Ozvěny dne 10. 8. 2001

Lék na snížení cholesterolu se stahuje z prodeje

Lék na snížení cholesterolu, na který ve světě zemřelo 40 lidí, se začal stahovat i z našich lékáren. Lék vyrábí pod názvem Lipobay německý koncern Bayer. Francouzská firma Laboratoires Fournier ho dodává na český trh pod názvem Cholstat. Lipobay i Cholstat mají obdobné vedlejší účinky. Způsobují poruchy činnosti jater, bolesti hlavy a břicha, zácpu, průjem, nadýmání a bolesti svalů. Může také nastat akutní rozpad svalů, na který v Německu zemřeli čtyři lidé. Lipobay na celém světě užívá 6 milionů lidí. U nás bere Cholstat asi 5 tisíc pacientů. Preparát zmizí také z ruských lékáren. Podle moskevského zpravodaje Českého rozhlasu Petra Voldána bude Lipobay z ruských lékáren stažen příští týden.

Protože je ale technicky složité stáhnout preparát okamžitě, uskuteční se celá akce během týdne. Informovala v Moskvě zástupkyně pro distribuci léku na snižování cholesterolu v krvi pro Rusko Karina Petrofjanová. Potvrdila zároveň, že rozhodnutí koncernu Bayer přichází poté, co vyšlo najevo několik úmrtí. Podle ní jen ve Spojených státech zemřelo 31 lidí. Jak připomíná agentura Interfax, preparát Lipobay se v ruských lékárnách objevil v roce 1999 po dvojích zkouškách předních kardiologických střediscích země. Jak zdůraznila zástupkyně firmy Bayer pro Rusko, na jeho území nebyly případy úmrtí po aplikaci Lipobaye zaznamenány.

Spuštění JE Temelín

Jaderná elektrárna Temelín bude spuštěna o víkendu. Radiožurnálu to řekla šéfka úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. První blok byl mimo provoz od května, kdy se projevily problémy s turbínou. Další od reportéra Dušana Valenty.

Elektrárna se připravuje na opětovné spuštění. Cílem je dostat se na minimální kontrolovaný stav.

Dana Drábová, Státní úřad pro jadernou bezpečnost: Probíhají ale práce v režimu čtyři těsně před přechodem do režimu tři. To znamená, dohřívání primárního okruhu.

Až se Temelín vyhřeje, začne manipulace s řídícími tyčemi. Obsluha tím elektrárnu de facto spustí. Stane se tak po tříměsíční opravě vibrující turbíny.

Václav Vašků, mluvčí Greenpeace: V téhle chvíli už se těch závad dá napočítat tolik, že se dělají celé seznamy.

Upozorňuje mluvčí Greenpeace Václav Vašků. Podle něj není největším problémem turbína, ale chladicí potrubí reaktoru.

Václav Vašků, mluvčí Greenpeace: O té věci se moc nemluví. Vyšetřovala jí policie a vyhýbá se odpovědi, jak to vlastně dopadlo.

Na šetření spolupracoval také úřad pro jadernou bezpečnost. Jeho šéfka Dana Drábová odmítá tvrzení aktivistů. Jasně říká, Temelín nemá s potrubím žádné problémy.

Dana Drábová, Státní úřad pro jadernou bezpečnost: Akustické emise prokazují, že ty svary mají patřičnou kvalitu a že tam nedošlo k tomu, co bylo popisováno.

Zatím elektrárna prodělala na 600 testů. Po spuštění ji čeká další tisícovka. Zkušební provoz má být zahájen v únoru příštího roku.

Odpor Rakouska proti Temelínu neochabuje. Na poslední chvíli dnes rakouští odpůrci Temelína odvolali blokádu hraničního přechodu Gmünd, České Velenice i následnou demonstraci. Radikální platforma Stop Temelín chtěla zablokováním hranice odpovědět na chystané obnovení zkušebního provozu v jaderné elektrárně. Nesouhlas s postupem české strany vyjádřila také oficiální rakouská místa. Podle rakouského Ministerstva životního prostředí neexistuje pro znovuspuštění jihočeské elektrárny žádný důvod.

