Ozvěny dne 14. 9. 2001

Záchranné práce v USA

Spojené státy americké pokračují v záchranných pracích. Agenti pátrají po strůjcích úterního teroristického činu. Americký Senát dnes jednomyslně schválil zákon umožňující prezidentu Georgi Bushovi použít sílu proti těm, kteří jsou zodpovědní za atentáty v New Yorku a Washingtonu. Největším podezřelým je terorista Usáma bin Ládin skrývající se v Afghánistánu. Pokračuje Petr Vavrouška.

Záchranáři dnes nalezli obě černé skříňky uneseného letadla, které v úterý narazilo do budovy amerického Ministerstva obrany na předměstí Washingtonu. Skříňky obsahují záznamy rozhovorů v kabině a technické údaje o letu. Už ve čtvrtek byla nalezena černá skříňka z letadla, které se zřítilo u Pittsburghu. Stovky pozůstalých po útoku na Světové obchodní středisko přicházejí na Manhattan do improvizovaného informačního centra ve zbrojnici národních gard. Přímo z místa se hlásí severoamerická zpravodajka Českého rozhlasu Olga Krupauerová.

Rodiče, manželé, přátelé pohřešovaných proudí v hustém dešti do majestátní cihlové budovy uprostřed Manhattanu v naději, že uvnitř naleznou informace o svých milovaných. Newyorské úřady se snaží vytvořit co nejúplnější rejstřík téměř 5 tisíc obětí, z nichž drtivá většina je stále pohřešována. Před zbrojnicí stojí pod deštníkem Pedro Warga s fotografií svého 45letého bratra Davida, který byl v okamžiku neštěstí na 105. patře Světového obchodního centra. Všichni jsme smutní. Můj bratr, má matka, má sestra. Doufáme, že se přece jenom někde objeví. Vzlykající muž v elegantním obleku, italský Američan, pan Gargano držel v třesoucích se rukách fotografii svého synovce. Nino je od úterý pohřešován. Naposledy ho viděla jeho maminka, která ho objala, když odcházel v 6 hodin ráno do práce. Nino totiž nepřišel do práce nikdy pozdě, dodal muž. Okolí zbrojnice, telefonní budky, výlohy a sloupy jsou polepeny fotografiemi pohřešovaných s telefonními čísly jejich rodin. Záchranářům se zatím ale podařilo identifikovat pouze několik desítek těl.

Nepřízeň počasí přerušila v noci na dnešek úsilí záchranářů odklízející trosky newyorského Světového obchodního střediska a pátrajících po lidech, kteří přežili úterní teroristický útok. Na město se snesl prudký déšť a bouřka. Newyorský starosta Giuliani oznámil, že zatím bylo vytaženo 200 mrtvých. Každý je znepokojen tím, jaký vliv bude mít počasí na záchranné práce. Není pochyb o tom, že nyní musíme pracovat daleko opatrněji s větší rozvahou, protože stále ještě trvá silná naděje, že se nám podaří najít živé lidi a zachránit je. Dodal newyorský starosta. Navíc řekl, že v postižené oblasti by se již neměly zřítit další budovy. Konstrukce všech domů, které zůstaly stát, jsou v pořádku, ale i nadále budou průběžně kontrolovány. Američané si dnes modlitbami připomněli úterní tragédii a vzpomněli na tisíce obětí.

Smuteční akce v Evropě

Účast s tím, co nyní prožívají Američané, dala dnes najevo jednoznačně celá Evropa. A to nejen symbolickými třemi minutami ticha. Ke státnímu smutku se připojila také ČR. Slovo má František Lutonský.

Přesně v pravé poledne se po celé republice rozezněly sirény a kostelní zvony. Lidé třemi minutami ticha uctili oběti teroristického činu, který v úterý otřásl celým světem. Čestná stráž odpálila smuteční salvu. Americký velvyslanec v Praze Craig Stapleton na Vítkově připomněl, že armáda Spojených států se přesunuje ke stavu plné bojové pohotovosti.

