Nejsou to jen ghetta. Byty v panelácích se stále kupují, říká autorka projektu Panelové sídliště v ČR
Věděli jste, že za panelovými sídlišti nestál bezejmenný tým projektového ústavu, ale často zajímaví architekti? A odkdy se vůbec píše počátek paneláků? Přesně tím se zabývá projekt s názvem Panelová sídliště v České republice, jehož autorkou je Lucie Zadražilová z Uměleckoprůmyslového musea v Praze. „Panelová sídliště nevznikala na projektovém prkně jen tak halabala,“ podotýká v rozhovoru se Zuzanou Burešovou.
„V roce 1904 byl v anglickém Liverpoolu patentován první prefabrikovaný dům,“ nastiňuje s tím, že první montované panelové domy vznikly v Nizozemí po první světové válce. Panelový systém bez železobetonové konstrukce pak převzalo Německo.
U nás první panelák spatřil světlo světa v roce 1953 ve Zlíně, s myšlenkou panelové výstavby se ale potýkal už za první republiky průmyslník Tomáš Baťa. „Podobným způsobem, jak vyráběl obuv, chtěl organizovat i stavební výrobu. Myšlenka postavit za co nejkratší dobu co nejvíce bytů má svůj počátek ve Zlíně,“ vysvětluje.
A první panelová sídliště? I ta sahají do meziválečného období. „Jedno z prvních funkcionalistických protosídlišť na systému řádkové zástavby, ale ještě se zděnými domy, vzniklo na pražském Břevnově,“ říká. Bytová nouze po druhé světlové válce pak dala impulz ke stavbě sídlišť, a to jak za železnou oponou, tak na Západě.
Dělníci vedle profesorů
Přesto není sídliště jako sídliště. Jedním z nejdůležitějších rozdílů sídlišť ve východním a západním bloku je jejich sociální skladba. „V panelových sídlištích v 70. letech v tehdejším Československu bydleli dělníci vedle pracující inteligence a univerzitních profesorů,“ nastiňuje.
Ti nejbohatší lidé, kteří si mohli dovolit koupi vlastního domu, se v 90. letech odstěhovali. „Přesto se dá dodnes říci, že bydlení na mnoha sídlištích, která jsou udržovaná a mají dobrou infrastrukturu, jsou vyhledávaná a byty se na nich kupují,“ říká.
Právě sociodemografická skladba na sídlištích je podle ní výhodou. Pokud se podaří udržet, tak se ze sídliště nestanou ghetta, jak se mnoho lidí obávalo. A která sídliště patří k těm povedeným? „V Praze jsou to sídliště ze 60. let, pražská Invalidovna, Novodvorská, případně Krč,“ vysvětluje.
Vyplatí se panelák strhnout, nebo revitalizovat? Kde všude probíhají výstavy projektu? A jaká je budoucnost sídlišť? I to jste se mohli dozvědět ve Večerním Hostu Radiožurnálu.
Celý rozhovor si kdykoliv poslechněte buď kliknutím na odkaz přímo v tomto článku nebo v našem audioarchivu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
