Ozvěny dne 15. srpna 2006

Paroubkova vláda podá ve středu demisi

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Už zítra budeme mít nového premiéra. Prezident odpoledne jmenuje do této funkce předsedu ODS Mirka Topolánka. Dosavadní Paroubkův kabinet předtím podá do rukou prezidenta demisi. Jak vysvětluje zpravodajka Radiožurnálu Milada Richterová, jmenování nového premiéra záviselo na ukončení ustavující schůze nové Poslanecké sněmovny. To se povedlo až sedm týdnů po volbách.

Milada RICHTEROVÁ:
Místopředseda dosluhujícího kabinetu a ČSSD Zdeněk Škromach dnes ve sněmovně potvrdil, že Paroubkovi ministři podají zítra na svém posledním zasedání demisi.

Zdeněk ŠKROMACH, místopředseda dosluhujícího kabinetu, místopředseda ČSSD:
A předpokládáme, že teď by měla být pověřena do doby, než bude jmenována vláda nová. Což bude záležet potom na zřejmě Mirkovi Topolánkovi, jak rychle tu vládu dá dohromady.

Milada RICHTEROVÁ:
Podle Paroubka jednání s ODS zatím nevedou k cíli. Zároveň dnes připustil, že by mohli sociální demokraté tolerovat menšinovou vládu ODS na dva roky.

Jiří PAROUBEK, premiér, předseda ČSSD:
V tuhle chvíli, jestli se nemůžeme pohnout z místa v programových věcech především, ale také v personálních otázkách, tak si myslím, že nic jiného nezbude. Ty rozpory vypadají větší, než jsem očekával.

Milada RICHTEROVÁ:
Délka funkčního období, programové body a personální obsazení nového kabinetu, to jsou i podle Topolánka největší zádrhele při jednání s Paroubkem. Občanští demokraté trvají na tom, s čím šli do voleb.

Mirek TOPOLÁNEK, předseda ODS:
Sbližování sazeb DPH, snížení progrese u daně pro fyzické osoby a snížení daně pro právnické osoby. To, jestli bude, nebo nebude formulace rovná daň v této podobě v dohodě se sociální demokracií, tak to teďka neumím předjímat, ale není to důležité. Důležité je konkrétní podoba zákona.

Milada RICHTEROVÁ:
Pokud jde o orgány Poslanecké sněmovny, zákonodárci rozhodli, že bude mít nově osmnáct sněmovních výborů, což je o čtyři více než dříve. Omezeny by ale zároveň měly být počty podvýborů a jejich funkcionářů. O personálním obsazení výborů mají zákonodárci hlasovat devětadvacátého srpna.

V areálu brněnských tepláren unikla nebezpečná kyselina

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
V Brně unikla nebezpečná kyselina chlorovodíková. Stalo se to při přečerpávání z cisterny v areálu podniku Teplárny. Hasiči rozlitou kyselinu neutralizovali a zabránili tak, aby unikla do kanalizace. Dva lidé skončili v nemocnici. Jak zjistil redaktor Michal Záboj, evakuace obyvatel okolních domů nebyla nutná.

Michal ZÁBOJ:
Při nehodě se jeden zaměstnanec firmy nadýchal výparů a jednoho pracovníka kyselina poleptala. Hasiči na místě zasahovali v protichemických oblecích a v dýchacích přístrojích.

Jaroslav HAID, mluvčí jihomoravských hasičů:
Hasiči na místě ihned v prostoru rozkropili vodu a zasypávají ji tak, aby kyselinu neutralizovali.

Michal ZÁBOJ:
Uvedl mluvčí jihomoravských hasičů Jaroslav Haid s tím, že na rozlitou kyselinu bylo nutné vysypat tunu neutralizačních látek. Zásah skončil po více než třech hodinách.

Jaroslav HAID, mluvčí jihomoravských hasičů:
Žádné množství kyseliny neuniklo do kanalizace, protože prostor je chráněn záchytnými jímkami.

Michal ZÁBOJ:
Místo úniku převzala odborná firma, která teď zbytky kyseliny a neutralizačních látek zlikviduje.

Pole u řeky Jevišovky letos už potřetí zaplavila voda

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Pole u řeky Jevišovky na Mikulovsku letos už potřetí zaplavila voda. V dubnu a na začátku července se voda z Jevišovky rozlila asi na pěti stech hektarech. Minulý týden po vydatných deštích vzniklo místy až metr hluboké jezero. Voda do polí natéká protrženou hrází, kterou se od dubnových povodní nepodařilo opravit, říká to místostarosta obce Jevišovky Jan Tičer.