Craig Stapleton, americký velvyslanec v Praze: Útoky, jako byl úterní, nás mohou na okamžik ochromit. Ale náš národ spolu se spojenci z ČR a dalších zemí nakonec zvítězí, protože naše věc je spravedlivá. V případě potřeby budeme bojovat a zvítězíme.

Prezident Václav Havel strávil tři minuty ticha za oběti útoku u hrobu T. G. Masaryka. Na lánském hřbitově si připomněl 64. výročí jeho smrti. Podle Havla i přesto, že má Masaryk pověst humanisty, dokázal zaujmout velmi tvrdé postoje.

Václav Havel, prezident ČR: A že by podporoval velmi tvrdý trest.

Hluk většiny měst v poledne utichl. Lidé vyjádřili solidaritu s oběťmi útoku.

Posluchač: Přál bych si, aby se už nic podobnýho neopakovalo. Aby ty lidi dostali konečně rozum a uvědomili si, kde je jejich cesta a přestali dělat takový věci, jaký se staly teď v úterý.

Ve 12 hodin se na některých místech zcela zastavila hromadná doprava. Smuteční den ovlivnil také televizní a rozhlasové programy. Český rozhlas poprvé v novodobé historii vysílal ticho. Soukromé stanice odvysílaly v poledne píseň Johna Lennona Imagine.

O tom, jak to vypadalo v některých evropských městech a na Blízkém východě informuje Jaroslava Malínská.

Výzvy EU, Rady Evropy a mnoha evropský státníků jakoby se neminuly účinkem. Katedrála svatého Pavla v Londýně byla dnes zaplněna do posledního místečka více než hodinu před začátkem mše za oběti ve Spojených státech. Zúčastnilo se jí na 10 tisíc lidí, včetně královny. O tom, jak to vypadalo v srdci EU Bruselu, informuje zpravodaj Milan Fridrich.

V Bruselu jakoby se dnes v poledne skutečně zastavil čas. Takové ticho Brusel snad ještě nikdy nezažil, zaznělo z mnoha úst. Před sídlem Evropské komise stálo několik tisícovek lidí v čele s prezidentem Romanem Prodim. Na Schumannově náměstí u Rady EU byly další tisíce úředníků evropských institucí spolu s obyvateli belgické metropole a novináři. Zaměstnanci NATO vyšli z budov a vzpomněli si na nevinné oběti úterního atentátu v USA. Většina Američanů je dojatá tím, jak silně Evropa sdílí jejich smutek.

Stejně jako u nás, rozezněly se ve Varšavě v poledne sirény. Červený kříž vyzval Poláky, aby si na znamení solidarity zapálili večer v oknech svíčky. Více náš zpravodaj Pavel Novák.

Několik set občanů přišlo před budovu amerického velvyslanectví, ke kterému stále noví příchozí kladou květiny. Spolu s velvyslanci zemí evropské patnáctky tam svíčku za zemřelé zapálil i premiér Jerzy Buzek. Vyhlašujeme rozhodný boj proti terorizmu. My, občané svobodných států Evropy a celého světa společně soucítíme s rodinami obětí.

Přesuňme se teď na Blízký východ. V palestinských městech vyšly ráno do ulic tisíce dětí, které vyjadřovaly soucit s utrpením Američanů. Pokračuje zpravodaj Radiožurnálu Jaromír Janev.

Na palestinských územích také pokračovala kampaň za dárcovství krve ve prospěch lidí zraněných při atentátech. Zároveň všichni, včetně dětí, na dnešních tryznách poukázali na to, že Palestinci jsou podle nich obětí izraelské agrese.

Izrael si připomněl oběti ve Spojených státech už ve středu.

Do USA odeslal Izrael nejméně dvě letadla se zvláštní pomocí a více než 1600 lidí darovalo dobrovolně krev, které se v USA po útocích nedostávalo. Podle izraelského premiéra Ariela Šarona je terorizmus stejný, ať k němu dochází ve Spojených státech nebo v Izraeli a na palestinských územích. A je proti němu potřeba bojovat na celém světě.

