Ozvěny dne 16. července 2010

přehled zpráv

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Radiožurnál, 18 hodin. Začínají Ozvěny dne. Premiér Nečas oznámil soudců, že jejich platy se sníží.

Petr NEČAS, premiér:
Všem ústavním činitelů, včetně soudců bude redukován plat o 5%.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
ODS vyslala Ladislava Minčiče a Zdeňka Zajíčka na funkce náměstků ministra financí Miroslava Kalouska.

Miroslav KALOUSEK, ministr financí:
V těchto dvou případech se jedná o zkušené kompetentní odborníky a já se na spolupráci s nimi těším.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Poprvé po třech měsících přestala ropa unikat do Mexického zálivu. Není ale jisté, že natrvalo.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Zítra bude oblačno s přeháňkami, na Moravě ještě polojasno a teploty až 35 stupňů.

politická situace

Jana VESELOVSKÁ, moderátorka:
Ozvěnami dne vás provedou Veronika Sedláčková a Jana Veselovská. Platy všech ústavních činitelů včetně soudců se sníží o pět procent. Při dnešní návštěvě nejvyššího soudu v Brně to řekl premiér Petr Nečas. Snahy o zmrazení platů soudců přitom už v minulosti zastavil Ústavní soud. Petr Nečas si ale myslí, že teď se tak nestane.

Petr NEČAS, premiér:
Jsem přesvědčen, že by to byl oprávněný krok, kdyby se to týkalo pouze soudců, ale vzhledem k tomu, že se to týká celého veřejného sektoru, tak jsem přesvědčen, že většina paní soudkyň a pánů soudců to pochopí, že se to týká opravdu celé země. Vzhledem k tomu, že objem platu ve státní správě se sníží o deset procent, tak bude zachováno pravidlo přiměřenosti. To znamená všem ústavním činitelům, včetně soudců, bude redukován plat o pět procent.

Jana VESELOVSKÁ, moderátorka:
Personální změny na ministerstvech pokračují. Jisté už je nicméně to, kdo zasedne za ODS na ministerstvu financí. Prvním náměstkem bude ekonom Ladislav Minčič. Mezi řadovými náměstky bude Zdeněk Zajíček. Ten v minulosti působil v resortu vnitra nebo spravedlnosti. I Ladislav Minčič má zkušenost se státní správou. Na ministerstvu financí už jednou pracoval. Měl na starosti daňovou politiku, teď působil v Mezinárodní investiční bance.

Veronika MALÁ:
Už při rozdělování jednotlivých křesel ve vládě ODS jasně řekla: ministra financí bude mít TOP 09, náš by proto měl být první náměstek. Jím teď má být ekonom Ladislav Minčič.

Ladislav MINČIČ, ekonom:
Nepředpokládám, že by v téhle koalici mělo docházet na boj veřejných financí k nějakým zásadním střetům.

Veronika MALÁ:
Řekl Minčič. Agendu po Ivanu Fuksovi přebere Zdeněk Zajíček. V minulosti se podílel hlavně na reformě veřejné správy a její elektronizaci. I na ministerstvu financí by v tom chtěl proto pokračovat.

Zdeněk ZAJÍČEK, budoucí náměstek:
Určitě to je můj zájem a budu se snažit, abych v tomhletom směru byl i nadále aktivní.

Veronika MALÁ:
Ministr financí Miroslav Kalousek oba muže považuje za zkušené a kompetentní odborníky. Zatím co Zajíčka může jmenovat v podstatě kdykoliv, místo, na které má totiž nastoupit, je volné. Změnu na postu prvního náměstka chce ale udělat až po desátém srpnu.

Miroslav KALOUSEK, ministr financí:
Druhá pozice vyžaduje odvolání a já jsem kohokoliv připraven odvolat teprve po důvěře vládě.

Veronika MALÁ:
Veronika Malá, Radiožurnál .

Jana VESELOVSKÁ, moderátorka:
Jasné zatím stále není, kdo usedne na post náměstka pro mezinárodní vztahy na ministerstvu vnitra. Na tento post ODS prosazuje exministra obrany Martina Bartáka. Ministrovi vnitra Radku Johnovi se ale toto jméno moc nelíbí. Post proto zatím zůstává neobsazený.

úplatný policista

Jana VESELOVSKÁ, moderátorka:
Až čtyři roky za mřížemi hrozí policistovi z brněnska podezřelému z vydírání. Podle inspekce měl několika osobám za úplatu slibovat ovlivnění vyšetřování. Státní zastupitelství dnes zahájilo stíhání, které zatím probíhá na svobodě.

Ivan HOLAS:
Strážce zákona měl slibovat pomoc několika stíhaným osobám. Žádal po nich peníze za to, že změní výsledek vyšetřování a tím i případného verdiktu soudu. Několika týdenní akce s krycím označením Hrnec vyvrcholila tuto středu, kdy byl policista dopaden ve chvíli, kdy za nabízenou službu v jednom případě přebíral několik desítek tisíc korun. O zadržení svého podřízeného byl informován krajský policejní ředitel. Se spisem se ale seznámí zřejmě až v pondělí. Podle dobře informovaných policejních zdrojů ale nebude policista zřejmě postaven mimo službu, ale do několika dnů rovnou propuštěn. Pro Radiožurnál Ivan Holas, Brno

ropa

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Britská ropná společnost BP oznámila, že z poškozeného ropného vrtu v Mexickém zálivu přestala unikat ropa. Poprvé od exploze vrtu v dubnu letošního roku. Zatím ale nejde o trvalé odstranění následků havárie, která těžce poškodila životní prostředí v oblasti Mexického zálivu.

Martin DORAZÍN:
Naftaři pomocí robotů nasadili na prasklé vrtné zařízení nový kryt a utěsnili veškeré otvory. Ropa pak přestala unikat do moře. Odborníci teď budou až 48 hodin sledovat hodnoty tlaku pod krytem. Pokud porostou, bude jasné, že ropa neuniká a čerpací zařízení jí odvedou do ropné plošiny a tankeru.

Doug SUTTLES, šéf záchranné operace, Mexický záliv:
Je povzbuzující, že poprvé po 86 dnech ropa z vrtu neuniká. Nevíme ale, jestli ho nebudeme muset znovu otevřít. Je to jen test a zatím je na oslavy brzy.

Martin DORAZÍN:
Řekl televizi CNN šéf záchranné operace Doug Suttles. Trvalým řešením by podle něj mohlo být vytvoření betonové zátky na místě havárie a napojení dvou bočních odlehčovacích vrtů na hlavní vrt. Martin Dorazín, Radiožurnál.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Podrobněji se na havárii v Mexickém zálivu zaměří publicistická část Ozvěn dne.

IndiePákistán

Jana VESELOVSKÁ, moderátorka:
Nezdarem skončili dlouho očekávané indickopákistánské rozhovory. Indie prý nebyla na jednání připravena, uvedl pákistánský ministr zahraničí Kureší. Pákistán má podle něj vlastní zájmy, které by Indie neměla ignorovat.

