Ozvěny dne 14. 11. 2001

Velitel vzdušných sil František Padělek zakázal lety letounů L-159

Letouny L-159 nesmějí létat. Zakázal to velitel vzdušných sil, generál František Padělek. Důvod - závada, která se objevila při přejímce dvou těchto podzvukových strojů z Aera Vodochody. Další informace má Jaroslav Zvára.

Letečtí odborníci zaznamenali náhodné výpadky signálu mezi hlavní řídící jednotkou motoru a diagnostickým zařízením. Sama tato závada nemá přímý vliv na funkci letadla. Mluvčí velitele vzdušných sil Petr Fajl zákaz letů přesto považuje za oprávněný.

Petr Fajl: Při objasňování této závady byla jako jedna z možných příčin stanovena porucha softwaru toho řídícího počítače. Vzhledem ke skutečnosti, že tento počítač je hlavní řídící prvek motoru, může mít jeho vadný software vliv na bezpečnost a bezporuchovost chodu motoru.

Viceprezident Aera pro program vojenských letadel Viktor Kučera má na problém trochu jiný názor.

Viktor Kučera: Vadilo by to pouze v případě, kdyby se muselo něco zjišťovat po letu. Záležitost funkční z hlediska řízení motoru nebo letadla to jako není.

Jak dlouho může odstranění závad trvat, Kučera nedokázal odhadnout. Podle velitele letecké základny v Čáslavi, kde L-159 létají, plukovníka Jiřího Vernera případný dlouhodobý zákaz letů zkomplikuje plnění úkolů.

Jiří Verner: Tam ten přímý vliv na výcvik by to samozřejmě mělo. Nejenom na výcvik, ale i na ostatní úkoly, které se plní v souladu s vojskovými zkouškami a tak dále.

Podle Fajla bude zákaz letů trvat až do odvolání.

Petr Fajl: Podle nařízení velitele vzdušných sil byly okamžitě zahájeny kontroly na všech ostatních letounech L-159, které ve výzbroji vzdušných sil jsou. Závada se projevila i na dalších strojích.

Letouny L-159 byly v poslední době kritizovány opakovaně, mimo jiné i ministrem obrany Jaroslavem Tvrdíkem.

Afghánské hnutí Taliban ztrácí kontrolu nad všemi významnými městy

Afghánské radikální hnutí Taliban ztrácí kontrolu nad všemi významnými městy. V okolí jeho hlavní základny v Kandaháru se urputně bojuje, a to i v samotném centru města, jak oznámil americký ministr obrany Donald Rumsfeld. Situaci shrnuje Klára Stejskalová.

Opoziční ministr vnitra Muhammad Kanúní již sdělil, že Taliban ovládá už méně než 20 % území Afghánistánu. Taliban podle něj ztratil čtyři provincie na východě země. Americká letadla nyní útočí na ustupující oddíly. Zdroje blízké pákistánské tajné službě dnes informovaly, že řada čelných představitelů Talibanu poslala své rodiny pod ochranu paštúnských kmenů do Pákistánu. Talibanský vůdce Muhammad Umar se prý snaží srotit kolem sebe zbytky nejvěrnějších. Údajně zůstává v těsném kontaktu s nejvyšším představitelem organizace Al-Kajdá Usámou bin Ládinem. Podle agentury AFP se kolem bin Ládina stahuje smyčka. Britská vláda dnes také přinesla další důkazy o bin Ládinově vině. V parlamentu to prohlásil premiér Tony Blair.

Tony Blair, britský premiér: Bin Ládin sám řekl na videu, které zveřejnil 20. října: "Pokud je odveta za zabíjení našich lidí terorismus, pak ať je historie naším svědkem, že jsme teroristé." Bin Ládin a Al-Kajdá jsou teroristé a historie je jako takové posoudí.

