Jeden z nejhezčích závodů, co jsem kdy zažil, zářil Ondra po zisku stříbrné medaile

Adame, velká gratulace. Splnil se vám sen?

Určitě, obrovská spokojenost. Bylo to samozřejmě s velkým štěstím, ale i s velkou podporou místních fanoušků, kteří mě vyřvali nahoru.

Sám jste to říkal, rozhodla třetí cesta, kterou jste vylezl jen vy a vítězný Korejec I To-Hjon. Byla to velká úleva?

Ve finále jsem ani nebyl tolik nervózní, byl jsem spokojený se samotným postupem do finále a chtěl jsem si ho užít. Nakonec jsem měl štěstí, že i když mi zbývající bouldery tolik nesedly, nebyly tak náročné.

Normálně plotnovité bouldery nemám moc rád. Ale málokdy se staví plotnovité položené bouldery, kde je to o stání spíše na oblých stupech, zatímco tady se to postavilo na malých stupech. Což je pro mě jako skalního lezce vlastně denní chleba. Takže mi tenhle boulder sedl a naštěstí jsem to nepokazil.

Mrzí vás, že jste nevyhrál?

Vůbec ne. Musím říct, že Korejec I To-Hjon lezl celý víkend opravdu fantasticky a už jenom to, že v semifinále dal všechny tři bouldery na první pokus je výkon, před kterým musím smeknout.

Vy se vždycky snažíte být co nejlepší. Víte už teď, co si z těchto dvou dnů vezmete do dalších závodů?

Hlavně optimismus a to, že mě lezení především ve finále bavilo. To si do těch dalších závodů vezmu, i když to bude jiná disciplína jako lezení na obtížnost, které je trochu jiné – vážnější, máte jenom jeden pokus, na který se musíte totálně koncentrovat. Nikdy si to neužiju tolik, jako třeba tohle finále před domácím publikem.

Bylo domácí publikum fenomenální?

Naprosto. Myslím, že to byl jeden z nejhezčích závodů, co jsem kdy měl možnost zažít.