Milan Slezák: Spor o internetovou svobodu

Ta vám v seznamu vyhledaných adres beztak téměř jistě naskočí. Kdo umí anglicky, má velkou výhodu, protože Wikipedie v angličtině nabízí zdaleka nejvíce hesel a nejpodrobnější výklady. A už jen proto je hodné velkého pozoru, že se anglická verze Wikipedie po jedenácti letech své existence na den úplně odmlčela.

Pozoruhodný je i důvod odmlky, totiž spor o to, co ještě má být na internetu autorsky chráněno a co má být přístupné volně. To se rozhodne jednou provždy v rámci zákonů jedné země, konkrétně jde o Spojené státy.

Wikipedie jednodenní odstávkou protestovala proti chystanému zpřísnění amerických zákonů na ochranu autorských práv. Jde o spor, který nemůže nikdy utichnout, jak je to se všemi spory, v nichž jde o svobodu. Jak těžké je zaujmout v něm jednoznačné stanovisko!

Znám to sám. Než si připravím rozhlasový vstup, než napíšu článek, potřebuji se volně dostat k maximu různých, nejlépe protikladných zdrojů a názorů. Teprve pak mohu doufat v objektivní náhled. To jsem pro svobodu. Když pak zjistím, že mi kolega z mého volně přístupného textu doslovně opsal dva dlouhé odstavce (aniž by se dovolil) a prodal je na své jméno ve vlastním článku, mé nadšení pro úplnou internetovou svobodu zákonitě ochladne.

Nebát se zdarma zpřístupnit co nejvíc internetových zdrojů a nekrást, řekl by nejspíš ke sporu o internetovou svobodu lakonicky Masaryk.