Národní památník na Vítkově představuje do 15. prosince výstavu Genocida Romů za II. světové války

Národní památník na Vítkově je místem, kde se připomínají velké události českých dějin. V úterý se stal i dějištěm vzpomínky na utrpení Romů za holocaustu. Proč připadá Památný den romského holocaustu na 2. srpna, vysvětluje ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová.

„Tento den je připomínkou noci z 2. na 3. srpna 1944, kdy v bývalém polském městě Osvětim, v Auschwitz II-Birkenau, v pobočním osvětimském táboře, existoval lágr a v tuto noc byl likvidován tak, že všichni zbývající Romové, tedy zejména matky s dětmi do 15 let, staří lidé a nemocní lidé byli vyvražděni v plynových komorách. Do nedávné doby se uvádělo číslo 2897 obětí za tuto jedinou noc, dnes už víme, že jich bylo minimálně 4200, ne-li více. Celkově v Osvětimi zahynulo přes 20 tisíc evropských Romů a Sintů a celkový počet romských obětí této genocidy se uvádí mezi 250 tisíci až 1,5 milionem. Patrně nikdy nebude možno to číslo upřesnit, protože masové vraždy Romů nebyly evidovány.“

Tuto smutnou historii připomíná i panelová výstava Genocida Romů za II. světové války, která se zaměřuje na nacistické pronásledování a vyvražďování Romů především na území dnešního Česka.

„Je to od situace, kdy v Německu v roce 1933 nastoupil Hitler k moci a začaly se prosazovat rasové zákony a nařízení i proti takzvaným Cikánům. Ukazuje to, jak se situace dál vyvíjela a jak k zopakování té stejné situace, která se ve vztahu k Cikánům vyvíjela v Německu už před zahájením 2. světové války, docházelo k protektorátu po roce 1939, kdy se uplatnila všechna ta proticikánská nařízení, která se už s předstihem uplatňovala v Německu. A potom se to propojilo rozkazem Heinricha Himmlera ze 16. prosince 1942, takzvaným Osvětimským výnosem, kterým rozhodl o shromáždění Cikánů a cikánských míšenců z říše a jí podřízených území na jednom místě, jímž se stal takzvaný cikánský tábor v Auschwitz II-Birkenau. kde se osud většiny evropských Romů a Sintů spojil a došlo k završení toho procesu. Můžeme říct, že v cikánském táboře v Auschwitz II-Birkenau bylo internováno přes 22 tisíc evropských Romů a Sintů a minimálně 20 tisíc z nich zde zahynulo.“

Přáním pracovníků muzea je, aby výstavu navštívila co nejširší veřejnost.

„Je to téma, které je neustále neznámé, je to takzvaný vytěsněný holocaust, protože dlouho nebylo téma genocidy Romů v době 2. světové války přijímáno jako holocaust, a přitom výzkumy prokazují, že skutečně to utrpení Romů bylo na základě takzvaných biologických anebo tehdejší mluvou rasových důvodů, a nikoliv z důvodů nějaké případné asociálnosti atp. Postihováni byli i Romové, kteří řádně pracovali a žili, tam nebyl žádný rozdíl. Ostatně to je případ i Tomáše Holomka, prvního Roma, který v Československu začal studovat vysokou školu, přesněji Karlovu univerzitu, a na něj jako prvního byl vydán zatykač – a to byl člověk vzdělaný. Takže i díky pomoci a varování českých četníků se podařilo to, že se zachránil útěkem na Slovensko. Ale vůbec to nebyla výjimka pro tyto integrované nebo vzdělané Romy – naopak ti všichni museli nastoupit do transportů.“

Za holocaustu bylo zavražděno téměř 90 % předválečné romské populace z českého území.