Nejsou to jen ghetta. Byty v panelácích se stále kupují, říká autorka projektu Panelové sídliště v ČR

27. říjen 2014
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 03196023.jpeg

Věděli jste, že za panelovými sídlišti nestál bezejmenný tým projektového ústavu, ale často zajímaví architekti? A odkdy se vůbec píše počátek paneláků? Přesně tím se zabývá projekt s názvem Panelová sídliště v České republice, jehož autorkou je Lucie Zadražilová z Uměleckoprůmyslového musea v Praze. „Panelová sídliště nevznikala na projektovém prkně jen tak halabala,“ podotýká v rozhovoru se Zuzanou Burešovou.

„V roce 1904 byl v anglickém Liverpoolu patentován první prefabrikovaný dům,“ nastiňuje s tím, že první montované panelové domy vznikly v Nizozemí po první světové válce. Panelový systém bez železobetonové konstrukce pak převzalo Německo.

U nás první panelák spatřil světlo světa v roce 1953 ve Zlíně, s myšlenkou panelové výstavby se ale potýkal už za první republiky průmyslník Tomáš Baťa. „Podobným způsobem, jak vyráběl obuv, chtěl organizovat i stavební výrobu. Myšlenka postavit za co nejkratší dobu co nejvíce bytů má svůj počátek ve Zlíně,“ vysvětluje.

Čtěte také

A první panelová sídliště? I ta sahají do meziválečného období. „Jedno z prvních funkcionalistických protosídlišť na systému řádkové zástavby, ale ještě se zděnými domy, vzniklo na pražském Břevnově,“ říká. Bytová nouze po druhé světlové válce pak dala impulz ke stavbě sídlišť, a to jak za železnou oponou, tak na Západě.

Dělníci vedle profesorů

Přesto není sídliště jako sídliště. Jedním z nejdůležitějších rozdílů sídlišť ve východním a západním bloku je jejich sociální skladba. „V panelových sídlištích v 70. letech v tehdejším Československu bydleli dělníci vedle pracující inteligence a univerzitních profesorů,“ nastiňuje.

Ti nejbohatší lidé, kteří si mohli dovolit koupi vlastního domu, se v 90. letech odstěhovali. „Přesto se dá dodnes říci, že bydlení na mnoha sídlištích, která jsou udržovaná a mají dobrou infrastrukturu, jsou vyhledávaná a byty se na nich kupují,“ říká.

02798434.jpeg

Právě sociodemografická skladba na sídlištích je podle ní výhodou. Pokud se podaří udržet, tak se ze sídliště nestanou ghetta, jak se mnoho lidí obávalo. A která sídliště patří k těm povedeným? „V Praze jsou to sídliště ze 60. let, pražská Invalidovna, Novodvorská, případně Krč,“ vysvětluje.

Vyplatí se panelák strhnout, nebo revitalizovat? Kde všude probíhají výstavy projektu? A jaká je budoucnost sídlišť? I to jste se mohli dozvědět ve Večerním Hostu Radiožurnálu.

Celý rozhovor si kdykoliv poslechněte buď kliknutím na odkaz přímo v tomto článku nebo v našem audioarchivu.

autor: prh
Spustit audio