Otázky, kterým Evropa neuteče

25letý britský voják Lee Rigby se stal symbolickou obětí. Jeho smrt otevřela otázky, kterým by se západní vlády raději vyhly. Stejně nečekané jsou násilné protesty přistěhovalců ve Švédsku. Idea multikulturní společnosti se kdysi jevila jako dobrý nápad. Dnes vyvolává spíš obavy.

Britský novinář Trevor Barnes pracuje pro BBC. Specializuje se na otázky etiky, náboženství a společnosti. Jak říká, britská společnost zjišťuje, že multikulturalismus má i svoje úskalí.

Každá kultura je podle něj cenná, ale cílem je i to, aby se lidé integrovali. Nikoliv, aby se asimilovali a byli všichni stejní, ale aby se stali součástí celku. Jde o to, aby se zachovala různost, a přesto lidé vytvářeli něco společného.

Jedním z problémů je podle Trevora Barnese to, že britská společnost se vyhýbá nepříjemným otázkám. Měla by jasně říct, v čem si mohou lidé různých kultur zachovat náboženská specifika, a v čem by měli být součástí vyššího obrazu.

Naučili jsme se tolerovat různé kultury, ale nemyslím si, že jsme se naučili rozlišovat, co je kultura a co je náboženství, říká Trevor Barnes.

Evropské případy zapadají do globálního kontextu, ve kterém je nábožensky motivované násilí klíčovým slovem. Jedním z největších expertů v dané oblasti je Paul Marshal z americké organizace Hudson Institute.

Za největší výzvu považuje růst radikálního islámu. Je mnoho jiných forem náboženského útlaku, které představují například komunisté v Číně nebo ve Vietnamu, nebo v nejtvrdší zemi světa, Severní Koreji. Tamní formy útlaku jsou přesto statické a nerostou ve svém vlivu. Naproti tomu radikální islám se snaží pronikat do jiných zemí a vnutit jim svou vlastní agendu, ke které patří omezení náboženské svobody.

Podle Paula Marshala zůstává Evropa jedním z nejsvobodnějších kontinentů. Vážnou otázkou je ale zdejší pojetí sekularismu. Pro integraci přistěhovalců je potřebné rozlišovat kulturu a náboženství. Zdá se tedy, že britský i švédský případ otvírají otázky, kterým Evropa stejně neuteče.