Jaromír MAREK:
Hlavní agenda, kterou Indie položila na jednací stůl byl boj proti terorismu. Vytýká Pákistánu, že v boji s teroristy je nedůsledný a obviňuje jej z podílu na přípravě z teroristických útoků v Bombeji v roce 2008. Islamabád chce ale mluvit i o sporech ohledně Kašmíru, pokud bude Indie ignorovat zájmy Pákistánu, rozhovory se nepohnou vpřed, řekl po skončení dlouho očekávaného mítinku šéf pákistánské diplomacie. Jaromír Marek, Radiožurnál.

vedra

Jana VESELOVSKÁ, moderátorka:
Teploty dále lámou rekordy nejenom u nás, ale v celé Evropě. Ve Vídni dnes padl 70 let starý teplotní rekord a moskevští meteorologové naměřili 33°C. Vedro s plnou silou udeřilo i v místech, která klimatologové označují za nejchladnější na severní polokouli a kde teploměry v zimních měsících klesnou pod 60°C. V ojmjakonském okrese Jakutksa rtuť vyšplhala až na 35 stupňů. Taky v Kalifornii překročili teploty 40°C. Přes stát se také přehnala vlna bouřek, blesky při nich zažehly několik požárů.

D5

Jana VESELOVSKÁ, moderátorka:
Až do konce prázdnin bude zřejmě uzavřená část dálnice D5 na Tachovsku. Na 122 km ve směru na Prahu se kvůli vedru vytvořil asi 40 cm hrbol. Silničáři dnes rozhodli o definitivní opravě poškozeného místa.

Jana KOSOVÁ:
Práce na dálnici začnou v prvních srpnových dnech a trvat budou zhruba měsíc. Podle mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Martiny Vápeníkové se uvažuje o použití materiálů vysoce odolných proti vysokým teplotám, i když to bude finančně náročné.

Martina VÁPENÍKOVÁ, mluvčí Ředitelství silnic a dálnic:
Nabízí se možnost tedy, že bychom tento detail vyřešili odolnějším extrémním vysokým teplotám podle německé technologie.

Jana KOSOVÁ:
Dálnice je uzavřená na devíti kilometrovém úseku a provoz je svedený do její druhé poloviny. Takto zůstane i po dobu oprav.

Martina VÁPENÍKOVÁ, mluvčí Ředitelství silnic a dálnic:
Není to zas tak vysoká intenzita provozu, takže by zde neměli řidiči narazit na nějaké výraznější komplikace.

Jana KOSOVÁ:
O konkrétním řešením oprav budou ještě odborníci diskutovat. Konečné rozhodnutí padne příští týden. Pro Radiožurnál Jana Kosová, Tachovsko.

stadion

Jana VESELOVSKÁ, moderátorka:
Fanoušci Bohemians 1905 a Slávie dnes vyrazili na protestní pochod. Nelíbí se jim stěhování fotbalistů Bohemians do slávistické arény v Edenu, kde se právě teď hraje zápas mezi oběma kluby. Na místě vše sleduje i náš reportér Zbyněk Zikmund. Zbyňku, kolik fanoušků se sešlo a došlo k nějakým výtržnostem?

Zbyněk ZIKMUND:
Pěkný večer. Tak těch fanoušků se sešlo několik stovek. Jsou to skalní fanoušci Bohemians 1905 i Slávie a v půl šesté se vydali od Synot tip arény, kde by oba týmy měli od letošní sezóny měli hrát své domácí zápasy současně, a vydali se na protestní pochod směrem k Ďolíčku, tedy tradičním stadionu Bohemians 1905. Policie musela uzavřít pro dopravu Vršovickou ulici, po které fanoušci šli. Pochod se obešel bez konfliktů, fanoušci skandovali hesla jako Ďolíček nedáme a občas zapalovali bengálské ohně. Celý průvod fanoušků došel až sem, ke stadionu Ďolíček, na který fanoušci Bohemians nedají dopustit. Přímo na prázdný stadion ale fanoušci nebyli vpuštěni a tak se teď opět vydali zpátky směrem k Synot tip aréně, kde se právě zápas Bohemians 1905 Slávie hraje. Jak mi před chvíli potvrdil fanoušek Bohemians s přezdívkou Fantomas, skalní fanoušci zápas na stadion rozhodně sledovat nepůjdou, ale vypraví se do okolních hospod, kde budou fandit u televize. Jinak to prý nejde. Zbyněk Zikmund, Radiožurnál.

Český Krumlov

Jana VESELOVSKÁ, moderátorka:
Výjimečným operním galakoncertem začne Mezinárodní hudební festival Český Krumlov. V tamní pivovarské zahradě vystoupí v 8 hodin večer světově proslulý argentinský tenorista José Cura. Pro mimořádný zájem přidali pořadatelé reprízu koncertu v neděli.

Pavla DLUHOSCHOVÁ:
Tenor 21.století, tak se mu také říká. José Cura je současně i dirigentem, skladatelem, fotografem a designerem, ale když se ho zeptáte, která z jeho životních rolí je mu nejbližší, dostanete tuto odpověď.

José CURA, tenor:
Nejšťastnější jsem, když mohu být doma s rodinou, se ženou a mými dětmi. Je to zároveň největší potěšení i ta nejnáročnější činnost.

Pavla DLUHOSCHOVÁ:
Slavné operní árie José Cura zazpívá spolu s korejskou sopranistkou Kom Inhje v doprovodu symfonického orchestru Českého rozhlasu, který bude řídit italský dirigent Mário de Rosé. Pavla Dluhoschová, Radiožurnál.

přehled

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A co uslyšíte? Praha se chystá přestěhovat slavnou Muchovu Epopej z Moravského Krumlova. Tamní obyvatelé to odmítají. Společnosti BP se zřejmě podařilo zaškrtit proud ropy unikající z poškozeného vrtu do Mexického zálivu. Je tento úspěch opravdu definitivní? A kam s exministrem Martinem Bartákem, zamýšlí se Petr Dudek.

Slovanská epopej

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Vlastními těly chtějí zabránit studenti z Moravského Krumlova přesunu slavné Muchovi Slovanské epopeje do Prahy. Potom, co na Moravě expozici definitivě zavřou, chystají demonstraci. A taky dnes protestovali proti stěhování před místním zámkem desítky lidí. Smlouva o zapůjčení zmiňovaného uměleckého díla, kterou hlavní město s Moravským Krumlovem podepsalo ale končí. Do doby, než Praha vyřeší definitivně kde Epopej umístí, měla by přechodně skončil ve dvoraně Veletržního paláce. Já zvu do vysílání místostarostu Moravského Krumlova, Tomáš Třetinu, dobrý den.

Tomáš TŘETINA, místostarosta, Moravský Krumlov:
Dobrý den z Moravského Krumlova.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane místostarosto, proč si obyvatelé vašeho města myslí, že by bylo lepší pro Slovanskou epopej i pro vás, kdyby zůstalo toto dílo ve městě, ve kterém žijete?

Tomáš TŘETINA, místostarosta, Moravský Krumlov:
Tak podívejte se, Slovanská epopej je součástí koloritu, součástí kultury, součástí duše našeho města. Žila tady 50 let vystavená, my jsme ji vystavili v podstatě z popela, zrestaurovali, nachystali, hýčkáme si jí, staráme se o ní jako, je prostě naše a strašně těžko se s ní loučíme.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Myslíte si, že se to může odrazit prakticky i na turistickém ruchu, že prostě do vašeho města přijede míň lidí?

