Bratři i Úsvit se vrací do historie. V čem se největší favorité Českých lvů zásadně liší?

Čtěte také

Když potřebujeme, aby byli herci zadýchaní, necháme je udělat pár kliků, prozrazuje zvukař filmu Bratři

Drama o útěku ozbrojené skupiny bratří Mašínů z totalitního Československa má celkem 15 nominací. Jen o tři méně má pak dobové drama Úsvit, které zavede diváky do jedné fabriky, kde dělníci najdou mrtvé novorozeně s mužskými i ženskými pohlavními orgány.

Příběh režiséra Matěje Chlupáčka se odehrává před druhou světovou válkou. Co ale filmaře na tématech z období nacistické a komunistické totality láká?

„Letošek je specifický případ v tom, že jsou to Bratři a Úsvit – dva hodně odlišné historické filmy.

Čtěte také

Struktura kůže i tvar kyčlí. Pro film Úsvit maskéři vymodelovali herečce Křenkové těhotenské břicho

Bratři jsou pokračováním toho, co český film na historická témata dělal v poslední dekádě nebo dvou: Snaha o výpravný příběh, který zaujme velké množství diváků. Má zásadní téma, o kterém česká společnost ví, nebo postavy, které zná a s něčím si je spojuje.

Úsvit je naopak snaha ten žánr nějak inovovat nebo převrátit. Mluvit o jednom z velmi současných témat skrz zasazení do prostředí, které je možná trochu idealizované jako příběh Bati, příběh první republiky. Úsvit se na to dívá podstatně kritičtěji,“ odpovídá filmový publicista Pavel Sladký.

Úsvit

Jestli je normální, že se dítě může narodit jako chlapec i dívka zároveň, rozděluje ve snímku dělníky i dělnice. Příběh také ukazuje, jak se rychle šíří mezi lidmi pověry nebo nepravdy. Do fabriky v podhůří Tater přijede ve filmu i Tomáš Baťa.

„Baťova figura v Úsvitu je vlastně taková šedá eminence v pozadí. Ve filmu se objevuje velmi málo, ale je to ten, kdo tahá za nitky, ten, kdo nastavil nějaké základní rámce pro to, co se potom v příběhu samotném odehrává. A je to hlavně film o přijímání jinakosti,“ přibližuje Pavel Sladký.

Bratři

Do historie se vrací ve snímku Bratři režisér Tomáš Mašín. Zpracováním příběhu ale nechtěl podpořit černobílé vidění minulosti, kdy jedni považují Mašíny za vrahy, a druzí za hrdiny. Podle Pavla Sladkého ale ani snímek sám nestranný není:

„Ten film spíš možná abstrahuje od některých událostí, něco neukazuje, snaží se sledovat samotnou akci, ale to není vytvoření nezávislého obrazu historické reality. Film už tím, na co se zaměřuje a jak ty postavy sleduje, i když v některých momentech ukazuje kontroverznost některých konkrétních akcí, stojí dost při nich a na jejich straně,“ upozorňuje Pavel Sladký.

Čeští filmaři a historická témata

Zátopek, Masaryk nebo Hořící keř – to jsou některé z historických snímků o významných osobnostech našich dějin, za které filmaři získali v posledních 10 letech Českého lva za nejlepší film. Své místo mají na plátně ale i osudové okamžiky naší země.

Čtěte také

V hlavní roli ženy. Boj o sošku za titulní roli svedou i Simona Peková a Regina Rázlová

„Myslím, že v Česku jsou to spíš ty osmičky, k čemu se pořád filmaři vrací: šedesátý osmý v tolika filmech, komediích, dramediích, v dramatech. Případně válečné roky nebo 48. rok. Ale zároveň český film tyto momenty dramaticky situačně už dost vytěžil,“ konstatuje Pavel Sladký.

Do pětice snímků, které usilují o sošku Českého lva pro celovečerní hraný film, se ale dostaly i filmy ze současnosti – jako černá komedie Přišla v noci, drama Tancuj, Matyldo nebo kriminální příběh Němá tajemství.