Na zemi pokoj, dobrá vůle lidem!

Moderátorovi Janu Kodetovi, od mala velkému slávistovi, se Pavel přiznal k dvěma velkým láskám - muzice a pražské Spartě: „Na základní škole, která mimochodem byla nedaleko stadionu Slávie, a celá třída byla plná slávistů, mě oslovil jeden kamarád sparťan a pozval mě, abych s ním šel na fotbal, a tam to začalo.“

Pavel Hanych vystudoval evangelickou teologii a v současné době se připravuje na službu duchovního v evangelické církvi. Rád si pohrává s myšlenkou, že by se v budoucnu uprostřed nějakého sboru ocitl: „Radši bych trošičku něco živějšího, abych tu práci nemusel hledat sám, ale aby mi takříkajíc přistávala do diáře. Jsem spíš člověk, který má rád plné diáře.“

Možný budoucí duchovní také na Regionu odkryl, co ho na povolání evangelického faráře láká: „Je to práce, která má smysl, za tím si stojím. To jsem poznal, k tomu nějak směřuji. Je to práce s lidmi, posledními věcmi člověka, práce s nějakou vertikálou.“

Štědrý den u Hanychů vypadá velmi podobně jako v jakékoli jiné české rodině. Všichni se společně sejdou a předají si dárky. Možná jediný rozdíl je v tom, že u Hanychů doma vždy dědeček 24. prosince četl Lukášovo evangelium.

Pavel si pravidelně o Vánocích v kostelích všímal nápisu v rukou letícího anděla nad betlémem: „Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj lidem dobré vůle.“ Ve výkladu tohoto nápisu měl vždy problém s druhou částí, tedy „pokojem lidem dobré vůle,“ protože kdo z nás je člověkem dobré vůle?

Když se ale Pavel Hanych podíval do řeckého originálu, tak zjistil, že se pasáž dá přeložit také jako lidem dobrá vůle, tedy: „Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj, dobrá vůle lidem.“ „Čili dobrá vůle jako atribut Boží, lidem ne jen těm dobré vůle, ale všem.“ To je podle Pavla Hanycha možná největší poselství Vánoc.