Ozvěny dne 1. září 2005

Přehled zpráv

Následky hurikánu Katrina jsou děsivé. V New Orleans platí výjimečný stav.

Slovenská koalice se rozpadá. Končí spolupráce s Aliancí nového občana.

Školáci se vrátili do lavic, ruský Beslan si připomíná rok od krvavé katastrofy.

Letiště Ruzyně slavnostně zprovoznilo část nového terminálu.

Začínají Ozvěny dne 18, provázet vás bude Pavel Prouza.

V Americe po hurikánu Katrina

Řádění hurikánu Katrina v amerických státech na pobřeží Mexického zálivu způsobilo mnohamiliardové materiální škody. Podle tamních úřadů přišly o život stovky a možná i tisíce lidí. Průběh záchranných prací v postižených oblastech monitoruje redaktor Pavel Novák.

Pavel Novák: Některé regiony zasažené hurikánem jsou stále odříznuté od světa. V zaplavených oblastech jsou lidé evakuováni ze střech domů vrtulníky. Symbolem boje s živlem se stalo město New Orleans. Protržené hráze jezera Pontchartrain způsobily zaplavení 80 procent města. Vojenští ženisté chtějí průrvy v hrázích ucpat několikatunovými pytli s pískem, které mají na místo dopravit těžké vrtulníky. Vodu z ulic New Orleans bude třeba odčerpat. Město leží pod úrovní moře a voda odtud sama nemá kam odtéct. Kvůli rostoucí intenzitě rabování vyhlásil starosta New Orleans ve městě výjimečný stav a přikázal části jednotek Národní gardy, aby se místo záchranných prací věnovaly boji s kriminalitou. Do postižených oblastí míří posily v podobě deseti tisíc příslušníků Národní gardy. Putuje tam ale i materiální pomoc z celé Ameriky. Například lidé v Los Angeles oplácejí pomoc, kterou přijali po zemětřesení v roce 1994.

Nick Samaniego: Jídlo, stany, pitná voda, to jsou v tuto chvíli základní potřeby, které těmto lidem posíláme. Jsou to naši sousedé, kteří nám pomohli v 94 po zemětřesení a požárech. Jestli my teď můžeme podat pomocnou ruku, tak to uděláme.

Pavel Novák: Řekl rozhlasové stanice Voice of America mluvčí Červeného kříže v Los Angeles Nick Samaniego. Hurikán vyřadil z provozu většinu rafinerií na americkém pobřeží Mexického zálivu. Už před příchodem Katriny vzrostla cena benzínu. Vláda musela dát otevřít palivové rezervy. Analytici se domnívají, že tato přírodní katastrofa zpomalí americkou ekonomiku. Prezident George Bush prohlásil, že obnova zničených oblastí bude trvat léta.

George Bush: Lidé na pobřeží Mexického zálivu budou potřebovat naši pomoc dlouho. Stojí před námi dosud nevídané úkoly. Nepochybuji ale, že se s nimi úspěšně vyrovnáme. Chápu, že teď se těm, co byli postiženi, zdá být situace zoufalá. Věřím ale, že časem se dá vše zase do pořádku. Obce budou vzkvétat a město New Orleans se zase postaví na nohy.

V samotném New Orleans se situaci už třetí den nedaří dostat pod kontrolu. Záchranné operace přerušuje boj s chudinskými černošskými gangy. Ohrožena je také největší akce, kterou je evakuace 25 tisíc lidí ze sportovní haly Superdom. Zpravodaj Českého rozhlasu Miroslav Konvalina teď v Ozvěnách dne živě. Mirku, v New Orleans se znovu střílí, jaké máte podrobnosti?