Družstevní záložna Mavel je v konkurzu

Družstevní záložna Mavel je od dnešního dne v konkurzu. Rozhodl o tom Krajský soud v Brně po téměř roční nucené správě v kampeličce. Co nyní čeká více než 1400 vkladatelů Mavelu, to Michalu Filovi z brněnské redakce Českého rozhlasu prozradil soudce Jan Kozák.

Jan Kozák, soudce: Členové družstevní záložny dostanou část prostředků od zajišťovacího fondu. Maximálně však částku 100 tisíc korun. A zbytek pohledávek byl uspokojen v rámci konkurzního řízení.

Celkem bylo v době vyhlášení nucené správy evidováno v družstevní záložně Mavel více než 134,5 milionu korun. Ty však byly použity již dříve takovým způsobem, že kampelička neměla na výplaty vkladů a stala se nesolventní. To byl také důvod návrhu na konkurz. Potvrdil to nucení správce Bohumil Petráš.

Bohumil Petráš, nucený správce: První oblastí bylo poskytování úvěrů členům družstevní záložny. Mezi tyto členy patřili i lidé, kteří byli ve vedení družstevní záložny. Druhou oblastí bylo poskytnutí 30 milionů do dceřiné společnosti Levam. V této souvislosti je třeba říct, že se jednalo o neoprávněný převod peněžních prostředků. A bylo 30 milionů poskytnuto Rodinné družstevní záložně se sídlem v Moravských Budějovicích, které dodnes nebyly vráceny.

Vládě se nedaří řešit problémy Romů

Vládě se nedaří řešit problémy Romů a ti proto utíkají do zahraničí. Připustil vicepremiér Pavel Rychetský. Jeho schůzku s představiteli romských organizací sledovala Pavla Kvapilová.

Bezpečnost, zaměstnanost, vzdělání a bydlení. S tím se nám, i když se snažíme, nedaří pohnout, řekl Rychetský.

Pavel Rychetský, vicepremiér: Zásadní obrat k lepšímu zatím jsme nezaznamenali.

Všichni se dnes shodli na tom, že vůbec nejhorší je to s bydlením. Za to kritizovala kabinet velmi ostře Marta Tulajová z meziresortní komise pro záležitosti romské komunity.

Marta Tulajová: Tato vláda nemá vybudované sociální bydlení, ale přeskočila velice rychle k holobytům. Ona vlastně vystěhovává Romy z bytových jednotek, které jsou pro každého občana, a nastěhovává je do holobytů.

Není pak nic výjimečného, když v jedné místnosti bydlí i 12 lidí, dodává Tulajová. Vláda by se proto podle ní měla snažit zajistit Romům tak zvané sociální bydlení, jako je to například v Německu. Na to kýve jednoznačně i vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Jařab. I on souhlasí a říká, že něco by se s tím udělat mělo, i když peněz ve státním rozpočtu nepřebývá.

Jan Jařab, vládní zmocněnec pro lidská práva: Myslím si, že to je jedna z věcí, na které by se peníze najít měly. Že by se asi potom měly někde nějaké priority přehodnotit. Ta rozpočtová kouzla po mně ale nechtějte.

Jak pomoct Romům a předejít tak další emigraci, o tom se vláda bude radit hned po svých prázdninách. Jak řekl vicepremiér Pavel Rychetský, bude to zřejmě v posledním srpnovém týdnu.

Situace v Makedonii

Makedonie hlásí další mrtvé vojáky. Příslušníci vládních sil se tentokrát nestali oběťmi albánských povstalců, ale armádní vůz najel na minu. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí makedonského Ministerstva obrany Marian Gjurovský.

Marian Gjurovský, mluvčí makedonského Ministerstva obrany: Bohužel musím potvrdit, že 8 makedonských vojáků zemřelo a dalších 6 bylo zraněno. Při vojenském transportu mezi vesnicemi Ljubovci a Ljuboten nedaleko Skopje najel vůz na minu. Touto cestou přitom jezdili vojáci dodnes bez problémů. Bohužel se neštěstí stalo v den, kdy se lidé z města Prilep chystali pohřbít 10 vojáků, kteří zahynuli ve středu při přestřelce s albánskými povstalci.

S ohledem na zhoršující se bezpečnostní situaci v Makedonii české Ministerstvo zahraničí nedoporučuje občanům cestovat do této země. Ministerstvo zároveň upozornilo, že na makedonském území nemůže poskytovat adekvátní konzulární služby.

