Majetek využijeme ke službě celé společnosti
„Naše víra a naše duchovní tradice nás zavazují. Jsme odhodláni plnit své poslání ku prospěchu celé společnosti,“ deklarují představitelé České biskupské konference, Ekumenické rady církví a Federace židovských obcí. V prohlášení, které společně vydali tento týden, se vyslovili k probíhajícímu majetkovému vyrovnání a zdůraznili, že jsou si vědomi své odpovědnosti, která přichází s novým modelem financování církví.
Proč vlastně představitelé křesťanských církví a Federace židovských obcí opět usedli k jednomu stolu a zformulovali toto prohlášení? Zákon, coby výsledek klopotně dosaženého, ale přeci konsenzu, je již naplňován, tak tedy proč z duchovních kruhů tento signál? Jak podotýká Tomáš Kraus z Federace židovských obcí: jde o to, jak je zákon komentován.
Tomáš Kraus: „Stalo se to předmětem poměrně velkých politických diskusí, dokonce se dá říct i politického boje... Mysleli jsme si, že přijetím toho zákona toto všechno skončí, a tím, jak se blížily volby, tak se najednou toto téma církevních restitucí opět začalo objevovat. A začalo se objevovat, jako kdybychom bývali vůbec nic neřekli, jako kdybychom se vůbec na ničem nedohodli – a to nás trochu zamrzelo. Tak jsme si říkali, že by asi bylo dobře, a zejména tedy v posledních dnech, kdy se politické strany vyjadřovaly k tématu církevních restitucí, k našemu překvapení opět, tak jsme si řekli, že by bylo dobře, abychom upozornili také na tu druhou stránku věci, o které se tolik nemluví, na kterou my jsme sice již upozorňovali – tzn., že to není prakticky jenom jednostranný akt, ale že to je záležitost, která by měla být prospěšná prakticky pro celou společnost.“
Kardinál Dominik Duka podotýká, že zákon o částečném odškodnění a majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi narazil u mnohých občanů na neporozumění, možná i na obavy. Kardinál zdůrazňuje, že se jaksi ztratila hlavní myšlenka tohoto zákona: a totiž – ukončit financování církví ze státního rozpočtu a vytvořit pro církve a náboženské společnosti předpoklad pro jejich sebefinancování.
Dominik Duka: „Mnozí lidé se domnívají, že vlastně od tohoto okamžiku se církve staly bohatými. A my chceme upozornit, že máme-li plnit svoji úlohu ve společnosti, která vedle náboženské role má také roli charitativně sociální, tak musíme říci, že jsme se žádnými boháči nestali, že jsme i nadále odkázáni na spolupráci a pomoc, ale také chceme ujistit všechny, že to neznamená, že při překonávání mnohých těžkostí z důvodu různých obstrukcí ze strany státních úřadů, jako jsou Lesy ČR či Pozemkový fond, tak jsme připraveni v této službě pokračovat. Protože ona je smyslem naší existence! Kdybychom zde byli jenom proto, abychom zprostředkovali nějaké finanční prostředky, tak zde nemáme co dělat a náš život je zcela zbytečný.“
Prohlášení připomíná, že farnosti a sbory jsou centry rozmanitých aktivit, které přispívají k rozvoji občanské společnosti. Charita a Diakonie jsou dvě největší neziskové organizace v sociální a zdravotnické oblasti v zemi, domovy sociální péče se starají o seniory, hospice pomáhají důstojnému odchodu ze života, církevní školy se řadí k nejkvalitnějším v zemi. Chrámy, kostely, kláštery a synagogy jsou součástí české národní identity a kultury a představují pro státní rozpočet významný přínos.
Společné prohlášení České biskupské konference, Ekumenické rady církví a Federace židovských obcí je první zřetelnou reakcí na zpochybňování probíhajícího majetkového narovnání. Akcentuje, že majetek bude využit pro obecný prospěch všech občanů. Argumenty v tomto duchu mohou komunikaci mezi církvemi a společností jedině prospět.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
