Obtížné oddíly Předních proroků
Před několika týdny vydalo Karmelitánské nakladatelství v Kostelním Vydří knihu, která nemá v české církvi obdoby. Jmenuje se Obtížné oddíly Předních proroků a na její přípravě se podíleli starozákonníci ze všech pěti teologických fakult, které u nás máme. Mezi desítkou autorů je také profesor Jan Heller, který kapitoly k této knize připravil už v roce 2007, tedy rok před svou smrtí.
V biblických knihách Jozue, Soudců, knihy Samuelovy a Královské je mnoho příběhů, které budí rozpaky. Jednou se zde zastaví slunce, aby mohli Izraelci dovést bitvu do vítězného konce, jindy medvědice trhá děti, které se posmívaly prorokovi, a tentýž prorok pak pomocí mouky odstraní z jídla jed.
Texty vznikaly někdy v šestém století před Kristem a porozumět jejich způsobu vyprávění nám může dělat dnes potíže. Více o smyslu knihy Obtížné oddíly Předních proroků říká její editor docent Martin Prudký:
„Snaží se tyto texty pojednat způsobem, který je nejen vysvětlí a odstraní nějaká nedorozumění, ale ukáže, že je důležité, že v Bibli jsou, že promlouvají k dnešnímu člověku. Ta knížka nabízí nejen výklad těch určitých textů, ale i určitou metodu, způsob, jak Bibli číst a jak takovýmto textům tím kladením si otázek porozumívat.“
V roce 2006 byla vydána kniha Obtížné oddíly knih Mojžíšových, na jejíž přípravě se podílel pouze profesor Jan Heller a docent Martin Prudký. Proč se spektrum autorů u tohoto druhého svazku rozšířilo?
„Už při práci na tom prvním svazku jsme s profesorem Hellerem mluvili o tom, že by bylo dobré rozšířit okruh autorů a zahrnout učitele Starého zákona ze všech teologických fakult, které u nás máme. Podařilo se to, že téměř od všech starozákonníků máme ve druhém svazku alespoň jednu studii, od některých dokonce několik.“
Jedním z autorů knihy je docent Jiří Beneš, vedoucí katedry biblistiky a judaistiky na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Ten odpovídá na otázku, jak je obtížné vysvětlovat obtížná biblická místa:
„Obtížné na tom je ten text zpřístupnit tak, aby byl srozumitelný a abychom do něho nevkládali předporozumění, která tam nepatří. Pak samozřejmě jsou obtížná místa, která vůbec vysvětlit nelze a kde se člověk jenom musí ptát, proč vypravěč toho textu tam některé informace uvedl a jiné ne, co tím sledoval a držet se toho a nejít za to, co on řekl. Tzn. nesnažit se být chytřejší, než je vypravěč toho textu, a spokojit se s tím, co on předloží a nechat to na sebe působit.“
Kniha obsahuje nejen studie zabývající se obtížnými místy Předních proroků, ale také pojednání o tzv. Deuteronomistické tradici. Z tohoto pojednání se čtenář dozví, kdy nejspíš probírané texty vznikly, kdo byl jejich autorem a také adresátem. Kdo je však adresátem Obtížných oddílů? Komu je kniha určena?
„Kniha je určena pro každého, kdo čte Bibli, klade si nad ní otázky a dojde i na místa, která mu přijdou obtížná, nesrozumitelná a třeba se nad nimi trápí.“
Editoři plánují ještě dva svazky – Obtížné oddíly Zadních proroků a Obtížné oddíly Spisů. Lze jen doufat, že se tak česká biblistika připravuje na vznik původní české řady komentářů ke Starému zákonu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka