Kriminalistický ústav slaví 65 let. Jak pomáhá policii a co se v něm daří odhalovat?
„Pět vteřin je ještě dlouhá nahrávka.“ Specialisté na zvuk pomáhají policii určit totožnost anonymů
Pět vteřin je ještě dlouhá nahrávka. Specialisté na zvuk policistům pomáhají určit totožnost anonymů (2. díl z 5)
I anonymní telefonáty či třeba odposlechy v hlučném prostředí zkoumají experti Kriminalistického ústavu, který funguje už přesně 65 let. Založen byl 12. prosince 1958 v Praze a od té doby pomáhá policistům z celé země řešit nejsložitější případy. Celý týden na Radiožurnálu představujeme jednotlivá odvětví, ve kterých policejní vědci pracují – v dalším díle vás zavedeme do zvukových studií.
„Poslouchej... za půl hodiny... bomba v Tescu, tak se na to připrav,“ šumí nahrávka.
Je to záznam skutečného volání na tísňovou linku. Má necelých pět vteřin.
„Dřív bývaly i kratší. Toto je ještě poměrně dlouhá promluva,“ říká Luboš Voříšek, který se na Kriminalistickém ústavu zabývá fonoskopií. V kanceláři, která připomíná rozhlasové studio, řeší mezi mixážním pultem a řadou beden také tyto nahrávky.
Policistům, kteří případ vyšetřují, pomáhá identifikovat základní údaje o neznámém mluvčím. Zjišťuje informaci o věku, pohlaví a také o místní a sociální příslušnosti. „Můžou s ní zacílit pátrání a vybrat třeba tři možné pachatele, se kterými se pak právě pořídí srovnávací materiál,“ přibližuje kriminalista.
Filtry
Práci expertům ztěžuje třeba špatný mobilní signál, hluky kavárny nebo jedoucího auta. I s tím si ale umí poradit. „Naším snažením je vyčistit maximum možného ruchu šumu tak, aby ta nahrávka byla srozumitelnější,“ popisuje u počítače se softwarem na úpravu zvuků Marie Hes Svobodová.
„Musíme volit různé typy filtrů a z nich frekvenčních omezení, aby se z toho vytáhlo to, co je potřeba, tedy žádoucí řečový signál,“ dodává. Z úplně nečitelného záznamu pak vznikne o dost srozumitelnější verze.
Ač laboratoř pracuje především s digitálními nahrávkami, stále ještě se objevují i žádosti o zpracování analogových pásků. Její znalecké posudky se pak podle Hes Svobodové berou za poměrně důležitý důkaz.
A jak jsou na tom experti s ušima? „Mám poměrně standardní velikost. Ale dá se to vycvičit,“ usmívá se specialistka fonoskopie Marie Hes Svobodová.
V příštím díle seriálu k 65. výročí založení Kriminalistického ústavu zamíříme do zdejších chemických laboratoří a uslyšíme, jak v nich experti analyzují třeba zabavené drogy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
