Ozvěny dne 13. 8. 2001

r_2100x1400_radiozurnal.png
13. srpen 2001

Přepisy pořadů zajišťuje Česká informační agentura. Texty neprochází korekturou.

Z lékáren postupně mizí problematický lék na snížení cholesterolu v krvi

Z lékáren postupně mizí Cholstat, tedy lék na snížení cholesterolu v krvi, který je na stejné bázi jako problematický Lipobay. Po jeho dlouhodobém užívání zemřelo v cizině několik desítek lidí. Téma pro reportéra Radiožurnálu Dušana Valentu.

Není jasné, zda stahování Cholstatu nemohlo být rychlejší. Firma, která ho do lékáren rozváží, k němu přistoupila ihned poté, co ze světa přišly zprávy o úmrtích pacientů.

Milan Šmíd: Regulační autority respektovaly rozhodnutí toho vlastníka příslušného léčivého přípravku, který se rozhodl sám ten přípravek stáhnout.

Vysvětluje ředitel Ústavu pro kontrolu léčiv Milan Šmíd. Věc se odehrála před víkendem, z čehož plynuly stesky majitelů lékáren. Podle viceprezidenta České lékárnické komory Lubomíra Chudoby nejde o nic neobvyklého. Nejprve totiž musí zareagovat výrobce.

Lubomír Chudoba: Farmaceutické distribuční firmy posílají okamžitě zprávu do lékárny zároveň s dodávkou léků, takže vzhledem k tomu, že jsou lékárny zásobovány dvakrát, třikrát i čtyřikrát denně od velkodistribuce, tak mají během několika hodin zprávu o tom, že se má daný lék pozastavit nebo stáhnout !!NEROZUMÍM!! k dispozici. Potom, později se zpožděním tato zpráva přichází i cestou od zdravotních radů, takže co se týče stahování nebo pozastavení vadných šarží léků, tak si myslím, že tento způsob je u nás velmi dobře vyřešen.

Brněnský zpravodaj Českého rozhlasu Petr Smartakidis se vydal na Vysočinu, aby tam zjistil, jak lékárny na příkaz stažení Cholstatu reagovaly.

Dnes ráno lékárny na Vysočině od svých distributorů dostaly upozornění na stahování Cholstatu z trhu. Distributoři mají tuto povinnost uloženu zákonem. Řekl to Karel Foltýn z jihlavské lékárny U supa.

Karel Foltýn: Ze zákona je vlastně povinen mě informovat distributor.

Malé lékárny na venkově byly komplikací s přípravkem většinou ušetřeny. Cholstat je totiž drahý a menší lékárny jej vůbec nemají na skladě. Potvrdil to Jaroslav Černík z lékárny v dvoutisícových Okříškách na Třebíčsku.

Jaroslav Černík: My to tady třeba nemáme, my jsme troškaři.

Lékárny se kromě upozornění od distributorů dozví o problémových lécích ještě od okresních úřadů a upozornění vydává i Státní úřad pro kontrolu léčiv.

Za přepadení libereckého gay klubu jsou stíháni dva skinheadi

Za přepadení libereckého gay klubu jsou stíháni dva skinheadi. Společně s dalšími osmi výrostky zaútočili na podnik v sobotu v noci za hlasitého hajlování a házení popelnic a kamenů. Vstupní dveře a okna zdemolovali. Více Českému rozhlasu řekla mluvčí liberecké policie Vlasta Suchánková.

Vlasta Suchánková, mluvčí Policie ČR: Policejní hlídka, která na místo přijela, zadržela dva z mladíků ve věku 15 a 18 let. Ty vyšetřovatel obvinil z trestného činu poškozování cizí věci, výtržnictví a i z trestného činu podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod občanů, a to z důvodu, že u jednoho z mladíků byla nalezena reprodukce fotografie Adolfa Hitlera, dále kopie motivu s insigniemi Kukluxklanu a symboliky SS. Hrozí jim trest odnětí svobody až do výše pěti let.