Dva Češi zemřeli při tragické nehodě v Rakousku

V Rakousku pokračuje vyšetřování tragické noční autonehody. V odstavném pruhu dálnice směrem na Vídeň při ní zahynuli dva čeští občané a další byl těžce zraněn. Podrobnosti zjišťovala vídeňská zpravodajka Radiožurnálu Marie Woodhamsová.

K neštěstí došlo na cestě z Grazu do Vídně. Řidiči českého nákladního auta se porouchal chladič. Zastavil na odstavném pruhu dálnice. Asi po 10 minutách přijelo servisní vozidlo, také české nákladní auto, které se mu snažilo pomoci. Vzápětí projížděl kolem rakouský kempinkový vůz, jež z dosud nezjištěných důvodů do skupinky Čechů narazil. Dva z nich na místě usmrtil a jednoho těžce zranil. Přesto, že byl dnes operován, lékaři nadále hovoří o akutním nebezpečí ohrožení života. Podle neoficiálních informací čeští řidiči dodrželi při parkování potřebná bezpečnostní opatření. Rakouskou řidičku, v jejímž autě byly zraněny čtyři osoby, policie předběžně obvinila z těžkého ublížení na zdraví s následky úmrtí. Tragická autonehoda bude mít soudní dozvuky.

Situace v Palestině a Izraeli

Nejnovější tragické atentáty v Izraeli nutí mnoho obyvatel odejít ze země. Odrazují i mnoho zahraničních turistů. Židovský stát však nabízí velké množství pamětihodností i koupání v moři a na tato místa míří i čeští turisté. Zda kvůli posledním útokům se jejich počet zmenšil a zda je Izrael pro turisty bezpečný, to zjišťoval Robert Mikoláš.

Včerejší útok patřil k nejkrvavějším za celý uplynulý rok. Násilí se stupňuje, tak už asi 50 tisíc obyvatel, zejména těch, co mají dvojí občanství, aspoň na čas odjíždí ze země. Českému rozhlasu to potvrdila česká studentka, která byla mezi očitými svědky posledního atentátu.

Studentka: Není náhodou, že letenky z Izraele do zahraničí jsou takřka vyprodané, protože lidé se snaží alespoň dovolenou trávit mimo Izrael a trošku relaxovat.

Izrael vždy patřil k hlavním lákadlům pro zahraniční návštěvníky. I oni se však podle české konzulky v Tel Avivu Ivany Zuntové nyní této zemi vyhýbají.

Ivana Zuntová, konzulka: Turistika v Izraeli v podstatě je mrtvá už několik měsíců vůbec ze všech zemí na světě. Dokonce ani poutníci nepřijíždějí v tom množství, jako bylo dřív zvykem.

Důvodem současného nízkého počtu turistů je ale i to, že hlavní sezóna začíná až v říjnu. Navíc, jak dodává spolumajitel jedné z našich cestovních kanceláří specializovaných na Izrael Jan Lererbretier, známá letoviska jsou mimo ohniska napětí.

Jan Lererbretier: Ty střety probíhají na místech, která jsou pod palestinskou správou. Neprobíhají v typických letoviscích.

Jak potvrdil mluvčí českého Ministerstva zahraničí Aleš Pospíšil, za bezpečná je považuje i naše diplomacie.

Aleš Pospíšil, mluvčí Ministerstva zahraničí: Násilí nemusí české turisty ještě nutně odradit od návštěvy svaté země. A zejména organizovanou turistiku, kdy se turisté řídí radami tour operátorů a průvodců, považujeme za bezpečnou.

Nový model škodovky

Nový model mladoboleslavské škodovky, který bude představen na frankfurtském autosalonu na počátku září, se bude jmenovat Superb. Podrobnosti připojuje Petr Jansa.

Škodovka při volbě nového názvu opět sáhla do historie. Stejně jako v případech Felicie a Octavie. Nový název Superb znamená v angličtině nádherný, prima, skvělý nebo skvostný. A stejné jméno nesla limuzína vyráběná v letech 1934 až 1947, která byla používána také pro vládní účely. Podrobnosti k novému modelu nám sdělil Evžen Krauskopf ze Škoda Auto.

