Mlékomaty se z měst vracejí na vesnice. Farmářům se to vyplatí

„Když se vyčerpá předplacené množství, tak automat zastaví sám, nebo si zákazník může čepování stopnout, vyměnit si třeba nádoby a znova spustit,“ ukazuje farmářka Květa Mošnová, jak funguje jejich mlékomat.

Ve Vystrkově si může mléko každý načepovat čtyři dny v týdnu od půl osmé od rána do osmnácti hodin do večera. Příběh mlékomatu Mošnových se začal původně psát v Humpolci, desetitisícovém městě kousek od Vystrkova.

Farmářka s manželem očekávali, že když mléko dovezou blíž k zákazníkům, víc vydělají. „Ukázalo se, že to není tak úplně pravda, že kdo má zájem o produkty z farem, tak si pro ně rád přijede, pokud jsou za rozumnou cenu,“ tvrdí Květa Mošnová.

Přestěhování mlékomatu z města na farmu se ukázalo jako dobré rozhodnutí. Mošnovi dřív museli do Humpolce k automatu třikrát denně dojíždět a to se přestalo vyplácet. Aktuálně ve Vystrkově prodávají litr mléka za 14 korun a lidé si denně odeberou v průměru sto litrů.

Většina zákazníků jezdí na farmu autem. Protože je však Vystrkov od Humpolce opravdu nedaleko, někteří si pro mléko přicházejí pěšky. Farmářku Květu Mošnovou těší, že si pro mléko chodí také mladé rodiny s dětmi.

„Samozřejmě ze začátku většina klientů byla spíš starší, důchodci, kteří si nějakým způsobem pamatovali, že se chodilo pro mléko a pamatovali si chuť čerstvého a syrového mléka, ale teď chodí všechny kategorie, spoustu mladých rodin s dětmi,“ říká a dodává:

„Máme tu zpětnou vazbu, že lidem, kteří mají problémy s konzumací trvanlivého upraveného mléka, naše čerstvé mléko nedělá žádné potíže.“

Na Vysočině se tak píší nové příběhy mlékomatů, některé se z měst stěhují zpátky k farmářům na venkov.

Farmářka Květa Mošnová provozuje mlékomat ve Vystrkově u Humpolce|foto: Jan Kodet