Německo bude mít velkou koalici, SPD a CDU/CSU se dohodly na podmínkách
Německu bude vládnout velká koalice. Po celonočním jednání se na tom shodli křesťanští demokraté kancléřky Angely Merkelové a sociální demokracie. Obě největší parlamentní strany vyjednávaly déle než měsíc.
V koaliční dohodě je celá řada kompromisů. Bavorská CSU do ní prosadila zpoplatnění dálnic pro cizince, strana kancléřky Merkelové pak ustoupila v některých sociálních bodech, jako je například zvýšení minimální mzdy a některých důchodů.
Velké spory vyvolávala otázka dvojího občanství, nakonec se děti cizinců budou muset rozhodnout až ve svých 23 letech. Kancléřka si prosadila, že se v příštím volebním období nebudou zvyšovat daně. Od roku 2015 nechce velká koalice další zadlužování Německa.
Minimální mzda by od roku 2015 měla v Německu být ve výši 8,50 eura na hodinu. Dohoda o ní zahrnuje i možnost přechodného období do roku 2017.
Jednání trvalo přes 15 hodin. Kolem půlnoci se kancléřka Merkelová a šéfové CSU a SPD odebrali k rozhovorům mezi šesti očima. Po jejich dohodě se všech 70 členů jednotlivých odborných komisí vrátilo k jednacím stolům.
Smlouvu pak podepsaly CDU/CSU a SPD v poledne. Zatím obsahuje jen programové otázky, rozdělení ministerstev nechaly obě strany otevřené.
O vzniku vlády velké koalice ale definitivně rozhodnou členové SPD v referendu.
Minimální dopad na Česko
Ujednání v návrhu koaliční smlouvy budou mít na Českou republiku minimální dopad, míní publicista Petr Robejšek. „Protože to je zahraničně politická otázka, a to je věc kontinuity.“
Za velmi důležité považuje debatu o minimální mzdě. „Sice dohodnuta byla, ale až od roku 2015, ato může být trochu problém pro sociální demokracii.“
Stejně tak není zcela dořešena záležitost dálničních poplatků. Téma podle Robejška plyne zejména z geografické pozice Bavorska. „A trošku i profilové neurózy bavorské CSU, která hledá nějaké body, ve kterých by se mohla trochu odlišovat a prosazovat v rámci koalice vůči své velké sestře.“
„A protože to nedokáže v ničem jiném nebo v málo věcech, tak používá takováto zástupná témata. A zdá se, že se jí to alespoň z poloviny podařilo,“ poznamenal Robejšek.
Připomněl také, že zatím není známo, od kdy by měly v Německu platit dálniční známky. „Víme, je, že podmínkou tohoto kroku je, aby nebyli zatíženi němečtí automobilisté.“
„To znamená, jestliže budou všichni platit nějakým způsobem dálniční poplatky, a tak to musí být německým automobilistům odečteno z jejich daní nebo z nějakých jiných poplatků.