Tomáš TŘETINA, místostarosta, Moravský Krumlov:
Tak samozřejmě. Slovanská epopej je pro nás jednoznačným turistickým magnetem, tahákem a přilákala ročně 25 000, vloni 35 000 lidí, takže zcela jednoznačně pocítíme snížení turistického ruchu.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Praha vám posílá nebo pošle 5 milionovou kompenzaci. Na co ji využijete?

Tomáš TŘETINA, místostarosta, Moravský Krumlov:
Na co ji využijeme, to jsme se ještě na zastupitelstvu nedohodli, ale bude použita na rozvoj města.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Zástupci pražské radnice tvrdí, že musí toto dílo Alfonse Muchy přestěhovat, protože krumlovský zámek nevyhovuje, je prý v havarijním stavu a to dílu škodí, je to pravda?

Tomáš TŘETINA, místostarosta, Moravský Krumlov:
Tak to není tak jednoduché říct, protože tam prostory, kde je vystavená Slovanská epopej, jsou naprosto v pořádku. Ostatní prostory zámku jsou nevyhovující, takže opakuji, tam, kde je Epopej, tam je to v pohodě, ale kde je zbytek zámku je v desolátním stavu, to souhlasí.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Vy nevěříte, že by se Praha dokázala o dílo Alfonse Muchy postarat? Tedy kvalitně?

Tomáš TŘETINA, místostarosta, Moravský Krumlov:
Ne, to si nemyslím, to já si myslím, že v Praze bude vystavená, bude v pořádku.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A budete ještě něco podnikat proti tomu, aby se jaksi to stěhování neuskutečnilo, četla jsem na začátku informaci z agentur, že studenti z Moravského Krumlova chtějí bránit vlastními těly, aby obrazy neodcestovali.

Tomáš TŘETINA, místostarosta, Moravský Krumlov:
To je trošku nadnesené, podívejte se, to je výraz našich studentů, našich mladých k tomu, co k Epopeji cítí. Všechny generace vnímají u nás v Krumlově vnímají Epopej, já už jsem to říkal, jako naší Epopej a tím, že odjíždí, tak nás to ohromě trápí, ohromě mrzí a ten projev těch studentů, to je takový happening. Já si myslím,že to je spíš takové jako vyjádření z toho, co oni k té Epopeji cítí.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Upřesňuje místostarosta Moravského Krumlova Tomáš Třetina. Já děkuju za váš čas, na shledanou.

Tomáš TŘETINA, místostarosta, Moravský Krumlov:
Na shledanou, hezký večer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A zdravím ředitele Galerie hlavního města Prahy Milana Bufku, dobrý večer.

Milan BUFKA, ředitel Galerie hlavního města Prahy:
Dobrý den.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane řediteli, ten důvod, proč vlastně chce Praha tu Slovanskou epopej, o které stále mluvíme přestěhovat z Moravského Krumlova do Prahy? Obyvatelé Moravského Krumlova, jak jsme slyšeli, jsou velice proti.

Milan BUFKA, ředitel Galerie hlavního města Prahy:
Ptáte se mě na důvod proč

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Důvod proč. Proč vůbec stěhujete Slovanskou epopej, nebo se k tomu chystáte v nejbližší době.

Milan BUFKA, ředitel Galerie hlavního města Prahy:
Tak Galerie se k tomu chystá z toho důvodu, že má pokyn od Rady hlavního města Prahy ten přesun uskutečnit a o těch důvodech jste se již ve vaší relaci zmínili. Ty jedny z hlavních důvodů byly nevyhovující stav zámku a i obecně se dá říct, že Praha měla vždycky zájem o to, dostat to dílo do Prahy.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Zatím ale není úplně jasné, kde bude mít definitivní azyl. Vypadá to, že zatím skončí ve Veletržním paláci? Je alespoň toto verze, která se nebude měnit?

Milan BUFKA, ředitel Galerie hlavního města Prahy:
Pro zatím ano, my s Národní galerií máme uzavřenu smlouvu na tuto výstavu do konce května a je předpoklad, že i nadále budeme s Národní galerií spolupracovat a připravuje se dlouhodobá výstava ve Veletržním paláci, která by měla trvat až do doby, kdy bude dílo přestěhováno do trvalé pozice, do muzea Alfonse Muchy.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Kdy to bude a kde by to muzeum mělo být? Mluví se o Letné.

Milan BUFKA, ředitel Galerie hlavního města Prahy:
To je otázka na špatnou osobu, musíte se zeptat odpovědných zástupců na Radu hlavního města Prahy. Já jsem pouze ředitel příspěvkové organizace, která vykonává správu toho díla a nemám rozhodovací pravomoci o tom, rozhodnout kde bude muzeum Alfonse Muchy.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Mluví se o Letné. Můžete potvrdit alespoň to, že by to mohlo být ve hře, toto místo? Protože údajně Vítkov v Praze už je pasé.

Milan BUFKA, ředitel Galerie hlavního města Prahy:
Mluví se o dvou místech. Vrch Vítkov je jedna z variant, kterou preferuje Magistrát města Prahy a John Mucha má připravenou studii Muchova muzea na Letné, ale která z těch variant bude nadále rozpracována, já nevím, nemám kompetenci o tom rozhodnout.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Šéf restaurátorů z Národní galerie tvrdí, že to místo, Veletržní palác, respektive jeho dvorana, není příliš vhodné pro umístění Slovanské epopeje. Může prý poničit obrazy. Berete v úvahu i toto riziko?

Milan BUFKA, ředitel Galerie hlavního města Prahy:
S tím bych zásadně nesouhlasil. To je tvrzení, které v podstatě vychází ze situace, kdy vlastně velká dvorana vypadala vlastně před těmi zásahy, které už teď probíhají a my děláme všechno pro to, aby to klima ve Velké dvoraně bylo takové, aby naprosto k žádnému, nejenom poškození, ale aby bylo vhodné pro tu expozici. To znamená, lepí se folie na pás oken na střeše Veletržního paláce a budeme využívat zvlhčovače na doplnění klimatu.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Konstatuje ředitel Galerie hlavního města Prahy, Milan Bufka, děkuji za vaše odpovědi, na shledanou.

Milan BUFKA, ředitel Galerie hlavního města Prahy:
Děkuji, na shledanou.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
O slavný cyklus, Slovanskou epopej vytvořil Mucha v letech 1910 až 1928. No a přímo o tomto díle budu mluvit s Jiřím Peňásem z Lidových Novin, dobrý den.

Jiří PEŇÁS:
Dobrý den.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
V diskuzích o stěhování Epopeje poněkud zaniká informace, o jaké dílo vlastně jde. Podle vašeho názoru, jaké nese umělecké kvality?

Jiří PEŇÁS:
Tak já jsem doufal, že se o tomhle nebudu muset bavit. Já jsem myslel, že spíš projevím takový svůj trochu smutek, že to z té Moravy se do té Prahy stěhovat bude. Protože ten paradox je, že se to stěhuje nějak, kde to lidé chtějí někam, kde o to zase tak moc nestojí, že jo. Ale no, co se týče těch uměleckých kvalit, samozřejmě, že to je velkodílo. Je pravda na druhé straně, že je to dílo, které stojí jaksi v takovém paradoxním stínu té nejslavnější Muchovy éry, což je ta éra secesní a pařížská. A z hlediska kulturní historie jde o dílo jaksi úctyhodné, ale trochu takové s rysy nějakého spíš pozoruhodnosti, než toho pravého velkého díla.

