Jan Švejnar a Aleš Michl ve Dvaceti minutách Radiožurnálu

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Hosty speciálu Radiožurnálu jsou ředitel Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu při CERGE-EI, Národohospodářského ústavu Akademie věd Jan Švejnar, zdravím do přenosového vozu, dobrý den.

Jan ŠVEJNAR, ředitel Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu při CERGE-EI, Národohospodářský ústav AV ČR
--------------------
Dobrý den.

Čtěte také

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A ve studiu je se mnou další ekonom, člen rady ekonomických poradců ministra financí Aleš Michl z Raiffeisen Bank, dobrý den.

Aleš MICHL, ekonom, Raiffeisenbank
--------------------
Hezký den.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Švejnare, vy jste o té dohodě mezi Řeckem a Bruselem mluvil jako o nadějné. Zajistí podle vás Řecku ekonomický růst, pakliže Řecko provede požadované reformy?

Jan ŠVEJNAR, ředitel Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu při CERGE-EI, Národohospodářský ústav AV ČR
--------------------
Myslím, že zvyšuje pravděpodobnost, že k růstu dojde. Ta dohoda je odlišná od předchozích pokusů v tom, že má větší důraz na ekonomický růst, to znamená, že se tam zdůrazňují věci, jako například privatizace, která by měla jednak přispět do pokladny Řecka a ty peníze se dají použít pro investice, a samozřejmě také že se majetek převede z rukou státu, který není v Řecku tak dobrý hospodář, do soukromých rukou investorů, kteří by měli tento majetek více zhodnotit.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy naopak, pane Michle, říkáte, že ta dohoda vůbec ničemu nepomohla, žádné takovéto nástroje pro ekonomický růst tam tedy nevidíte?

Aleš MICHL, ekonom, Raiffeisenbank
--------------------
Tak já se nechci pouštět do křížku hned s panem profesorem.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale máte odlišný názor, asi budete muset.

Aleš MICHL, ekonom, Raiffeisenbank
--------------------
Tak já jsem jenom inženýr ekonomie, ale já se na to dívám dlouhodobě a je to pořád to samé. Vesměs k privatizaci mělo dojít už před dvěma lety, oni vlastně skoro nic neprodali Řekové, takže oni jenom, oni jenom slibují.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak budou moct teď prodávat.

Aleš MICHL, ekonom, Raiffeisenbank
--------------------
No, to jsem zvědavý, protože ty budou prodávat hodně pod cenou a nevím, jestli, jestli se jim to bude, jestli se jim to bude líbit, jo. Já si myslím, že zase to skončí u toho, že prostě ten Západ je nutí k tomu, aby, aby škrtali anebo zvyšovali daně, a když tady to děláte, tak já, co jsem chodil do školy a učil jsem se makroekonomii, tak když tady to děláte, tak tu zemi dál posouváte do hnoje, dál dolů.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Švejnare, vidíte tam pouze to, co, nebo vy sám říkáte, je tam prostor pro ekonomický růst, čili to omezení pouze na škrty a zvyšování daní tam nevidíte?

Jan ŠVEJNAR, ředitel Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu při CERGE-EI, Národohospodářský ústav AV ČR
--------------------
Ne, já tam vidím toto taktéž, akorát že tam toho je míň, než tam bylo předtím, čili je to otázka čistě důrazu. Předtím byl opravdu velký důraz na škrty, snižování platů, snižování penzí a tak dále, a to bylo právě, vedlo ke snížení růstu, de facto k poklesu HDP, nyní ten důraz je trochu víc na právě růst ekonomiky a v tom smyslu vidím tu nadějnost toho. Neříkám, že to je garantováno a také zdůrazňuji to, že je potřeba, aby ty reformy byly provedeny, to znamená aby ty privatizace opravdu proběhla. A myslím, že ten nynější balíček opravdu ty Řeky zavazuje, že dodneška vlastně do noci provedou právní úpravy, parlament odsouhlasí právě tyto velké kroky. Jestliže k nim dojde, ta situace bude podstatně lepší, než byla předtím, jestliže k ní nedojde, no tak samozřejmě ten efekt žádný nebude nebo bude velice malý.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Michle, když mluvíte o tom, že ty reformy, škrty, zvyšování daní vedou Řecko až tam, kam jste popsal, tak je to utahování opasku opravdu tak drastické, že by je Řecko nemělo zvládnout? Protože třeba bulharský prezident, jehož země je nejchudší zemí Evropské unie, poukazuje na to, že jsou na tom hospodářsky hůř než Rusko, přesto reformy učinili?