Hlavní podezřelý teroristického útoku je Usáma bin Ládin

Hlavním podezřelým ze zosnování teroristických útoků zůstává pro Spojené státy saúdskoarabský mecenáš terorizmu Usáma bin Ládin. Nebezpečí amerického útoku na Afghánistán, kde se bin Ládin skrývá, tak stále trvá. Pokračuje Jiří Hošek.

Odvetný americký úder zřejmě nebude otázkou příštích hodin. Potvrzuje to výrok nejmenovaného představitele americké diplomacie, podle nějž Washington s útokem několik týdnů či měsíců počká. Spojené státy hodlají pro vojenskou odvetu získat silnou mezinárodní pomoc a především přesvědčivé důkazy, které by ukazovaly na pachatele či organizátory teroristických činů. Cestu americké vendetě dnes otevřel Senát Spojených států, který prezidentu Bushovi odhlasoval možnost použití veškeré potřebné a vhodné síly k odvetným akcím. Podle náčelníka Generálního štábu armády ČR Jiřího Šedivého je nepravděpodobné, že by se Spojené státy či případně jejich spojenci omezili jen na vzdušné údery.

Jiří Šedivý, náčelník Generálního štábu armády ČR: Je dost těžko myslitelné, že může zvítězit pouze jeden druh zbraně. Jeden druh zbraně může způsobit nějaké určité ztráty, dosáhnout určitých výsledků, ale v tom důsledku vždycky ta operace bude muset být spojená. Což ovšem neznamená, že v každém případě tak bude provedena. Může se stát, že se rozhodne o určitém způsobu použití ozbrojených sil.

A s tím, že americký útok bude směřovat proti Afghánistánu. Právě tam se údajně skrývá hlavní podezřelý Usáma bin Ládin. Tamní vládnoucí radikální hnutí Taliban se staví velmi rezervovaně, až odmítavě ke spolupráci při bin Ládinově stíhání či vydání. Taliban dal naopak jasně najevo, že je na masivní útok Američanů připraven a za svou obranu zaplatí jakoukoli cenu. Souběžně také pohrozil, že využije všech možností k odvetě. Islámští duchovní úzce spjatí s Talibanem tak využili dnešních hromadných modliteb v řadě afghánských měst k výzvě islámskému světu, aby se spojil v boji proti Spojeným státům. Washington v těchto chvílích na možný odvetný útok soustřeďuje síly a konzultuje celou případnou akci s řadou států. Údajně také s Ruskem. Oficiální ruská místa to však popírají. Podle moskevského zpravodaje Českého rozhlasu Petra Voldána však ruská rozvědka údajně zjistila místo nynějšího pobytu Usámy bin Ládina.

Náčelník generálního štábu ruské armády Anatolij Kvašnin uvedl, že se bin Ládin skrývá v jihoafghánské provincii Kandahár. Místo pobytu údajného původce teroristických útoků proti Spojeným státům v horách měla s největší pravděpodobností zjistit ruská špionáž. Generál Kvašnin zároveň ale považuje ruskou spoluúčast na odvetných úderech Američanů a sil NATO proti Afghánistánu za málo pravděpodobnou.

Pákistán údajně stále ještě váhá, zda vyhoví žádosti Spojených států a povolí přelety amerických letadel nad svým územím.

Bezpečnostní opatření v ČR

Česká republika nemění dosud přijatá bezpečnostní opatření kvůli teroristickým útokům ve Spojených státech. Nadále tedy platí zvýšená pohotovost policie, armády a ochrana důležitých budov a staveb. Detaily Lenka Šumová.

Podle dnešního rozhodnutí meziresortního krizového štábu se možnost ohrožení naší republiky a našich občanů nezměnila. Nebudou se tedy měnit ani přijatá bezpečnostní opatření.

Vladimír Špidla, vicepremiér: Nejsou žádné informace o tom, že by hrozilo nebezpečí.