Premiér Blair rovněž prohlásil, že několik tisíc britských vojáků je ve stavu pohotovosti připraveno na odjezd do Afghánistánu. Informuje Milan Kocourek.

Podle zpravodaje BBC jsou to parašutisté z 2. praporu výsadkového pluku, celý elitní útvar Komando 45 královské pěchoty a členové dvou dalších elitních jednotek spolu se ženisty za podpory letadel a vrtulníků. Jejich úkolem má být zajištění bezpečnosti ve městech Kábul a Mazáre Šaríf tak, aby spojené národy mohly zahájit sestavování nové vlády Afghánistánu.

S postupem opozičních jednotek se stále více diskutuje o budoucnosti Afghánistánu. Severní spojenectví podporuje myšlenku vytvoření dočasné vlády, která by zemi spravovala do všeobecných voleb. Ty by se měly konat za dva roky a měly by v ní být zastoupeny všechny etnické skupiny. Podle některých analytiků je ovšem klíčovou osobností v uspořádání země bývalý král Muhammad Záhir Šáh, který žije od roku 1973 v římském exilu. Slovo má spolupracovnice Českého rozhlasu v oblasti Simona Hejlová.

Afghánská opozice si přeje, aby král vyslal do Kábulu delegaci, která bude jednat o budoucnosti země. Podle králova poradce však Severní spojenectví porušilo vstupem do Kábulu dohodu.

Podle prezidenta Rabáního však pro krále a Taliban není v budoucnosti Afghánistánu místo.

Ramiro Cibrian věří, že ČR bude mít v dohledné době zákon o státní službě

Velvyslanec Evropské komise v Praze Ramiro Cibrian věří, že budeme mít v dohledné době zákon o státní službě. Pokud ne, přijdeme o peníze z fondů Evropské unie. Jaké reakce to vyvolalo, to zjišťoval reportér Radiožurnálu Dušan Valenta.

Absence tohoto zákona je Evropskou komisí nejvíce kritizována. Cibrian se o tom snažil přesvědčit nejdůležitější české politiky.

Ramiro Cibrian, velvyslanec EK v ČR: Není možné prosazovat a prosadit evropskou legislativu, pokud Česká republika nemá profesionální, kompetentní, nezávislou státní službu.

Politici většinou berou hodnotící zprávu jako realistickou. Tento názor zastává například premiér Miloš Zeman a prezident Václav Havel. Stejné hlasy zaznívají také z parlamentu. Podle šéfa senátního výboru pro evropskou integraci Jiřího Skalického se nám otevřely dveře do unie.

Jiří Skalický, předseda senátního výboru pro evropskou integraci: Nic nenasvědčuje tomu, že by Česká republika nebyla schopna v průběhu příštího roku, řekl bych, splnit všechna zbývající očekávání a podmínky pro to, aby se mohla stát členem.

Úplně jinak to ale vnímá šéf ODS Václav Klaus. Hodnotící zprávu kritizuje, protože si všímá maličkostí. Navíc nemůže souhlasit s tím, jak velkou váhu unie přikládá zákonu o státní službě.

Václav Klaus, předseda ODS, předseda PSP ČR: V celé řadě zemí Evropské unie je státní služba interpretována velmi odlišně, že žádné kopyto pro všechny povinné není, tak si myslím, že v tom není to jádro celého problému.

I tak Ramiro Cibrian Čechům slibuje, že pokud nepoleví, vstoupí do Evropské unie mezi prvními.

Ramiro Cibrian, velvyslanec EK v ČR: Česká republika vstoupí do unie 1. ledna 2004.

Bude-li dodržen harmonogram rozšiřování, zúčastníme se voleb do Evropského parlamentu v polovině roku 2004.