Jan TIČER, místostarosta obce Jevišovky:
To bylo pořád pod vodou a oni se tam neměli jak dostat, ten první červenec, než byl, tak vlastně předtím tak čtrnáct dní se tam mohli dostat, to propásli, pak už zase tam byla voda, takže se tam zas nedostali, no, a než se to zatopilo teďka, tak vlastně akorát to začínalo vysychat, že by se tam možná něčím dostali, ale zase, zase je tam voda, no.

Voda způsobila v Krkonoších milionové škody

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Také v nejvyšších českých horách Krkonoších minulý týden hodně pršelo. Škody se počítají na několik desítek milionů korun. Jenom Krkonošský národní park je vyčíslil na padesát milionů. Jak potvrzuje ředitel Správy a údržby silnic Královéhradeckého kraje Ilja Kopáček, voda poškodila i řadu komunikací.

Ilja KOPÁČEK, ředitel Správy a údržby silnic Královéhradeckého kraje:
Ta definitivní částka je kolem deseti milionů korun, samozřejmě, že to ještě není úplně přesný, požádali jsme ministerstvo dopravy o dotaci na těch deset milionů, a to z toho důvodu, že Královéhradecký kraj doopravdy peníze nemá, je naprosto nutné tyhle opravy udělat tak, aby do zimy ty silnice byly v pořádku.

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Nejvíc poničená je silnice mezi Vrchlabím a Špindlerovým Mlýnem u Herlíkovic, kde velká voda vzala část vozovky.

Cigarety budou příští rok dražší

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Krabička cigaret bude příští rok dražší zřejmě až o patnáct korun. Ministerstvo financí navrhuje vládě zvýšit spotřební daň z tabákových výrobků. O cigaretách a kouření na pracovištích bude i dnešní Radiofórum, začíná po Ozvěnách dne.

Vesecká nařídila pokračovat ve vyšetřování chebských policistů

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Nejvyšší státní zástupkyně Renáta Vesecká nařídila pokračovat ve vyšetřování okolností zákroku čtveřice chebských policistů proti jednomu z účastníků loňské technopárty CzechTek. Inspekce ministra vnitra podle Vesecké odložila případ předčasně.

Ve věku sedmaosmdesáti let ráno zemřel Antonín Sum

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Ve věku sedmaosmdesáti let ráno zemřel Antonín Sum, bývalý osobní tajemník československého ministra zahraničí Jana Masaryka a jeden z posledních pamětníků procesu s Miladou Horákovou.

Izraelské vojenské jednotky se začaly stahovat z jižního Libanonu

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Izraelské vojenské jednotky se začaly stahovat z jižního Libanonu. Podle nepotvrzených informací z libanonských zdrojů by mělo být všech třicet tisíc vojáků zpět na území Izraele do čtyřiadvaceti hodin. Namísto nich přijde poloviční počet libanonských vojáků. Dosud tuto oblast spíš než pravidelná armáda ovládali bojovníci z radikálního hnutí Hizballáh. Přímo z Bejrútu pokračuje náš blízkovýchodní zpravodaj Jaromír Janev.

Jaromír JANEV:
Izraelské jednotky se už stáhly z několika jiholibanonských obcí, včetně města Mardž Ujůn. Libanonské síly by měly oficiálně začít přesun na jih země pozítří. Podle některých zdrojů už ale celý proces začal. Pokračuje také návrat deseti tisíců uprchlíků ze Sýrie, ze severu Libanonu i z Bejrútu směrem na jih. Přibližně sto kilometrů silnice z metropole do jiholibanonského města Tyr bylo během dne ucpáno auty s vracejícími se běženci. Problémům čelí místní Červený kříž, který pokračuje ve vyprošťování těl z trosek domů v příhraničních vesnicích. Světoznámá česká módní návrhářka Blanka Matragi, která prožila v Libanonu celou válku, dnes pro Český rozhlas v Bejrútu uvedla své pocity.

Blanka MATRAGI, česká módní návrhářka:
Podle mě to bylo příšerný, bylo to opravdu peklo a prostě nebylo útěku.

Jaromír JANEV:
Blanka Matragi se během válečných operací starala i o své zaměstnankyně, protože ve většině oblastí Libanonu i Bejrútu byl nedostatek elektřiny, pohonných hmot, vody a dalších nezbytných potřeb.