Potvrzuje vicepremiér Vladimír Špidla. Česká republika nebude zatím evakuovat pracovníky žádného svého velvyslanectví ve světě. A to i přesto, že Spojené státy americké už včera nepřímo potvrdily přípravy na případný vojenský útok proti Afghánistánu, kde se pravděpodobně skrývá Usáma bin Ládin. V Afghánistánu nemá naše republika ambasádu. Náměstek ministra zahraničí Hynek Kmoníček případnou evakuaci pracovníků velvyslanectví ze sousedního Pákistánu nekomentoval.

Hynek Kmoníček, náměstek ministra zahraničí: Nebudeme se k tomu v této chvíli vyjadřovat. Nicméně jsme v kontaktu se všemi našimi ambasádami ve všech teritoriích, která by měla nějakou zvýšenou míru rizika.

Podle zpráv cestovních kanceláří je v zemích v blízkosti Afghánistánu v současnosti jen minimum českých turistů. Pokud by se situace vyhrotila, sejde se meziresortní krizový štáb i o víkendu. Podle ministra vnitra Stanislava Grosse je připravený jednat.

Stanislav Gross, ministr vnitra: Pokud bude situace taková, že bude zapotřebí dělat nějaké zesílené preventivní kroky, tak tyto preventivní kroky neprodleně uděláme. Jsme na ně připraveni.

Ministr vnitra Gross dnes odmítl odpovědět na otázku, jestli česká policie zjistila přítomnost nebo dřívější pohyb osob, napojených na podezřelé z teroristických útoků v Americe.

Policie zadržela muže podezřelého z anonymních výhrůžek. Anonym včera večer oznámil, že v některých českých městech je voda kontaminována radioaktivní látkou. Rozbory pitné vody z vodáren, rozvoden i nádrží na celém území republiky ale znečištění neprokázaly. Policie podezírá z telefonátu muže z Chebu. Oznámil to policejní prezident Jiří Kolář.

Jiří Kolář, policejní prezident: Podařilo se nám ustanovit osobu, která je podezřelá z tohoto telefonátu. Byl to telefonát, který hrozil kontaminací zdrojů pitné vody v rámci celé ČR. Toho pachatele máme. Je to tedy podezřelý. Nicméně s největší pravděpodobností mu bude sděleno pro šíření poplašné zprávy ve druhém odstavci, což si myslím, že je dostatečně závažná věc. Já jsem na krizovém štábu vyhodnotil posledních uplynulých 24 hodin z hlediska bezpečnostní situace v této zemi. Konstatoval jsem, že došlo k mírnému poklesu kriminality, ale naopak k určité navýšené frekvenci právě těchto výhrůžných telefonátů.

V ČR už existuje sbírka na pomoc Spojeným státům. Organizuje ji České centrum v New Yorku a Občanská iniciativa pro EU. Lidé mohou přispívat podle organizátora Pavla Máchy na účet ČSOB číslo 119988773/0300.

Pavel Mácha: Celá sbírka byla zahájena dnešního dne a měla by trvat minimálně po dobu tří let, protože všichni víme, že obrovské materiální škody, které v New Yorku a ve Washingtonu vznikly, samozřejmě nebudou odstraněny za týden, za měsíc, ani za rok, ale že potrvají skutečně ty nápravy minimálně tři až pět let.

Mezinárodní den UNICEF

Dnešní den UNICEF je věnován osudu afrických dětí trpících podvýživou. Na nedostatek jídla zemře ročně 5 milionů dětí. Dvě stě třicet milionů dětí pak hlad poznamená natolik, že nedosahují normální vzrůstu a mají i kratší život. V ulicích Brna a Prahy proto desítky studentů středních škol vybíraly peníze na konto UNICEF. Za libovolný finanční příspěvek mohli lidé dostat letáky a dětskou hračku jojo. Jan Mišurec oslovil několik Pražanů, studenty, kteří se do sbírky zapojili, a také ředitelku Českého výboru pro UNICEF Pavlu Gombu.

