatách odškodného je za výměnu marek na zloté zodpovědná německá strana. Způsob přepočtu má být ale konzultován s polskou stranou, a to se podle ní nestalo.

Jednání tripartity nezažehnalo stávku energetiků kvůli chystané privatizaci

Jednání tripartity nezažehnalo stávku energetiků kvůli chystané privatizaci. Více Dušan Valenta.

Odbory chtějí, aby naši elektrosoustavu koupila seriózní firma, která zajistí nejenom řádné fungování sítě, ale i příslušný sociální program pro propouštěné energetiky.

Jiří Kubíček: Stávková pohotovost trvá. Dohodli jsme se s vládou na tom, že se budeme dál dohadovat.

Říká šéf energetických odborů Jiří Kubíček, který požaduje půl milionu korun pro každého z propuštěných a zřízení speciálního fondu na rekvalifikace. S tím ale ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr nesouhlasí.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu ČR: Já se domnívám, že mají energetici nadstandardní podmínky a že není kam ustupovat, protože to bychom museli vlastně obdobné podmínky zavést ve všech sektorech národního hospodářství.

Pokud ministerstvo neustoupí, chtějí odboráři zastavit dodávku elektrické energie. Mají prý netušené možnosti. Kvůli osudu 15 000 lidí se jim to vyplatí.

ČEZ v jedné z variant pro rok 2002 počítá s uzavřením tří elektráren

Mezi propouštěnými zřejmě budou i zaměstnanci mělnické uhelné elektrárny. ČEZ totiž v jedné z variant pro rok 2002 počítá s uzavřením tří elektráren s nejdražší výrobou. Jde o východočeské Chvaletice, moravský Hodonín a středočeský Mělník. Právě tam by prý uzavření elektrárny po liberalizaci trhu znamenalo pro lidi nevídané problémy. Slovo má František Lutonský.

Lidi z mělnické elektrárny připraví o práci zřejmě konečné spuštění Temelína.

Milan Havel: Doposavad Elektrárna Mělník, i když není, co se týče nákladů, na tom nejlepším místě, protože se musí dopravovat palivo ze severních Čech, tak na tom není nejlíp, ale doposavad prostě nebyla na seznamu elektráren, které by měly jít do útlumu.

Říká technik mělnické elektrárny Milan Havel. Zaměstnanci se podle referenta Pavla Bouši nemohou smířit s tím, že by měl ČEZ podnik zavřít.

Pavel Bouša: Tady toho průmyslu ubylo ve všech místech, ve všech lidských sídlech, řekl bych, že to bude potíž.

O práci by mohlo přijít 300 zaměstnanců a dalších několik stovek pracovníků dodavatelských firem. Vedení podniku se k ukončení provozu nechce vůbec vyjadřovat s tím, že počká na definitivní rozhodnutí ČEZ. Zaměstnanci proto stále nevědí, na čem jsou. Debata o uzavření mělnické elektrárny se táhne už několik měsíců.

Neuveden: Příkazy z energetického dispečinku jsou takové, že elektrárna prakticky jede naplno.

Odboráři v ČSAD Ústí nad Orlicí vyhlásili stávkovou pohotovost

Odboráři v ČSAD Ústí nad Orlicí vyhlásili stávkovou pohotovost. Odůvodňují to nedodržováním kolektivní smlouvy, zákoníku práce a zákona o kolektivním vyjednávání. Tvrdí také, že jim nejsou dva měsíce řádně vyplaceny prémie. Podle odborářů s nimi vedení dosud prosperujícího podniku odmítá komunikovat. Generální ředitel Zdeněk Kratochvíl oponuje, že ho nikdo k jednání nevyzval. Zastavení prémií zdůvodňuje hospodářským poklesem a je toho názoru, že protestuje jen malá část řidičů.

Zdeněk Kratochvíl: Já vím, že dochází mezi zaměstnanci k určitým rozporům, a zhruba podle archů podpisových, jak jsem dostal, zhruba 70 % zaměstnanců odmítá nadvládu současných odborů. A z toho zřejmě pramení to, co vzniklo, a je to nějaká taková sebeobrana. A myslím si, že by tím neměl trpět podnik, že by si to měli zaměstnanci vyříkat mezi sebou.