Situace na britských letištích se uklidňuje

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Provoz na britských letištích se vrací do normálních kolejí. Uvolnila se nejpřísnější bezpečnostní opatření a cestující si ode dneška smějí brát do letadel i příruční zavazadlo. Objevují se ale spory o financování obrovských ztrát, které aerolinky utrpěly. V Londýně je náš spolupracovník Milan Kocourek.

Milan KOCOUREK:
Od minulého čtvrtka britské aerolinie BA zrušily na sedm set letů z londýnského letiště Heathrow. Dnes už to je jen čtyřicet zrušených letů. Situace se pro cestující všeobecně zlepšuje. Mimo Londýn letiště v Birminghamu, Newcastlu, Manchesteru, Edinburghu a v Glasgowě dnes hlásí téměř normální provoz. Aerolinky jako BA a Ryanair si stěžují na Správu britských letišť BAA. Ředitel britských aerolinií BA Willie Walsh v rozhovoru pro BBC ostře kritizoval vedení správy letišť. Řekl, že vedení BAA nemělo žádný plán na řešení nouzové situace. Letištní správa přiznává značná zpoždění letů kvůli bezpečnostní kontrole, ale mluvčí řekl, že nyní je už ve službě dost pracovníků. Aerolinky požadují náhradu svých obrovských ztrát.

Termín podání přihlášek do podzimních voleb neodvratně končí

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Dnes odpoledne byl poslední termín pro podání přihlášek pro podzimní volby třetiny Senátu a do komunálních voleb. Politické strany, hnutí a nezávislí kandidáti tak měli poslední možnost, jak se dvacátého a jednadvacátého října dostat na hlasovací lístky. Podrobnosti zná redaktorka Veronika Hankusová.

Veronika HANKUSOVÁ:
Každá strana, politické hnutí nebo koalice mohla podat na příslušný úřad jen jednu kandidátní listinu pro daný obvod. Nezávislí kandidáti pak měli speciální pravidla. Říká Daria Benešová z ministerstva vnitra.

Daria BENEŠOVÁ, ministerstvo vnitra:
Nezávislý kandidát v případě voleb do Senátu musí přiložit petici s podpisem alespoň tisíce voličů z jeho volebního obvodu, v případě voleb do zastupitelstev obcí ten počet závisí na počtu obyvatel té obce.

Veronika HANKUSOVÁ:
V malých obcích ale často mají s obsazením křesel v místních zastupitelstvech problémy. Kandidátky skládají jen velmi obtížně, protože lidé se do místní politiky moc nehrnou. Potvrzuje to i Dominik Šíma ze Strážkovic na Českobudějovicku.

Dominik ŠÍMA, Strážkovice:
Nikdo nechce mít vlastně za nic zodpovědnost, každý ví, že to je ohromná starost a že se nikdy nikomu nezavděčí, no, z toho důvodu jako je problém na těch malých obcích vůbec někoho dostat na tu kandidátku.

Veronika HANKUSOVÁ:
Podle sociologa Jana Herzmanna je důvodem to, že jsou na starosty často kladeny velké nároky, které se jim ale nevracejí zpět.

Jan HERZMANN, sociolog:
Komunální volby nabízejí místa v zastupitelstvech, která jsou spojená s poměrně velkou prací, za kterou nepřichází skoro žádná odměna.

Diskriminaci v práci kvůli pohlaví řeší poprvé v Česku pražský soud

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Milion korun a místo finančního ředitele požaduje po společnosti Pražská teplárenská Marie Čauševičová. Ve firmě pracovala jako manažerka a pozice ředitele jí byla na dočasnou dobu nabídnuta. Čauševičová ji přijala, ale nikdy do ní nebyla jmenována. Společnost totiž mezitím vypsala výběrové řízení, a to manažerka nevyhrála. Obrátila se proto na soud. Tvrdí, že byla diskriminována jako žena. Informuje redaktorka Štěpánka Martanová.

Štěpánka MARTANOVÁ:
Čauševičová je vůbec první v České republice, kdo se kvůli diskriminaci pohlaví na soud obrátil. Dnes soudce vyslechl žalobu a reakci žalované strany. Ta tvrzení o diskriminaci odmítá, jak mi řekla mluvčí společnosti Světlana Prokešová.

Světlana PROKEŠOVÁ, mluvčí společnosti Pražská teplárenská:
Stanovisko Pražské teplárenské je, že společnost paní Čauševičovou, ani jinou ženu ve společnosti nediskriminovala.