Pavla Gomba, Český výbor pro UNICEF: V minulém roce jsme vybrali 172 tisíc. Budeme rádi když tento rok tuto částku zdvojnásobíme. Pro děti, které jsou postižené těžkou podvýživou, je připravena taková speciální směs, která se jmenuje Unimix. Je to směs kukuřice, cukru a oleje. Je to proto, že vlastně děti, které trpí těžkou podvýživou, nemohou vůbec přijímat normální stravu.

Od kolika hodin tady stojíte?

Student: Od tři čtvrtě na osm.

Přispívají lidé?

Studentka: No, docela ano.

Co vlastně lidem říkáte?

Student: No, že je mezinárodní den UNICEF a jestli by nepřispěli.

Studentka: Rozdáváme jenom tak letáky, když nechtějí třeba koupit zrovna to jojo.

A kupují jojo?

Student: No, kupují docela dost.

Studentka: No, hlavně děti třeba, když jdou, tak chtějí jojo. Maminky třeba to dětem koupí.

Víte, že je den UNICEF?

Posluchač: Nevím. Podle toho, co bych měl momentálně asi u sebe ty drobný, tak bych přispěl, protože si myslím, že to je dobrá akce.

Posluchač: Třicet korun třeba.

Posluchač: Nevím. Přispěla bych, ale nemám momentálně.

Situace na pražské burze

Evropské akciové trhy dnes padaly kvůli obavám investorů z odvetného amerického úderu za teroristické akce proti New Yorku a Washingtonu. Jak informuje Bohumil Pavlica z Patria Finance, podobně se chovala i pražská burza. Index PX 50 se zřítil o téměř 4 % na 323 body.

Bohumil Pavlica, Patria Finance: Pražská burza otevřela ráno stagnací, že její pozornost se upínala směrem k evropským trhům. Na burze byla patrná nejistota. Investoři a brokeři čekají výrazné oslabení některých trhů v USA, které se zřejmě přelije také na náš trh. Jako již tradičně zareagovaly oba naše telekomunikační tituly, když největší pokles dnes zaznamenaly akcie Českých radiokomunikací, které oslabily o téměř 13 % na závěrečnou hodnotu 253 korun. Český Telecom dnes oslabil o více než 7 % na závěrečnou cenu 185,70. Výrazným poklesem dnes zareagovala Komerční banka. Ta dnes oslabila na závěrečnou cenu 839 korun. Jediným titulem, který dnes posílil, byl Philip Morris, který dnes zavíral na ceně 6300 korun, což odpovídá nepatrnému růstu o 0,4 %.

Americký dolar dnes na světových trzích oslaboval a vůči koruně se během dne obchodoval až pod 37 korunami za dolar, kde byl naposledy na počátku letošního roku. Vůči euru dolar oslabil na 92 centy. Kurs koruny k euru je 34,10, což odpovídá hodnotě 17,46 za marku.

Pravděpodobná odvetná akce USA proti teroristům

Za nejpravděpodobnější cíl odvetné akce Spojených států za teroristický útok na New York a Washington je zatím považován Afghánistán. V této zemi se totiž zřejmě ukrývá Usáma bin Ládin, nejčastěji označovaný za původce atentátů. Na podrobnosti se komentátora Rádia Svobodná Evropa Jana Jůna ptá Jaroslav Skalický.

Příjemný podvečer, pane Jůne.

Jan Jůn, Rádio Svobodná Evropa: Dobrý večer.

Existuje několik variant, jak bin Ládina potrestat. Která je podle vás nejpravděpodobnější?

