Nová alba, o kterých ještě uslyšíte – únor 2024

Pojmenování italské historické oblasti Ciociaria vzešlo od tamních tradičních kožených sandálů ciocia nošených vesničany – z pohledu obyvatel bohatého severu burany. Abychom byli zeměpisně přesní: oblast leží v provincii Frosinone a pokud jde o identickou kulturu a bohatou historii, Ciociarii se vyrovná málokterý italský region, což je už co říct. Celá věc má však jeden háček: dolů na chudý jih Itálie se moc nechce ani turistům a tak objevování Ciociarii probíhá postupně a pomalu. Názvem nového alba Basta! ale zpěvák a hráč na diatonický akordeon organetto Giuliano Gabriele dává navědomí, že všemu pohrdání a přehlížení je konec. Hlavní roli v jeho hudbě přebírají různé jihoitalské styly, a protože je napůl Francouz, ke slovu u něho přijde občas i nějaká ta pařížská rozpustilost, která se ve skladbě Reveillez-Vous pojednávající o změnách klimatu dramaticky prolíná s neapolskou karnevalovou tammurriatou. A ústřední skladbu Basta! pak pohánějí rytmy tranzovního tance pizzica ze Salenta.

Americká zpěvačka, banjistka a mandolínistka Sarah Jarosz proslula hlavně písněmi se ztlumenými vášněmi. Natáčela oceňovaná alba a s každým dalším míříla umělecky výš, až se z ní stala zářivá hvězda na nebi americany. Na novince Polaroid Lovers podle svých slov poprvé výrazně vystoupila z komfortní zóny a otevřela se nabídce spoluautorství. Přestěhovala se z New Yorku do Nashvillu, vdala se za baskytaristu Jeffa Pickera a přišla na chuť rockovějšímu zvuku. Album otevírá skladba Jealous Moon a je prý o časech, kdy naše vlastní tajemství vyplouvají na povrch, a nám nezbývá, než je přijmout.

Zatímco Sarah Jarosz od americany i přes rockovější zvuk vlastně neutíká, kanadská písničkářka Vera Sola neustále zkouší nezvyklé cesty jak v ní sice zůstat, ale zcela po svém a nezapomenutelně. Dopředu uvažuje, jak nás zaujmout tak, abychom se k ní vraceli, a nad tím co nám sděluje, ještě dlouho přemýšleli. U nového alba Peacemaker třeba nad tím, proč se nechala inspirovat Novosvětskou symfonií Antonína Dvořáka, drsností Toma Waitse a přítomností smrti. Nepochybujte o tom, že se albu budeme brzy věnovat důkladněji.

Valeria Castro pochází z malého městečka na ostrově La Palma, kde rodina zůstává nadevše a lidé tu k sobě, tradicím a půdě mají tak blízko, že si to ani nedokážeme představit. Ze všech španělských zpěvaček mladé generace proto působí čtyřiadvacetiletá Valeria nejcivilněji, nejkřehčeji a nejzranitelněji. Do zvukové estetiky nového alba názvem Con cariño y con cuidado, což znamená S láskou a péčí, vtiskla Valeria reflexe tradiční hudby z Kanárských ostrovů, Španělska a Latinské Ameriky, jemný folkrock, elektropop a mnoho akustických nástrojů, včetně malé kytarky timple z Kanárských ostrovů. Slyšíme ji i ve skladbě la raíz, za kterou získala Valeria nominaci na Latin Grammy.