Rostoucí agresivita skinů vůči homosexuálům znepokojuje předsedu Gay iniciativy a člena sekce vládní Rady pro lidská práva Jiřího Hromadu. Podle něj hrozí, že příslušníci tohoto hnutí přejdou od slovních výhrůžek k fyzickému násilí. Jiří Hromada se proto obrátí dopisem na ministra vnitra Stanislava Grosse.

Jiří Hromada: My se chceme na pana ministra Grosse obrátit jednak, abychom ho informovali o tom, že sice policie nám poměrně vychází vstříc, když máme některé celorepublikové akce, dokáže eliminovat zatím tedy útoky skinů, nicméně myslíme si, že nedostatečně zatím reaguje právě na verbální útoky, které jsou třeba takového charakteru, že se vyzývá k naší fyzické likvidaci. Mám pocit, že také ve vyšetřovnách policejních při řešení individuálních případů je vycítit určitý ještě takový despekt, zvláště třeba v regionech.

Zajímali jsme se, jak vidí riziko útoků skinheadů proti homosexuálům ministr vnitra Stanislav Gross.

Stanislav Gross, ministr vnitra ČR: Tak, já bych hovořil spíše o vzrůstající aktivizaci skinů obecně, respektive nejrůznějších ultrapravicových skupin, a to, že v některých případech svoji aktivitu budou směřovat vůči homosexuálům, to bohužel vyplývá z povahy jejich programového zaměření, čili nelze tuto věc vůbec podceňovat a já předpokládám, že se s kolegy, kteří se mnou chtějí hovořit, určitě sejdeme a budeme o tomto tématu hovořit.

Ministr ujistil, že policie bude proti pravicovým extrémistům postupovat důrazněji než dříve.

V makedonské Skopji byla podepsána mírová dohoda

V makedonské Skopji byla podepsána mírová dohoda. Ta by měla ukončit půlroční krvavé boje mezi Makedonci a etnickými Albánci. Podrobnosti Pavla Jazairiová.

Podle plánu, jehož podrobnosti jsou stále drženy v tajnosti, by etničtí Albánci, kteří v Makedonii tvoří asi jednu třetinu obyvatel, měli získat nová práva. Albánština by se měla stát druhým úředním jazykem, zvýšil by se počet etnických Albánců v policejních sborech, stát by přispíval na výuku Albánštiny, islám by získal v zemi stejné postavení jako křesťanská ortodoxní církev, občané Makedonie by nebyli v ústavě rozlišováni podle etnických skupin. Tyto reformy by měl parlament schválit do 45 dnů. Plán nepočítá s amnestií pro vzbouřence. Dnešní dohoda je výsledkem úsilí vyjednavačů mezinárodního společenství, zejména atlantické aliance. Obě strany od NATO očekávají, že v zemi pomůže opět nastolit mír. Ovšem, jak zdůrazňuje chargé d'affaires stálé delegace České republiky při NATO Ivo Šrámek, k tomu může dojít jen za určitých podmínek.

Ivo Šrámek: Při našem působení na obě strany jsme vycházeli zejména z toho, že neexistuje jiná alternativa vyřešení krize, než její řešení politickými prostředky. Podpis politické dohody byl jednou ze čtyř klíčových podmínek pro to, aby aliance vyslala své vojáky do Makedonie na operaci Essential Harvest. Cílem této operace je, jak víte, sběr zbraní a munice od těch, kteří bojovali proti vládním makedonským jednotkám. Dalšími podmínkami, kterými podmiňujeme zahájení operace, jsou trvající příměří, dohodnutí plánu odzbrojení a potom dohoda s makedonskou vládou o právním statutu její a právním statutu našich vojsk a podmínkách operace Essential Harvest. Je tedy zřejmé, že podpis dohody je pouze prvním nezbytným krokem. Následující dny by pak měly ukázat, nakolik to obě strany myslí s plněním dohody vážně, a to samozřejmě bude klíčovým faktorem pro naše rozhodování o zahájení operace.