Aleš MICHL, ekonom, Raiffeisenbank
--------------------
Ano. Vy totiž máte dvě možnosti, jak se dostat takhle z bryndy, když jste na hranici bankrotu. První možnost je, že si ty opasky ale rychle utáhnete, během půl roku si snížíte platy o 50 % a ekonomika zahučí, ale pak se z toho během dvou let může, může dostat, protože jste levnější pracovní síla potom, potom je, a přitáhnete investory. A vy potřebujete prachy přitáhnout ze zahraničí, nový kapitál. O to všechno, o to všechno jde. Takhle to udělali třeba Lotyši anebo Pobaltí, to se jim povedlo. A ta druhá cesta je jít přes slabší kurz a odejít z eurozóny a vsadit na slabší kurz, ale ty Řekové vlastně neudělali ani jedno. Oni tak nějak jako balancovali mezi tím a prostě postupně škrtali, pořád jim do toho kecal Mezinárodní měnový fond, Evropská komise a pořád nové volby, a tím pádem oni jakoby úplně tu ekonomiku zadusili, jo, neudělali ani jeden ten z těch receptů hlavně.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Švejnare, vidíte ty výchozí pozice pro tu pozitivní změnu podobně jinak jako pan Michl, co se týče toho, těch států?

Jan ŠVEJNAR, ředitel Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu při CERGE-EI, Národohospodářský ústav AV ČR
--------------------
Tak já myslím, že ty Řekové už některé reformy podstoupili, to znamená oni snížili platy státních zaměstnanců, to se přeneslo i na nižší platy v soukromém sektoru, oni snížili penze, samozřejmě pořád ještě ta ekonomika nepřechází z recese nebo stagnace do růstu a takže tam budou potřebné ty další kroky, které jsou obsažené v tom balíčku.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Hosty dnešních Dvaceti minut Radiožurnálu, respektive speciálu Radiožurnálu jsou ekonomové Jan Švejnar a Aleš Michl. Pánové, k jedné zprávě, která přišla dnes, Mezinárodní měnový fond označil řecký dluh za vysoce neudržitelný a žádá po evropských zemích výrazné snížení dluhové zátěže Řecku, jinak se nebude podílet na novém záchranném programu, to je poměrně drsné prohlášení. Může to, pane Švejnare, znamenat rozkol mezi Mezinárodním měnovým fondem a Evropskou unií?

Jan ŠVEJNAR, ředitel Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu při CERGE-EI, Národohospodářský ústav AV ČR
--------------------
Ano, je to rozkol. Mezinárodní měnový fond toto už signalizoval dříve, teďka to říká velmi důrazně a je to založeno jednak na teoretických podkladech, ale jednak též na zkušenosti dalších zemí, které dokázaly růst jenom v případě, kdy tyto balíčky, kterými prochází Řecko, byly vlastně současně uskutečňovány s tím, že podstatně tyto země snížily svůj kurz, svojí měnu, hodnotu své měny. To tady v Řecku k tomu nedochází, protože Řecko aspoň zatím zůstává v rámci eurozóny fixováno na euro, čili v tom případě opravdu je potřeba mít ještě nějaká jiná doprovodná opatření a Mezinárodní měnový fond zdůrazňuje, že řecký dluh je tak vysoký, blíží se 200 % HDP, že není udržitelný v tom, jak ta ekonomika, i kdyby byla nastartována, jak si povede. Takže v tom případě jejich analýza, já myslím, je správná v tom, že ten dluh není udržitelný v té podobě, v jaké je. Bude potřebovat být restrukturalizován buď tím, že bude prodloužená doba splatnosti, že bude snížena úroková míra nebo že bude částečně ten dluh dokonce odpuštěn.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Ony ty možnosti právě, jak zmírnit řecký dluh, které navrhuje Mezinárodní měnový fond, jsou přesně tři - přímé transfery do řeckého rozpočtu a pak prodloužení období, po němž by Řecko zemím eurozóny nesplácelo žádné úroky ani jistinu do roku 2053, anebo tedy třetí možnost zrušení části řeckého dluhu. Jak tyto možnosti hodnotíte, pane Michle?

