NATO zatím nevidí důvod angažovat se v Sýrii, členské země se rozhodnou každá za sebe
Severoatlantická aliance zatím nevidí důvod angažovat se vojensky v Sýrii. Uvedl to generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen. Podle něj se každá země rozhodne sama za sebe, zda se k útoku připojí.
Použití chemických zbraní považuje generální tajemník NATO za neodpustitelné. Je také přesvědčený, že odpovědnost za údajný chemický útok, k němuž došlo 21. srpna na předměstí Damašku, nese režim prezidenta Bašára Asada. Mezinárodní společenství by to podle Rasmussena nemělo ignorovat.
„Situace v Sýrii svědčí o tom, že čelíme vážným bezpečnostním hrozbám. Musíme na ně být připravení,“ řekl generální tajemník NATO.
Dodal, že aliance zatím nevidí důvod angažovat se vojensky v současné krizi, připomněl však také, že NATO už dříve rozmístilo v Turecku střely Patriot na obranu tureckých obyvatel.
Podle Rasmussena se každá členská země NATO sama rozhodne, zda se připojí k případnému vojenskému zásahu proti Sýrii.
Útok prosazují Spojené státy odvetou za údajný chemický útok v Sýrii. Washington tvrdí, že režim syrského prezidenta Bašára Asada použil v srpnu proti civilistům sarin. Sýrie to odmítá. Zbrojní experti OSN, kteří na místě údajného útoku sbírali vzorky, zatím konečný závěr nezveřejnili.
Členské státy NATO
Albánie, Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Francie, Chorvatsko, Island, Itálie, Kanada, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Spojené státy americké, Španělsko, Turecko, Velká Británie
Zásah prosazuje například také Francie. Jak americký, tak francouzský prezident však chtějí souhlas zákonodárců.
Před možným zásahem naopak znovu varovalo Rusko. „Pokud se vojenský zásah ohlášený americkým prezidentem k naší lítosti uskuteční, pak to na dlouho, ne-li navždy zhatí vyhlídky na ženevské mírové rozhovory,“ řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
Náměstek syrského ministra zahraničí Fajsal Mikdad pak varoval, že případná zahraniční vojenská akce proti Sýrii podpoří teroristickou síť Al-Káida. Sýrie píšemně požádala OSN o ochranu před možnou zahraniční agresí.
O situaci by měla v neděli v Římě jednat skupina Přátel Sýrie, zemí, které podporují syrskou opozici.
Obama hledá podporu pro případnou intervenci
Americký prezident Barrack Obama se snaží získat podporu pro případnou vojenskou akci v Sýrii. Do Bílého domu si pozval vlivného republikánského senátora Johna McCaina. Ten byl v roce 2008 Obamovým soupeřem v prezidentských volbách.
McCain je velmi vlivným politikem a na konci května se v Sýrii osobně setkal s představiteli povstalců ze Syrské svobodné armády. Podle profesora z bostonské univerzity Igora Lukeše Obama od schůzky očekává, že se mu podaří představit se americké veřejnosti jako umírněný zastánce středu.
„McCain totiž žádá nejen útok na syrské armádní pozice, ale přímo svržení režimu v Damašku. Na druhé straně pak stojí kongresmani, kteří odmítají jakoukoli intervenci. A právě na pomyslném území mezi nimi by měl být Obama, který navrhuje jakési omezené útoky, ale pouze ze vzduchu. Setkání s radikálním McCainem by mohlo Bílému domu definovat se jako zastánce rozumného, racionálního středu,“ vysvětluje.
Podle něj je těžké předpovědět, jestli americký prezident získá od Kongresu souhlas s provedením úderu na Sýrii. „Určitě proti němu budou hlasovat demokraté, ale i republikáni, kteří už teď upozorňují, že ozbrojené síly jsou po letech bojů v Afghánistánu a v Iráku zcela vyčerpané,“ míní profesor z bostonské univerzity Igor Lukeš.