Milan Slezák: Vyšetřování pumového útoku v minském metru
V minském metru zabila v pondělí večer nálož sestavená ze šrapnelů, hřebíků a kovových kuliček tucet lidí a dalších 150 jich zranila. Už noci na úterý zatkla běloruská policie dva podezřelé, kteří se ve středu nad ránem k útoku doznali. Prezident Lukašenko pochválil své policisty za brilantní operaci a bryskně ukázal na běloruskou opozici, o níž i tentokrát mluvil jako o páté koloně. Prezident chce, aby vyšetřovatelé zjistili, zda si útok neobjednal někdo z opozičníků.
Samozřejmě je pozoruhodné, že místo, kde puma explodovala, se nachází pouhých 100 metrů od prezidentského komplexu. Je také pravda, že opozici Lukašenko kakraholtsky leží v žaludku. Prezident s knírem a ulízanou patkou špatně skrývající rozsáhlou pleš vládne své zemi 17 let železnou rukou. Jeho oponenti končí z malicherných důvodů v policejní vazbě, kde bývají biti, nebo dokonce mizí beze stop. Demonstrace bývají rozháněny s brutalitou, která v Evropě, snad až na Rusko, nemá obdoby. Represe i její vlastní nejednotnost drží běloruskou opozici v koutě. Chtěla by se z něj dostat za pomoci teroru? Že to není úplně vyloučeno?
A oč méně pravděpodobná je varianta, že pumový útok v metru naplánoval Lukašenkův bezpečnostní aparát, aby se doma i v zahraničí ospravedlnil tvrdší kurs? Precedenty by tu byly. Za požárem Říšského sněmu přece stáli nacisté. A jsou lidé, kteří tvrdí, že pumové útoky na moskevské činžáky, které se staly důvodem pro druhou čečenskou válku, nespáchali čečenští teroristé, nýbrž členové ruských tajných služeb.
A že se k atentátu doznají dva lidé po tak krátké době od jeho spáchání znamená hodně málo. Tady jsme v Bělorusku. Tam by se člověk po několika hodinách v rukou zkušených vyšetřovatelů možná doznal i k tomu, že nikdy neměl žádnou babičku. Kdo ví, jestli se ti dva opravdu přiznali. My jsme to jen takhle slyšeli.