Organizátor pražské meditace Petr Chobot je ve vazbě

Organizátor pražské meditace Petr Chobot je ve vazbě. Rozhodl o ní Obvodní soud pro Prahu 6. Při seanci v budově Fakulty tělesné výchovy a sportu se o víkendu přiotrávilo 32 lidí. Chobot je stíhán pro nedovolené držení omamných a psychotropních látek a jedů. Hrozí mu až patnáctileté vězení. Městské státní zastupitelství podle náměstkyně Marcely Kratochvílové žádalo vazbu proto, aby Chobot neovlivňoval svědky a aby nemohl odjet mimo republiku.

Marcela Kratochvílová: Jednání, za které je stíhán, je ohroženo velmi přísnou sazbou, a proto jsme nemohli vyloučit, že eventuelně by se mohl trestnímu stíhání pobytem v cizině vyhýbat. Dále pak jsme nemohli vyloučit obavu ani z pokračování, neboť bylo zjištěno, že obdobná akce jako ta, při které došlo k trestné činnosti, měla být zase plánována a měla už být uskutečněna.

Petr Chobot podal proti uvalení vazby stížnost, o které bude rozhodovat Městský soud v Praze.

Česká pojišťovna zvedla ceny pojištění hospodářských zvířat

Česká pojišťovna kvůli nemoci šílených krav zvedla ceny pojištění hospodářských zvířat. Podle Agrární komory to je pro těžce zkoušené farmáře další rána. Podrobnosti od Pavly Dluhoschové.

Pojistné hospodářských zvířat zvýšila Česká pojišťovna od začátku roku zhruba o pětinu. Podle jejího mluvčího Michala Urbana je třeba nyní zohlednit riziko nákazy nemocí šílených krav. Zvýšené pojistné ovšem platí pouze při uzavírání nových smluv.

Michal Urban: Zvýšení sazeb je individuální a závisí na posouzení rizikovosti klienta. Ale chtěl bych zdůraznit, že většina zemědělských subjektů je u České pojišťovny už pro případ nákaz zvířat pojištěna a cenové opatření se jich nedotkne.

Stát zemědělcům může na pojistné přispět z takzvaného nákazového fondu. Loni jim takto poskytl 60 milionů korun. Mluvčí ministerstva zemědělství Pavel Kovář ale považuje rozhodnutí zvýšit pojistné hospodářských zvířat za nešťastné a nemoudré.

Pavel Kovář: Nebezpečí šíření bovinní spongiformní encefalopatie je mnohem menší, než například bylo před rokem či více lety, neboť razantní opatření k ochraně našeho území se dějí až v posledních dvou letech. Pokud se zvýšením počtu testací zjistí další pozitivní případ, tak to bude s největší pravděpodobností ještě v době platnosti staré pojistné smlouvy a pojišťovně to nic neřeší. A pokud se chovatelé zalekli toho, že u nich dojde k něčemu podobnému jako v Dušejově, a chtějí své stádo pojistit, pak tento příliv zákazníků pojišťovna svým opatřením pouze zabrzdí.

EU ponechala v platnosti tvrdá opatření související s výskytem BSE

Evropská unie ponechala v platnosti tvrdá opatření související s výskytem nemoci šílených krav. Evropská komise prodloužila zákaz používání masokostní moučky pro krmení dobytka. Detaily má bruselský zpravodaj Českého rozhlasu Milan Fridrich.

Evropská komise dnes vyhlásila, že prodlužuje až do odvolání zákaz používání masokostní moučky ve všech druzích krmných směsí. Komise rozhodla o prodloužení zákazu na základě platné legislativy navzdory tomu, že ministři zemědělství členských států unie se dnes nedokázali na zmíněném opatření dohodnout. Zatímco Francie, Německo, Rakousko nebo Španělsko chtějí zakázat výrobu masokostní moučky nadobro, Velká Británie se brání likvidaci krmné moučky z ryb, která není podle vědců ničím závadná. Obecná nálada v Evropě však britskému postoji nepřeje. V unii nadále převládá názor, že masokostní moučka, zvláště ze zbytků skotu a ovcí, je možná původcem BSE a neměla by se tak už nikdy dostat do potravinového řetězce.

Zpřísnit testování na BSE se rozhodlo Maďarsko

Zpřísnit testování na BSE se rozhodlo Maďarsko. Od 1. července začnou tamní úřady na nemoc šílených krav testovat dobytek starší třiceti měsíců a budou také pátrat po původu veškerého dobytka dovezeného do země v posledních patnácti letech. Podle šéfa oddělení pro zdraví zvířat na ministerstvu zemědělství Antala Németha to zemi zajistí vyšší bezpečnost.