Aleš MICHL, ekonom, Raiffeisenbank
--------------------
Je to s křížkem po funuse. Přichází s takovým návrhem proto, že se to se mělo udělat okamžitě, když ten dluh byl ještě v soukromých rukou. Ten problém v současnosti je, že Řecko dluží 313 miliard euro, z toho naprostá většina jsou buď bilaterální půjčky, čili půjčky od členů eurozóny, včetně Slováků, anebo půjčky od Evropské centrální banky, anebo likvidita od Evropské centrální banky. Jinými slovy, jakékoliv škrty v dluzích nebo v dluzích nebo prostě očesání těch dluhů znamená, že Slovák platí. V současnosti kdyby Řekové nezaplatili ani jedno euro, tak Slovák vysolí okamžitě dvě miliardy euro, dvě miliardy euro, si to přepočtěte do českých korun, jestli počítám dobře, kolem, kolem, kolem krát ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
27.

Aleš MICHL, ekonom, Raiffeisenbank
--------------------
54?

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte dvě miliardy euro?

Aleš MICHL, ekonom, Raiffeisenbank
--------------------
Jo, do českých korun 54 miliard českých korun by musel Slovák okamžitě zaplatit, kdyby Řekové nic nezaplatili. Podobně kdyby Evropská centrální banka musela odepsat ty dluhy, tak i to může dopadnout na Českou republiku, protože my se podílíme na kapitálu té Evropské centrální banky, takže ten problém je, že v současnosti prostě to není v soukromých rukou ten dluh, ale ve veřejných jako rukou, čili vlastně očesáváte peníze daňových poplatníků jiných zemí.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Pakliže přistoupí, pane Švejnare, evropské nebo předpokládáte, že evropské země tedy budou respektovat ten požadavek Mezinárodního měnového fondu a nějakou z těchto tří cest zvolí?

Jan ŠVEJNAR, ředitel Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu při CERGE-EI, Národohospodářský ústav AV ČR
--------------------
Ano. Ta otázka zní, co se stane, jestliže k tomu dojde?

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano.

Jan ŠVEJNAR, ředitel Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu při CERGE-EI, Národohospodářský ústav AV ČR
--------------------
Ano, tak podívejte se, je ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A jestli už není pozdě, jak říká pan Michl.

Jan ŠVEJNAR, ředitel Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu při CERGE-EI, Národohospodářský ústav AV ČR
--------------------
No, samozřejmě by bývalo mnohem lepší to udělat před několika lety, když většinu dluhů držely francouzské a německé banky a jejich akcionáři, soukromí akcionáři mohli nést tu tíhu restrukturalizace a byla by v té době ještě menší tíha, než je nyní, nyní ovšem je pravda, že to mají teda daňoví poplatníci všech zemí, nejenom Francie a Německa, které by byli tehdy museli zachraňovat svoje banky, a je důležité si uvědomit, že když nebude nic uskutečněno, žádný krok, tak ten dluh stejně je a Řecko ho nebude schopno splatit, čili v tom smyslu je lepší mít nějaký plán teď a než odkládat věci a dluh, který stejně nebude splacen, prostě bude dál růst a za pár let bude ještě větší.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Aleš Michl.

Aleš MICHL, ekonom, Raiffeisenbank
--------------------
Můžu jenom k tomu říct, i když jim odpustíte dluh, i když udělají zvýšení daní, ty škrty, i když privatizují, tak stejně to neznamená, že porostou, protože ten recept je podle mě někde úplně jinde. Vy potřebujete najít nějaký mechanismus, kterej vás nakopne. Většinou ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Toto nejsou ty mechanismy?

Aleš MICHL, ekonom, Raiffeisenbank
--------------------
Nejsou, nejsou. I když jim odpustíte dluh, tak to neznamená, že porostete. Stále budete na tom, na tom špatně. Stále budete v recesi. To, že budete mít prostě menší splátky, neznamená, že najednou zejtra porostete a že když se podíváte na nezaměstnanost mladých v Řecku, 60 %, takže stále ta ekonomika je v háji, čili podle mě klíčový je, jestli tam zbyla nějaká podnikavost a exportní firmy, dobrý výrobní podniky, tak ty podniky to můžou zachránit tím, že kdyby tam byla devalvace, tak je to může nakopnout a oni vydělají vlastně peníze pro svojí zemi, a to samé investory, pro investory by ta země byla, byla levnější, jo.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili myslíte zkrátka zbavit se eura.

