Méně biflování, více čtenářské gramotnosti. Co přinese reforma vzdělávání?
Děti učíme komunikovat, gramatika je na druhém místě, objasňuje lektorka angličtiny
Druhý cizí jazyk na základní škole už nemá být povinný. Žáci by měli mít možnost si ho vybrat, pokud budou chtít. Počítá s tím připravovaná reforma základního vzdělávání. A právě to rozděluje experty a veřejnost na dva tábory. Se seriálem o reformě školství navštěvujeme školy, kde už inovativně vyučují. Jako třeba Základní škola Zdice. Na hodině angličtiny tam žáci rozebírali úsměv Mony Lisy.
Čtěte také
Skupina deváťáků se s učitelkou Pavlou Nawratovou dívá na obraz Mony Lisy, která na ně shlíží z interaktivní tabule. Angličtinářka se ptá, co děti vědí o jejím úsměvu, jak na ně působí a o čem asi tak přemýšlí.
Žáci mají čas na to, aby si promysleli odpovědi, pak se baví ve dvojici. A nakonec prezentují svoje myšlenky přede všemi, svěřují se třeba s tím, že je úsměv Mony lisy děsí.
„Prezentace před třídou je nejnáročnější věc, která je čeká, čím víc to budou zkoušet, tím menší budou mít trému a tím víc se můžou posunout,“ zdůrazňuje Eva Mitchell, angličtinářka, která se přišla do hodiny podívat.
Mluví jen anglicky
Pedagogové ve zdické škole si vzájemně pomáhají. Sdílejí svoje úspěchy i problémy, říká Pavla Nawratová. „Není to o tom, že se tam jdu podívat a zkritizovat to, je to postavené na bezpečí.“
Při samostatné práci pak mají žáci za úkol vymyslet vnitřní monolog dalších osobností na známých portrétech. Vytvářejí koláž, a jinak než anglicky spolu nemluví.
Čtěte také
Jejich angličtina je na takové úrovni, že jim podle Pavly Nawratové klasická učebnice moc nestačí. „Lekce je přebraná z češtiny, my se k učebnici vracet budeme, ale domluvila jsem se s nimi, že jim to prošpikuji lekcemi, které jim dají možnost si oddychnout.“
Třeba Kateřina, která zní jako rodilá mluvčí, přiznává, že se hodně učí sledováním videí na internetu. Nicméně dodává, že i škola ji posouvá dál. „Je to postrčení k tomu, abych se angličtinu začala učit lépe a rychleji, hodiny mě baví, takže je to i zábava.“
Umět si říct o zmrzlinu
Děti jsou ve zdické škole rozděleny do skupin podle úrovně angličtiny. Když se někdo zlepší, může do pokročilejší skupiny a naopak. U žáků, kteří s angličtinou zatím spíš začínají, má učitelka Eva Mitchell jiný cíl, než je naučit perfektně gramatiku.
„Aby se děti naučily praktickou část, to znamená komunikovat, gramatika je až na druhém místě. Tohle je jazyk, jehož cílem je dorozumění se někomu jinému, aby si třeba mohly říct o zmrzlinu nebo si objednat v restauraci.“
V dalším dílu seriálu se podíváme do základní školy v Louňovicích pod Blaníkem, mimo jiné na to, jak pečují o duševní zdraví žáků.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.