Jiří PEŇÁS:
A když jsme u toho stěhování, které jste načal na začátku našeho rozhovoru, a řekl jste, že by mělo být tam, kde ho lidé chtějí, myslíte si, že hlavní město ho nedokáže využít tak, jako Moravský Krumlov?

Jiří PEŇÁS:
No tak to jsou dvě úplně jiná místa. Moravský Krumlov je malé město na Moravě, které má svojí jakousi historii, to bych do toho, kde je samozřejmě zajímavý zámek, který je poměrně zpustlý, kde je pár ulic a potom skoro už nic. Ještě je tam taková zajímavá kaple na kopci, ale pochopitelně, když člověk přijede do Moravského Krumlova, tak jde především a vlastně jediný, nebo ten základní důvod, proč by tam měl přijet, je ta Epopej. Zatím co do Prahy je těch možností stovky, tisíce a je skutečně otázka, do jaké míry tady to bude využito, do jaké míry vlastně vůbec Pražané trochu takový zhýčkaní, vědí o co skutečně jde, do jaké míry je to. Do Prahy se nebude jezdit za Epopejí, do Moravského Krumlova se jezdilo za Epopejí, to je ten rozdíl.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Shrnuje Jiří Peňás z Lidových Novin. Díky a přeji hezký zbytek dne.

Jiří PEŇÁS:
Děkuju, na shledanou.

ropa

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Tlak v krytu nad poškozeným vrtem v Mexickém zálivu roste a s ním také optimismus vedení společnosti BP. Vůbec poprvé od dubnové havárie se totiž jejím inženýrům podařilo zastavit proudění ropy do volného moře. Zatím jde ovšem jenom o test a teprve zítra večer by měli jeho výsledky ukázat, jak se bude situace vyvíjet dál. Do Spojených států zdravím publicistu Václava Větvičku, dobrý večer.

Václav VĚTVIČKA:
Dobrý podvečer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Větvičko, jak dlouho už ten test trvá a kdy má vlastně skončit?

Václav VĚTVIČKA:
Ten test, když nepočítáme nějaké to zdržení kvůli tomu, že jim praskla hadice, bude celkem trvat celé dva dny, 48 hodin. A potom,ať to dopadne jakkoliv, tak se ty záklopky zase otevřou a nafta bude zase proudit.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Jestli ona zkouška dopadne tak , jak BP předpokládá a ta nafta začne zase proudit, bude nutné na jak dlouho ten vrt uzavřít? Je to nebezpečné vůbec?

Václav VĚTVIČKA:
No on se vlastně tímhle způsobem nikdy neuzavře. Teď, o co se BP teď pokouší je vlastně daleko těsnější, dá se říct hrnec, který se posadí na tu prasklinu a pokud všechno bude fungovat, tak se zase bude hadicemi odčerpávat na ty lodě na paluby jako dřív, akorát ta úspěšnost by měla být mnohem větší. A jediný způsob, jak ten vrt opravdu skutečně uzavřít natrvalo, jsou ty dva podpůrné vrty ze dvou stran, které stále ještě mají tak nejméně 14 dní před sebou.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Co obyvatelé pobřeží Mexického zálivu? Jsou alespoň mírně optimističtí ohledně posledního vývoje?

Václav VĚTVIČKA:
No tak ty se rozdělili tak zhruba na třetiny. Jedna je skutečně, dá se říct, až nadšená, protože vidí opravdový pokrok,když na těch kamerách vidí, že momentálně neteče nic. Druhá třetina, ta si říká zaplať pánbůh, ale uvědomuje si, že čistění bude znamenat neméně 5 až 10 let. No a ta třetí, ne zrovna malá, ta je natolik skeptická, že má skutečně pocit, že je to nějaký trik buď BP nebo novinářů a že se vlastně jedná o naprostý podvod.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Škody se zatím jen odhadují, ale podle posledních čísel, do jaké výše by se mohly vyšplhat?

Václav VĚTVIČKA:
To jsou naprosto odhady zcela od boku. Jedná se od 5 miliard do 50 miliard, tam si nikdo nedovede představit totiž, kterým směrem se ten obrovský mrak té ropy vlastně vydá. Jestli nakonec půjde na širé moře nebo jestli se všechno bude postupně dostávat na pevninu. Jeden hurikán vlastně změní úplně všechno, pokud k němu dojde, takže ty všechny odhady jsou v podstatě bez jakéhokoliv smyslu.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Letní sezóna je v plném proudu, jak to vypadá na pobřeží Mexického zálivu? Zastavila tato havárie letní sezónu v oněch místech úplně?

Václav VĚTVIČKA:
No úplně ne, ale jsou místa, kde je zastavená, dejme tomu, na 80%, kde jsou takové ty kavárny na pobřeží, které dřív tam se nebylo možno dostat a teď ty kavárníci říkají, že prodají jednu kávu za dva dny. Takže jsou místa, kde to je z ekonomického nebo turistického pohledu naprostá katastrofa.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Což se zřejmě přidává k těm škodám, které způsobí přímo ropa?

Václav VĚTVIČKA:
Samozřejmě, protože většina těch, nebo zhruba polovina těch nákladů, které to BP zatím stálo, je v podstatě na peněžích, které BP vyplácím rybářům, hoteliérům a podobně, kteří vlastně přišli o byznys.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Popisuje publicista Václav Větvička z Louisville v Kentucky, děkuji a přejí hezký zbytek dne. Na shledanou.

Václav VĚTVIČKA:
Na shledanou.

Barták

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Noví ministři české vlády už ve směs oznámili, kdo obsadí posty jejich náměstků. Většinou byl výběr rychlý a hladký, ale ne vždy. Průtahy kolem osoby exministra obrany Martina Bartáka navrženého na místo náměstka ministra vnitra, zaujaly autora dnešní poznámky, vedoucího redakce publicistiky Radiožurnálu, Petra Dudka.

