Mám o sebe malinko strach, přiznává český Rom po útoku v Banské Štiavnici

Banská Štiavnica je historické město na středním Slovensku zapsané na seznamu památek UNESCO, kam se hlavně v létě sjíždějí turisté i umělci. Má renomé klidného místa.

„Banská Štiavnica je periferie i v rámci Slovenska, ale je opředená takovým turistickým duchem. V létě se mění v podstatě na turisticky frekventované město,“ popisuje Štiavnici jeden z dobrovolníků z tamního kulturního centra Stanica.

Centrum funguje přímo na železničním nádraží. V budově stanice je i malý byt, kam můžou umělci jezdit na stipendijní pobyty a pracovat tu na svých projektech. Na cizince je zkrátka město zvyklé, další zahraniční dobrovolníci opravují zchátralou kalvárii nad městem. Právě někteří z nich se o víkendu dostali do problémů na diskotéce.

„Maximálně vám můžu říct to, že opravdu nejsme schopni potvrdit, že to bylo rasově motivované. Ale už jen to, že na nás vyšlo 30 ke třem, je naprosto nepřijatelné,“ říká Pavel Herák, Čech, který už rok a půl žije v Banské Štiavnici.

Nejdřív ve městě pracoval jako dobrovolník, pak dostal místo automechanika. Pavel je Rom a o víkendu se na diskotéce dostal do potyčky s místními mladíky. Ti zbili ve velké přesile nejenom Pavla, ale i dva Gruzínce s jejich slovenskou kamarádkou, kteří byli v podniku s ním.

„Takhle velký problém jsem tady nikdy neměl. Mám v plánu tady déle bydlet a také mám o sebe malinko strach,“ přiznává.
Pavel během bitky upadl do bezvědomí, nepamatuje si tedy přesně každý detail. Po útoku jemu i dvěma zbitým Gruzíncům pomáhal jejich dobrovolnický koordinátor Martin Macharik.

Podle něj jsou na dotyčné diskotéce problémy pravidelně. A zahraniční dobrovolníci už dříve dostali varování, aby tam nechodili. Nikdo přesně neví, co bitku vyprovokovalo, podle pana Macharika podobné incidenty poškozují obraz Slovenska v zahraničí.

Náměstí v Banské Štiavnici|foto: Vojtěch Berger

„Pro Slovensko je nepříjemné a citlivé, že je tady někdo z mezinárodního projektu, kterého zmlátili, kterému poškodili zdraví,“ konstatuje.

Napadený Čech se po útoku nechce obracet na českou ambasádu, zbylí dva Gruzínci naopak zvažují, že budou svoje velvyslanectví informovat.

Podle bratislavského zpravodaje Čro Vojtěcha Bergera zaznívají sice dohady o tom, že brutalita útoku mohla být umocněná tím, že šlo o cizince. Rasový motiv útoku ale podle něj nelze potvrdit.

Slovákům teď jde hlavně o to vysvětlit zahraničním dobrovolníkům a turistům, že toto není běžné chování Slováků k cizincům a že se v tomto případě jednalo o exces skupiny notorických násilníků.

Český velvyslanec na Slovensku Jakub Karlík si prý nevzpomíná, že by někdo z Čechů za poslední roky žádal ambasádu po podobném incidentu o pomoc.