Aleš MICHL, ekonom, Raiffeisenbank
--------------------
Podle mě, podle mě buď Řecko musí vystoupit nebo Německo musí vystoupit z eurozóny, jo, protože já si nedokážu představit žádný ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč by mělo Německo vystupovat z eurozóny, pane Michle?

Aleš MICHL, ekonom, Raiffeisenbank
--------------------
No, protože ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Aby zachránilo Řecko?

Aleš MICHL, ekonom, Raiffeisenbank
--------------------
Ano, protože Německo je příliš úspěšné a Řecko je příliš špatné, jo.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Švejnare, jak vy vidíte tuto možnost, kterou nastínil pan Michl? Jeden musí z eurozóny pryč, Řecko nebo Německo.

Jan ŠVEJNAR, ředitel Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu při CERGE-EI, Národohospodářský ústav AV ČR
--------------------
Já myslím, že ten pokus nyní je, jak zachránit eurozónu jako celek. A ten balíček míří k tomu, že by Řecko mohlo dostoupit situaci, kdy bude mít konjunkturu, ten rozdíl, který já vidím nebo bych to ještě doplnil tím, že jestliže opravdu by část dluhu byla odpuštěna nebo prodloužena jeho splatnost, tak Řecko nemusí vybírat tolik peněz daňově, které posílá ven, aby splácelo dluh, a může tyto peníze nechat uvnitř ekonomiky. Buď že je nebude vybírat jako daně, anebo že je vybere a použije je na investice, které by tyto prostředky mohly generovat, takže to je vlastně ta myšlenka, která je zakomponována do celého toho balíčku, včetně toho příspěvku Mezinárodního měnového fondu, příspěvku myšlenkového, aby vlastně nastartovali tu ekonomiku. Druhá alternativa je, že by Řecko vystoupilo z eurozóny, tam samozřejmě potom to znamená, že musí zavést svojí měnu, ať už by to byly drachmy nebo jinou paralelní měnu, která by nahradila to euro, a tam v tu chvíli by došlo k silné devalvaci, to by byl ten recept, a silná devalvace by je pravděpodobně přivedla k poměrně rychlému tempu růstu, to jsme viděli v Argentině například, když Argentina odlepila peso od dolaru, tak začala poměrně rychle růst a za krátkou dobu, tam vidím velké nebezpečí v tom, že samozřejmě země typu Itálie, Španělska a Portugalska si okamžitě řeknou, proč bychom my měli stagnovat dál nebo dokonce klesat ekonomicky, když tady vidíme, že Řecko jedním krokem zajistilo konjunkturu, no a to potom samozřejmě vedlo k rozdrolení nebo tendenci k rozdrolení eurozóny.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Michle, nevedlo by to k dominovému efektu, kdyby tímto způsobem si Řecko, jak vy říkáte, tedy že by se vrátilo třeba k drachmě, zajistilo konjunkturu?

Aleš MICHL, ekonom, Raiffeisenbank
--------------------
No pro Italy by bylo taky lepší, kdyby vystoupili. Oni vždycky ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Bylo by to lepší pro eurozónu a vůbec pro celý koncept Evropské unie?

Aleš MICHL, ekonom, Raiffeisenbank
--------------------
Ano, já se snažím, já se snažím pomoct eurozóně a snažím se pomoct Řecku. Já ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Co by z ní zbylo, když byste takto nechal dominově vystoupit všechny?