Vyšetřovatel navrhl vazbu pro ředitele Novy Vladimíra Železného

Vyšetřovatel navrhl vazbu pro ředitele Novy Vladimíra Železného. Ten je od včerejška v cele předběžného zadržení. Čelí obvinění, že firmě CME, která se dříve podílela na chodu Novy, způsobil škodu zhruba 900 milionů korun. Místo toho, aby jí zaplatil, vystavil miliardovou směnku lichtenštejnské Nadaci Astrona, se kterou měl uzavřenou smlouvu. Podrobnosti Helena Šulcová.

Osud Vladimíra Železného má teď v rukou státní zástupce.

Soňa Jindráková: Do zítřejšího odpoledne do třetí hodiny musí státní zástupce buď akceptovat, či nikoli podnět k návrhu na vzetí do vazby.

Říká mluvčí vyšetřovatelů Soňa Jindráková. Pokud bude státní zástupce s návrhem vyšetřovatele souhlasit, rozhodne o vazbě soud. Pro Vladimíra Železného se tak zatím nic nemění.

Soňa Jindráková: I nadále zůstává v cele předběžného zadržení.

Vyšetřovatel se obává, že na svobodě by Vladimír Železný ovlivňoval svědky a pokračoval v trestné činnosti. S tím ale obhájce televizního ředitele Radek Jilg nesouhlasí.

Radek Jilg: Doktor Železný je stíhán již sedm měsíců, za tu dobu samozřejmě měl možnost kohokoli ovlivňovat, nečinil tak, měl možnost dále páchat trestnou činnost, nečinil tak.

Ve vazbě je od minulého týdne obhájce televizního magnáta Aleš Rozehnal. Ten je také obviněn z pokusu o poškozování věřitele. Oběma tak hrozí až osm let vězení.

Starší syn ředitele TV Nova David Železný uspěl u Nejvyššího soudu

Starší syn ředitele TV Nova David Železný uspěl u Nejvyššího soudu. Ten na základě stížnosti ministra spravedlnosti zrušil rozsudky Okresního soudu Kladno a Krajského soudu Praha, které Železného poslaly do vězení za znásilnění 19leté Lenky Hanzlíčkové. Dnešní rozsudek je zřejmě definitivní tečkou za případem, který se táhl od roku 1994 a bylo v něm vyneseno celkem sedm soudních verdiktů. Pokračuje Ivan Holas, Český rozhlas Brno.

Okresní soud Kladno Davida Železného na základě shromážděných důkazů dvakrát zprostil viny. Podle zdůvodnění totiž nemusel tušit, že poškozená s pohlavním stykem jednoznačně nesouhlasí. Oba osvobozující rozsudky Krajský soud Praha zrušil, ve druhém případě přitom podle předsedy senátu Nejvyššího soudu Zdeňka Sováka vážně pochybil.

Zdeněk Sovák: V podstatě byly selektovány ty jednotlivé důkazy, které svědčily spíše ve prospěch jeho viny, právě v tomto směru bylo ukládáno soudu prvního stupně určité přehodnocení těch důkazů, což odporuje dosti hrubě platné judikatuře a současné rozhodovací praxi.

Teprve napotřetí jiný senát kladenského soudu shledal loni Davida Železného vinným a v souvislosti s dalším pravomocným rozsudkem za znásilnění jiné ženy mu uložil souhrnný trest pět let vězení. Právě tento rozsudek Okresního soudu Kladno ale Nejvyšší soud kvůli zmíněnému pochybení zrušil. Železného advokát Tomáš Král zatím neví, zda jeho klient bude za protizákonné odsouzení požadovat od ministerstva spravedlnosti nějakou satisfakci.

Tomáš Král: To rozhodnutí jsem vyslechl teďka stejně jako vy, jaký bude další postup, o tom se musíme poradit.

Vězeňská služba musí řešit situaci, kdy organizovaný zločin proniká i za mříže

Vězeňská služba musí řešit novou situaci, kdy organizovaný zločin proniká i za mříže věznic. Zmařený pokus o vyvolání vzpoury skupinou rusky mluvících vězňů přiměl odpovědné pracovníky k okamžité reakci. Detaily má Lenka Šumová.