Evžen Krauskopf, Škoda Auto: Nový Superb je 4,8 metru dlouhý, 1,7 metru široký a 1,4 metru vysoký. A disponuje rovněž velmi prostorným interiérem. Bude vybaven třemi zážehovými motory, z nichž nejsilnější bude 2,8 litr o výkonu 142 kilowatt. Světová premiéra vozu proběhne ve Frankfurtu, kde budou zveřejněny také další podrobnosti k našemu novému modelu.

Na trhu by se měla nová škodovka objevit do konce roku.

Epidemie salmonelózy ve Vsetíně

Epidemie salmonelózy, která v těchto dnech postihla asi 100 občanů Vsetína, zvolna ustupuje. Způsobilo ji závadné jídlo v tamní restauraci, kde se stravovali hlavně důchodci. Infekční oddělení vsetínské nemocnice sice stále přijímá nové pacienty, ale většina postižených je už doma. V nemocnici zůstává asi 30 lidí. Dále informuje Michal Svatoš, Český rozhlas Ostrava.

Stav pacientů, kterými jsou výhradně lidé důchodového věku, označila lékařka Dana Panovcová za stabilizovaný.

Dana Panovcová, lékařka: Teď už je neohrožuje dehydratace, to už jsme zvládli, ale jejich základní onemocnění. Většinou nějaké nádory zhoubné. Já si myslím, že během příštího týdne, že víceméně většinu propustíme.

Epidemii salmonelózy ve Vsetíně způsobilo jídlo z tamní restaurace Kohútek. První výsledky kontrolních odběrů vzorků z restaurační kuchyně potvrdily, že dodržování hygienických předpisů při přípravě jídel rozhodně nebylo v pořádku. Podle ředitelky Okresní hygienické stanice ve Vsetíně Marty Orodinové je vina provozovatelů jednoznačná.

Marta Orodinová, Okresní hygienická stanice ve Vsetíně: Tam došlo ke křížení provozu té stravy surové a vařené. Kdyby se dodržovalo to, co se dodržovat má, tak se z toho nerozjede ta epidemie.

Provozovateli hrozí pokuta až 2 miliony korun.

Zrušení přehlídky metalové hudby

Den před začátkem museli litoměřičtí pořadatelé zrušit jednu z největších přehlídek metalové hudby u nás, tradiční litoměřický festival Dynamo North Power Jam. Měly se zúčastnit na tři desítky kapel od nás i ze zahraničí. Hlásí se Miroslav Cimr, Český rozhlas Ústí nad Labem.

Stop osmému ročníku Dynama vystavily podle pořadatele Jiřího Lánského nesplněné platební podmínky od jednoho z hlavních sponzorů. A dále problémy s areálem a okolní plochou. Předsedkyně litoměřických kynologů Iva Valachová však upřesnila, že organizace jim plochu kynologického cvičiště nepronajala proto, že na rozdíl od let minulých nesplnili hned několik bodů smlouvy. Přes příslib nezaplatili ani v okamžiku, kdy se měl areál otevírat pro techniku a stánkaře. Dluhy z loňska prý mají i vůči městu Terezínu, v jehož katastru se část areálu nachází.

Situace na burze cenných papírů

Akcie na burze postrádaly v závěru týdne jasný směr a oba hlavní indexy zůstaly oproti včerejšku prakticky beze změny. Na burze cenných papírů se uskutečnily obchody v objemu 3,2 miliardy korun. Další podrobnosti připojuje analytik Komerční banky Dan Karpíšek.

Dan Karpíšek, analytik Komerční banky: Dnešní obchodování s akciemi začalo velmi pozitivně. Index PX-D dopoledne posiloval o více než 1 % především díky zájmu investorů opět o akcie telekomunikačních společností Českého Telecomu a Českých radiokomunikací. Nicméně během odpoledne začali investoři právě od těchto titulů vybírat zisky a ty se postupně přehouply, pak se začaly ztrácet a spolu s poklesem akcií ČEZu způsobily, že index svoje ztráty během odpoledne úplně vymazal.

Česká měna zažila klidné obchodování vůči euru. To se prodávalo za 33, 90. Marka za 17,30. Koruna pokračovala v posilování vůči dolaru. V závěru obchodního dne se dolar prodával za 37,83.

