Kvido a Rozvíření samotářských strun. Dvě povídky Antonína Sovy

15. červen 2025

Největší audioportál na českém internetu

Antonín Sova, český básník (l864-1928) | Foto: ČTK
Je nám líto, ale k tomuto audiu již vypršela autorská práva.

Trpkou povídkou o jednom zmařeném životě a lehce melancholickým vyprávěním o nešťastné lásce a soucitu si připomeneme dílo jednoho z čelných představitelů českého literárního symbolismu a impresionismu, Antonína Sovy. Poslouchejte online po dobu čtyř týdnů po odvysílání.

Kvido
Účinkuje: Michal Pavlata
Připravila: Jana Franková Doležalová
Režie: Vlado Rusko
Natočeno: 2008
 
Rozvíření samotářských strun
Účinkuje: Jan Hájek
Připravil: Libor Magdoň
Režie: Marek Pivovar
Natočeno: 2007

Jeho přezdívka „citový dějepisec 90. let“ málokomu napoví, o kterého spisovatele se jedná, zatímco u básně Kdo vám tak zcuchal tmavé vlasy už o jménu Antonína Sovy (1864–1928) nemůže být pochyb. Tento významný český impresionista se narodil v Pacově roku 1864 do rodiny varhaníka. Po maturitě na píseckém gymnáziu začal psát své první literární pokusy pod různými pseudonymy, například Valburga Turková. Jeho tvorbu významně ovlivnilo přátelství s Jaroslavem Vrchlickým a Adolfem Heydukem. Díky nim se zapojil do sepisování Ottova naučného slovníku. V období svých největších literárních úspěchů se Antonín Sova stal ředitelem pražské městské knihovny.

Kvido

Povídka ze sbírky Zaniklý domov. Objevuje se v ní motiv známý i z románu Jaroslava Havlíčka Petrolejové lampy: po letech mimo domov vrací se syn, tentokrát ze studií, a je nemocný syfilidou. Celá vesnice se mu vyhýbá a on vůčihledně schází, stále jen čte a prochází se po zahradě. Časem odjede z domova, ale vrací se v doprovodu krásné ženy, kterou ubytuje ve svém pokoji. Trpkou povídku o jednom zmařeném životě podepřel básník osobní zkušeností.

Rozvíření samotářských strun

Do venkovského prostředí zasazuje Sova umírajícího chlapce Norberta a jeho sestřenici Stáňu. Ta se zalíbí dvěma mladým mužům, z nichž pouze jeden ji má skutečně rád. Není však jednoduché vyjádřit emoce před dospívající dívkou, a tak možná nikdy nevyplují na povrch.

Povídka vznikla v roce 1894 a právě v ní je patrný posun autorovy prozaické tvorby směrem k secesní stylizaci. Dějové linie jsou nevýrazné a neohraničené, zároveň se projevuje silný odkaz k výtvarné oblasti a k přírodě, což vyhovuje lyrickému způsobu zobrazení. V duchu secesní tradice je v této povídce využit kontrast ročních období, nejen v jejich líčení, ale i v ovlivňování děje, ve kterém vše pozitivně zabarvené probíhá v létě, to smutné se odehrává v zimním období.

autoři: Adéla Burešová , Olga Kalininová , Dominik Mačas

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Nejnovější hry a četba

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.