Všech devatenáct hlavních organizátorů nepokojů má zavedený zvláštní bezpečnostní režim. Byli přestěhováni do jiných věznic a jsou izolováni tak, aby nemohli spolu komunikovat. Zpřísnění režimu platí také pro jejich návštěvy. Podle generální ředitelky Vězeňské služby Kamily Meclové budou tato opatření platit pro vytipované skupiny vězňů už napořád.

Kamila Meclová: Samozřejmě máme zájem v několika věznicích vybudovat takzvaná "supermaximální" oddělení, kde by takto nebezpeční pachatelé, nejenom ale rusky mluvící, i jiní, byli umístěni.

Organizovaná skupina, která měla vyvolat vzpouru, byla řízena zvenčí a vězni se domlouvali prostřednictvím mobilních telefonů. Tyto zakázané předměty objevují dozorci u vězňů stále častěji. Proto bude zakázáno uvnitř věznic tyto přístroje vůbec používat. U sebe je nebudou smět mít ani zaměstnanci. Podle náměstka generální ředitelky Bohuslava Burkiewicze se stále prošetřuje, jakým způsobem se do vězeňských cel nepovolené předměty dostaly.

Bohuslav Burkiewicz: Konkrétně u každého jednoho to nevíme, ale těch cest je několik. Může to být cestou personálu, může to být cestou zaměstnanců, kteří tam nejsou z řad Vězeňské služby a vcházejí do věznic, mohou se tam dostat balíčky, mohou se tam dostat prostřednictvím i jiných institucí, které navštěvují, nechci předjímat, že by to mohli být advokáti či jiní, kteří za vězni běžně chodí, to je věcí šetření, snad se to podaří ustanovit.

Vězeňská služba připravuje změnu bezpečnostní koncepce. Na potřebné technické vybavení ale není dost peněz.

George Bush pozval Vladimíra Putina na rodinný ranč v Texasu

Americký prezident George Bush pozval svého ruského kolegu Vladimíra Putina na rodinný ranč u texaského Crawfordu. Oba prezidenti předtím slíbili snížit zásoby jaderných hlavic. Nedohodli se ale na dalším osudu smlouvy o nerozmisťování systému protiraketové obrany. U telefonu je s dalšími informacemi zpravodajka Českého rozhlasu Olga Krupauerová.

Texaské barbecue, westernová zábava a prohlídka ranče v terénním golfovém vozíku by měly obměkčit odpor ruského prezidenta Vladimíra Putina proti americkému záměru ignorovat smlouvu ABM a pokračovat ve zkouškách systému národní protiraketové obrany. Oba prezidenti ještě před přesunem do Texasu v přátelském duchu naznačili, že se v otázce smlouvy AMB i nadále zásadně rozcházejí. Bush ji označil za zastaralou, Putin ji považuje za základní kámen kontroly zbrojení. Pozorovatelé spekulují, že průlom ohledně smlouvy ABM přijde zřejmě až během Bushovy cesty do Moskvy počátkem příštího roku. Bush i Putin oznámili během zahájení třídenního summitu dramatické snížení počtu jaderných hlavic. Washington hodlá zredukovat své zásoby až na 1 700 kusů, Moskva pak o dvě třetiny.

Ve Vídni začíná jednání ministrů zemí OPEC

Ve Vídni začíná jednání ministrů zemí vyvážejících ropu. Jak dlouho bude konference OPEC trvat, není dosud známo. Podrobnosti zjišťovala vídeňská zpravodajka Radiožurnálu Marie Woodhamsová.