Aleš MICHL, ekonom, Raiffeisenbank
--------------------
Poslední pět let, posledních pět let se pomáhá Řecku tak, že se tam škrtá a zvyšujou daně. Vidíte, kam to vedlo. Nezaměstnanost jde pořád nahoru. Já se snažím pomoct Řecku, proto nabízím, jako když odejde, že to bude lepší. Podle mě i když Itálie odejde, tak to bude taky, taky lepší. Klíčový je vždycky tady ty měnové unie, vono třeba když se podíváte na Spojené státy, tak jim trvalo 100 let, než si zvykly na jednotnou měnu, jo, protože když máte tu jednotnou měnu, nemůžete devalvovat, nemůžete pomáhat podnikání, jako zákeřně trošku pomáhat podnikání, tak musíte mít prostě jiný mechanismy, který jako v ekonomice fungují na trhu práce, aby se ty lidi hýbali za prací, aby si nacházeli nový zaměstnání, protože si nemůžete pomoct zlevňovat svojí pracovní sílu tou, tou měnou, jo. To v Americe teď funguje velmi dobře, v eurozóně prostě to nefunguje, jo, takže prostě buď eurozóna poroste třeba 50 příštích let pomalejc, než by rostla, kdyby neměla, kdyby neměla euro, a bude si prostě muset zvykat, bude muset bejt ta práce pružnější, to znamená, že musíme pendlovat mezi, mezi jednotlivými městy vlakama, jo, za prací, musíme se hýbat, jo, jako protože ta měna byla důležitá. Anebo prostě jakoby podle mě, když odejde jih, tak to ještě neznamená rozpad tý myšlenky, jo.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Švejnare, má právě cenu trvat jaksi na tom zachovat eurozónu jako celek, jak vy jste o tom mluvil, nebo není přece jen cesta v tom, že zkrátka se to takovýmto způsobem může rozdrobit?

Jan ŠVEJNAR, ředitel Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu při CERGE-EI, Národohospodářský ústav AV ČR
--------------------
Já myslím, že stojí za pokus eurozónu udržet, protože doposud od druhé světové války Evropa vlastně uskutečňovala kroky, které každý krok vedl k větší integraci celé Evropy právě směrem jako k typu spojených států evropských, a kdyby se eurozóna rozdrobila a kolabovala, tak v tu chvíli vlastně je to velký krok první, obrovský krok zpátky a ten by mohl mít postupnou následnou tendenci, čili stojí za to, myslím, se snažit najít řešení, a to tento balíček by měl právě představovat. Kdyby se evropské země, které jsou v eurozóně udržely, zóna by se znovu stabilizovala, připomeňme si, že byla destabilizovaná obrovským šokem zvenčí ze Spojených států finanční krizí, ne nějakým krokem, který byl uvnitř, a tudíž pakliže se podaří stabilizovat a dál samozřejmě zvýšit konkurenceschopnost těch jižních států, to je velmi důležité, a tam je potřeba učinit další kroky, které jsou například v tom balíčku zlepšení fungování institucí, zlepšení snížení korupce, privatizace špatně řízených státních podniků a tak dále, to jsou všechno kroky, které zvýší konkurenceschopnost této země, přijdou tam další investoři, protože když bude mít nižší dluh a bude dobře fungovat v rámci toho, tak ta ekonomika se rozjede, čili to je ta myšlenka, to je ta filozofie, to je ta ekonomická teorie za tímto krokem. Samozřejmě kdyby se to nepodařilo ...

Aleš MICHL, ekonom, Raiffeisenbank
--------------------
Jenom dvě rychlé poznámky, můžu?

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Promiňte? Můžeme dokončit, prosím, pane Švejnare.

Jan ŠVEJNAR, ředitel Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu při CERGE-EI, Národohospodářský ústav AV ČR
--------------------
Jo, ano, takže, takže to je ta hlavní myšlenka. Když se podaří, no tak se vlastně podařil velký ekonomický krok, který je strašně důležitý a který kdyby se nepodařil, tak může mít ohromné negativní dopady. Nesmíme si, nesmíme zapomenout na ty politické aspekty, které mají ekonomické dopady, kdyby se šlo zpátky. Extrémní hnutí, extrémní myšlenky, extrémní politické strany mohou dostat vyšší preference, čili tady se jedná nejenom o takový ten jednoduchý ekonomický názor, ale ekonomicko-politický, jak vlastně udržet velkou ekonomiku, největší ekonomiku světa, to je Evropa, dohromady tak, aby fungovala i přesto, že prochází těžkou zatěžkávací zkouškou.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Michle, není právě toto opravdu zatěžkávací zkouška, kterou by eurozóna měla ustát právě proto, aby dokázala, že tento mechanismus je důležitý a funkční?

