Milníky rozhlasového vysílání: 100 let Českého rozhlasu

„Dříve zrezaví každá anténa, než utuchne k rozhlasu láska má.“ Jak vypadalo první vysílání v Československu?

15. květen 2023

Největší audioportál na českém internetu

Pravidelné vysílání tehdejšího Československého, dnes Českého rozhlasu bylo zahájeno 18. května 1923 z pražských Kbel, ze stanu vypůjčeného od skautů. Vysílalo se pouze hodinu | Foto: Archiv Českého rozhlasu

„Dříve zrezaví každá anténa, než utuchne k rozhlasu láska má.“ Jak vypadalo první vysílání v Československu? (1. díl z 3)

Předchozí díl
Následující díl

18. května roku 1923 se ve stanu na letišti v pražských Kbelích sešli rozhlasoví pracovníci. Poprvé se v éteru ozvalo pověstné haló, haló. „Zákonité úpravy pro všeobecné vysílání tehdy ještě nebyly, a tak jsme vysílali 18. května z vypůjčeného stanou z Kbel. Tak říkaje načerno,“ vzpomínal po letech na začátky rozhlasového vysílání jeden z průkopníků, spoluzakladatel společnosti Radiožurnál Miloš Čtrnáctý.

Stan půjčený od skautů, uvnitř klavír a několik židlí. Tak vypadalo první vysílací studio v Československu ve Kbelích u Prahy. Nahrávky z té doby se nedochovaly.

Čtěte také

Jejich rekonstrukce se ale staly součástí pozdějších výročních vysílání, i když mnohem kvalitnějším zvukovém provedení. Nahrávací aparatura v roce 1923 byla totiž mnohem primitivnější.

„Šlo o dolní část telefonního sluchátka, takzvaný uhlíkový mikrofon,“ vysvětluje historik Českého rozhlasu Tomáš Pánek.

První vysílání v květnu 1923 slyšelo jen pár desítek lidí. Na začátku června vznikla společnost Radiožurnál a začala organizovat hromadné poslechové ukázky.

„Kupříkladu na Václavském náměstí byly instalovány reproduktory. Tenkrát se jim říkalo mluviče a okolo procházející lidé se tam s údivem zastavovali,“ dodává Pánek.

Projev TGM

Zpočátku rozhlas vysílal především hudbu, záhy se ale začaly objevovat zprávy z burzy, počasí, první pokusy o sportovní reportáže nebo rozhlasové hry. A taky projevy politiků. Projev Tomáše Garrigue Masaryk k dětem 27. října 1928 je nejstarším dochovaným projevem prvního československého prezidenta.

„Tento záznam je celkem významný pro náš rozhlasový archiv, protože je prvním zvukovým dokumentem vyrobeným přímo s cílem, aby byl uložen v našem archivu,“ říká historik.

Miliontý koncesionář

Čtěte také

V roce 1933 se Radiožurnál definitivně usídlil v budově na pražských Vinohradech.

Zatímco ke konci roku 1923 měl pouze několik desítek koncesionářů, o desítek let později jich bylo už téměř 600 tisíc a na podzim 1937 jejich počet překročil milion.

„U té příležitosti jako poděkování připravil Radiožurnál posluchačům velkorysou slosovací akci, kde byli vylosováni nejstarší koncesionáři, ale i ten miliontý. Bylo to trochu překvapení, protože se jím nestal Čech či Slovák, nýbrž sudetský Němec Julius Richter,“ vypráví historik Pánek.

V zítřejším díle seriálu připomeneme klíčové okamžiky naší historie, ve kterých sehrál rozhlas důležitou roli.

autoři: Lucie Korcová , prh

Nejnovější zprávy

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.