Uzavření mírové dohody v Makedonii přivítal prezident Václav Havel

Uzavření mírové dohody v Makedonii přivítal prezident Václav Havel. Řekl nám to mluvčí hlavy státu Ladislav Špaček.

Ladislav Špaček, mluvčí prezidenta Václava Havla: Pan prezident sleduje situaci v Makedonii již řadu měsíců a věří, že dnešní podpis dohody se stane novým počátkem usmíření, které umožní Makedonii, aby pokračovala v nastoupené cestě v rozvoji demokracie a lidských práv, jehož nedílnou součástí je rovněž ochrana práv menšin.

Rusko nemění své postoje ke smlouvě o nešíření systémů protiraketové obrany

Rusko nemění své postoje ke smlouvě o nešíření systémů protiraketové obrany ani po jednání s americkým ministrem obrany Donaldem Rumsfeldem v Kremlu. Jak z Moskvy informuje zpravodaj Českého rozhlasu Petr Voldán, Spojené státy mezitím chystají značné snížení svého vojenského jaderného potenciálu.

Podle prohlášení Donalda Rumsfelda na tiskové konferenci je zřejmé, že Spojené státy nepotřebují tisíce a tisíce jaderných hlavic, a tak by se brzy mohla změnit struktura jejich jaderných sil. A podle amerického ministra obrany to bude znamenat snížení počtu jaderných zbraní. Po rozhovorech se svým protějškem Sergejem Ivanovem a prezidentem Vladimírem Putinem Rumsfeld připustil, že není reálné doufat, že by Moskva v blízké době změnila svůj odpor proti plánu na nový americký protiraketový deštník. Ruský prezident to potvrdil, když po jednání konstatoval, že ho americký ministr nepřesvědčil o neužitečnosti smlouvy o nerozmisťování protiraketových systémů z roku 1972. Dokument prý nadále považuje za jeden z nejdůležitějších. Rozhovory expertů o vojenských otázkách budou pokračovat začátkem září v Moskvě a při další schůzce ministrů obrany v italské Neapoli.

Hasiči mají pod kontrolou požáry, které pustošily jadranské pobřeží v Dalmácii

Hasiči mají pod kontrolou požáry, které dva dny pustošily jadranské pobřeží v Dalmácii. Do boje s ohněm byla nasazena také policie i armáda. Podle chorvatské agentury Hina spolykaly plameny za dva dny téměř dva tisíce hektarů lesa. Z obcí Zrnovnica a Kučine museli být evakuováni obyvatelé. Pod kontrolou jsou nyní už dvě hlavní ohniska požáru. Kvůli nim bylo v sobotu evakuováno turistické středisko Sparadiči u Šibeniku. České ministerstvo zahraničí ujistilo, že turistům v postižené oblasti nehrozí nebezpečí. Podle mluvčího ministerstva Aleše Pospíšila jsou průjezdné i komunikace, kterých čeští občané v Chorvatsku využívají při automobilové přepravě.

Izrael uzavřel hraniční přechod v Raffáhu mezi pásmem Gazy a Egyptem

Izrael uzavřel hraniční přechod v Raffáhu mezi pásmem Gazy a Egyptem. Podle izraelských a egyptských úřadů nemohou hranici v obou směrech překročit ani Palestinci z pásma Gazy, ani turisté. 150 Palestinců jedoucích z Egypta do Gazy bylo vráceno zpět. Izraelské ministerstvo obrany zdůvodnilo opatření noční přestřelkou mezi Palestinci a izraelskými vojáky právě v Raffáhu.

Německo si dnes připomíná 40.výročí postavení berlínské zdi

Německo si dnes připomíná 40. výročí postavení berlínské zdi, která na téměř třicet let prakticky neprodyšně rozdělila západní a východní část německé metropole. Historik, profesor Jan Nálevka soudí, že ke stavbě vedly především ekonomické důvody.