Aleš MICHL, ekonom, Raiffeisenbank
--------------------
Já si myslím, že když to bude takhle dál tlačit, tak právě riskuje, že to neustojí. Protože když to, vy to můžete vlastně platit, ale jsou tam dvě důležitý poznámky, omlouvám se, že jsem předtím panu profesorovi skočil do řeči. Ta první poznámka je, posoudil to německý Ústavní soud, ten řek, de facto vybírá peníze uložené v německých bankách. To euro je uložené v německých bankách de facto, jo, a Němcům se tady to dříve či později nebude moc líbit, jo, co všechno riskují tím, že vlastně posílají peníze v rámci mezibankovního systému, který je daleko větší průšvih než všechny ty půjčky, který, který tady komentujeme, tak ten mezibankovní systém může, když bouchne, tak ten Němec přijde o euro de facto, jo, nebo bude muset něco zaplatit. A druhá věc, co se riskuje, je Velká Británie. Když se na to dívá Velká Británie, tak tam může být referendum a bude, a ta když řekne ne EU, tak to je přesně zhroucení tý myšlenky. A já nechci tady ty dvě, já jdu právě, já chci pomoct i tý eurozóně tutím mým řešením.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Švejnare, může toto tlačení, jak říká Aleš Michl, nějakým způsobem mít tyto důsledky?

Jan ŠVEJNAR, ředitel Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu při CERGE-EI, Národohospodářský ústav AV ČR
--------------------
Já si myslím, že je dobré se pokusit eurozónu udržet a ty další kroky, které už jsou připravovány, například větší fiskální koordinace, bankovní, společný bankovní dohled bankovní unie, jsou kroky správným směrem. Dále si musíme připomenout, že právě nedávno v posledních několika dnech prezidenti pěti evropských důležitých institucí, včetně Evropské centrální banky, evropského, evropské komunity a tak dále, všichni prostě mají vizi, jak dál pokračovat a tudíž je to snaha to udržet. Samozřejmě když by to nevyšlo, no tak potom dojde k určitému rozpadu, pak může dojít ke všemu ostatnímu, jenom bych poukázal na to, že Německo zatím mělo velké výhody, které plynuly z toho, že se situace ubírala tím směrem, kterým se ubírala. Za prvé nemuseli sanovat své banky. Kdyby ta situace se řešila před dvěma, třemi lety, kdy vlastně jejich bankéři investovali do řeckých dluhopisů, kdyby se to tehdy bylo řešilo, že by se ten dluh vlastně nesplácel a řešil, navrhlo se řešení, tak to byli francouzští a němečtí daňoví poplatníci, kteří by museli sanovat své banky. A za druhé, eurozóna tak, jak fungovala, dávala Německu obrovskou výhodu v tom, že vyváželi své zboží do jižních států eurozóny a tudíž stimulovali svojí výrobu, svojí spotřebu, svůj blahobyt, takže tam je potřeba toto mít.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Teď za to platí.

Jan ŠVEJNAR, ředitel Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu při CERGE-EI, Národohospodářský ústav AV ČR
--------------------
Teďka jsou tady následky toho, ano. Nezapomeňme, že se jedná o zemi, která je necelé 2 % evropského HDP, čili v mnohém ty, ta velikost toho problému je poměrně malá. A pakliže by se na tomto příkladě této malé země podařilo najít řešení, které se potom dá používat dlouhodobě již v celé eurozóně, to znamená zvýšení efektivnosti, snížení korupce, lepší funkčnost institucí, privatizace a tak dále, no tak potom ta eurozóna může opravdu nabrat dech a pokračovat dál jako obrovský trh. Nesmíme zapomenout, že je tady obrovská výhoda v tom mít volný trh v tak velkém kontinentu, ekonomicky velkém kontinentu, jako je Evropa.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Pánové, nebojí se evropské země toho takzvaného grexitu také kvůli bezpečnostní situaci? Řecko čelí velkému náporu uprchlíků, který už teď nezvládá, co by jeho bankrot znamenal podle vás v té krizi?

Aleš MICHL, ekonom, Raiffeisenbank
--------------------
Když se podíváte na, jak se zrodila vůbec evropská měnová unie, tak vlastně nikdo nepamatoval na to, když nějaká země vystoupí, takže v současnosti jsou několik právních výkladů, když jedna země by opustila euro, tak jestli by nemusela opustit i Evropskou unii, jo, protože nikdo na to nepamatoval. Takže podle mě klíčový i tady v těch otázkách je, aby Evropská unie zůstala zachována, já jí nechci rozbít, jo, já se jí snažím pomoct. Čili kdyby ta EU zůstala zachována, kdyby se ty smlouvy nějak přepsaly nebo ten právní výklad byl jiný, tak si myslím, že pak nebude problém s tou otázkou, ať už Řecko euro má, nebo nemá.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak je to, pane Švejnare, pakliže by Řecko opustilo eurozónu, je pravděpodobné, že musí opustit Evropskou unii?