Miroslav Konvalina: Jak jsem vás včera večer informoval, mezi New Orleans a Houstonem měly jezdit kolony školních a vězeňských autobusů s cílem evakuovat halu Superdom v New Orleans do více než 500 kilometrů vzdáleného texaského Houstonu, do lépe vybavené haly Astrordom pro 25 tisíc lidí. V Superdomu už byly ucpané toalety, odpadků tolik, že zdravotníci chodili v maskách a úplný chaos. Skupina lékařů dorazila na místo s ozbrojeným doprovodem. Je nezbytné dostat ještě asi 40 tisíc lidí z města pryč, ale evakuace z poničeného Superdomu musela být pozastavena, protože někdo nad ránem střílel na vojenskou helikoptéru. Po přerušení evakuace hlásila televize FoxNews střety a zapalování odpadků před Superdomem, odkud se lidé chtějí za každou cenu dostat. Na místo se dostávají další zásahové jednotky, násilí páchají prý malé skupiny, převážen Afroameričanů z chudinských čtvrtí New Orleans, které ovládaly zločinecké gangy.

A jak vypadá situace v jiných uprchlických střediscích?

Miroslav Konvalina: Tak, situace v New Orleans je extrémní, ale ve vnitrozemí v Baten Rouge a tady v Alexandrii je zatím klid. Do Luisiany bude přesunuto 18 tisíc členů Národní gardy. Obyvatelé se začínají obávat uprchlíků z New Orleans, protože ti mají zbraně, které ukradli v obchodech. Před obchody a pumpami jsme už viděli ozbrojence v uniformách. Lidé se sami ozbrojují, aby chránili své domovy, než vláda nastolí pořádek. Zejména malá evakuační centra při kostelích a v tělocvičnách jsou ale bezpečná, vaří se tu dokonce domácí teplá jídla, lidé nosí uprchlíkům oděvy, dětem i dospělým, podle lékařů nejsou zdravotní problémy tady v centrální Luisianě. Přijíždí sem ale tolik lidí, že i tady se situace může rychle zhoršit a vymknout kontrole. Nejrizikovější skupinou jsou podle lékařů staří a nemocní lidé s cukrovkou, srdečními problémy. Těm mohu dojít léky a když nemají peníze, nemocnice je sice musí ošetřit, ale budou tam velké fronty. Také v sousedním Texasu otevřeli řadu nových evakuačních center, kde jsou lehátky, deky, polštáře. Lidé se konečně vyspí, osprchují, na dětem je znát stres, viděl jsem černošskou dívku, jak se celá klepala, zraněnou starou paní, která nechtěla ani v autobuse sundat plovací vestu a takové neštěstí ve tvářích matek jsem ještě neviděl.

Vládní krize na Slovensku

Na Slovensku naplno propukla vládní krize. Vládní koalice v původní podobě skončila. Po dnešní mimořádné schůzce předsedů všech tří stran oznámil premiér Mikuláš Dzurinda, že už nebudou spolupracovat s Aliancí nového občana vedenou Pavlem Ruskem. Šéf této strany na jednání pozván nebyl, jak dodává zpravodajka Radiožurnálu Renata Havranová, ministři za Alianci zatím ve vládě zůstávají. Také křeslo šéfa resortu hospodářství připadne Ruskovým kritikům z ANO.

Renata Havranová: Vypovězením koaliční dohody vyvrcholila kauza směnek v hodnotě víc než 100 milionů korun, které podepsal bývalý ministr hospodářství a šéf ANO Pavol Rusko. 8 poslanců z 11členného klubu liberálů nabídlo premiérovi svoji podporu. Ten je po dnešní poradě s ostatními partnery, křesťanskými demokraty a maďarskou stranou přijal. Dzurinda se také rozhodl, že nevyhoví Pavlu Ruskovi a neodvolá ministry kultury a zdravotnictví Františka Totha a Rudolfa Zajace. O novém ministru hospodářství rozhodne skupina Ruskových stranických odpůrců a zakladatelů platformy v průběhu několika dnů. Aliance nového občana označila dnešní krok za politicky absurdní. Jde podle ní o důkaz toho, že nešlo o nic jiného, než politické, osobní a mocenské zájmy koaličních partnerů.