Slovenští energetici odpojili Slovenským drahám proud v 19 odběrných místech

Západoslovenské energetické závody odpojily Slovenským drahám elektrický proud v devatenácti odběrných místech. Důvodem je nesplácení dluhu, který nyní dosahuje zhruba 600 milionů slovenských korun. Bez proudu je tak budova generálního ředitelství a další objekty. Odpojená zařízení však neohrožují osobní ani nákladní přepravu. Zatím není známo, jak dlouho bude přerušení elektrického proudu trvat. Slovenská železnice dluží také dalším dvěma regionálním rozvodným energetickým podnikům. Celkový dluh převyšuje 1 700 milionů korun a měsíčně narůstá o dalších 150 milionů slovenských korun.

Piloti španělské letecké společnosti Iberia jsou ve 24hodinové stávce

Piloti španělské letecké společnosti Iberia jsou ve 24hodinové stávce. Největší španělský dopravce tak byl dnes nucen zrušit více než čtvrtinu letů. Jak uvedla agentura EFE s odvoláním na zdroje z nedávno privatizované Iberie, jednání s odborovým svazem pilotů požadujícím zvýšení mezd ztroskotala. Svaz vyhlásil deset dní stávek na období od června a srpna, ale zároveň se na žádost vlády zavázal, že zajistí minimální úroveň služeb. Španělská televizní stanice CNN plus uvedla, že se stávka dotkla 28 000 cestujících.

V americké věznici v Terre Haute byl popraven další federální vězeň

V americké věznici byl týden po popravě Timothyho McVeighe popraven další federální vězeň. Na popravišti skončil vrah a šéf drogového gangu Juan Raul Garza. Jak dodává washingtonská zpravodajka Českého rozhlasu Olga Krupauerová, kritici trestu smrti stále obviňují Spojené státy z porušování mezinárodních úmluv o ochraně lidských práv a svobod.

Juan Raul Garza dnes zemřel na stejném místě, jako před týdnem Timothy McVeigh. Ve federální věznici v Terre Haute ve státě Indiana. 44letý Američan mexického původu, který vedl v Texasu obrovský gang pašeráků marihuany, byl odsouzen na smrt za vraždu a další dvě zabití na objednávku. Garzovi právníci marně argumentovali před Nejvyšším soudem USA a Bílým domem, že Garzova poprava porušuje Úmluvu Organizace amerických států o ochraně lidských práv. Guvernér státu Oklahoma Frankie Dang mezitím odložil na žádost mexického prezidenta Vincenta Foxe popravu mexického vězně Jerarda Valdese Moty. Mexiko argumentuje, že USA porušily mezinárodní vídeňskou dohodu, protože Motovi po zatčení neumožnily kontakt s konzulátem mexické vlády.

O chystané reformě justice diskutovali V. Havel, E. Wagnerová a J. Bureš

O chystané reformě justice diskutovali na Pražském hradě s prezidentem republiky Václavem Havlem předsedkyně Nejvyššího soudu Eliška Wagnerová a ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš. Podle Wagnerové se novelou trestního řízení práce soudů sice zjednoduší, ale rozhodně to neznamená, že práce soudcům ubude.

Eliška Wagnerová, předsedkyně Nejvyššího soudu ČR: Soudcům naopak práce přibyde. Ono je to o zjednodušení trestního řízení jako celku, ono je to o eliminaci toho přípravného řízení, tedy předsoudního řízení. Soudcům naopak prostě práce přibyde, a tady dodává tedy Nejvyšší soud mými ústy nyní, že je potřeba právě s tímto počítat, že soudcům práce přibyde, že je potřeba případně doplnit jejich počty, dát jim k dispozici více jednacích síní a podobně.

Čtyřkoalice chce prosadit přímou volbu prezidenta republiky

Čtyřkoalice chce prosadit přímou volbu prezidenta republiky. Předložila proto svůj návrh k široké veřejné diskusi. Parlamentní strany se v názoru na tuto iniciativu ale rozcházejí. Více náš parlamentní zpravodaj Vladimír Hrubý.

Kandidáta na budoucího prezidenta by mělo svým podpisem podpořit alespoň 20 000 lidí. Vyplývá to z návrhu stran Čtyřkoalice. Podle Miloslava Výborného z KDU-ČSL by přímá volba prezidenta zvýšila legitimitu této nejvyšší ústavní funkce.