Jak ve svém vídeňském sídle představitelé organizace OPEC oznámili, denní těžba ropy bude snížena. "Počítá se s redukcí nejméně o milion barelů, možná i více," uvedl prezident organizace OPECl. Na přesné ceně se představitelé členských zemí dosud neshodli. OPEC usiluje o 22 až 28 dolarů za barel. Podle údajů agentury DPA nehrozí nedostatek ropy. Nynější zásobování na celém světě je zajištěno. Jak dlouho bude zasedání ministrů mezinárodní organizace OPEC trvat, není známo, je však označováno za dosti složité.

V Kosovu vrcholí kampaň před sobotními parlamentními volbami

V Kosovu vrcholí kampaň před sobotními parlamentními volbami. Favorit voleb, kosovsko-albánský předák Ibrahim Rugova dnes uspořádal ve správním středisku Prištině dosud největší mítink. Na místě byl i náš zvláštní zpravodaj Robert Mikoláš.

Předsedu Demokratické strany Kosova LDK Ibrahima Rugovu přišlo na zdejší granský stadion podpořit více než 20 000 lidí. Rugova, který patří k umírněným kosovsko-albánským politikům, je nejpopulárnějším vůdcem v Kosovu a má i největší šanci zvítězit v sobotních parlamentních volbách, prvních od bombardování Jugoslávie v roce 1999. Podle dosavadních průzkumů by měl získat kolem 50 % hlasů. Rugovova LDK tak zřejmě potvrdí úspěch z října loňského roku, kdy pro ni v komunálních volbách hlasovalo více než 58 % Albánců. O druhé místo i nyní bude s největší pravděpodobností soupeřit Aliance pro budoucnost Kosova Ramuše Harabinaje a Demokratická strana Kosova Hashima Thaciho.

Patnáct lidí zahynulo při havárii autobusu na jihu Španělska

Patnáct lidí zahynulo a několik dalších bylo zraněno při havárii autobusu v provincii Uelva na jihu Španělska. Podle tamních úřadů autobus vezl na výlet penzisty z Barcelony do hor v Andalusii. Z dosud neznámých důvodů ale sjel z vozovky. Na místo neštěstí se dostavila policie, záchranáři a hasiči.

Ozvěny z burzy

Akciový trh dnes radikálně ožil. Objem obchodů za 885 milionů korun patří k největším od letošního července. Podle Petra Zajíce, makléře společnosti Conseq Finance, zvyšuje ochotu obchodníků utrácet příliv pozitivních zpráv ze světa.

Petr Zajíc: Optimismus, který na trhy přinesla rychle postupující ofenzíva v Afghánistánu, byl odpoledne ještě umocněn rekordními hodnotami říjnových maloobchodních tržeb ve Spojených státech. Tento optimismus se samozřejmě přenesl i na český trh, na jeho vzestupu se podílely téměř rovnou měrou téměř všechny tituly. Nejlikvidnější Český Telecom posílil nakonec pouze o 1 % a na druhou stranu nejvyšší procentní zisky si připsaly akcie ČEZ, které posílily o 3,6 % a po třech měsících se vrátily nad osmdesátikorunovou hranici, a akcie Unipetrolu, které zavřely na hodnotě 53 korun.

Kurs české koruny dnes pokračoval v mírném posilování. Večer se ustálil na úrovni 33 korun 22 haléřů za euro, což odpovídá 16 korunám 99 haléřům za marku. Americký dolar stál 37,62.

K věci

Jak už jste slyšeli, velitel českého letectva František Padělek rozhodl dnes o zákazu létání na vojenských bitevnících L-159. Důvodem je podle armády stejná technická závada na několika letounech. Pavla Kvapilová o tom teď bude mluvit s komentátorem deníku Právo Kamilem Houskou.

Pane Housko, dobrý podvečer.

Kamil Houska: Dobrý večer.

Byl to ministr obrany Tvrdík, který počátkem minulého týdne, takže není to tak dlouho, ostře kritizoval nedostatky projektu L-159, za který musí resort obrany zaplatit kolem 50 miliard korun. Řekl tehdy, že ta letadla jsou nebezpečnější pro piloty než pro potenciálního nepřítele. Dokazuje to teď, že nepřeháněl?