Štěpánka MARTANOVÁ:
Advokát žalující strany Marek Odrobina chce soudní jednání pozastavit a předat fakta Evropskému soudnímu dvoru.

Marek ODROBINA, advokát žalující strany:
Domnívám se, že v dané otázce je důležité, aby Evropský soudní dvůr posoudil jednak i nález Ústavního soudu, jak postupovat v otázce důkazního břemene, protože příslušné ustanovení občanského soudního řádu říká, že jednoznačně celé důkazní břemeno, i co do nerovného zacházení, i do důvodů tohoto nerovného zacházení, je na straně žalované, tudíž diskriminující.

Štěpánka MARTANOVÁ:
Soudní jednání je naplánované až do čtvrtka. Soudce ale předpokládá, že ho odročí. Dva z pozvaných svědků se totiž už dopředu omluvili, že vypovídat nepřijdou.

Policie vyšetřuje případ unesené stopařky

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Policie vyšetřuje případ unesené stopařky, kterou dva lidé věznili v osadě Pňovičky na Teplicku. Osmapadesátiletý muž a jeho o tři roky mladší družka začátkem srpna zajali dívku, která stopovala z Karlových Varů do Prahy. Případ sleduje redaktor Tomáš Šácha.

Tomáš ŠÁCHA:
Únosci v autě dívku svázali a převezli ji do svého domu v Pňovičkách, kde ji drželi připoutanou k lůžku. Jak dodává mluvčí teplických policistů Ilona Novotná, dívce se podařilo po pěti dnech věznitelům uniknout.

Ilona NOVOTNÁ, mluvčí teplických policistů:
Z domu utekla do vedlejší vesnice, odkud byla přivolána policie. Muž spáchal před vstupem policie do místa bydliště sebevraždu.

Tomáš ŠÁCHA:
Při domovní prohlídce policisté objevili zdravotnické vybavení, které by mohlo nasvědčovat provozování neobvyklých sexuálních praktik. Družku mrtvého muže policisté obvinili z trestného činu zbavení svobody, za což jí hrozí až osm let vězení.

Liberečtí celníci objevili další padělky dálničních kupónů

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Liberečtí celníci objevili při kontrolách nákladních aut další padělky dálničních kupónů. První se v Česku objevily letos na jaře. O prázdninách už jich celníci zajistili sedmnáct. Jak dodává redaktorka Ivana Bernáthová, falešní dealeři prodávali známky svým zákazníkům takzvaně z ruky do ruky a také na čerpacích stanicích.

Ivana BERNÁTHOVÁ:
Mezi zřejmými padělky se objevují kupóny v hodnotách od devíti set až po čtrnáct tisíc korun. Převažují však kupóny s nominální hodnotou sedm tisíc korun pro vozidla nad tři a půl tuny. Celková hodnota zajištěných kupónů se vyšplhala už téměř na sto třicet tisíc korun.

Unikátní nálezy při výzkumu pravěkého hradiště

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Unikátní nálezy objevili archeologové při výzkumu nejvýše položeného pravěkého hradiště na Moravě na vrchu Klášťov u Vysokého Pole na Zlínsku. Hradiště Slovanů pochází z období Velkomoravské říše. Výsledky archeologického bádání shrnuje redaktor Roman Verner.

Roman VERNER:
Nadmořská výška sedm set padesát metrů, přes dva hektary ohrazené plochy a doposud čtyři stovky vykopaných železných předmětů, to jsou podle archeologa Jiřího Kohoutka základní údaje o unikátním hradišti, kde nalezli šest takzvaných depotů, neboli skladů cenných předmětů.

Jiří KOHOUTEK, archeolog:
Moje představa je to, že jsou to jako ukládané obětiny, ale stejně na dvou zónách toho hradiska se nachází rozptýlené předměty, zhruba asi ve vzdálenosti půl metru jsou jednotlivé věci, to znamená, buď jsou to ostruhy, nebo, já nevím, třmeny, nebo klíče.

Roman VERNER:
Starosta Vysokého Pole, pan Josef Zicha, byl jedním z těch hybatelů, kteří se zasloužili o moderní výzkum na Klášťově.

Josef ZICHA, starosta Vysokého Pole:
Obec věnuje teda nějaké finanční prostředky na nějaký částečný výzkum, chceme to někde umístit, nechceme prostě, aby to z Valašska odešlo pryč.