Nepravidelný spánek tlumí pozornost a tvůrčí schopnosti, tvrdí vědci

28. červen 2017
Šest hodin spánku je spodní hranice, aby si organismus odpočinul

Probdělé noci a prospané dny jsou běžnou realitou života mnoha mladých lidí. Tuto strategii často volí, když se mají vypořádat s nárazovými návaly povinností při studiu. Jenže právě střídání několikadenních cyklů nevyspání a následného dospáváním snižuje jejich vyhlídky na úspěch. Vyplývá to ze studie, kterou zveřejnil tým Elise Kingové z Baylor University ve vědeckém časopise Journal of Interior Design.

Vědci si vybrali dobrovolníky z řad studentů interiérového designu, kteří zpracovávali náročné ročníkové projekty s pevně danými termíny průběžných kontrol a odevzdání. Studenti musí zvládnout hned několik projektů najednou a ve „finiši“ často pracují přes noc. Po odevzdání zmeškaný spánek dohánějí. Ročníkové projekty tak míchají spánkovým režimem studentů mnohem důkladněji než příprava na zkoušky a testy.

Podle Kingové vládne v interiérovém designu „zvláštní kultura, kde je spánková deprivace považována bezmála za znak profesní cti.“ Studenti tohoto oboru jsou odhodláni tvrdě pracovat, aby se prosadili. Pro dosažení vysněných cílů neváhají oželet spánek.

„Důsledky takového životního stylu jsou jasně patrné – pocity úzkosti, deprese a další psychické problémy. Kromě jiného čelí i riziku, že usnou při řízení auta,“ říká Kingová.

Čtěte také

Vědci sledovali spánek studentů jednak na základě formulářů, které vyplnili dobrovolníci na konci každého dne. Zároveň ale měřili skutečnou délku spánku pomocí náramků registrujících aktivitu studentů. Zdravotníci doporučují mladým lidem sedm a více hodin spánku denně. Tuto normu ale studenti splňovali jen výjimečně. A 79 % z nich spalo méně než sedm hodin aspoň třikrát v týdnu. Po odevzdání projektu pak studenti často spali denně více než deset hodin. Obecně byli dobrovolníci přesvědčeni, že celkově tráví spánkem víc času, než prospali ve skutečnosti. Za týden byla celková doba spánku vykázaná ve formulářích o čtyři hodiny kratší než doba zaznamenaná náramky na měření aktivity.

Studenti v rámci sledování absolvovali několik testů duševní výkonnosti. Výsledky silně zpochybnily hojně rozšířenou představu interiérových designerů, že ty nejlepší nápady přicházejí uprostřed noci po dlouhém bdění. Nepravidelný spánek narušoval u studentů schopnost plánovat rozhodnutí, osvojovat si novinky, odhalovat chyby a opravovat je. Dobrovolníci s „rozházeným“ spánkovým režimem dělali více chyb a také vykazovali významný pokles tvůrčích schopností.

Elise Kingová se proto přimlouvá za to, aby studenti nebyli vystavováni tak velkému tlaku a mohli si zvolit zdravější životní styl.

Spustit audio
autor: Jaroslav Petr
  • Reportáž
  • spánek