Petr DUDEK, moderátor, vedoucí redakce publicistiky, Radiožurnál:
Ministři nové vlády mění spolupracovníky. Mnozí náměstci vyprazdňují kanceláře a zčerstva se poroučejí. Na jejich místa dosedají lidé noví či staronoví. Tempo je vysoké. Už někoho napadlo vybavit ministerstva otáčecími dveřmi? Celý proces drhne jen v maličkostech, které možná maličkostmi nejsou. Ministr vnitra Radek John například otálí s bývalým ministrem obrany Martinem Bartákem, kterého mu nabídla ODS jako náměstka. Připomeňme si, že Barták se jako ministr obrany v uvozovkách proslavil hlavně mlčenlivostí. Třeba o nákupu obrněných transportérů typu Pandur. Sám se v nákupu angažoval už jako ministerský náměstek a jistě by mohl celou, korupcí zavánějící, záležitost osvětlit. Jenže to nikdy neudělal, čímž posílil podezření, že v celé věci opravdu něco nehraje. Pročpak se asi Barták teď nestal náměstkem na ministerstvu obrany, kde už byl? Že by nový šéf obrany, Alexandr Vondra, který se připravoval na resort zemědělství a skončil na obraně, nepotřeboval zkušeného spolupracovníka? Každopádně ji velkoryse přepustil Radku Johnovi na vnitro. A když teď John se jmenováním Bartáka otálí, ani premiér Petr Nečas se dvakrát nestrhne, aby Bartákovu nominaci podpořil. Jmenování náměstků, říká Nečas, je v kompetenci ministrů. Ten samý Nečas, který se velmi ohradil, když si ministr školství Dobeš po vlastním úsudku vybral náměstka z řad sociální demokracie. Martin Barták je tak trochu horká brambora. Dnešní Lidové Noviny například tvrdí, že by se mohl stát i velvyslancem ve Spojených státech. Takovou péči o kariérní zajištění by bývalý premiér a lídr ODS Mirek Topolánek mohl závidět. Jenže to vypadá, jako by ODS zase až tolik nevadilo, kdyby bývalý ministr Barták vyšel z personálních rošád na konec na prázdno. A že si k naplnění této myšlenky přizvala Radka Johna, samozvaného, nicméně horlivého arcibojovníka proti korupci. Maličkost? Ne tak úplně. Bartákův další osud nám totiž napoví, jaké budou meze Nečasovi tolerance k tajemně mlčenlivým politickým partnerům.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Podotýká Petr Dudek. A na řadě jsou zprávy.

zprávy

Jana VESELOVSKÁ, moderátorka:
18:30, zprávy. Tendr na výběr elektronických náramků na hlídání domácích vězňů by mohlo ministerstvo spravedlnosti zrušit. Tuto možnost nevyloučil nový šéf resortu Jiří Pospíšil. Výběrové řízení je teď podle něj pozastaveno. Zrušit by ho ale bylo možné jen v případě, že by to Česko nepoškodilo a zemi nehrozili arbitráže. Pospíšil současně nevyloučil, že v praxi by se náramky mohly objevit později.

Jiří POSPÍŠIL, ministr spravedlnosti /ODS/:
Já jsem dál podporovatel alternativního trestu domácího vězení u méně závažných trestných činů. Je však otázkou, jestli elektronickou kontrolu nelze o pár let odložit, protože české soudy dosud tento trest nevyužívají. Několik desítek odsouzených, které v tuto chvíli máme, je možné kontrolovat skrze pracovníky mediační a probační služby.

Jana VESELOVSKÁ, moderátorka:
Odebírání titulů pochybným studentům právnické fakulty v Plzni by nemuselo být tak jednoduché. Vedení univerzity má nový právní posudek, podle něhož údajně není možné tituly odebrat. Expert na správní právo a pedagog právnické fakulty, František Korbel přitom ještě ve čtvrtek uvedl, že o titul zřejmě přijde asi 10 lidí. Podle nové analýzy ale ke zpochybnění studia nestačí podklady, které škola má. Škola má přitom k dispozici tři další posudky, které šanci na odebrání titulů dávají.

Jana VESELOVSKÁ, moderátorka:
Přední farmaceutické firmy jako ViiV Healthcare, Gleksos Misklein a Phaser, otevírají celou škálu svých výrobků pro dodávky bez licenčních poplatků do nejchudších zemí světa. Nabídka se týká hlavně léků a preparátů k léčbě HIV, které dováží 69 zemí, včetně nejchudších afrických zemí.

Milan KOCOUREK:
Toto oznámení přichází v předvečer mezinárodní konference ve Vídni, věnované problematice AIDS a znamená, že místní farmaceutické firmy budou moci získat povolení k výrobě těchto léků bez licenčních poplatků, jedná se o jak všechny existující výrobky, tak o výrobky ve stádiu vývoje. Agentura Reuters cituje ředitele firmy ViiV, Dominika Lejmeta, podle něhož tento krok umožní podstatné snížení nákladů na léčení HIV, které je čím dál tím víc žádáno, zvláště v nejchudších zemích. Pro Radiožurnál Milan Kocourek, Spojené Království

přehled druhé části

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Jaderná elektrárna Temelín přichází z amerického paliva na ruské, co to znamená, řekne předsedkyně státního úřadu pro jadernou bezpečnost, Dana Drábová. Petici na obranu unikátní horské osady Jizerka v Jizerských horách podepsalo už víc než 3000 lidí. Opravdu jí hrozí devastace? A jak moc komplikuje horké a suché počasí život v Česku? Taky to se dnes dozvíte.

Temelín

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Úderem 21.hodiny odpojí personál jaderné elektrárny Temelín od rozvodné sítě její první blok. V plánu je totiž přechod z amerického paliva na ruské. První fáze má trvat zhruba 2 měsíce a druhý blok přijde na řadu na jaře příštího roku. Doposud odebíral Temelín palivo od americké firmy Westinghouse, tu teď vystřídá ruský TVEL, který před 4 lety vyhrál výběrové řízení. Ve vysílání Radiožurnálu vítám předsedkyni státního úřadu pro jadernou bezpečnost Danu Drábovou, dobrý večer.

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně státního úřadu pro jadernou bezpečnost:
Dobrý podvečer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Paní předsedkyně, jak náročná je to operace, vyměnit kompletně palivo v jaderném reaktoru? Hrozí nějaké riziko?

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně státního úřadu pro jadernou bezpečnost:
Je to úplně stejná operace, jako když se toho paliva vyměňuje část, obvykle se vyměňuje jedna čtvrtina. Tentokrát se vyveze celá zóna, to znamená všech 163 palivových souborů, které tam jsou a zavezou se komplet nové. Ale ten postup, ta metoda, je úplně stejná jako při každé odstávce na výměnu paliva.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Je možné alespoň stručně tu metodu popsat? Jak to vypadá?

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně státního úřadu pro jadernou bezpečnost:
Je to poměrně jednoduché, protože každý z těch palivový souborů, který váží asi 700 kg je z reaktoru vyndán pomocí velmi přesného jeřábu a přemístěn do bazénu skladování vyhořelého paliva vedle toho reaktoru, kde se ještě nějakou dobu, 5 až 10 let bude dochlazovat.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Co bude s těmi použitými palivovými články? Kde skončí?

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně státního úřadu pro jadernou bezpečnost:
Tak jak jsem řekla, pokaždé, když se vyměňuje palivo, tak ty články, které je třeba vyměnit, se ještě nějakou dobu dochlazují v takzvaných bazénech skladování. A tahleta odstávka na prvním bloku Temelína je tak dlouhá proto, že tentokrát poprvé za dobu provozu Temelína se v bazénu skladování bude část palivových souborů přemísťovat do skladovacího kontejneru a poté budou odvezeny do právě postaveného meziskladu vyhořelého paliva.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Znamená ona výměna dodavatele jaderného paliva pro Temelín třeba to, že to palivo bude teď levnější?

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně státního úřadu pro jadernou bezpečnost:
To já nevím, ale předpokládám to, protože jaký jiný důvod by ČEZ měl k tomu, aby toho dodavatele měnil. Ono se často mluví o tom, že Westinghouse nedodal tak kvalitní palivo, jak by bylo třeba. To byla pravda v nějaké době, ale na druhou stranu Westinghouse provedl potřebné modifikace a dnes by byl schopen dodávat palivo potřebných parametrů. Nicméně do toho rozhodování vstupují i jiné parametry, také ekonomické, takže si myslím, že ČEZ se rozhodoval zejména na základě těch ekonomických parametrů. Ale do toho kontraktu nevidím.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Já už jsem řekla, že ten první reaktor bude odstavený víc než 2 měsíce. Je to dlouhá doba? Je to výjimečné?