Jan Jůn, Rádio Svobodná Evropa: Tak, já bych jednak ještě maličko se zastavil nad tím, že se domnívám, že jednak to nebude ani úder, a jednak to nebude ani americký, protože je jasné, že tentokrát je to zcela něco úplně jiného. Celý svět je v situaci, kdy musí celý civilizovaný svět, včetně normálních umírněných muslimských zemí, kterých je celá řada a většina, abych tak řekl, odpovědět společně. Takže já si ani nejsme jistý, jestli to bylo jenom proti Afghánistánu, protože jak je známo, Taliban je poměrně chudý. A co se týče Usámy bin Ládina, tak je, dá se úspěšně pochybovat o tom, jestli tedy Taliban drží jeho v šachu, nebo jestli on se stovkami perfektně vycvičených na smrt oddaných vojáků vlastně drží Taliban. Jak známo, on je mimo jiné i snad miliardář, nebo přinejmenším tedy multimilionář. To znamená, že ta situace může být úplně opačná. Že tedy Afghánistánu vládne bin Ládin, proto tedy ten útok by rozhodně nebyl jenom takový, že by to byl úder. Já se domnívám osobně, že to hned tak nebude, že tomu bude předcházet velmi důkladná mezinárodní příprava. Schválení, jak už bylo naznačeno, Radou bezpečnosti OSN. A že tedy spíš půjde o to, ty pachatele a jejich pomahače nějakým způsobem zajistit, zatknout, zadržet, postavit před mezinárodní soud. A že tedy tyto údery mezinárodního společenství budou probíhat buď najednou na celé řadě míst,nejen v Afghánistánu, například v dalších ohniscích. A čeho se obávám nejvíc, že, jak už zdůraznili mnozí odborníci, za touto celou věcí pravděpodobně stojí nějaký stát vzhledem ke komplikovanosti, jak známo, přípravy celého útoku, nebo těch útoků. A obávám se, že tam za tím bude stát Irák. A pak by se ta celá rovnice poněkud změnila. Jak jsem řekl na začátku, jde o to, jestli svět se nechá i nadále vydírat, nebo jestli se tedy demokratický svět postaví, vzchopí, protože jednoho dne by to mohlo znamenat biologické, chemické, nukleární zbraně na nás všechny, protože my jsme součástí toho demokratického světa. Takže nemohu na to odpovědět tak jednoznačně, jak by ta otázka mohla být položena.

Pokud by při té akci, ať už bude jakákoliv, zahynuli nevinní lidé, jak by to svět potom přijal?

Jan Jůn, Rádio Svobodná Evropa: Já si myslím, že ta akce, jak už jsem tedy se pokoušel naznačit, bude samozřejmě dělána tak, aby pokud by k tomu došlo, aby těch nevinných lidí bylo co nejméně. Jak je známo, jestliže teroristi si vyberou sídlo uprostřed hlavního města nějaké země nebo v nějaké osadě, tak jakákoliv akce i na jejich zadržení bude muset bohužel počítat s nějakými oběťmi. To je nakonec v každé válečné akci. A víme i dobře, že za druhé světové války proti Hitlerovi zahynula i řada nevinných lidí v Německu. Bohužel, všichni toho litovali, ale nedalo se nic dělat. Já věřím tomu, že mezinárodní společenství to i takto přijme, protože alternativa, to znamená nedělat nic, by znamenala mnichovanství, ustupování. A skončilo by to tak, že jednoho dne by demokratické země panáčkovaly mezinárodním teroristům a my bychom se báli o svůj žvanec. Takže já si myslím, že bohužel bude nutné aspoň s nějakými oběťmi nanevinných životech počítat. Jak říkám, bohužel.

Nehrozí, že ta případná akce vyvolá další teroristické útoky proti Spojeným státům a jejich spojencům?

Jan Jůn, Rádio Svobodná Evropa: Zcela pravděpodobně pokud to nebude uděláno tak, že ty útoky budou provedeny simultánně většinou demokratických zemí světa, včetně muslimských. A pak ti teroristé budou mít těžký výběr proti komu se tedy tím odvetným úderem obrátit. Pakliže ještě navíc nebudou zcela oslabeni, vyčerpáni, pochytáni, rozprášeni a podobně. Pak by opět ovšem tam hrála jistou roli ta otázka toho sponzorského státu těch teroristů. A to bych nerad jaksi se pouštěl do nějakých spekulací, protože jak víme, jisté sponzorské státy dnes už disponují bohužel těmi zbraněmi hromadného ničení, o kterých jsem na začátku hovořil.

Díky a na slyšenou.

Jan Jůn, Rádio Svobodná Evropa: Také děkuji.