Karikatuře se ve visegrádské čtyřce daří. Čím horší věci se dějí, tím lépe, směje se autor výstavy

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Za Česko vystavuje Pavel Reisenauer, jehož malby vycházejí třeba v časopisu Respekt
0:00
/
0:00

Pár tahů tužkou, krátký úderný text – a politická karikatura je na světě. Řeklo by se, že jsou to jen obrázky, ale i ty dokážou vyvolat nelibost potrefených politiků. Jedna výstava politických karikatur se právě vydává na cestu po zemích střední Evropy, protože z každé toho kousek nabízí.

Tomáš Lukačka je organizátorem výstavy a v reportáži upozorňuje na kresbu Klause Stuttmanna. Německého karikaturisty, který pravidelně publikuje třeba v Tagesspiegel a dalších periodikách.

Autorem kresby, na níž Angela Merkel a Emmanuel Macron hledají světlo na konci brexitu, je německý karikaturista Klaus Stuttmann

Německá sekce je letos v rámci výstavy poprvé a celkem se liší od těch ostatních. Původně se totiž projekt zaměřoval pouze na země visegrádské čtyřky, kde se podle Lukačky politické karikatuře velmi daří.

„Čím horší věci se dějí, tím víc mají karikaturisté nabito. V poslední době poměrně dost. Byl bych rád, kdyby nás jejich práce dostala do stavu, že toho nebudou mít tolik,“ uvažuje.

„Ne že bych jim to nepřál, ale naši volení zástupci by na sobě mohli zapracovat. Nemusí vždy udělat to první, co je napadne. Přeci jen je to zodpovědná práce.“

Spravedlivý Babiš

Dohromady je tu čtyřiapadesát obrazů. Za Česko vystavuje Pavel Reisenauer, jehož malby vycházejí třeba v časopisu Respekt.

Tak trochu jiná karikatura: německá sekce a Klaus Stuttmann

A právě v české sekci se baví manželé Ladislav a Mária. Ta ukazuje na karikaturu, kde je český premiér Babiš vyobrazený jako cirkusový principál, který prezentuje zkroucenou hadí ženu s nohama za hlavou a popiskem „spravedlnost“.

Vedle je malba z ráje, kde Eva podává Adamovi jablko s nápisem „me too“. Nebo žena šťastně spící v náruči modrého chechtajícího se ďábla, který znázorňuje sociální síť Facebook.

Všechny obrázky navíc visí na ulici, aby byly co nejblíže k lidem. Za to je zodpovědný Matěj Borovička.

„Ten systém je jako moje dítě. Když byla výstava v Gruzii nebo na Ukrajině, měli jsme obavu, aby tam vydržela. V Gruzii je vrtkavé počasí a velké vichřice. Na Ukrajině jsme se báli, aby tam někdo nehodil granát,“ říká s nadsázkou.

Za pár týdnů se výstava vydá do Prahy. Bude následovat Varšava, Budapešť a v závěru také Berlín.

Samotné autory kreseb ale jen tak u výstavy nepotkáte. A když se organizátorů zeptáte proč, pousmějí se a říkají: oni se s lidmi moc potkávat nechtějí. Oni lidi pouze kreslí.

Autor venkovní instalace Matěj Borovička se v průběhu výstavy na Ukrajině obával, aby vydržela
autoři: Pavlína Nečásková , | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související