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně státního úřadu pro jadernou bezpečnost:
Je to výjimečné a je to právě kvůli tomu, že bude probíhat vůbec poprvé ta operace překládání paliva z bazénu skladování do toho skladovacího kontejneru a jeho transport do dokončeného meziskladu.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Projeví se nějak ta výjimečně dlouhá odstávka na dodávkách elektřiny do rozvodné sítě?

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně státního úřadu pro jadernou bezpečnost:
No projeví se. Takže opravdu, když všechno dobře půjde, tak po 66 dní nebude Temelínská jednička dodávat. Je to ale období, kdy ta spotřeba elektřiny není taková, že by se ta přenosová distribuční soustava musela obávat nějakých výkyvů, pokud nenastane samozřejmě něco extrémního. Ale na druhou stranu je to proces, ke kterému dojít musí a to znamená, že česká přenosová ČEPS musí mít naplánováno, jak by případný nedostatek řešila.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Dá se to zjednodušit i tak, že když se dokážeme obejít po tak dlouhou dobu bez jednoho reaktoru Temelína, nač uvažovat o jeho rozšíření, jeho dostavbě, o dalších dvou?

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně státního úřadu pro jadernou bezpečnost:
To by bylo velké zjednodušení, protože samozřejmě, že žádný energetický zdroj, který máme na svém území nefunguje 365 dní do roka. Ty jaderné elektrárny mají poměrně největší koeficient, tak zvaný koeficient využítí. Fungují někde okolo 80% té doby a je to lepší než u elektrárny uhelné. To znamená, že na území každého státu musí být více instalovaného výkonu než je potřeba. Právě proto, aby se daly vykrýt ty odstávky tím, že najedou jiné zdroje.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Firma Westinghouse, která Temelínu dodává palivo nyní a od které Temelín ustupuje, ta se účastní i výběrového řízení na dostavbu dvou reaktorů Temelína, o které jsem mluvila, myslíte si, podle vás, to, že neuspěla právě v tom kontraktu dodávce paliva, omezuje jí to nebo nějak limituje při té možnosti vyhrát výběrové řízení na dostavbu Temelína?

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně státního úřadu pro jadernou bezpečnost:
Z mého pohledu, tedy z pohledů parametrů jaderné bezpečnosti určitě ne, ale do toho rozhodování o případném příštím dodavateli nových jaderných bloků bude vstupovat takové široké spektrum parametrů, že si to netroufám odhadnout. Ale co se týče technologie, co se týče požadavků na bezpečnost, tak pokud máme zatím informace, zatím máme ještě poměrně obecné, tak všechny tři ty nabídky jsou srovnatelné.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Říká předsedkyně státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Já vám děkuji, na shledanou.

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně státního úřadu pro jadernou bezpečnost:
Mějte se hezky, na shledanou.

Jizerka

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Jedno z nejkrásnějších míst v Česku je prý ohrožené. Už víc než 3000 lidí se podepsalo pod petici, která bojuje za to, aby se ve známé osadě Jizerka v Jizerských horách, dál nestavělo. Vyrůst by tu měl penzion uprostřed údajně nejkrásnější louky. Odpůrci se obávají, že je to jen začátek a neopakovatelné kouzlo horské obce naruší další zástavba. Zajímá vás, co bude s Jizerkou dál? Piště nám, buď emailem na adrese ozvenydne@rozhlas.cz nebo smskou ve tvaru OD mezera a váš text na číslo 90 777 04. Hosty večerních ozvěn jsou iniciátor zmíněné petice, Milan Vrkoslav, dobrý večer.

Milan VRKOSLAV, iniciátor petice:
Dobrý večer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A starosta obce Kořenov, Luboš Marek, dobrý večer.

Luboš MAREK, starosta obce Kořenov:
Dobrý večer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Vrkoslave, nejdřív stručně, proti čemu vlastně konkrétně protestujete tou peticí?

Milan VRKOSLAV, iniciátor petice:
Tak petice vznikla z toho důvodu, abychom upozornili širokou veřejnost, co se na Jizerce chystá a co jí hrozí. Všichni členové petičního výboru jsou z Jizerkou nějak spjati. Buď tam pracují nebo se tam rekreují, ale spojuje nás to, že máme Jizerku rádi. Oč tedy v petici jde? Na Jizerce na čísle popisném 1 uprostřed krásné louky, 200 m od okraje Národní přírodní rezervace, je schválena výstavba penzionu s restaurací. My si myslíme, že na takovém místě žádný objekt stát nemusel. Dále se obáváme, že při po výstavbě tohoto prvního objektu dojde k dalším výstavbám, protože těch domů, těch míst, kde kdysi před mnoha lety na Jizerce domy stály, je ještě na Jizerce několik.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane starosto

Milan VRKOSLAV, iniciátor petice:
Takže se obáváme prolomení vlastně takové

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Té stavební uzávěry, dá se říct.

Milan VRKOSLAV, iniciátor petice:
Stavební uzávěry.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane starosto, slyšeli jsme tady dvě výhrady, které jsou asi zásadní a to proč stavět uprostřed louky na tom čísle popisném 1 a jestli náhodou to není jenom začátek další zástavby a jestli třeba na Jizerce nepřibude víc domů v budoucnosti, neplánujete to ?

Luboš MAREK, starosta obce Kořenov:
Tak určitě neplánujeme, protože Jizerka je výjimečná lokalita, my jí chceme chránit. V novém územním plánu už ani výstavba takováto nebude možná, ale tohle stavební povolení bylo daný na základě stávajícího územního plánu, kde regulativa umožňujou na starých základech stavět. Není to uprostřed louky, je to kousek od komunikace. Na tomhle místě dřív stál ještě větší objekt. Samozřejmě stavebník nechce takhle velký objekt. Je to stavebník, který je s Jizerkou taky spjat, na jednom penzionu tam je dneska, takže ten objekt by byl dokonce o jedno patro nižší než ten původní, který tam byl. A koresponduje s okolní zástavbou, k tomu se ke všemu vyjádřili i dotčeni všechny orgány, jak Chráněná krajinná oblast Jizerské hory, tak i odbor rozvoje a komunálních věcí a proto stavební úřad rozhodl tak, jak rozhodl.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Proč další penzion, je to potřeba?

Luboš MAREK, starosta obce Kořenov:
Ale tak není to potřeba, ale v územním plánu, který byl platný, tahle regulativa byla daná, že na stávajících základech, který tam byly, nebo tam kde byly dřívější stavby, že je možnost výstavby. My samozřejmě jsme dlouho zvažovali, jakým způsobem jít, jestli to úplně zakázat, nezakázat, ale připadalo nám i dost nefér jako celýmu zastupitelstvu. Ten stavebník několik let kolem toho chodil. Všechno si vyjednával, všechno měl dojednaný a potom, když nám vlastně předložil i ty plány, který tam jsou, tak ten objekt bude zasazen tak, jako do stávající zástavby, že to narušovat nebude. Ono totiž, pokud se někdo podívá na tu petici a podívá se na ty obrázky pod to, který jsou, tak to vypovídá úplně o nějakým opaku, protože tam právě z petičního výboru zasadili takovou tužkou řekl bych neodbornou, neodborným nákresem takovou ohromnou stavbu, že já osobně kdybych se na to podíval, tak se zhrozim taky.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Není to pravda? To co říkají autoři petice a podle jejich nákresů. Podle vás to není realita?

