Nová sezóna Národní galerie v Praze: Řezané květiny nemusí být ideálním darem

21. únor 2018

Národní galerie v Praze zahájila novou sezónu. Ve 222 roce své existence nachystala pro návštěvníky mimo jiné poetickou procházku mezi řezanými květinami a mizející vodou.

Národní galerie v Praze zahájila novou sezónu. V prostorách Veletržního paláce můžete vidět například velkorozměrnou malířskou instalaci německé umělkyně Kathariny Grosse, 50 velkorozměrných obrazů, kreseb a akvarelových cyklů Rakušanky Marie Lassnig nebo instalaci nazvanou Povrch Španělky Patricie Dauder.

Poetická pasáž o lásce, vodě a lidských právech

Národní galerie dává slovo ženám. Hlavní výstavou nové sezóny je rozsáhlá retrospektiva Marie Lassnig

Maria Lassnig, Útěk nosu na dno soutěsky, 2007, olej na plátně

Pět nových výstav se veřejnosti otvírá v Národní Galerii v pražském Veletržním paláci.

Čtěte takéKatharina Grosse: Je třeba otevřít se zkušenosti, jakou jsme dosud neznali. Pro Národní galerii vytvořila Zázračný obraz

Součástí jarní sezóny 2018 je i takzvaná Poetry Passage, pro kterou vybírá kurátor Adam Budak pravidelně dvojici vedoucí v rámci umění dialog. V případě šestého vydání došlo prostřednictvím tématu vody, jejího mizení ze zemského povrchu a jejího zneužívání v průmyslu k propojení belgického umělce Johana Grimonpreze a československého vizualisty Radka Brousila. „Já se zabývám výrobou řezaných květin a tím spojenými záležitostmi, které se snažíme reflektovat a komentovat," říká Radek Brousil. Spojení s Johanem Grimonprezem vysvětluje kurátor Adam Budak tak, že tématem je láska. "V mém případě je to reflexe toho, že řezané květiny dáváme většinou jako gesto radosti a lásky k někomu bližnímu. Z mého pohledu si ale musíme zároveň uvědomit, co přichází s tou květinou. Jestli je to ideální dar. Samozřejmě se bavíme o květinách, které nejsou z fair-tradeových pěstíren, ale z pěstíren, které většinou porušují lidská práva,“ popisuje Radek Brousil.

Za darovanou růží se skrývá obrovský průmysl a vykořisťování

Čtěte takéSpeciální vysílání Českého rozhlasu o vodě: Týden vody

Výstava je pojmenovaná Cool Water, což odkazuje k odrůdě růže pěstované ve velkém množství pro prodej na evropských trzích. I předcházející Brousilovy projekty Red Naomi a Greenfashion byly pojmenovány po odrůdách růží.  Tituly vždy ale mají i další významy. O svém posledním projektu například Radek Brousil říká, že „Cool Water odkazuje na problematiku nedostatku vody v Africe při pěstování řezaných květin a vůbec nedostatku vody na celé planetě Zemi. Taky to zdůrazňuje hrozbu antropocénu, respektive toho, co může nastat v nedaleké budoucnosti.“

Čtěte takéRadek Brousil nás prostřednictvím svých snímků nechává vstoupit do vlastního ateliéru

Na každou ze svých posledních výstav se Brousil podle vlastních slov důkladně připravoval a projekty Cool Water i Red Naomi souvisí s tématem skrytého rasismu, kterému se věnuje ve své disertační práce na Vysoké škole umělecko-průmyslové v Praze. V případě květin se jedná o to, že za darovanou řezanou květinou se skrývá průmysl, který s největší pravděpodobností začíná v Keni. Celý řetězec výměn, který se s jednou růží pojí, pak evokuje rasismus, otrokářství, vykořisťování, zneužívání a chudobu a také ekologii a obavy o stav životního prostředí.

Výstava Radka Brousila je k vidění v Národní galerii do první poloviny září. Zároveň se o slovo hlásí Brousil i v Brně, kde ve společnosti Petera Pukluse 21. února zahajuje instalaci nazvanou Stupid. Výstava ve Fait Gallery nazvaná MEM bude k vidění až do 5. května.

Celý záznam pořadu, ve kterém byla řeč také o pražském festivalu nového cirkusu Cirkopolis nebo o jazzové formaci Contrast Trio a hrála v něm hudba podle výběru Ondřeje Bambase, si můžete poslechnout zde.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.