Začal nový školní rok

Osiřelé školy se zaplnily dětmi. Netřeba snad připomínat, že začal nový školní rok. Do lavic zasedlo v základních a středních školách na milion čtyři sta tisíc žáků. První den před i za katedrou rekapituluje redaktorka Jana Lejpová.

Jana Lejpová: Nejprve dejme slovo Elišce ze 4. třídy Základní školy Legerova v Praze 2, kde ráno ještě před zvoněním natáčela kolegyně Lucie Husárová.

Projev Elišky: Já jsem se strašně těšila.

Lucie Husárová: A na co nejvíc?

Projev Elišky: No, na moji kamarádku.

Lucie Husárová: A na učení?

Projev Elišky: Hm, na to taky.

Lucie Husárová: A co tě baví nejvíc?

Projev Elišky: Tak prvouka a výtvarná výchova.

Lucie Husárová: A co taková matematika?

Projev Elišky: Tak ta mě vůbec nebaví.

Jana Lejpová: I když malou Elišku nebaví matematika a určitě není sama, přesto by se všechny děti teď měly po prázdninách uklidnit a věnovat se učení. Mnoho sil jim ve svém projevu popřála i ministryně školství Petra Buzková.

Petra Buzková: Začínáme další školní rok toho nelehkého a náročného podniku, kterému se říká vzdělávání. Přeji vám všem, aby v něm bylo víc radosti než starostí.

Jana Lejpová: Sice je 1. září oficiálním datem nového školního roku, přesto se našly školy, kde začnou až v pondělí. Například k nim budou patřit i děti z liberecké Základní školy Husova. Proč, to vysvětluje ředitelka školy Blanka Rajndlová.

Blanka Rajndlová: Škola realizuje investiční projekt FARE, vyměňuje všechna okna, maluje celou budovu a vlastně dochází i k modernizaci učebny výpočetní techniky.

Jana Lejpová: Nový školní rok neznamená jen radosti, ale hlavně starosti. Děti jsou po dvou měsících prázdnin nesoustředěné a roztěkané a tak se může stát, že při cestě do školy podcení nebezpečí, které na ně číhá na silnici od jedoucích aut. Policisté proto dnes zpřísnili hlídky na přechodech před školami a měřili rychlost. Počet provinilců kupodivu nebyl tak velký. Tak věřme, že to tak zůstane i nadále.

Školu neopustíme ani po Ozvěnách dne. Radiofórum se zaměří na téma školní uniformy a sociální tlak na děti.

Roční smutné výročí beslanské tragédie

Severoosetský Beslan na jihu Ruska dnes v první školní den přepadl obrovský smutek. Přesně po roce si totiž tamní lidé připomněli tragédii, kdy teroristické komando přepadlo Základní školu číslo 1 v Beslanu. Tři dny drželo více než tisíc rukojmí v budově školy. Útok nakonec nepřežilo 331 osob, 186 obětí byly děti. Vyšetřování tragédie není dodnes uzavřeno, což jen zvyšuje hněv pozůstalých. Atmosféru smuteční akce z Beslanu zaznamenal přímo na místě zpravodaj Českého rozhlasu Petr Vavrouška.

Petr Vavrouška: V ruinách základní školy byly rozestavěné reproduktory, ze kterých se několik hodin linula smuteční hudba. Stovky lidí přicházely s květinami do tělocvičny, kam přesně před rokem zahnalo teroristické komando většinu rukojmích. Na zdech byly rozvěšené portéry obětí, pod kterými zapalovali pozůstalí svíčky. Pláč a nářek žen, které přišly před rokem o své děti nebo muže, to byla hlavní kulisa vzpomínkové akce v Beslanu. Žádné projevy politiků, jen tichý zpěv sboru pravoslavných mnichů. Údery zvonů pak odpočítaly minutu ticha. Rozruch způsobil pouze nečekaný příchod bývalé ředitelky školy, kterou většina místních dodnes podezírá ze spojení s teroristy. Jen přítomnost desítek policistů ji ochránila od fyzického napadení pozůstalými. Další rozloučení s oběťmi teroristického útoku následuje v sobotu na hřbitově v Beslanu. Do té doby jsou v Severní Osetii zakázány jakékoliv zábavné programy.

