Naše UNESCO

Pojďte na masopustní obchůzku na Hlinecku

Zvídavý rozhlasový mikrofon odhalí, co a kdo se skrývá za maskou medvěda, kominíka, slaměného nebo kobyly.

Masopustní masky a já      

      K tomuto zápisu na seznam nehmotného světového kulturního dědictví mám zvláštní vztah. Masopustní obchůzky a veselí s nimi spojené jsem několikrát prožil tzv. “na vlastní kůži”. Sem tam i doslova. Jako kluk jsem totiž jezdíval k babičce a dědovi právě do Hlinska a jak tam, tak na cestě mezi Hlinskem a Vítanovem jsem se párkrát byl na průvod masopustních masek podívat. A přitom jsem od maskovaných postav zažil začernění tváří sazemi i trošku strachu. Tehdy jsem role masek nerozlišoval a bez rozdílu byl pro mě stejně strašidelný medvěd, jako kominíci, turci, slaměný muž nebo strakatý...

Proč zrovna Hlinecko

      S touto osobní zajímavou zkušeností jsem se tak vypravil s rozhlasovým mikrofonem po stopách zápisu do seznamu UNESCO do Vortové. Kromě zachycení neopakovatelné atmosféry jsem si tam dal schůzku i s etnografkou Ilonou Vojancovou. Těžko hledat člověka povolanějšího a informovanějšího a tak v dokumentu nemůže chybět její vysvětlení, proč zrovna masopust na Hlinecku je mezi dědictvím UNESCO, když se tato tradice udržuje i v jiných našich regionech. Citát z dokumentu v podání Jana Bílka:

Masopustní obchůzka na Hlinecku

      “Masopustní obchůzky maskovaných postav se konají i v jiných oblastech nejen české republiky nebo Evropy. Ovšem typy masek na Hlinecku, jejich funkce, spojení a podoba nemají nikde jinde obdoby. Hlinecko se takto vyděluje a prezentuje vůči ostatním oblastem, navíc masopustní obchůzky na Hlinecku jsou stálou součástí života lidí ve vesnickém prostředí, nestaly se karnevalovou masopustní zábavou jako ve městech.”

Masopustní zvyky drží nadšenci      

      Rozhlasový dokument skýtá - na rozdíl od tištěného textu - ojedinělou možnost zachytit atmosféru masopustního reje masek, muziky, popěvků i rozhovorů ve zvuku, se vším všudy. A tak mikrofon zaznamenal nejen vyznání jednoho z kominíků, ale odhalil jeho civilní profesi, tak jako u některých dalších masek. Záměrně - aby nám bylo jasné, že jde o tradici, která stojí na dobrovolné ochotě mnoha lidí ji udržovat a předávat generacemi dál. Uslyšíte názor kominíka Martina, muže v masce “strakatého” alias číšníka Jindry nebo v masce ukrytého elektrotechnika. 

Tradiční koblihy při masopustní obchůzce na Hlinecku

      Ale o koblihách, jako tradiční a nedílné součásti masopustních obchůzek, mi vyprávěly i bezejmenné hospodyně z rodinných domků ve Vortové a k dobré náladě všech přispívala  tradičně muzika “Hlinečanka”. S ní a také s masopustními nadšenci, tentokrát z Blatna - dnes už součásti Hlinska - jsem se potkal ale i v Praze. V Letohrádku Kinských tam obyvatelům hlavního města prezentovali masopustní zvyky ze seznamu dědictví UNESCO a rovněž přidali pár slov pro rozhlasový dokument. 

Není to jen kratochvíle a veselí

      Masopustní kratochvíle, to je nejen zábava jak pro “domácí”, tak pro davy turistů. Je to i spousta práce a zařizování, jak mi potvrdil starosta Vortové Ladislav Šmahel. Ještě nedávno také aktivní účastník masopustních obchůzek s postupnou zkušeností snad ve všech převlecích tradičních masek. Proto tak dobře ví, kolik času je například potřeba na oblečení “slaměného” do obleku ze slámy a kde ji sehnat. Tak jako pomůže, když onemocní při chřipkové epidemii na poslední chvíli představitelé některých důležitých postav průvodu masek..

autor: Petr Voldán
Spustit audio

Nejnovější zprávy

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.