Miloslav Výborný, poslanec za KDU-ČSL: Současná ústavní úprava je taková, že dovoluje, aby prezident byl zvolen úradkem několika stran, ba dokonce, absurdně, může nastat situace, že by byl prezident republiky zvolen hlasy pouze 48 poslanců a žádným hlasem žádného senátora.

Názory na přímou volbu prezidenta jsou uvnitř sociální demokracie různé, ale její poslankyně Jitka Kupčová tento návrh podporuje.

Jitka Kupčová, poslankyně za ČSSD: Domnívám se, že by náš politický systém, založený na demokracii zastupitelské, mohl být a měl být doplněn o tento prvek přímé demokracie.

Čtyřkoalice ale nepočítá se změnou prezidentských pravomocí. S tím odpůrce přímé volby prezidenta Marek Benda z ODS nesouhlasí.

Marek Benda, poslanec za ODS: Pokud bychom chtěli přímou volbu prezidenta, tak si myslím, že to je na zásadnější diskusi o Ústavě, o změnách v ní, posílení pravomocí prezidenta, zvýšení jeho zodpovědnosti, udělat z něj pak zodpovědného prezidenta a uvažovat například o tom, jestli pak potřebujeme dvoukomorový parlament.

Zrušení Senátu by v tom případě prosazovali i komunisté. Dalibor Matulka z KSČM by před přímou volbou prezidenta dal přednost naopak omezení jeho pravomocí.

Dalibor Matulka, poslanec za KSČM: Problémy s prezidentem u nás nejsou ve způsobu jeho volby, ale v tom, jaké má pravomoci, jakou má odpovědnost, je-li odvolatelný a jak těch pravomocí využívá.

Návrh Čtyřkoalice na přímou volbu prezidenta teď čeká široká odborná i laická diskuse.

Brněnští bezdomovci mohou komunikovat prostřednictvím e-mailu

Prostřednictvím e-mailu mohou v současnosti komunikovat i brněnští bezdomovci, kteří prodávají časopis Nový prostor. Prodejci dostávají vizitky s mailovými adresami, na které jim mohou lidé psát. Jak Alžbětě Kobzové řekl koordinátor projektu Nový prostor v Brně Martin Hadasčok, mnoho dopisů zatím prodejcům nechodí, mimo jiné také proto, že se s Internetem pracovat teprve učí.

Martin Hadasčok: Brněnským prodejcům zatím přišly dva maily, na které teda odpověděli, byly to velmi soukromé, byly to víceméně maily od lidí, kteří si od nich kupují noviny.

Podle Hadasčoka je projekt pro bezdomovce významný také proto, že jim vytvořil alespoň jakýsi virtuální elektronický domov.

Martin Hadasčok: Při jednání s úřady nebo se soudy jsou bezdomovci diskriminováni, !!NEROZUMÍM!! může být třeba to, že nemá trvalé bydliště.

Prodejci se mohou učit s Internetem pracovat v centrech Nového prostoru v Brně na Veveří.

Ozvěny z burzy

Akcie na burze se dnes vrátily k růstu tažené firmou Český Telecom. Ceny zvedly všechny přední tituly, většina ale za minimálních obchodů. Index PX 50 vzrostl na 433,7 bodu. Objem obchodovaných cenných papírů klesl na 4 600 milionů korun. Další dění na burze shrnuje Tomáš Sedláček ze společnosti Patria Finance.

Tomáš Sedláček: Nejefektivněji se obchodovalo s Komerční bankou, objem v případě těchto obchodů byl asi 138 milionů korun. Ten důvod je ten, že předpokládá se, že dojde k tomu uzavření vlastně prodejního tenderu na Komerční banku v nejbližší době, podle některých informací už v příštím týdnu. Naopak opačný průběh obchodování mělo obchodování s akciemi ČEZ, které výrazně oslabily hned po otevření, později trochu přidaly na základě spekulace o výplatě nebo nevýplatě dividendy, která teda se nepotvrdila, byla valnou hromadou schválená dividenda dvě koruny na akcii. Na druhou stranu tomuto titulu to příliš asi nepomůže, protože hrozba stávky zaměstnanců energetického sektoru a zatím nejasný jaksi postup německých odběratelů energie jsou hodně velké překážky pro to, abychom se dostali na hodnotu ze začátku minulého týdne.

Obchodování s českou měnou bylo dnes klidné, euro se prodávalo za 33 koruny 94 haléře, dolar bez tří haléřů za 39,60.

