Oprostila jsem se od soucitu a nahradila ho obdivem, říká ředitelka projektu Světluška
V pondělí 3. 6. se na náměstí Republiky v Praze otevírá kavárna POTMĚ. Lucie Výborná odtud vysílala rozhovor s ředitelkou Světlušky Gabrielou Drastichovou. Ke stolu přizvaly i nevidomé kavárníky Katku a Honzu. Povídali si třeba o tom, jaká specifika má letošní kavárna POTMĚ nebo co všechno v ní už za roky svého působení zažili.
V roce 2006 se na Ovocném trhu v Praze postavila první kavárna POTMĚ. Tu letošní tvoří tři moduly spojené ve velkou kavárnu s krásným barem. Vejde se do ní až čtyřiadvacet lidí. „Kavárna je nádherná, když do ní někoho pozvu, čas tady plyne jinak. Odsud se mi nikdy nechce odcházet, je to jiné vnímání světa,“ pochvaluje si Lucie Výborná.
Kavárna POTMĚ se vydává na svou pouť. Vše, co vás zajímá, najdete v tomto článku
Kavárna POTMĚ vyráží na svou každoroční pouť, a protože nechceme, abyste ji propásli, přinášíme souhrn těch nejdůležitějších informací.
Gabriela Drastichová má poněkud odlišnou zkušenost: „Loni jsem v ní seděla poprvé a čas mi naopak plynul pomalu. Měla jsem potřebu jiných smyslových vjemů, abych se zabavila,“ vypráví. Proto pro letošní rok připravila koncept stolů, které dávají hostům možnost aktivovat svoje smysly. Na jednom stole jsou výrazné postavičky, hned vedle je stůl poslechový, který obsahuje sadu pro poslech hudby, her nebo audioknih.
Kavárnice Katka je spojená s projektem kavárny POTMĚ od roku 2008. Má tedy zkušenost s tím, jak na pobyt ve tmě reagují lidé. „Je to hodně individuální,“ říká. „Některé děti se zamýšlí, jaké to asi je, žít s handicapem. Ptají se nás na to a díky tomu si uvědomí, že je dobré někomu pomoct.“ Návštěvníky kavárny pak prý zajímá třeba to, zda mají nevidomí lidí vlastní domácnosti, jak hrají hry nebo jak tančí.
Lucie Výborná si všímá, že potmě má tendenci ztišit hlas. Katka se směje: „Většina lidí to má naopak. Hosté, kteří se nevidí, mají pocit, že jsou od sebe daleko a křičí na sebe. Musíme je upozorňovat, aby se ztišili.“ Jaké je naopak pracovat s nevidomými lidmi? „Nesmírně mi to pomohlo k tomu, abych se oprostila od soucitu a nahradila ho obdivem. Lidem s těžkým zrakovým postižením jsem se naučila dávat i ostrou zpětnou vazbu. Naučilo mě to nebořit se do soucitu, ale snažit se ukázat, co ti lidi umí,“ uzavírá Gabriela Drastichová.
Čím se Katka a Honza baví ve svolném čase? Jaké novinky jsou připravené v letošní kavárně POTMĚ? Poslechněte si celý rozhovor.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka