Kurzy o sociokulturních specifikách romských žáků jsou mezi pedagogy oblíbené

Také kurzy o sociokulturních specifikách romských žáků se v letošním roce kvůli pandemii koronaviru přenesly do online prostředí. V následující ukázce romistka Barbora Šebová vysvětluje, že se Romové v průběhu dějin rozdělili do různých subetnických skupin.

Barbora Šebová: „Třeba v oblasti Valachie v dnešním Rumunsku se usídlila skupina, které dnes říkám olašští Romové. To pojmenování olašští pochází z toho slova Valachie – vlašští. A Vy možná zase víte z praxe, že romské děti někdy používají pro olašské děti označení Vlaši nebo Vlachouni, že o nich takhle mluví.“

A jak dodává Adam Pospíšil, organizace R-Mosty každoročně pořádá pět kurzů.

Adam Pospíšil: „Každý je zhruba pro 15 až 20 účastníků. Většinou ty kurzy děláme prezenčně, tzn. že se s lidmi setkáváme, děláme je výjezdní formou s přespáním na jedné biofarmě, což je pro ty účastníky velmi příjemný pobyt a je to hodně komplexní a hodně se tam toho stihne probrat. Ale teď bohužel kvůli stávající situaci jsme v online prostředí s těmi kurzy, což má svoje výhody i nevýhody. Těšíme se, až se zase budeme moci s lidmi potkat osobně.“

Kurz je rozdělen do několika částí.

Adam Pospíšil: „Začínáme blokem o romské historii, protože to považujeme za nutnou součást, aby se účastníci dozvěděli, odkud Romové pochází, jaká je jejich historie. Z toho se totiž potom můžeme dostat k tomu, jakým problémům dnes čelí. Dále pokračujeme romštinou a romským etnolektem češtiny, což je speciální jazyková forma, kterou používají některé děti ve škole a kterou převzali ze svých rodin. Učíme učitele, jak s tou romštinou a s tímto etnolektem pracovat při výuce.“

Další blok vede romský lektor a romista David Tišer.

Adam Pospíšil: „Potom je velký blok o sociokulturních specifikách romských dětí, kde účastníci mají možnost nahlédnout do romských rodin, tradic, hodnot, do toho, co je pro romské dítě v rodině důležité. Je totiž celá řada rozdílů mezi tím, jak fungují české a romské rodiny, je řada rozdílů ve způsobu výchovy atd. Takže chceme, aby učitelé byli informováni o tom, v jakém prostředí to dítě žije a aby potom byli připraveni na to, že to dítě vychází z jiného prostředí.“

Poté následují bloky, které vedou pedagožky s bohatou praxí.

Adam Pospíšil: „Máme velmi praktické bloky, které vede speciální pedagožka Dana Míková a ředitelka základní školy v Kopřivnici Vlasta Geryková, což jsou obě pedagožky, které mají dlouholeté zkušenosti se vzděláváním romských dětí a ty prezentují určité konkrétní metody, didaktické postupy, jak zefektivňovat komunikaci s romskými rodinami a jak přímo zefektivňovat výuku romských dětí ve školách.“

Ohlasy na kurz jsou pozitivní.

Adam Pospíšil: „Vesměs máme spokojené účastníky, protože se dozví poměrně dost nových věcí. Stále tady existuje velký nedostatek ve znalostech o Romech ze strany učitelů i běžné populace. Jsme rádi, že většinou je ta zpětná vazba dobrá. Nejzásadnější zpětnou vazbou i největším cílem pro nás je, aby si učitelé uvědomili, že vnímání reality světa není jenom jedno, není jenom to naše. A jde nám o to, aby se dokázali díky tomu kurzu podívat na svět romskou perspektivou a jen tímto základním poznáním se dá změnit mnoho věcí.“

Podle Adama Pospíšila je o online formu kurzů obrovský zájem. Na druhou stranu však prezenční kurzy nabízejí větší možnost interakce a sdílení zkušeností a mohou jít více do hloubky.