K věci

Jak už jste slyšeli ve zprávách, vyplácení odškodného obětem nucených a otrockých prací v době okupace začalo. Čeští občané tak budou mezi prvními z bývalého východního bloku, kteří dostanou první splátku. Pavla Kvapilová o tom teď bude mluvit s komentátorem Práva Jiřím Hanákem.

Pane Hanáku, dobrý večer.

Jiří Hanák: Dobrý večer.

Můžou podle vás peníze po tak dlouhé době vůbec přinést nějaký pocit zadostiučinění těm, kdo trpěli?

Jiří Hanák: No, to jistě nemůžou, protože žádné peníze, žádná suma nenahradí a nevrátí člověku ztracených sedm let v koncentráku nebo v totálním nasazení, a tím spíše, když to přišlo až po 56 letech, to vypadá skoro jako špatný vtip, jako by Německo čekalo, až lidi umřou, a bude jich co nejméně. Ale na druhé straně samozřejmě lepší než nic. Nějaký flastříček na bolest to je a může to rozjasnit léta závěru života těm starým lidem nebo dokonce můžou přilepšit i svým rodinám.

Proč to podle vás muselo trvat tak dlouho?

Jiří Hanák: To nevím, zřejmě museli Němci dojít k přesvědčení, že je to nutné a mravné, a zřejmě jim k tomu pomohli američtí advokáti, jak o tom něco vím, ale zřejmě musela být v Německu vytvořena atmosféra, že je to nutné. Uvědomme si, že polovinu té částky, to dělá asi 10 miliard marek celkově, věnovala německá vláda z rozpočtu a pouze 5 miliard dávají podniky německé, a to ještě velmi neochotně to dávaly.

A ještě navíc tu částku nemají. Teď někteří historici například připomínají také to, že se americké firmy podílely na vyzbrojování nacistů. Měly by podle vás třeba i americké firmy přispět tak, aby bylo těch peněz dost?

Jiří Hanák: No, vypadá to, tak jak to říkáte, velmi hnusně, a bohužel je to pravda, protože třeba, já nevím, Krup patřil, kus Kruppa patřil Američanům, Američané měli podíly v automobilkách nacistických, ale to se už tak brát nedá, to by myslím, to by bylo komplikované a trvalo by to ještě déle, takže pak nakonec by neměl kdo vůbec ty peníze převzít.

Teď často i tak přebírají ty peníze potomci těch lidí, kteří strávili nějaký čas například v koncentračním táboře, i lidé z česko-německého fondu nám říkali, že tam vlastně často přicházejí potomci, kteří si myslí, že je to dobrý způsob jak přijít k penězům, aby si opravili třeba něco doma a podobně.

Jiří Hanák: No, bohužel, to je lidská přirozenost, když vidí, že by mohli něco trhnout bez práce a zadarmo, tak to zkusí. Je to samozřejmě odporné, poněvadž tohle by se mělo brát opravdu jako, jak bych to řekl, no taková aspoň malá náplastička těm lidem starým a ne se snažit z toho vybudovat vodovody nebo pořídit si nový kabát. To je hyenismus takový.

V Polsku, sotva se začalo s vyplácením, už mají první aféru. Poláci jsou doslova pobouřeni tím, že německá strana údajně zvolila velmi nevýhodný kurs, a tak teď přišlo v přepočtu o víc než 600 milionů korun méně. Vy jste před chvilkou řekl formulaci "špatný vtip", není tohle další špatný vtip?

Jiří Hanák: Mně se tomu nechce skoro ani věřit, já bych to musel vidět nějak oficiálně napsané. Možná, že je to nějaké nedorozumění při těch kursovních, přepočítávání kursu zlotého a marek, ale pokud to tak skutečně je, tak je to nehorázná sprosťárna, protože dává-li Německo už deset miliard, tak nějakých 60 nebo 600 milionů zlotých je nemůže už spasit, nemůžou na tom nic trhnout. Já mám dojem, že v tom byla nějaká nechtěná, nechtěné přehlédnutí, které se napraví.

Uvidíme, jestli tomu tak bude, nebo ne. Komentátor Práva Jiří Hanák pro Ozvěny dne Českého rozhlasu. Děkuji za rozhovor, na slyšenou.

Jiří Hanák: Prosím, na slyšenou.

Přepsal: Česká informační agentura

Spustit audio
autoři: Jan Rosenauer, Jana Petrová