Luboš MAREK, starosta obce Kořenov:
Není to realita. Jako ta stavba tam bude, bude to stavba, která je vlastně.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ale ne tak velká nebo jinde?

Luboš MAREK, starosta obce Kořenov:
Ne tak velká. Nebude tak vysoká. Není to prostě, když se podíváte na tu petici, tak to je prostě, vypadá jak stavba, kdyby měla bejt 15 m vysoká. To vůbec tak není. To je jenom plašení lidí.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Vrkoslave, slyšeli jsme, že by mělo jít o jeden poměrně ne velký nebo spíš malý penzion. I to by vám vadilo?

Milan VRKOSLAV, iniciátor petice:
Tady není až tak rozhodující, jak ta stavba bude veliká,kdo je stavebníkem, kdo je investorem. Tady je důležité, že se prolomí taková ta stavební uzávěra a vznikne precedent pro další stavitele. Pokud já vím, tak ve správním řízení musí veškerá rozhodnutí kopírovat rozhodnutí minulá. To znamená, jak ustojí ty dotyčné úřady to, že jednou stavbu schválili, povolili a druhý stavebník, který se na ně obrátí, už to stavební povolení nedostane. Nás tady hlavně, hlavně takovým light motivem je, že začnou růst na Jizerce stavby jako houby po dešti. Máme už prostě, víme o tom, že další stavebníci se chystají k další výstavbě. Nám nepřipadá vůbec smysluplné proč vlastně na té Jizerce stavět další objekty, další restaurace, další.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Myslíte si, že je jich tam dost i bez tohoto penzionu?

Milan VRKOSLAV, iniciátor petice:
Protože na Jizerce téměř každý druhý objekt je restaurací a penzionem. Nevidíme tam ten smysl té výstavby.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane starosto Marku, slyšeli jsme, že prý údajně už se chystají další lidé, kteří chtějí stavět v Jizerce. Víte o nich?

Luboš MAREK, starosta obce Kořenov:
Samozřejmě tak jako chodí investoři, kteří by tam rádi stavěli, stavěli by i hotely a všichni jsou odmítaní. A novej územní plán to už nebude umožňovat, potom. To, co bylo schválený teď, tak je podle stávajícího územního plánu. Nový územní plán bude v letošním roce ještě schválen. Pokud dojde k nějakýmu průtahu, samozřejmě co se může stát kvůli připomínkování, tak nejdýl na jaře příštího roku. a opravdu žádná výstavba další tam už povolená nebude.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A do té doby, než bude schválen, to znamená maximálně do toho jara příštího roku, můžete zaručit, že tam vůbec žádná budova už povolená nebude, další stavba?

Luboš MAREK, starosta obce Kořenov:
V územním plánu je ještě možnost stavby jedný, která je vlastně u jakoby panelový cesty tam vzadu, to už všichni na Jizerce taky vědí, bylo to schvalovaný, nikdo to nepřipomínal. A k týhletý stavbě tohodle penzionu bylo možno v minulosti se vyjádřit. Nikdo k tomu neměl negativní stanovisko, až teď, když vlastně bylo vydávaný stavební povolení. Já to osobně trošku cítím i jako konkurenci, takže samozřejmě já říkám za sebe a za zastupitele, který teď jsou, žádná další výstavba povolována nebude.

Milan VRKOSLAV, iniciátor petice:
Pane Vrkoslave, nemůže to být také tak, že současný hoteliéři, nebo lidé, kteří mají v Jizerce penziony nebo restaurace, se bojí další konkurence?

Milan VRKOSLAV, iniciátor petice:
No tak když vezmu můj případ. Já nejsem ani hoteliér ani neubytovávám na Jizerce. Já jsem tam obyčejný lufťák, trávím tam volné chvíle. Takže co mě by vedlo k tomu, abych se angažoval v této otázce? Já prostě tu Jizerku mám rád a nerad bych, aby Jizerka dopadla špatně.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pokud by ale, jak říká pan starosta, už neměl vyrůst žádný další dům, zmiňoval tedy jedno číslo popisné, kde by to eventuálně ještě možné šlo, myslíte si, že to by mohlo tuto osadu nějak víc poničit?

Milan VRKOSLAV, iniciátor petice:
No tady mluvíme o výstavbě jednoho objektu, teď tady z pana starosty vyšla informace, že by možná mohl být ještě další objekt a já jsem přesvědčen o tom, že vlastně tou výstavbou jednoho objektu

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Takže vy mu nevěříte, pardon, že vám do toho vstupuju, když říká, že už nic jiného tam nevznikne? Vy panu starostovi v tomto nevěříte?

Milan VRKOSLAV, iniciátor petice:
No nejde o to věřit nevěřit. Já nevím, jakou váhu má slovo komunálního politika tři měsíce před komunálními volbami. Kdo vlastně bude zodpovědný za to, když se to vymkne z ruky a na tý Jizerce vznikne plno nových objektu? Kdo za to potom ponese tu odpovědnost?

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane starosto, je to tak? Že ta zodpovědnost potom by mohla být úplně na někom jiném, že vlastně vy co tady říkáte před komunálními volbami, nemusí vůbec platit?

Luboš MAREK, starosta obce Kořenov:
No tak je to pravda, protože samozřejmě lidé si zvolí nějaké zastupitelstvo a to rozhoduje o tom, co se bude stavět v obci. Ale jako já osobně nevěřím tomu, že někdo z místních lidí, pokud to bude, ať to je kdokoliv v zastupitelstvu, že někdo pustí další výstavbu na Jizerce. protože místní lidé jsou si vědomí, jak je Jizerka cenná.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ještě je tady jedna věc, protože tato osada se nachází v prvním mezinárodní takzvané Rezervaci tmy v Evropě. Není tam veřejné osvětlení, přes horské hřebeny nesvítí žádné z okolních měst, nemáte strach, že může tento evropský unikát narušit právě plánovaný stavební rozvoj?

Luboš MAREK, starosta obce Kořenov:
Tam je, stavební rozvoj tam žádný nebude, to jako to už zahýbáme moc daleko, tam opravdu vyroste jenom ten penzion a ten to nenaruší teda.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Dobře tak, minimálně ta budova. A případně ani další stavba, vy jste mluvil ještě o jiné stavbě.

Luboš MAREK, starosta obce Kořenov:
Ani další stavba, určitě ne, jsou tam jiný objekty, který taky. Samozřejmě v každým objektu musíte svítit. Jsme v moderní době, není to, že zapneme louči a pak jí zhasneme a je tma. To jako , to nikdo asi tvrdit nebude, ale veřejný osvětlení určitě tam neplánujeme a další žádnou mohutnou výstavbu určitě ne. A těch investorů chodilo hodně, to byste se mohli přijít zeptat klidně i na zastupitelství

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A vy jste je odmítali.

