Nobelovu cenu míru dostala Organizace pro zákaz chemických zbraní

"Nobelovu cenu míru dostane Organizace pro zákaz chemických zbraní za intenzivní snahu o omezování chemických zbraní," oznámil před polednem předseda norského Nobelova výboru Thorbjørn Jagland. Podotkl přitom, že on a jeho čtyři kolegové se tímto rozhodnutím chtěli zasadit o úplné zničení všech chemických arzenálů.

Organizace, označovaná anglickou zkratkou OPCW, začala pracovat v dubnu 1997, kdy nabyla účinnosti Úmluva o zákazu chemických zbraních. Je v ní zastoupeno 189 zemí Úmluvy, včetně Česka. Není agenturou OSN, ale se Spojenými národy úzce spolupracuje.

Od začátku října má v Sýrii 19 lidí. Sýrie souhlasila se zničením svého chemického arzenálu po srpnových útocích sarinem na předměstí Damašku, při kterých zemřely stovky lidí. Zbraně mají být podle rezoluce OSN zlikvidovány do poloviny příštího roku.

„Je to určitě ocenění nejenom té poslední doby, kdy se organizace zviditelnila zejména v souvislosti s událostmi v Sýrii. Ale je to ocenění za 16 let práce.“

„Je to ocenění nejenom organizace jako celku, respektive jejího aparátu, ale ocenění všech smluvních stran, včetně České republiky. Organizace pracovala tiše, v ústranní, nenápadně a přitom účinně,“ řekl Radiožurnálu český velvyslanec v Nizozemsku Jaroslav Horák, který je zástupcem naší země při OPCW.

Česká republika byla jednou z prvních zemí, které Úmluvu o zákazu chemických zbraní podepsaly a ratifikovaly. Na práci organizace se podílejí čeští inspektoři a další odborníci na chemické zbraně:

„Jsou velmi důležití nejenom tím, že svoje know-how dávají do služeb této organizace, ale Česká republika vůbec je schopna spolupracovat i jiným způsobem. Například organizuje různé tréninkové kurzy, které se konají na našem území.“

„Všeobecně se dá říct, že Česká republika má velmi dobrou pověst v této organizaci a její inspektoři patří k nejlepším,“ poznamenal český velvyslanec.

Překvapivý vítěz

Nobelův výbor jmenovaný norským parlamentem letos nositele Nobelovy ceny míru vybíral z rekordního počtu 259 nominovaných, z toho bylo 50 organizací. A opět překvapil, když laureáta vyhlásil. Cenu totiž nedostal žádný z papírových favoritů, ale instituce, která v této souvislosti příliš zmiňovaná nebyla.

Loni dostala cenu Evropská unie. Letos média i sázkaři spekulovali o čerstvé držitelce Sacharovovy ceny, Pákistánce Malalaj Júsufzaiové. Někteří ovšem upozorňovali, že je jí teprve 16 let.

Reakce na verdilt Nobelova výboru jsou často kontroverzní. Například na internetu lidé poukazují na to, že organizace jen dělá svou práci a že k oslavám zatím není důvod. Bezpečnostní analytik Radek Khol ale rozhodnutí naopak považuje za odvážné.

„Je dobře si uvědomit, že v případě chemických zbraní se jedná o první celou kategorii zbraní hromadného ničení, u nichž se státy dohodly na jejich kompletním zničením a zřídily organizaci – OPCW, která má nad celým tím procesem dohlížet, má ověřovat tu likvidaci a má pomáhat technickou expertízou bezpečné likvidaci chemických zbraní,“ podotkl analytik.

Podle BBC bylo do letošního roku zničeno celkem asi 80 procent přiznaných chemických zbraní. Tisíci tun vojenských chemických látek podle OPCW stále disponují USA a Rusko.