Kamil Houska: Já bych jenom chtěl v úvodu říct, že nikdo nerozporoval, že jsou bitevníky L-159 problematické, tam se tehdy diskutovalo jenom o tom, jestli ministr obrany z titulu své funkce může se dopustit tak silného vyjádření, jako že je letoun nebezpečný, protože samozřejmě slovo ministra má nějaký dopad. Na druhou stranu od začátku nebylo žádným tajemstvím, že letadlo L-159 má až nebývale mnoho much k odstranění a že dokonce i letci nebo ti piloti, že už je opustila ta prvotní euforie a usedají do nich s mírným mrazením v zádech. Určitě pro generála Padělka muselo být hodně těžké učinit tak zásadní krok, jakým je zákaz létání L-159, protože to má velké dopady, je pochopitelné, že to je obrovská rána pro výrobce, a na světových zbrojařských trzích to určitě nezůstane bez odezvy. Nezbývá ovšem, než věřit, že generál Padělek je zkušený letec a odborník, takže nejspíš věděl, proč něco takového dělá.

Při přebírání dvou nových letadel u výrobce v Aeru Vodochody se v úterý projevilo prý náhodné přerušování signálu mezi hlavním řídícím počítačem motoru a diagnostickým zařízením letadla, to by tedy měla být ta porucha, pak se začala kontrolovat ostatní letadla a přišlo se na to, že ta porucha je ve více případech. Máte informace o tom, jak těžké bude takový problém odstranit? Je to otázka dlouhé doby?

Kamil Houska: Podle všeho zatím všechno nasvědčuje tomu, že by trvalo v řádu týdnů nebo měsíců, ale zdůrazňuji, že jsou to kuloárové informace. Já bych jenom rád v této souvislosti řekl, že tam není problém v tom, že by letoun byl konstrukčně špatný, spíše se tu projevuje, řekl bych, taková nedostatečná preciznost ve zpracování, protože Aeru Vodochody a zejména americkému Boeingu, který strategické komponenty do bitevníku dodává, by prostě prospěl větší smysl pro pečlivost, takže tam není problém technický, tam je problém technický v tom díle, v tom zpracování, v tom softwaru, který byl k tomu dotvářen, ne v tom samotném systému toho letadla. Zatím, říkám, všechno nasvědčuje tomu, že by to bylo spíš otázkou měsíců, což je pro výcvik pilotů velký problém.

Shodou okolností jsme se o tom zákazu letů dozvěděli právě v den, tedy dnes, kdy vláda má na stole otázku, jak financovat nákup L-159. Můžou tato poslední fakta to všechno nějak ovlivnit?

Kamil Houska: To je velmi složitá otázka, osobně si ale myslím, že to rozhodování vlády neovlivní, a to proto, že ono jde vlastně jakoby o dva oddělené faktory. Na jednu stranu je tu kvalita letounu, ovšem ta nic nemění na tom, že armáda musí kvůli špatně postavené smlouvě každý rok platit miliardové částky. Zase bych rád připomněl, na to se občas zapomíná, že tu smlouvu sestavila Klausova vláda. Je sestavená tak, že bez ohledu, zda výrobce smlouvu dodržuje, ať jde o kvalitu či počet dodaných letadel, tak prostě armáda musí platit a platit a financování projektu musí tudíž vláda chtě nechtě vyřešit, protože armáda to není schopna utáhnout sama ze svého, jinak zkolabuje, nebude mít na běžný provoz. Takže si myslím, že to bezprostředně to financování neovlivní, to se musí vyřešit bez ohledu na to, jestli budeme půl roku létat s bitevníkem nebo nebudeme.

Kamil Houska, Právo, pro Český rozhlas. Děkuji za rozhovor.

Kamil Houska: Mějte se hezky. Nashledanou.

Na slyšenou.