Olympijský oheň se vydává do Pekingu, provázejí ho protesty
Olympijská pochodeň se dnes vydává na pouť, která skončí 8. srpna na stadionu v Pekingu. Oheň tradičně zažehli Řekové v Olympii, nyní na 138 dní trvající cestě do dějiště letní olympiády navštíví 21 zemí pěti kontinentů, přičemž urazí nejdelší vzdálenost v historii. Setká se také s protesty demonstrantů proti potlačování lidských práv v Číně. Jeden z nich narušil i dnešní ceremoniál.
Pochodeň vzplála krátce před 11. hodinou v rukách řecké herečky Marie Nafpliotuové. Organizátorům vyšlo vstříc počasí, které umožnilo zapálit v rozvalinách chrámu bohyně Héry oheň tradičním způsobem pomocí parabolických zrcadel.
Olympijský oheň symbolizuje propojení novodobých olympijských her s antickými. Štafeta z Řecka do dějiště her se koná pravidelně od roku 1936, kdy běžci nesli oheň do Berlína i přes tehdejší Československo.
Letos symbol olympiády překoná rekordních 137.000 kilometrů a běžci s pochodní budou k vidění mimo jiné v Severní Koreji nebo na vrcholu Mount Everestu. Speciální konstrukce pochodně umožní, aby oheň ani v řídkém vzduchu na nejvyšší hoře světa neuhasl.
Trasa olympijského ohně vede také přes násilnostmi zmítaný Tibet, kterým by měli účastníci štafety probíhat ve druhé polovině června. Až se plamen ocitne v Londýně, bude mít pravděpodobně dvojníka, protože tamní tibetská komunita chystá na protest proti hrám v Číně paralelní běh.
Také dnešní slavnostní ceremoniál narušil protibetský demonstrant. Ten vběhl do blízkosti řečnického stupínku v době, kdy vedl projev prezident organizačního výboru pekingských her Liou Čchi. Narušitel nesl transparent vyjadřující podporu Tibetu, zasáhnout musela ochranka.
Podle agentury Reuters se v blízkosti historického areálu pohybovalo zhruba 25 demonstrantů, těsný kordon policistů se podařilo narušit jen jednomu z nich, osmačtyřicetiletému Tibeťanovi. K incidentu se vzápětí přihlásila pařížská organizace Reportéři bez hranic.
Liou Čchi ale svou řeč nepřerušil a zůstal klidný. Do celého světa hlásal: "Olympijský oheň bude šířit světlo a štěstí, mír a přátelství, naději a sny všech Číňanů i lidí celého světa." Podle zahraničních agentur čínská televize přímý přenos z Olympie v době incidentu přerušila a nahradila předtočenými záběry. Žádný z komentátorů neinformoval o tom, co se přímo na místě událo.
Předseda Mezinárodního olympijského výboru Jacques Rogge den před zapálením olympijského ohně zopakoval, že přidělení her Pekingu byla správná volba i přes kritiku, která se na Čínu snáší za nedodržování lidských práv. Organizováním petice se jich dovolával i čínský dělník, kterého za to v Pekingu odsoudili k pěti letům vězení.
K otázce lidských práv se v olympijských prostorech nebudou moci na samotných hrách vyjadřovat ani sportovci. Porušili by tím jednapadesátý bod Olympijské charty, který zakazuje mimo jiné politickou a náboženskou propagandu. Český olympijský výbor hodlá případné autory výroků na adresu čínského režimu z řad české výpravy chránit. Na příslušný bod charty ale sportovce upozorní, řekl Radiožurnálu předseda ČOV Milan Jirásek.
"Jedna z možností je, že jim tento článek speciálně dáme natištěný, až budou dostávat olympijskou výbavu. Nebo se to udělá tou formou, že sportovci stejně s námi podepisují smlouvu o té účasti, protože se jedná o věci reklamní, marketingové, o kterých musí být poučeni, takže třeba v rámci toho," uvedl Jirásek.
Kvůli násilně potlačeným nepokojům v Tibetu, při kterých přišlo o život podle některých zdrojů až 140 lidí, se už mnoho osobností, politiků a sponzorů vyjádřilo pro bojkot her v Pekingu či alespoň zahajovacího ceremoniálu, většina olympijských výborů včetně českého se však proti podobnému kroku postavila. Jacques Rogge také odmítl názory, že by MOV měl zatlačit na Čínu a donutit ji změnit postoj k Tibetu.
Za kritiku her jde do vězení čínský disident
V den slavnostního zapálení olympijského ohně byl v Číně k pěti letům odsouzen disident protestující proti konání olympijských her. Jang Čchun-lin v minulosti sepsal petici hájící práva farmářů, kterým úřady zabraly zemědělskou půdu. Komunistickému vedení země pak napsal otevřený dopis nazvaný "Chceme lidská práva, nikoli olympijské hry", který podepsalo na deset tisíc lidí.
Poškozování jména země v zahraničí a podněcování k rozvratné činnosti, tak zní odůvodnění rozsudku nad disidentem, který se pro farmáře snažil získat odpovídající kompenzaci. Úřadům se ale znelíbil hlavně získáváním podpisů proti konání letních olympijských her. Publikoval také články kritické k čínskému parlamentu, komunistické straně i této ideologii samotné.
Jang Čchun-lin obvinění odmítá a tvrdí, že pouze vyjadřuje svůj názor a využívá svobody slova. Poukazuje přitom na vyjádření, které v rámci únorové návštěvy šéfa britské diplomacie Milibanka pronesl jeho čínský protějšek Jang Ťie-čch'. Ten tehdy uvedl, že Číňané si užívají rozsáhlé svobody projevu a nikdo nemůže být zatčen za to, že označuje lidská práva za důležitější než konání olympiády.
