Maďarským premiérem má být Gyurcsány klon Bajnai

31. březen 2009

Z dílny humoristů Lasici a Satinského Slováci rádi citují mimo jiné tuto větu: "Občania, ktorí ešte neboli ministrami, nech sa hlásia u súdruha Žinčicu." Situaci v Maďarsku minulého týdne asi nejlépe vystihuje parafráze s občany, kteří ještě nebyli předsedy vlády.

V zemi zvyklé na kvalitní politickou satiru otevřel cestu k nechtěnému kabaretu předseda menšinové vlády socialistů Ferenc Gyurcsány, když první jarní den oznámil svůj úmysl vzdát se funkce - prý aby nebránil dohodě parlamentní většiny na přijetí opatření nutných k řešení ekonomické krize. Jeden z nejpovedenějších výstupů se povedl ekonomovi Andrási Vértesovi, o kterém v první fázi hledání socialisté též uvažovali. Novináře na tiskové konferenci rozesmál svou úvahou o tom, že se nepočítají jen Oscaři, ale už nominace na tyto filmové ceny.

Z různých stran pak padala jména různých politiků či expertů včetně například reformátora z poloviny 90. let Lajose Bokrose. Některým se do toho prostě jen nechtělo, jiní neměli šanci u jedné z dvou stran bývalé koalice socialistů a liberálů, kteří se na podpoře nového kabinetu předběžně domluvili. Nejblíže k získání nominace na premiéra měl bývalý šéf centrální banky György Surányi, na kterém se obě strany dohodly, on sám však požadoval navíc i podporu opozičního Fideszu expremiéra Viktora Orbána. Samozřejmě marně. Fidesz, celé tři roky od voleb důsledně uplatňující politiku nulové tolerance vlády, nadále neústupně trvá na vypsání předčasných voleb.

Po týdnu se zdá, že Oscara získává Gordon Bajnai, jeden z Gyurcsányových ministrů. Oscara, kterého mu ovšem rozhodně nelze závidět. Jeho úkolem bude sestavit vládu, která vyvede zemi z krize. Maďarsko navzdory 25miliardové dolarové půjčce z loňského podzimu zdaleka není z nejhoršího venku, i proto jednačtyřicetiletý Gyurcsányův dlouholetý přítel Bajnai, který je mimochodem nestraníkem a v očích mnoha socialistů ne příliš oblíbeným členem vlády, hovoří o nutnosti rychlých a bolestných reforem.

Dosavadní ministr národního rozvoje a hospodářství trvá na tom, aby se socialisté a liberálové k podpoře jeho kabinetu zavázali písemně a aby za ním stáli i v době, kdy budou muset být přijímána obtížná rozhodnutí. Od liberálů, kteří v tomto ještě do loňského jara koaličním tandemu vždycky volali po reformách, by to ještě pozorovatel očekával, ale u socialistů to asi bez skřípění zubů nepůjde. Pokud by sami měli k důslednému utahování opasků odvahu, přistoupili by k němu již dávno takříkajíc ve vlastní režii, a nehledali by alibisticky nějakého mouřenína, byť by přicházel se sebelepšími nápady. Ostatně má-li Bajnai v rukávu geniální řešení, proč jej dosud coby člen kabinetu svému šéfovi a starému příteli Gyurcsányovi nepoložil na stůl?

Bajnai říká, že ho nezajímají průzkumy - to ale neplatí pro stranické sekretariáty socialistů a liberálů. Z toho jasně vyplývá, že z krize bude muset vytahovat nejen zemi, ale i obě zúčastněné partaje, aby tyto nebyly za rok ve volbách vymazány z politické mapy Maďarska. Průzkumy ukazují, že to tam je vyrovnané soupeření socialistů s pravicí - Fidesz by dnes volby vyhrál drtivě, nemluvě o tom, že liberálové ze Svazu svobodných demokratů by se do parlamentu nemuseli dostat vůbec.

Ještě před pár dny by se mohlo zdát, že Bajnai, označovaný za Gyurcsányův klon, může počítat s tím, že mu ve vedení socialistů bude krýt záda jeho předchůdce ve funkci. Vždyť na rozdíl od jiných špiček levice byl dosavadní předseda strany a vlády o nutnosti reforem více méně přesvědčen a tu a tam se o nějaký ten reformní krok opatrně pokusil. Gyurcsány ale minulou sobotu, týden po oznámení svého odchodu z vlády, prohlásil, že odchází i z vedení strany. Nejspíš v důsledku neschopnosti najít za sebe rychle kvalitní náhradu. Bajnai, dosud působící pod ochranným křídlem svého staršího souputníka, se tak bude muset úplně emancipovat. Po Gyurcsányovi mu tak zůstane jen po uši zadlužená země, které včera agentura Standard & Poor's snížila dlouhodobý rating na BBB- s negativním výhledem, a oblíbená formulace "dejme se do práce, přátelé", jíž Ferenc Gyurcsány tradičně končí příspěvky na svém blogu. Dodejme, že bez vyhrnutých rukávů to v Maďarsku už nepůjde.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .

Spustit audio