Výzkum kmenových buněk

S rozpaky reaguje svět na rozhodnutí George Bushe povolit výzkum kmenových buněk. Americký prezident v televizním projevu v noci na dnešek kývnul na omezené státní dotace na přibližně 60 existujících projektů, které se takovým výzkumem zabývají. Své rozhodnutí jsem pečlivě zvážil a modlím se, aby bylo správné. Řekl Bush. V čem může být správné a v čem jsou rizika? O tom bude teď mluvit Pavla Kvapilová s doktorem Petrem Příhodou, který vyučuje etiku na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

Pane doktore, dobrý večer.

Petr Příhoda, 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze: Dobrý večer.

Můžete nám nejdřív vysvětlit co to vlastně je ona kmenová buňka a k čemu se tímto rozhodnutím otevírají dveře?

Petr Příhoda, 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze: No, kmenová buňka je velmi nezralá buňka, kterou získáváme z rýhujícího se lidskýho zárodku. A ona i když je taková nezralá, nevyhraněná, ona má úžasný talent stát se jakoukoli diferencovanou buňkou. Když třeba máte chorobnou tkáň jaterní a vpravíte jí tam, ona se stane zdravou jaterní buňkou, nebo nervovou a tak dále.

Takže čemu by toto rozhodnutí mohlo pomoct? Co by všechno mohlo pomoct léčit?

Petr Příhoda, 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze: No, je to taková záloha, řekl bych, jakoby náhradních součástek, jednoduše řečeno, pro opotřebované tkáně lidského těla. Takže řada nemocí, která spočívá v degenerativních procesech, tak může být tímhle způsobem léčitelná.

Je to snad vůbec jedna z nejsložitějších otázek, které svět na přelomu tisíciletí řeší. Vy jste spíš proti, jak jste mi říkal už předtím. Proč? V čem jsou největší rizika podle vás?

Petr Příhoda, 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze: No, protože je zatím dokážeme dobývat pouze z lidských embryí, tak tady vzniká nebezpečí, že ten jaksi úžasný profit jaksi z této techniky nám zabrání uvažovat soudně, jestli je to dobře, že je získáváme z embryí. Prostě naše argumenty se stanou úmyslnými. Nebojím se říct prostě podrazáckými. Prostě budeme o tom uvažovat účelově. A myslím, že není dobře, že se získávají z lidských embryí, protože já se domnívám, že lidský život začíná jaksi jeho početím. Takže my vlastně budeme vytvářet lidi proto, abychom měli náhradní součástky pro jiné lidi.

Může se z toho stát i určitý byznys?

Petr Příhoda, 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze: No, to nepochybně. Já myslím, že právě tyhle tlaky si vynutily jaksi to rozhodnutí amerického prezidenta, který sám, myslím, že k tomu má taky velmi rezervovaný, ba dokonce negativní postoj.

Kontroverzní bádání každopádně vyžaduje velkou etickou kontrolu. To říkají všichni. Jaké jsou tam pojistky, aby se nezašlo dál než k věcem, které by mohly být pro člověka užitečné, jak jste mluvil například o léčení některých těch nemocí?

Petr Příhoda, 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze: No, já se obávám, že takové pojistky spolehlivé neexistují. Jistě asi někteří badatelé si třeba řeknou, že touto cestou se ubírat nebudou, ale určitě se najdou jiní, kteří se tudy ubírat budou. Jako třeba ten italský embryolog, který se rozhodl, že bude klonovat člověka, třebaže většina odborné veřejnosti je zatím proti tomu.

Proč to všechno vůbec v poslední době podle vás tolik vyplouvá na povrch? Je to touha lidí zkusit něco nového? Je v tom určité dobrodružství?

Petr Příhoda, 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze: Pro badatele je to jistě dobrodružství i jistá taková badatelská ješitnost. No, a pro širokou veřejnost je to prostě perspektiva léčitelnosti těch nemocí, která jaksi tento projekt činí nesmírně lákavým.

Doktor Petr Příhoda pro Český rozhlas. Děkuju. Na slyšenou.

Petr Příhoda, 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze: Na shledanou.