Milníky rozhlasového vysílání: 100 let Českého rozhlasu
„Dříve zrezaví každá anténa, než utuchne k rozhlasu láska má.“ Jak vypadalo první vysílání v Československu?
18. května roku 1923 se ve stanu na letišti v pražských Kbelích sešli rozhlasoví pracovníci. Poprvé se v éteru ozvalo pověstné haló, haló. „Zákonité úpravy pro všeobecné vysílání tehdy ještě nebyly, a tak jsme vysílali 18. května z vypůjčeného stanou z Kbel. Tak říkaje načerno,“ vzpomínal po letech na začátky rozhlasového vysílání jeden z průkopníků, spoluzakladatel společnosti Radiožurnál Miloš Čtrnáctý.
Stan půjčený od skautů, uvnitř klavír a několik židlí. Tak vypadalo první vysílací studio v Československu ve Kbelích u Prahy. Nahrávky z té doby se nedochovaly.
Čtěte také
Jejich rekonstrukce se ale staly součástí pozdějších výročních vysílání, i když mnohem kvalitnějším zvukovém provedení. Nahrávací aparatura v roce 1923 byla totiž mnohem primitivnější.
„Šlo o dolní část telefonního sluchátka, takzvaný uhlíkový mikrofon,“ vysvětluje historik Českého rozhlasu Tomáš Pánek.
První vysílání v květnu 1923 slyšelo jen pár desítek lidí. Na začátku června vznikla společnost Radiožurnál a začala organizovat hromadné poslechové ukázky.
„Kupříkladu na Václavském náměstí byly instalovány reproduktory. Tenkrát se jim říkalo mluviče a okolo procházející lidé se tam s údivem zastavovali,“ dodává Pánek.
Projev TGM
Zpočátku rozhlas vysílal především hudbu, záhy se ale začaly objevovat zprávy z burzy, počasí, první pokusy o sportovní reportáže nebo rozhlasové hry. A taky projevy politiků. Projev Tomáše Garrigue Masaryk k dětem 27. října 1928 je nejstarším dochovaným projevem prvního československého prezidenta.
„Tento záznam je celkem významný pro náš rozhlasový archiv, protože je prvním zvukovým dokumentem vyrobeným přímo s cílem, aby byl uložen v našem archivu,“ říká historik.
Miliontý koncesionář
Čtěte také
V roce 1933 se Radiožurnál definitivně usídlil v budově na pražských Vinohradech.
Zatímco ke konci roku 1923 měl pouze několik desítek koncesionářů, o desítek let později jich bylo už téměř 600 tisíc a na podzim 1937 jejich počet překročil milion.
„U té příležitosti jako poděkování připravil Radiožurnál posluchačům velkorysou slosovací akci, kde byli vylosováni nejstarší koncesionáři, ale i ten miliontý. Bylo to trochu překvapení, protože se jím nestal Čech či Slovák, nýbrž sudetský Němec Julius Richter,“ vypráví historik Pánek.
V zítřejším díle seriálu připomeneme klíčové okamžiky naší historie, ve kterých sehrál rozhlas důležitou roli.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