Luboš MAREK, starosta obce Kořenov:
Že jsme je odmítali a nechcem tam stavět. Nechcem tam stavět žádný velký hotely. Byly tady plány na velký hotely, s velkým zázemím a samozřejmě Jizerku mi nedáme.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ale to, že vyroste na čísle popisném 1, ta budova, ten zmiňovaný penzion, to už je definitivní?

Luboš MAREK, starosta obce Kořenov:
To je definitvní, stavební povolení je vydaný a jako já ani nevidím moc proč se to tak jako teď jako hysterický jevy kolem toho. Všichni to věděli tři roky. Věděli to i od pana Šulce, že si to vyjednává a najednou prostě když to je, tak prostě. Já osobně to cítím jako konkurenci, já to říkám veřejně, já se za to nestydím, a myslím si, že prostě se nelíbí, že tam bude konkurence.

Milan VRKOSLAV, iniciátor petice:
Pane Vrkoslave, necítíte to taky tak, že jste se měli ozvat dřív? Že teď už ta petice je třeba zbytečná?

Milan VRKOSLAV, iniciátor petice:
Je to možné, my jsme přesvědčeni, že po schválení čísla popisného 1 si stavebníci výstavbu na Jizerce prosadí dál. Prostě kdo bude mít dostatek peněz a šikovného právníka, tak to bude tak silný precedent, výstavba tohoto penzionu, číslo popisné 1, že to příslušné úřady dále neustojí. Přiznávám tu chybu, že jsem se ozvali poměrně pozdě, protože jsme se o výstavbě dozvěděli až vlastně z územního řízení, kdy poprvé bylo jednání s veřejností. Na to územní řízení jsme šli. Bohužel se nedostavili orgány jake CHKO nebo památkáři, aby nám svoje stanovisko vysvětlili, aby nám řekli proč je tak důležité na Jizerce, na té krásné louce, postavit další penzion. Jestli že jste se dotkla jěště té konkurence, samozřejmě je to argument té protistrany, že vlastně je to nějaká závist, nebo obava z konkurence.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ale vy říkáte, že to tam není.

Milan VRKOSLAV, iniciátor petice:
Je to jejich argument.

Luboš MAREK, starosta obce Kořenov:
V tuto chvíli bych se chtěl ohradit trochu, já nejsem za druhou stranu. Já jsme tady za obec, abych to vysvětlil, jak to bylo. Ten územní plán

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A pro obec je to podle vás vhodné?

Luboš MAREK, starosta obce Kořenov:
No neříkám úplně na 100%, že je to vhodné, ale stávající územní plán, který je platný, toto povoloval a nový územní plán už to povolovat nebude. Udělali jsme v územním plánu, děláme taková opatření, aby tam další výstavba nebyla možný.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Vysvětluje starosta obce Kořenov, Luboš Marek a loučím se také s iniciátorem petice proti prolomeni stavební uzávěry na Jizerce, Milanem Vrkoslavem, já vám děkuji, na shledanou.

Luboš MAREK, starosta obce Kořenov:
Na slednaou

Milan VRKOSLAV, iniciátor petice:
Taky děkuju

horké počasí

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Extrémní a dlouho trvající horka začínají komplikovat život v Česku. Nižší úrody se obávají zemědělci. Nákladní lodi mířící po Labi do Německa nemůžou vyrazit, protože hladina řeky je už příliš nízko. A například na Českolipsku lidé nesmějí až do konce prázdnin používat vodu z vodovodu k zalévání zahrádek. Já zvu do vysílání ředitele povodí Ohře, Pavla Egera ze závodu Terezín. Dobrý večer.

Pavel EGER, ředitel povodí Ohře:
Dobrý večer vám i vašim posluchačům.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane řediteli, jaká je aktuální situace? Začíná být vody skutečně kritický nedostatek?

Pavel EGER, ředitel povodí Ohře:
Současný stav je taková, že jsme museli přistoupit v návaznosti na tom, jak jsme sledovali v posledních týdnech jednotlivé vodní toky, které máme vytipované dlouhodobě, kde ten problém s deficitem vody v toku je takový, že jsme se obrátili na vodoprávní příslušné vodoprávní úřady a doporučili jsme jim, aby byli omezeny povolení k nakládání s vodami v souvislosti s odběry povrchových vod.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Kde, na jakých místech, pokud můžete zmínit alespoň ta nejkritičtější místa dělá extrémní počasí největší problémy?

Pavel EGER, ředitel povodí Ohře:
V současné době jsme oslovili vodoprávní úřad Česká Lípa, konkrétně jsou to úseky toku Bystrá, Robičský potok, Dobranovský potok, Šporka, Lipchavský potok, Valteřický potok, a Valdecký potok, pak když zmíním vodoprávní úřad Nový Bor, tak je to opět Šporka, Okrouhlický potok, Poberský potok a pak je to následně vodoprávní úřad Děčín, kde je to úsek toku Bystrá, Merboltický potok, Valkeřický, pardón, Fojtovický a Bílí potok.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pamatujete podobné horko a sucho?

Pavel EGER, ředitel povodí Ohře:
Když se podívám směrem do minulosti do posledních 5 let, tak mohu zmínit, nebo spíše 10 let, tak mohu zmínit rok 2003 a nebo rok 2007, kdy v podstatě byli obdobná, obdobné teploty. To znamená byli obdobné podmínky, nicméně to byli ty extrémy, které nastali za posledních, dejme tomu, 10 let, respektive 7 let. Nicméně taková situace, která nastala v letošním roce, v menší míře v podstatě se opakuje skoro každý rok. Možná, že bych ještě zmínil, že to není fenomén, který je doprovázen, respektive, který se objevuje jenom v tomto území. Samozřejmě tech toků, které my máme v správě je vícero a v podstatě současné době, a já předpokládám v příštím týdnu se obrátíme na další vodoprávní úřady v jiných územích, respektive v jiných, na jiných vodních tocích, kde ten, kde ten podnět k omezení odběru povrchové vody dáme také.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Kromě toho, že lidé nemůžou zalévat vodou z kohoutků zahrady, platí ještě nějaká další nařízení nebo doporučení?

Pavel EGER, ředitel povodí Ohře:
Doporučení zní taková, nebo v podstatě ten hlavní podnět, které je teď v současné době z naší strany směřován k vodoprávním úřadům je, aby nebyli, aby byli omezeny, respektive zakázány odběry povrchové vody. To znamená přímo z potoků, z vodních toků říček. Řek bych, že to co může následovat je ještě otázka toho, jak se bude vyvíjet dál počasí, je to zejména dáno tím, jak bude vypadat srážková činnost. My samozřejmě nesledujeme jenom aktuální stav z vodních toků, ale sledujeme samozřejmě i dlouhodobé předpovědi a na tu i reagujeme. To znamená, tak jak jste to zmínila i na začátku, tyhle ty odběry, respektive tyhle ty doporučení a zákazy jsou platné do konce prázdnin, ale nemůžeme samozřejmě vyloučit, že tenhleten problém se bude vyvíjet i negativně. Vyvíjet i v dalších měsících.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Očekává Pavel Eger, ředitel povodní Ohřeje ze závodu Terezín, děkuji. Na shledanou.

Pavel EGER, ředitel povodí Ohře:
Já vám taky, mějte se na shledanou.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ozvěny dne tím končí.