Výstavba pohraničního terminálu do Gazy

Izrael zahájí výstavbu pohraničního terminálu pro vstup Palestinců z Egypta do pásma Gazy. Udělá to i přes nesouhlas Egypťanů a Palestinců. Jak dodává zvláštní zpravodaj Radiožurnálu Jan Šmíd, tímto rozhodnutím ale může židovský stát vztahy s Palestinci výrazně zkomplikovat.

Jan Šmíd: Izrael si chce tímto hraničím přechodem udržet celní kontrolu nad výrobky, určenými k prodeji v Izraeli i kontrolu nad vstupy osob do pásma Gazy po úplném stažení izraelských jednotek. Možnost výstavby terminálu však na schůzce s Šaronem egyptský zmocněnec pro bezpečnostní otázky Omar Sulejman odmítl a proti jsou i Palestinci. O stavbě terminálu však Izraelské ministerstvo obrany už rozhodlo. Většina Izraelců je dnes přesvědčena o tom, že odchod z Gazy byl správný.

Projev účastníka: Cítím, že se napětí nezmenšuje, pořád ještě čekám, že se může objevit nějaký teroristický útok, který by tento krok zpochybnil, ale už jsme si na to zvykli. Myslím, že by mělo pokračovat i stahování ze západního břehu Jordánu a v každém případě podporujeme veškerá bezpečností opatření a kontrolu v obtížných oblastech, jako je právě vstup do Gazy.

Jan Šmíd: Prohlásil pro Český rozhlas student politologie z Tel Avivu.

Přehled dalších zpráv

Stát zajistí vyčištění pozemků v areálu bývalých Rudných dolů v Příbrami. Při své návštěvě města to slíbil ministr průmyslu Milan Urban. Zhruba šestihektarový pozemek tak poslouží částečně k výstavbě bytů a částečně jako průmyslová zóna.

Hospodaření státu skončilo v srpnu přebytkem 10 miliard korun. Proti stejnému období minulého roku se tak zlepšilo o více než 60 miliard. Jde o nejlepší srpnový výsledek za posledních 10 let.

Ze smrti třináctiletého oštěpaře z Pardubic, který před rokem zemřel na následky zranění po atletickém mítinku v Liberci, bude obviněn jeho starší kamarád, který oštěp hodil. Liberecký státní zástupce totiž neshledal vinu na straně organizátorů sportovní akce.

Nouzové přistání našeho letadla ve Francii

Ve francouzském Bordeaux dnes nouzově přistálo letadlo, které patří české letecké společnosti Travel Service. Letělo ze skotského Glasgowa do španělského Alicante. Důvody nouzového přistání vysvětluje mluvčí Travel Servisu Vlaďka Dufková.

Vlaďka Dufková: Letadlo typu Boening 737 má od naší společnosti pronajaté na šestiměsíční kontrakt společnost FlyGlobeSpan. Vzhledem k tomu, že se objevily indikace, že by mohlo dojít k poklesu tlaku v kabině, posádka okamžitě zareagovala, učinila nezbytné bezpečnostní postupy a ještě během klesání letadla se prokázalo, že šlo o planý poplach. Bezpečnost cestujících nebyla v žádném případě ohrožena a na palubě nebyli žádní Češi.

Nový terminál na Ruzyni

Už od zítřka začne sloužit cestujícím letiště Ruzyně v Praze část nového terminálu. Slavnostně ji dnes otevřel premiér Jiří Paroubek. Nástupní prst s deseti gejty a spojovací objekt propojující starou halu s budoucím terminálem pomohou ulevit už tak přetíženému letišti. Cestující se tak mohou těšit na větší pohodlí. U slavnostního otevření byla i redaktorka Hana Jurášková.

