Kauza trafik pro exposlance ODS není pro státní zástupce ani po roce uzavřená
Nesmířili se s daňovou politikou vlády, proto se raději vzdali poslaneckého mandátu. Řeč je o trojici exposlanců za ODS. Když ale Marek Šnajdr, Petr Tluchoř a Ivan Fuksa opouštěli v listopadu 2012 sněmovnu, byl to údajně zároveň obchod ve stylu „něco za něco“. Za to, že nepoloží Nečasův kabinet, si podle policejní verze domlouvali uplatnění ve státní správě. I rok od začátku kauzy Nagyová, kvůli které nakonec padla Nečasova vláda, se justice stále pře, zda to byla běžná politická dohoda, nebo korupce.
Jako první o detailech vyjednávání se Šnajdrem, Tluchořem a Fuksou otevřeně promluvil tehdejší vicepremiér Karel Schwarzenberg z TOP 09.
V rozhovoru pro Lidové noviny ho označil za „prachsprosté vydírání, kterému člověk někdy v politice podlehne“. Jeho názor o půl roku později přejali i vyšetřovatelé. A exposlance ODS zatkli.
„Došlo k obvinění dvou bývalých poslanců Poslanecké sněmovny, třetí poslanec z technických důvodů zatím obviněn nebyl,“ popisoval na tiskové konferenci Pavel Komár, náměstek olomouckého vrchního státního zástupce.
Policie v tu dobu už zadržela právě Petra Tluchoře a Ivana Fuksu. Marek Šnajdr byl v zahraničí, o den později se policii přihlásil sám. Všechny tři pak soud poslal do vazby.
Jejich obhájci postup justice od počátku kritizovali. Třeba Šnajdrův advokát Lukáš Trojan namítal, že jeho klient musí do vazby jen kvůli tomu, že o něm někdo hovořil v odposleších.
„Tady v tom případě se jedná o historicky a možná světově unikátní záležitost, kdy je někdo obviněný z přijetí úplatku, ze kterého neměl majetkový prospěch, ale měl majetkovou ztrátu,“ uvedl Trojan. A zpochybňoval i to, že by měl Šnajdr motivaci přijmout popisovaný úplatek.
Zlom do této linie kauzy vnesl po necelém měsíci výrok Nejvyššího soudu. Ten stíhání exposlanců zastavil.
„Na základě podání návrhu advokátů pana Šnajdra a pana Tluchoře rozhodl Nejvyšší soud, že s etito dva vyjímají z pravomoci orgánů činných v trestním řízení,“ řekl mluvčí soudu Petr Knötig.
Na svobodu se dostal i Fuksa, který návrh na zastavení stíhání soudu nepodal.
Vrchní státní zástupce Ivo Ištvan zároveň stáhl žádost o vydání expremiéra Petra Nečase. Se svým týmem se však Ištvan pokusil ještě zpřesnit důvody, proč chce exposlance stíhat. Korupční nabídky prý měli dojednávat i mimo poslaneckou sněmovnu.
„Ovšem pokud by toto jednání probíhalo mimo půdu Poslanecké sněmovny, pak je s otazníkem, jestli rozhodnutí Nejvyššího soudu znamená, že poslanecká imunita se vztahuje na všechny projevy i mimo Poslaneckou sněmovnu,“ uvedl Ištvan.
Ani napodruhé však státní zástupci neuspěli. Na konci října Nejvyšší soud definitivně rozhodl, že trojici exposlanců stíhat nelze.
Naopak připustil, že obvinit bývalého premiéra Nečase za to možné je. A to se letos v únoru také stalo. I proto si expremiér Nečas trvá na tom, že kauza je nesmyslná.
„Toto je politický proces, je to vykonstruovaná záležitost a z těchto důvodů jsem naprosto logicky odmítl spolupracovat a odmítl vypovídat, nicméně jsem připraven spolupracovat s nezávislým soudem,“ řekl Nečas.
Státní zástupci přesto nehodlají tuto část kauzy vzdát. Obviněným rozeslali v květnu dokument s novými poznatky. Podle těch měli exposlanci za to, že se vzdají poslaneckého mandátu, získat i peníze.
