Kytice Karla Jaromíra Erbena se dočkala nového překladu do francoužštiny. Emblematické dílo české literatury 19. století vyšlo v unikátním zpracování

Odstranit líbivost 

„Vždy mi přišlo zvláštní, že všechna vydání Kytice, která se mi dostala do ruky, mají tak pěkné ilustrace. A přitom sám text není hezký, ve smyslu hladivý,” říká malíř, který tak chtěl z díla odstranit nálepku líbivosti. Jiří Hanibal žije ve Francii přes 30 let a věnuje se kromě malby a kresby i filmové činnosti a tvorbě filmových dekorací. 

Záhořovo lože je homosexuální balada

„Třeba Svatební košile. Voják vypadá trochu jinak. My jej známe jako husara.” Nebo Polednice, kterou máme mnohdy zafixovanou jako smrtku. „Pro mě je to zlá paní s brýlemi,” popisuje svou kresbu Jiří Hanibal a dodává, že se jí bály i jeho děti. Nový výklad je i u balady Záhořovo lože: „To je pro mě homosexuální báseň. Příběh umírajícího starce a mladého jinocha,” vykládá malíř.

Ukázka ilustrací z francouzského překladu Kytice|foto:Marie Sýkorová,Český rozhlas

Žijeme v době neopohanské 

Na opačném konci Paříže se scházím s překladatelem, profesorem české literatury na Sorbonně, Xavierem Galmichem. Podle něj existovaly určité mezery v česko-francouzských překladech z minulých let a to nejen u Kytice, ale i jiných klasických děl. Slavné Erbenovo dílo Galmiche přeložil už podruhé.

„Kytice je zajímavá hlavně proto, že básně jsou děsivé. Je tam krev i rozčtvrcené těla. Je tam hodně mysteriózního,” vysvětluje důvody obliby Kytice překladatel. „Z veršů cítíme jisté nadpozemské síly, kterým chceme, ale tak trochu nemůžeme, porozumět.” Navíc podle Galmiche žijeme v době neopohanské, kdy si lidé čím dál více zajímají o nadpřirozené činy a kulty. Proto máme velmi společného s dobou temného romantismu. 

Ukázka ilustrací z francouzského překladu Kytice|foto:Marie Sýkorová,Český rozhlas

Mateřídouška – francouzský neologismus 

Překlad Kytice ale s sebou nesl i určité nové úpravy jako je vypouštění slov nebo vznik nových – neologismů. „Nejlepším příkladem je hned první balada – Kytice. V češtině rozumíme textu. Chápeme, proč se kytičce na hrobu říká mateřídouška. Ve francouzštině, ale slovo “mateřídouška” neexistuje. Rostlinka má název, který spíš připomíná petržel. A to by nám pak verš spíš připomínal kuchařský recept. Proto jsem vytvořil slovo “me-mère”. Takové slovo ale ve francouzštině neexistuje.” Vysvětluje profesor Galmiche. Text tak musel doplnit o vysvětlivku. 

Nový francouzský překlad Kytice Karla Jaromíra Erbena vychází jen v malém nákladu. Zato se jedná o jedinečné umělecké dílo.