Jan ŠVEJNAR, ředitel Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu při CERGE-EI, Národohospodářský ústav AV ČR
--------------------
Ano. Zatím podle těch pravidel, jak bylo řečeno správně, by měla opustit i Evropskou unii. Ještě bych předeslal, že nikdo, nikdo z politiků vlastně nechce mít na svědomí to, že Řecko opustí Evropskou unii, čili já myslím, že Řekové nebudou sami chtít Unii, pardon, eurozónu opustit. Angela Merkelová nebude chtít mít na triku, že vyhostila Řecko z eurozóny, takže je tady i ta politická otázka, jak by k tomu vlastně došlo a kdo by nesl politické následky, a proto jsou zde i z tohoto důvodu oprávněně snahy udržet, najít řešení a jak jsem již na začátku zdůrazňoval, ten balíček, který nyní vidíme, je mnohem lepší než ty pokusy předtím ve smyslu, že je orientován mnohem víc na konjunkturální, to znamená předpoklady a opatření, která by zvýšila tempo ekonomického růstu nebo zamezila dalšímu poklesu a nastartovala tempo růstu.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jen ještě k jedné věci, peníze v tom tříletém programu mají jít z Evropského stabilizačního mechanismu, do té doby, než se k nim Řecko dostane, by potřebovalo ty rychlejší peníze, uvažuje se o využití Evropského finančního stabilizačního mechanismu a za tyto půjčky by ručily všechny státy 28, což tedy premiér Sobotka i ministr financí Babiš odmítá. Mělo by jít o 2 miliardy, maximálně 4 miliardy korun, není to přece jen zlomek toho, co jsme už z EU inkasovali, není teď načase jaksi se zaručit a trochu splácet? Jak to vidíte, pane Švejnare?

Jan ŠVEJNAR, ředitel Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu při CERGE-EI, Národohospodářský ústav AV ČR
--------------------
Já jsem toho názoru, že toto bych bral velice obezřetně. Já si myslím, že ten problém je hlavně problém eurozóny, ne celé Evropy, takže tam jde o to, jak se k tomu postaví Anglie, jak se k tomu postaví Švédsko a samozřejmě my. A jestliže tyto země nebudou chtít se účastnit, no tak potom to musí na sebe vzít eurozóna, protože je to hlavně její problém. A jak říkáte správně, nakonec se to bude převádět na ESM. Tam je obrovská výhoda v tom, že ten ESM systém má mnohem nižší úrokovou míru, než jakou Řekové platí nyní, čili to samo jim velmi pomůže. A já bych se díval především na tento střednědobý horizont jako důležitý.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Michle, je toto ručení pro nás nějak rizikové případně?

Aleš MICHL, ekonom, Raiffeisenbank
--------------------
Tak měli bysme bejt tvrdě proti. Je to vlastně překlenovací úvěr. Řekové potřebují do 20. července 7 miliard euro, do poloviny srpna 5 miliard euro, 7+5 víte, že moc mi ty počty nejdou, ale teď bych to tak ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste se tak podíval.

Aleš MICHL, ekonom, Raiffeisenbank
--------------------
Teď bych řek tak 12, případně 13 podle toho, jak to napočítali, 12, 13 miliard potřebujou euro, takže pro nás by to byly 4 miliardy záruky. Já věřím, že se podaří dohodnout, že eurozóna se zaručí, že v případě, kdyby to Řekové nezaplatili, tak to zaplatí, čili jinými slovy, že ministr financí dohodne, že z toho budeme vyjmuti a nebudeme, nebudeme vlastně muset platit, když ty Řekové by to náhodou nezaplatili.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Takový byl dnešní speciál Radiožurnálu. Mými hosty byli ekonomové Jan Švejnar, děkuji, na shledanou.

Jan ŠVEJNAR, ředitel Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu při CERGE-EI, Národohospodářský ústav AV ČR
--------------------
Na shledanou.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A také Aleš Michl, děkuji i vám, na shledanou.

Aleš MICHL, ekonom, Raiffeisenbank
--------------------
Hezký den.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Připomínám, že tento pořad najdete na webu Radiožurnál.cz. Od mikrofonu se loučí Karolína Koubová.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.