Hana Jurášková: Moderní interiér haly, prostor pro cestující, kavárny, restaurace a obchody, přesně tak vypadá nová část terminálu Sever 2. Tato část bude podle generální ředitelky letiště Praha Hany Černochové odbavovat především cestující na linkách po Evropě.

Hana Černochová: Ta budova je zase modernější, krásná, dobře vybavená, takže se tam budou cítit velmi dobře.

Hana Jurášková: Podle premiéra Jiřího Paroubka je letiště přínosem pro rozvoj České republiky v mnoha směrech. Výstavba terminálu stála necelých 9 miliard korun. Stát do této stavby ale nepřispěl ani korunou.

Jiří Paroubek: Projekt je tedy financován výhradně z vlastních zdrojů České správy letišť a státní finance v tom nefigurují ani korunou.

Hana Jurášková: Loni odbavilo letiště téměř 10 milionů lidí. Letos se počítá až s 11 miliony odbavených pasažérů. Podle ministra dopravy Milana Šimonovského přestává být Ruzyně středoevropským letištěm a stává se evropským.

Milan Šimonovský: Plná liberalizace přináší výsledky, které vidíte okolo sebe a to je cesta i pro ostatní odvětví dopravy.

Hana Jurášková: Terminál Sever 2 bude kompletně otevřen v lednu příštího roku.

Zemřel Richard Honzovič

Dnes ve věku 71 let náhle zemřel někdejší známý televizní a rozhlasový hlasatel Richard Honzovič. Vzpomínku připravila redaktorka Silvie Prachařová.

Silvie Prachařová: Richard Honzovi nastoupil do rozhlasu v roce 1952 a o rok později už namlouval filmový komentář na Barrandově. V televizi začínal s Kamilou Moučkovou jako hlasatel Televizních novin a zpravodajských pořadů. Jak sám později v rozhovoru pro rozhlas přiznal, chtěl se stát hlasatelem už od dětství.

Richard Honzovič: Já jsem prostě od dětství věděl, že chci dělat tuhletu práci. Já jsem si odmalička četl nahlas, vzpomínám si od dětství, že pohádky, později jsem si dokonce sám, to pak jsem recitoval a tak nějak systematicky to všechno směřovalo k tomuhle tomu.

Silvie Prachařová: V srpnu 1968 se Honzovič podílel na protiokupačním vysílání a pak byl z televize propuštěn. V sedmdesátých a osmdesátých letech zněl proto jeho hlas hlavně v kinech. Honzovič totiž namlouval zpravodajské týdeníky. Na obrazovku se vrátil až po listopadové revoluci. Krátce uváděl Zpravodajský objektiv a Večerní zprávy a pak doprovázel pořady jako Filmopolis nebo Česká soda. K jeho koníčkům patřila technika a elektronika. Měl rád přírodu a samozřejmě lidi. Ve svém okolí si vážil především těch slušných.

Přehled hlavních událostí

Materiální škody za miliardy dolarů napáchalo řádění hurikánu Katrina v amerických státech na pobřeží Mexického zálivu. O život přišly stovky a možná i tisíce lidí. Situace ve městě New Orleans se už třetí den nedaří dostat pod kontrolu, platí tu výjimečný stav.

Slovenská vládní koalice se rozpadla. Tři strany vypověděly koaliční dohodu s Aliancí nového občana. Její předseda Pavol Rusko byl minulý týden kvůli soukromým finančním operacím odvolán z křesla ministra hospodářství.

Severoosetský Beslan na jihu Ruska si připomněl tragédii, kdy teroristické komando přepadlo místní základní školu. Útok nepřežilo 331 osob. Vyšetřování přitom není dodnes uzavřeno.

Už od zítřka začne sloužit cestujícím na letišti Ruzyně v Praze část Nového terminálu. Slavnostně ji dnes otevřel premiér Jiří Paroubek. Objekt pomůže ulevit už tak přetíženému letišti.

Ozvěny dne 18 připravila zpravodajská směna Jany Lejpové.