Kontejnerové bydlení v Chanově je cesta špatným směrem, myslí si odborníci o plánované výstavbě

Podrobné informace má k plánované výstavě redaktorka Jana Šustová. Pro koho bude výstavba bytového domu určena a na kolik peněz celkově vyjde?

„Výstavba by měla být určena pro romské obyvatele tří panelových domů v Chanově, které kvůli špatnému stavu čeká v budoucnu demolice. Výstavba vyjde na 25 milionů korun včetně základové desky a inženýrských sítí.“

Finance z městského fondu

Primátor Mostu Jan Paparega z hnutí Pro Most|foto:Iveta Lhotská / MAFRA, Fotobanka Profimedia

Jan Paparega, primátor města Most, po představení prezentace modulového bydlení Českému rozhlasu řekl, z jakého zdroje se výstavba bude financovat:

„Na tento záměr není možné čerpat dotaci, město proto bude muset použít vlastní finanční prostředky. Všichni by si měli uvědomit, že některé domy v Chanově už jsou zkrátka neobyvatelné, a přesto v nich lidé žijí. Dále by si kritici měli uvědomit, že tyto nemovitosti jsou v majetku města a pokud by v nich došlo k nějaké nenadálé události, odpovědné bude město. Dlouho hazardujeme s tím, že se může něco přihodit, proto je potřeba to začít řešit. Varianta modulového bydlení, které bude upraveno tak, aby bylo téměř nezničitelné, podle mého názoru do této lokality patří. Nejedná se o žádné rozšiřování.“

Paparega vyloučil, že by modulové bydlení bylo určeno pro Romy odjinud:

„Vlastním šetření jsme zjistili, že obyvatelé Chanova mají zájem v lokalitě zůstat a nechtějí se stěhovat. Nechtějí, aby se tam stěhovali cizí lidé. Komunita si vzájemně vychází vstříc. Osobně jsem přesvědčen, že modulové bydlení obsadí tamní obyvatelé.“

Místní jsou proti 

A jak se k výstavbě staví místní? Více Jana Šustová:

„Proti výstavbě se ohradila většina z nich. Obávají se, že město do Chanova sestěhuje Romy z Mostu a jeho okolí. Proti výstavbě se veřejně ohrazuje i nezařazený zastupitel města Most Adam Komenda.“

Pane Komendo, jsou obavy místních Romů oprávněné?

„Město původně mluvilo o tom, že kontejnerové bydlení nebude sloužit jen obyvatelům Chanova, ale i pro obyvatele celého města Most. Když obyvatelé Chanova, kteří byli přítomni na projednávání, vznesli obavy, že by mohlo dojít k nastěhování problémových obyvatel z ulic Dobnerova nebo z bloku 100 do Chanova, město řeklo, že nájemníky do modulového bydlení bude vybírat sociální odbor. S tím, že se primárně budou snažit umístit obyvatele poškozených bloků na sídlišti Chanov, které budou velmi pravděpodobně v následujících letech zbourány kvůli velmi špatnému stavu.“

Domy obývané Romy v Poschlé|foto:Michaela Vetešková, Český rozhlas

Vy jste již upozorňoval na to, že obyvatelé tzv. Čunko-domků v Poschle u Vsetína nedoporučují tento typ bydlení kvůli plísním.

„Město Most původně pro své zastupitele zařídilo autobusový zájezd do této lokality u Vsetína a ukazovalo kontejnerovou výstavbu jako příklad dobré praxe. Cesty se účastnili i radní a další zastupitelé, kteří podporují vedení města. Podle jejich vyjádření kontejnery u Vsetína fungují dobře – nejsou tam žádné dluhy, lidé jsou spokojení. Tudíž že kontejnerové bydlení je ideálním řešením i pro sídliště Chanov.“

„V následujících měsících se nicméně objevila kritika tohoto záměru. Obyvatelé kontejnerového bydlení u Vsetína navštívili sídliště Chanov a udělali prezentaci o tom, jak se jim ve skutečnosti žije. Natočili video, na kterém je vidět, že v kontejnerech jsou plísně způsobené tím, že se v nich velmi těžko větrá. Podle nich by obyvatelé Chanova měli kontejnerové bydlení raději odmítnout.“

Pro dlouhodobé bydlení zcela nevhodné

Výstavbu modulového bydlení na sídlišti Chanov kritizuje i architekt Vojtěch Sigmund, člen výboru spolku Architekti bez hranic, který upozorňuje na zcela nevyhovující bydlení pro rodiny s malými dětmi. Zeptali jsme se, zda je podle jeho názoru kontejnerové bydlení vhodné k trvalému bydlení:

„Modulové bydlení je v podobě, v jaké je plánováno na sídlišti Chanov, jednoznačně nevhodné pro trvalé bydlení. Jde o podobný standart, který byl realizován před 15 lety v Poschle u Vsetína. Jde o upravené stavení buňky. Buňky jsou tvořeny ocelovou konstrukcí, která není zvenku nijak zateplena, tzn., že zde mohou vznikat tepelné mosty a v místech vzniku může docházet k šíření plísní. Tent typ bydlení je vhodný pro krátkodobé řešení například v době nějaké katastrofy, z humanitárních důvodů. V takovém případě mají buňky své výhody – dají se jednoduše sestavit, přemístit. Určitě nejsou vhodné na trvalé bydlení.“

Je podle vás vůbec vhodné tento typ bydlení umisťovat do vyloučené lokality? Přeci jen město před osmi lety zvolilo jinou strategii a tři z panelových domů nechalo opravit z velké části z dotace Evropských fondů.

„Myslím si, že není vhodné umisťovat takový typ objektu do lokality, která je hodnocena jako sociálně vyloučená. Projekt je plánován s minimálním standardem a s velmi nízkou estetickou kvalitou. Podle mého v něm nebude chtít bydlet nikdo jiný než lidé, kteří v podstatě nemají jinou možnost. Tím se tak zvýší koncentrace těchto lidí, což je jednoznačně cesta špatným směrem.“

Vy jste zpracoval posudek modulového bydlení. Jsou materiály, které budou použity, v daleko lepší kvalitě než ty, které před lety byly použity v Poschlé u Vsetína?

„Zpracovával jsem odborný posudek na projekt modulárního bydlení v Chanově a měl jsem k dispozici k posouzení projekt, který byl zveřejněn na základě info zákona. Z něj nebylo patrné, že by došlo k výraznému posunu oproti Poschle u Vsetína. Věřím tomu, že materiály uvnitř jsou méně závadné, ale z projektu to patrné nebylo.“