Cílem Správy KRNAP je i ochrana a záchrana vzácných rostlin. Ve Vrchlabí funguje genetická banka

Z počtu přibližně 900 původních druhů a poddruhů je jich kolem 400 zařazeno do některého ze stupňů ohrožení. 26 je jich dokonce nezvěstných nebo zcela vyhubených.

S Lídou Harčarikovou jsme právě vstoupili do zahrady poblíž genetické banky. „Máme tady chráněnou a ohroženou květenu Krkonoš. Jsou tady zastoupeny různé typy stanovišť. Od mokřadů až po vysoké a kamenité holiny.“

Čtěte také

Krkonošská Noemova archa zachraňuje vzácné horské rostliny

Kosi útočí

Vidíme, že jednotlivé rostliny jsou tu chráněny a to různým pletivem nebo oplocením. „To je především proti kosům, kteří to tady rozhrabávají. Takto byl před lety zlikvidován jeden z endemitů, kuřička krkonošská.“

Ve skleníku je spousta hliněných květináčů.  „Květiny jsou poměrně náročné a ty hliněné květináče přeci jen lépe dýchají,“ vysvětluje paní Lída.

Evidence a jmenovky

Vidíme jedno z už vyklíčených semen endemického druhu. To je zapotřebí teď zasadit. „Vezmeme květináč, dolů dáme drenáž z kousků starých květináčů. Substrát už mám připraven a jinak budeme přepichovat, podobně jako když si přepichujete rajčata nebo salát. Uděláme si dírku, do ní vložíme rostlinku.“

Čtěte také

Semenný sad se od lesa liší vzrůstem stromů i kvalitou semen. V zimě se sklízí šišky jehličnanů

„Pro mne je velice důležitá evidence a jmenovky u všech květináčů,“ říká s úsměvem Lída Harčariková.

Nyní jsme se z venkovních prostor přesunuli přímo do srdce genetické banky. Okolo je mnoho přístrojů i mrazáky. „Tady májí semínka nastavena – já tomu říkám jaro. Ukazuje to teplotu, tady máme skleničky a už vyčištěná a připravená semínka. Jejich sběr je různý, podle jednotlivých druhů, jak postupně dozrávají,“ dodává Lída Harčariková.