OBRAZEM: Českoslovenští letci z RAF mají nový památník v Ruzyni
Českoslovenští letci bojující za války v britském Královském letectvu mají ode dneška nový památník. Slavnostně ho odhalili na letišti v Praze – Ruzyni. Tam před 70 lety přistáli první váleční piloti, kteří se v roce 1945 vrátili do osvobozené vlasti.
„Člověk si pamatuje, že jsme tady přistáli. Byli jsme rádi, že jsme se po šesti letech dostali domů. Na mě čekali moje dvě sestry. Bylo to perfektní,“ vzpomíná válečný veterán Emil Boček, který létal v jedné ze tří československých stíhacích perutí v Anglii.
Odhalení pomníku předcházel přelet stíhaček gripen, které tak vzdaly hold československým letcům bojujícím v RAF.
Slavnostní ceremoniál doprovázela hudba skotských dudáků a zúčastnili se ho váleční veteráni, příslušníci Armády ČR, kardinál Dominik Duka a další hosté.
Řečníci při odhalování památníku připomněli, že účast československých letců v Británii patří k nejslavnějším kapitolám české historie.
Jejich pronásledování komunistickým režimem ale ke kapitolám nejostudnějším.
Mezi hosty byla také Hana Fajtlová. Za legendárního válečného hrdinu Františka Fajtla se provdala v roce 1947. Stíhací pilot bojoval ve Francii i Anglii a pomáhal ve Slovenském národním povstání.
„Letectvo, to byla elita. Opravdu jim ty uniformy slušely. Jako mladá holka jsem k nim vzhlížela, ale nikdy by mě nenapadlo, že jednou budu Fajtlová,“ říká.
Teď už s úsměvem vzpomíná drobná milá dáma i na roky, kdy komunistický režim letce pronásledoval.
„Velmi brzy jim ustřihli křídla. Skončil tak jako mnozí na Mírově. Já byla okamžitě s malou dcerkou vystěhována z pražského bytu. Po propuštění jsme to prožívali různě. I ty nejhorší doby byly prověrkou celého našeho vztahu. Měli jsme se rádi celých 59 let a dočkali jsme se i hezkých chvil,“ dodává Fajtlová.
Na pomníku obloženém leštěnou žulou září znaky čtyř československých perutí, které byly součástí britského Královského letectva.
„Jsme rád, že se našli lidé, kteří iniciovali tento pomník. Je to perfektně udělané, vystihuje to všechno,“ hodnotí Boček.
Autorem památníku je architekt Martin Zajíček ze Slaného.
„Byl to hodně zodpovědný úkol. Oživil jsem v sobě všechno, co jsem kdysi jako kluk čítával, a snažil se vytvořit něco, co by mělo trvalou hodnotu, aby to nebylo smutné a vyzařovalo to určitý optimismus,“ přibližuje Zajíček a dodává:
„Přiletěli hrdě, vrátili se jako vítězové, takže i v tom je symbolika toho ztvárnění. Je to v podstatě vítězný oblouk a dá se to vysvětlit i jako dveře domů nebo návrat domů.“
V řadách britského Královského letectva sloužilo za druhé světové války 2500 československých letců. Pětina z nich se konce války nedožila.