Profesor Jan Nálevka: Musíme si uvědomit, že Berlín byl rozdělen od konce druhé světové války na čtyři sektory a mezi nimi byla prostupná hranice, takže občané východního Německa odcházeli do západního Berlína bez větších problémů, takže takto ztratil východní Berlín do roku 1961 více než milion lidí, především kvalifikovaných sil, a to nadále bylo pro Ulbrichtův režim neúnosné.

Výročí berlínské zdi znovu nastolilo podle zpravodaje deníku Právo Jana Horáka otázku, zda by se Strana demokratického socialismu PDS jako nástupnická formace bývalé východoněmecké SED měla za zločiny minulosti omluvit.

Jan Horák: Prezident Spolkové republiky Johannes Rau řekl, že postavení zdi bylo zločinem proti vlastnímu lidu, a předseda PDS Lothar Gisi se k tomuto názoru připojil, jenomže to neznamená ještě, že se omluvili vysloveně. Když PDS taky mezi ostatními položila svoje věnce ke zdi nebo k památníkům u zdi, tak se tam našlo několik lidí, kteří prostě tyto věnce pošlapali a dali tím celkem jasně najevo, za koho tu PDS považují, i když na druhou stranu ve srovnání třeba s našimi podmínkami musíme říci, že PDS má dneska daleko více blíže k sociální demokracii nežli ke komunistům.

Zatím nezjištěný člen vedení IPB půjčil fondům Howarda Goldena 467 milionů

Zatím nezjištěný člen vedení Investiční a Poštovní banky půjčil fondům amerického finančníka Howarda Goldena 467 milionů korun na nákup akcií. Československá obchodní banka, která bývalou IPB vlastní od loňského června, však zpět nedostala ani peníze, ani cenné papíry. Podle mluvčího ČSOB Milana Tománka byla podána příslušná trestní oznámení.

Milan Tománek, mluvčí ČSOB: V souvislosti s uzavřením smluv o převodu akcií a právu kupní opce, na niž se také vázalo vyplacení záloh společnostem Central European Privatization Fond a Manhattan Czech Fond, a to na nákup akcií Restitučního investičního fondu. K převodu akcií však nikdy nedošlo a nedošlo ani k vrácení záloh. Přitom zástupce jmenovaných fondů odmítl vrátit ty zálohy s odůvodněním, že představují odměnu za různé činnosti, které byly realizovány podle ústních dohod s konkrétním členem bývalého managementu IPB.

Ozvěny z burzy

Obchodníci na pražské burze jsou po dnešku spokojeni. Od minulé středy, kdy ceny akcií spadly na své šestileté minimum, mohli konečně potvrdit růst všech hlavních titulů. Dokonce ani akcie ČEZ nereagovaly na kampaň v souvislosti s novým spuštěním temelínského reaktoru. Podražily o 1,60 koruny, tedy o 2 % a prodávají se za 80 korun. Další informace má Richard Skácel ze společnosti Raiffeisen Capital and Investment.

Richard Skácel: Na pražské burze převládá názor, že to nejhorší máme již za sebou, a jako důkaz potvrzení korekce nebo trendu akcie dnes mohutně posilovaly. Nejvíce rostly akcie Českých radiokomunikací, a to o 7 %, Telecom zdárně sekundoval s nárůstem 3,5 %. Pozitivní výroky analytiků také pomohly České spořitelně, která vyrostla na rekordních 281 korun, tento titul byl zároveň dnes i nejvíce obchodovaným, za zhruba 135 milionů. Celkově se zobchodovalo slušných 515 milionů.

Spořitelně zdatně sekundovala Komerční banka s obchody za 100 milionů korun, akcií Českého Telecomu se prodalo za více než 90 milionů. Česká koruna je klidná a drží se na 37,70 za americký dolar, euro je za 33 korun a 70 haléřů.

K věci

Jak už jsme vás informovali, ve Skopje dnes došlo k podpisu dlouho očekávané mírové dohody hlavních makedonských a albánských politických stran. O jejím významu a důsledcích si nyní bude Klára Stejskalová povídat s Filipem Tesařem z Ústavu mezinárodních vztahů.

Hlavními body dohody je otázka používání albánštiny, která má být druhým oficiálním jazykem v oblastech s více než 20 % albánského obyvatelstva, a změny v makedonské ústavě. Mohou být s jejím výsledkem spokojeny obě strany nebo některá nakonec musela pro její úspěšné završení výrazněji ustoupit?

Filip Tesař: Já myslím, že ta dohoda opravdu stojí tak napůl, obě strany musely ustoupit, je otázkou, jakého druhu jsou ty ústupky, protože pro Makedonce je ustoupení v oblasti albánštiny jako druhého úředního jazyka, vzdání se cyrilice a makedonštiny jako jediného úředního písma a jazyka a tak dále hrozně emotivní záležitostí, takže ten ústupek fakticky třeba neznamená pro ně nic významného v té funkční rovině, ale je to pocit ohrožení třeba, který to může vyvolat, protože Makedonie sama je mladým státem a Makedonci vlastně mladým národem.

Albánští představitelé dnes smlouvu stvrdili svým podpisem. Nakolik však mají vliv na albánské extrémisty, jak velké je nebezpečí, že právě ozbrojení rebelové příměří poruší a budou pokračovat v násilných útocích?

Filip Tesař: Je možnost, že samozřejmě to příměří dodržováno nebude, faktem je, že to propojení mezi albánskými politiky a povstalci je velké, protože ta komunita albánská v Makedonii je dohromady půlmilionová, tak v tom půlmilionu osob se v podstatě všichni, kdo tam něco znamenají, znají alespoň od vidění nebo z doslechu, ale fakt je, že rebelové budou určitě nedůvěřiví a mohou třeba o sobě dávat vědět občasnými ozbrojenými akcemi, aby neustále udržovali napětí a hlavně makedonské straně dávali najevo, že jsou tady.

Do deseti dnů mají vstoupit na území Makedonie vojenské síly Severoatlantické aliance. Jak bude tato mise přijata civilními obyvateli?

Filip Tesař: No, rozhodně vřeleji bude přivítána Albánci, kteří v NATO budou vidět ochránce, ale během toho už prakticky tříletého účinkování NATO na Kosovu přece jenom ten vztah ze začátku až, který byl v rovině nekritického obdivování NATO, ze strany Albánců také ochladl a ze strany Makedonců, tam, řekl bych, více než polovina Makedonců je spíš blízká třeba srbskému pohledu, to znamená, jsou vůči NATO nedůvěřiví nebo skeptičtí nebo přinejmenším nezaujatí.

Víme, že v Kosovu se odzbrojení sil UCK příliš nepodařilo, jak velkou šanci mají mezinárodní jednotky v Makedonii?

Filip Tesař: Já myslím, že šanci mají, já bych řekl, že si pro to dokonce už připravují terén v kosovském pohraničí, ale musíme si taky uvědomit, že na Kosovu nebyla příliš velká vůle, především politická, se o to odzbrojení skutečně snažit, takže tady, pokud bude vůle, tak to půjde, tím spíše, že se jedná o mnohem menší vojenskou formaci, než byla ta UCK na Kosovu.

Dnešní dohoda je určitě pozitivním a vítaným krokem. Myslíte si, že je také definitivním krokem k mírové budoucnosti v oblasti?

Filip Tesař: No, je hlavně jenom jedním krokem a realizace bude, si bude vyžadovat neustálé úsilí udržovat ty zúčastněné strany v jednání, takže úsilí, které bylo před podpisem bude následovat nevyhnutelně i teď po podpisu, není to žádný předěl, zlom, je to prostě jeden krok, ale krok k nějakému uklidnění to zřejmě je.

Děkuji za rozhovor. Hostem pořadu K věci byl Filip Tesař z Ústavu mezinárodních vztahů.

Spustit audio
autoři: Jan Rosenauer, Jana Petrová